NÁZOR - Ve chvíli, kdy si Britové odhlasovali odchod z EU, někteří v Bruselu viděli i světlou stránku a doufali, že nově alespoň nebude hledání kompromisu na unijních jednáních tak obtížné, konstatuje politoložka Catherine De Vriesová v komentáři pro server Politico. Profesorka z Bocconiho univerzity dodává, že dle těchto představ měla zbývající sedmadvacítka postupovat bez překážky v podobě britského veta.
V zajetí známých pozic
Prudká debata o fondu EU pro ekonomické zotavení z koronavirové krize podle politoložky odstranilo jakékoliv pochybnosti o tom, že unie je i bez Británie nadále hluboce rozdělená. "Částečně tomu tak je kvůli tomu, že staré rány krize eurozóny se nikdy skutečně nezahojily. Země jsou stále v zajetí známých pozic - severní spořiví 'svatí' versus jižní 'hříšníci'," píše odbornice.
Za skutečný problém ale De Vriesová považuje to, že evropští politici stále více činí z otázky evropské integrace zbraň, kterou užívají k prosazení vnitropolitických cílů. Nizozemský premiér Mark Rutte, stejně jako jeho italský protějšek Giuseppe Conte jsou tak svázáni mimořádně silným politickým hlasem, které prosazuje jistou vizi budoucí EU, přičemž tento domácí hlas je téměř vždy v rozporu s hlasy v ostatních zemích, nastiňuje politoložka.
Proběhnuvší summit Evropské rady, kde se politici snažili dosáhnout dohody ohledně fondu potřebného k zmírnění ekonomické katastrofy způsobené pandemií koronaviru, tak nastiňuje hluboké politické rozdělení v otázce evropské budoucnosti, míní De Vriesová. Vysvětluje, že dělící linie probíhají mezi severem a jihem kvůli finanční solidaritě a mezi východem a západem kvůli právnímu státu.
V jednotlivých zemích sice přetrvává silná podpora členství v EU, ale občané jednotlivých států se již nemusí shodnout na budoucnosti unie a její roli v životech lidí, upozorňuje profesorka. Podotýká, že spolu s tím, jak EU rostla a nabírala nové členy, posunula se z projektu zaměřeného převážně na ekonomickou integraci k další oblastem spolupráce, což je velmi sporné téma, kde si členské země stále méně rozumí.
"Otázka evropské integrace se stala perfektním tématem pro politické podnikatele, kteří těží z rétoriky proti establishmentu a využívají rozdělení hlavního politického proudu," pokračuje De Vriesová. Dodává, že součástí politické debaty ve většině zemí je tak nyní stále větší tlak těchto euroskeptiků na vládnoucí politiky, aby ukázali, že na evropské úrovni hájí národní zájmy.
Stejná kritika, odlišné důvody
Vzestup krajně pravicových politiků typu Geerta Wilderse je názorným příkladem tohoto trendu, soudí profesorka. Připomíná, že Wilders v Nizozemsku založil Stranu pro svobodu na úspěšném tažení proti tzv. evropské ústavě v roce 2005, kdy se většina Nizozemců v referendu vyslovila proti této smlouvě, a na vlně tohoto vítězství vyburcoval euroskeptické nálady mezi voliči běžných stran ve svůj prospěch.
V Itálii byl zase nástup Mattea Salviniho coby lídra krajní pravice výsledkem jeho úspěšného využití široce přítomného pohledu mezi Italy po krizi eurozóny a uprchlické krizi, který má za to, že EU nechala Itálii na holičkách, konstatuje expertka. Vyzdvihuje, že Salvini našel v Bruselu skvělého obětního beránka, kterého lze vinit z velké části domácích problémů.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Vzestup těchto euroskeptických politických podnikatelů a výsledná politická fragmentace mají hluboký dopad na EU, který se projevuje především ve stále těžším hledání shody, upozorňuje autorka komentáře. Dodává, že nejpatrnější to je v době před volbami - stávající tvrdá pozice Rutteho je částečně právě předvolebním tahem -, ale tlak blížících se voleb je pouze jeden aspekt, protože vyjednávací hru hrají i Rakousko a Dánsko, kde volby proběhly loni.
Další komplikací je podle politoložky to, že způsob, jakým je téma politizováno, se v jednotlivých zemích silně liší. "Každá vláda musí uchlácholit vlastního euroskeptického agitátora a usměrňovat vlastní veřejné nálady," vyzdvihuje De Vriesová. Jako příklad dává situaci v Nizozemsku a Itálii, které nyní symbolizují dvě strany boje o evropský rozpočet.
