Silná podpora členství i bolestivá jednání. Profesorka popsala, co se děje v EU

NÁZOR - Ve chvíli, kdy si Britové odhlasovali odchod z EU, někteří v Bruselu viděli i světlou stránku a doufali, že nově alespoň nebude hledání kompromisu na unijních jednáních tak obtížné, konstatuje politoložka Catherine De Vriesová v komentáři pro server Politico. Profesorka z Bocconiho univerzity dodává, že dle těchto představ měla zbývající sedmadvacítka postupovat bez překážky v podobě britského veta.

V zajetí známých pozic

Prudká debata o fondu EU pro ekonomické zotavení z koronavirové krize podle politoložky odstranilo jakékoliv pochybnosti o tom, že unie je i bez Británie nadále hluboce rozdělená. "Částečně tomu tak je kvůli tomu, že staré rány krize eurozóny se nikdy skutečně nezahojily. Země jsou stále v zajetí známých pozic - severní spořiví 'svatí' versus jižní 'hříšníci'," píše odbornice.  

Za skutečný problém ale De Vriesová považuje to, že evropští politici stále více činí z otázky evropské integrace zbraň, kterou užívají k prosazení vnitropolitických cílů. Nizozemský premiér Mark Rutte, stejně jako jeho italský protějšek Giuseppe Conte jsou tak svázáni mimořádně silným politickým hlasem, které prosazuje jistou vizi budoucí EU, přičemž tento domácí hlas je téměř vždy v rozporu s hlasy v ostatních zemích, nastiňuje politoložka.

Proběhnuvší summit Evropské rady, kde se politici snažili dosáhnout dohody ohledně fondu potřebného k zmírnění ekonomické katastrofy způsobené pandemií koronaviru, tak nastiňuje hluboké politické rozdělení v otázce evropské budoucnosti, míní De Vriesová. Vysvětluje, že dělící linie probíhají mezi severem a jihem kvůli finanční solidaritě a mezi východem a západem kvůli právnímu státu.

V jednotlivých zemích sice přetrvává silná podpora členství v EU, ale občané jednotlivých států se již nemusí shodnout na budoucnosti unie a její roli v životech lidí, upozorňuje profesorka. Podotýká, že spolu s tím, jak EU rostla a nabírala nové členy, posunula se z projektu zaměřeného převážně na ekonomickou integraci k další oblastem spolupráce, což je velmi sporné téma, kde si členské země stále méně rozumí.  

"Otázka evropské integrace se stala perfektním tématem pro politické podnikatele, kteří těží z rétoriky proti establishmentu a využívají rozdělení hlavního politického proudu," pokračuje De Vriesová. Dodává, že součástí politické debaty ve většině zemí je tak nyní stále větší tlak těchto euroskeptiků na vládnoucí politiky, aby ukázali, že na evropské úrovni hájí národní zájmy.

Stejná kritika, odlišné důvody

Vzestup krajně pravicových politiků typu Geerta Wilderse je názorným příkladem tohoto trendu, soudí profesorka. Připomíná, že Wilders v Nizozemsku založil Stranu pro svobodu na úspěšném tažení proti tzv. evropské ústavě v roce 2005, kdy se většina Nizozemců v referendu vyslovila proti této smlouvě, a na vlně tohoto vítězství vyburcoval euroskeptické nálady mezi voliči běžných stran ve svůj prospěch.    

V Itálii byl zase nástup Mattea Salviniho coby lídra krajní pravice výsledkem jeho úspěšného využití široce přítomného pohledu mezi Italy po krizi eurozóny a uprchlické krizi, který má za to, že EU nechala Itálii na holičkách, konstatuje expertka. Vyzdvihuje, že Salvini našel v Bruselu skvělého obětního beránka, kterého lze vinit z velké části domácích problémů.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Vzestup těchto euroskeptických politických podnikatelů  a výsledná politická fragmentace  mají hluboký dopad na EU, který se projevuje především ve stále těžším hledání shody, upozorňuje autorka komentáře. Dodává, že nejpatrnější to je v době před volbami - stávající tvrdá pozice Rutteho je částečně právě předvolebním tahem -, ale tlak blížících se voleb je pouze jeden aspekt, protože vyjednávací hru hrají i Rakousko a Dánsko, kde volby proběhly loni.  

Další komplikací je podle politoložky to, že způsob, jakým je téma politizováno, se v jednotlivých zemích silně liší. "Každá vláda musí uchlácholit vlastního euroskeptického agitátora a usměrňovat vlastní veřejné nálady," vyzdvihuje De Vriesová. Jako příklad dává situaci v Nizozemsku a Itálii, které nyní symbolizují dvě strany boje o evropský rozpočet.   