V Itálii tlačí Salviniho Liga a Bratři Itálie Giorgie Meloniové premiéra do pozice bezpodmínečného společného dluhu, nastiňuje profesorka. Podotýká, že podle posledních průzkumů Italové nekritizují EU kvůli přílišné, ale naopak nedostatečné integraci a mají pocit, že je EU opustila, a tak musí premiér Conte dojednat dohodu, která výrazně přesahuje současný status quo.
V Nizozemsku zase Wildersova Strana pro svobodu a Fórum pro demokracii Thierryho Baudeta tlačí premiéra k odmítnutí jakékoliv dohody, která zahrnuje velkou část grantů a jen málo podmíněný společný dluh, uvádí akademička. Doplňuje, že podle průzkumů jsou Nizozemci pro méně, nikoliv více evropské integrace, a proto ministerský předseda Rutte musí dosáhnout dohody, která co možná nejvíce zachová současný stav.
Conte i Rutte, kteří se opírají jen o těsnou vládní většinu v obou komorách parlamentu, čelí hlasu politické opozice, který brojí proti Bruselu, avšak z různých důvodů a opačných stran, shrnuje De Vriesová. Domnívá se, že podobná dynamika v dalších zemích EU vytváří podmínky pro dlouhá, bolestivá jednání, ať už na posledním summitu či na těch budoucích.
Související
Kreml "pečlivě zváží", jak zareaguje na rozhodnutí EU převést výnosy ze zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu
EK už zřejmě ví, jak vymoci dvousetmilionový dluh od Maďarska
EU (Evropská unie) , Giuseppe Conte , Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii) , Geert Wilders (PVV - Strana pro svobodu) , populismus
Aktuálně se děje
včera
Olympijské hry v Paříži oficiálně začaly. Na lodi po Seině se plavili i Češi
včera
Trump přijal Netanjahua a zkritizoval "neuctivou" Harrisovou
včera
Belgie pokročila v případu plánovaného teroristického útoku. Padla obvinění
včera
Fiala otevřel Český dům v Paříži. Sport učí hrát podle pravidel, zdůraznil
včera
Obamovi podpořili Kamalu Harrisovou. Chtějí pomoci zajistit její triumf nad Trumpem
včera
V předvečer zahájení her se odhlásil zápasník Omarov. Kvůli zranění achilovky
Aktualizováno včera
Dopravní kolaps na D1: Kolony se táhly až do Prahy, potíže hlásí i od Brna
včera
FSB si došla pro dalšího Šojguova náměstka. Opět jde o podezření z korupce
včera
LOH 2024: Po Horáčkové se představil i lukostřelec Li. V kvalifikaci skončil až jednašedesátý
včera
Tragická nehoda u Obory změnila osud celé rodiny. Policie žádá o pomoc
včera
Gaza je mrtvá, nic nezůstalo, říkají místní. Lékaři jsou i kvůli nové ofenzivě na pokraji sil
včera
V izraelském zajetí zemřel jeden z lídrů Hamásu
včera
Asadovo setkání s Putinem: Rozvoj vztahů přispívá k posílení míru a stability, zní z Kremlu
včera
Noční útoky ve Francii byly připraveny a koordinovány. Podle vlády měly jasný cíl
včera
Olympiáda se za šest let vrátí do Francie. Známí jsou pořadatelé letních i zimních her až do roku 2034
včera
Počasí je stále extrémnější, varuje Guterres. Vyzval státy, aby začaly jednat
včera
Kreml "pečlivě zváží", jak zareaguje na rozhodnutí EU převést výnosy ze zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu
včera
Ukrajinská armáda zaútočila na ruskou leteckou základnu na Krymu
včera
Tajfun na Filipínách a Tchaj-wanu zabil už 21 lidí, teď řádí v Číně. 150 tisíc lidí opustilo domovy
včera
Ve Francii kvůli nahlášené bombě evakuovali v den zahájení olympiády letiště
Mezinárodní letiště Basilej-Mylhúzy-Freiburg, ležící ve Francii poblíž hranic se Švýcarskem a Německem, dnes kolem poledne na přibližně hodinu přerušilo provoz. Vedení letiště uvedlo, že z bezpečnostních důvodů evakuovalo všechny cestující.
Zdroj: Libor Novák