V Itálii tlačí Salviniho Liga a Bratři Itálie Giorgie Meloniové premiéra do pozice bezpodmínečného společného dluhu, nastiňuje profesorka. Podotýká, že podle posledních průzkumů Italové nekritizují EU kvůli přílišné, ale naopak nedostatečné integraci a mají pocit, že je EU opustila, a tak musí premiér Conte dojednat dohodu, která výrazně přesahuje současný status quo.

V Nizozemsku zase Wildersova Strana pro svobodu a Fórum pro demokracii Thierryho Baudeta tlačí premiéra k odmítnutí jakékoliv dohody, která zahrnuje velkou část grantů a jen málo podmíněný společný dluh, uvádí akademička. Doplňuje, že podle průzkumů jsou Nizozemci pro méně, nikoliv více evropské integrace, a proto ministerský předseda Rutte musí dosáhnout dohody, která co možná nejvíce zachová současný stav.

Conte i Rutte, kteří se opírají jen o těsnou vládní většinu v obou komorách parlamentu, čelí hlasu politické opozice, který brojí proti Bruselu, avšak z různých důvodů a opačných stran, shrnuje De Vriesová. Domnívá se, že podobná dynamika v dalších zemích EU vytváří podmínky pro dlouhá, bolestivá jednání, ať už na posledním summitu či na těch budoucích.  

Související

Evropská Unie

EU schválila nový desetibodový pakt o migraci a azylu

Ministři členských zemí Evropské unie (Rada EU) v úterý v Bruselu definitivně schválili nový pakt o migraci a azylu, tedy masivní přepracování dosavadních migračních a azylových zákonů eurobloku. Uvedla to agentura Reuters.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Giuseppe Conte Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii) Geert Wilders (PVV - Strana pro svobodu) populismus

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Jiřina Bohdalová v televizním filmu Svatá.

RECENZE: Svatá s démonickou Bohdalovou se pod podnětnou premisou hroutí a učí nás překrucovat

V neděli v lineárním vysílání odpremiéroval očekávaný snímek České televize Svatá, nyní si jej můžete pustit na iVysílání. Produkce spoléhá na osvědčená tvůrčí i herecká jména a po záplavě seriálů a minisérií se navrací k formátu dlouhometrážního televizního filmu. Slibná zápletka prestižního projektu s možnostmi ambivalence však v závěru vyzní banálně a dialog nevede.

včera

včera

včera

Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze

MS v ledním hokeji: Česko - Kanada 3:4. Velký návrat, pak prohra v prodloužení

Česko v závěrečném zápase skupinové fáze domácího mistrovství světa proti Kanadě hrálo o první místo ve skupině A. Za národní tým poprvé na šampionátu nastoupil nejlepší český hráč současnosti David Pastrňák. I on byl na ledě, když národní tým v předposlední minutě dokonal návrat z dvoubrankové ztráty. V prodloužení ale rozhodl o vítězství zámořského týmu Cozens.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

V Rusku začaly manévry s nestrategickými jadernými zbraněmi

Ruská armáda v úterý zahájila úvodní fázi manévrů s nestrategickými jadernými zbraněmi, uvedla agentura Interfax s odvoláním na ministerstvo obrany. Cvičení probíhá v Jižním vojenském okruhu, pod který spadají i okupované části ukrajinského území. 

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Teroristé Hamásu

Nepřijatelné a absurdní. Itálie se vyjádřila k zatykači na Netanjahua

Porovnávání Izraele a palestinského militantního hnutí Hamás je nepřijatelné a absurdní. Prohlásil to v úterý italský ministr zahraničí Antonio Tajani poté, co hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan požádal o vydání zatykačů na představitele Izraele i Hamásu. Uvedla to agentura AFP.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Andrzej Duda

Duda čelí kritice za kondolenci k úmrtí íránského prezidenta

Polský prezident Andrzej Duda čelí kritice za to, že přirovnal smrt íránského prezidenta Ebráhima Raísího ke smrti polského prezidenta Lecha Kaczyńského při letecké nehodě před 14 lety. Íránský prezident zahynul v neděli při nehodě vrtulníku. O incidentu informovala agentura DPA.

včera

Úterní počasí: Silné bouřky udeří už odpoledne. Hrozí i rozvodnění menších toků

V části Česka hrozí v úterý odpoledne a večer a v noci na středu silné bouřky, příslušnou výstrahu vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napršet v nich může i kolem 50 milimetrů, zesílí také vítr. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy