NÁZOR - Ve chvíli, kdy si Britové odhlasovali odchod z EU, někteří v Bruselu viděli i světlou stránku a doufali, že nově alespoň nebude hledání kompromisu na unijních jednáních tak obtížné, konstatuje politoložka Catherine De Vriesová v komentáři pro server Politico. Profesorka z Bocconiho univerzity dodává, že dle těchto představ měla zbývající sedmadvacítka postupovat bez překážky v podobě britského veta.
V zajetí známých pozic
Prudká debata o fondu EU pro ekonomické zotavení z koronavirové krize podle politoložky odstranilo jakékoliv pochybnosti o tom, že unie je i bez Británie nadále hluboce rozdělená. "Částečně tomu tak je kvůli tomu, že staré rány krize eurozóny se nikdy skutečně nezahojily. Země jsou stále v zajetí známých pozic - severní spořiví 'svatí' versus jižní 'hříšníci'," píše odbornice.
Za skutečný problém ale De Vriesová považuje to, že evropští politici stále více činí z otázky evropské integrace zbraň, kterou užívají k prosazení vnitropolitických cílů. Nizozemský premiér Mark Rutte, stejně jako jeho italský protějšek Giuseppe Conte jsou tak svázáni mimořádně silným politickým hlasem, které prosazuje jistou vizi budoucí EU, přičemž tento domácí hlas je téměř vždy v rozporu s hlasy v ostatních zemích, nastiňuje politoložka.
Proběhnuvší summit Evropské rady, kde se politici snažili dosáhnout dohody ohledně fondu potřebného k zmírnění ekonomické katastrofy způsobené pandemií koronaviru, tak nastiňuje hluboké politické rozdělení v otázce evropské budoucnosti, míní De Vriesová. Vysvětluje, že dělící linie probíhají mezi severem a jihem kvůli finanční solidaritě a mezi východem a západem kvůli právnímu státu.
V jednotlivých zemích sice přetrvává silná podpora členství v EU, ale občané jednotlivých států se již nemusí shodnout na budoucnosti unie a její roli v životech lidí, upozorňuje profesorka. Podotýká, že spolu s tím, jak EU rostla a nabírala nové členy, posunula se z projektu zaměřeného převážně na ekonomickou integraci k další oblastem spolupráce, což je velmi sporné téma, kde si členské země stále méně rozumí.
"Otázka evropské integrace se stala perfektním tématem pro politické podnikatele, kteří těží z rétoriky proti establishmentu a využívají rozdělení hlavního politického proudu," pokračuje De Vriesová. Dodává, že součástí politické debaty ve většině zemí je tak nyní stále větší tlak těchto euroskeptiků na vládnoucí politiky, aby ukázali, že na evropské úrovni hájí národní zájmy.
Stejná kritika, odlišné důvody
Vzestup krajně pravicových politiků typu Geerta Wilderse je názorným příkladem tohoto trendu, soudí profesorka. Připomíná, že Wilders v Nizozemsku založil Stranu pro svobodu na úspěšném tažení proti tzv. evropské ústavě v roce 2005, kdy se většina Nizozemců v referendu vyslovila proti této smlouvě, a na vlně tohoto vítězství vyburcoval euroskeptické nálady mezi voliči běžných stran ve svůj prospěch.
V Itálii byl zase nástup Mattea Salviniho coby lídra krajní pravice výsledkem jeho úspěšného využití široce přítomného pohledu mezi Italy po krizi eurozóny a uprchlické krizi, který má za to, že EU nechala Itálii na holičkách, konstatuje expertka. Vyzdvihuje, že Salvini našel v Bruselu skvělého obětního beránka, kterého lze vinit z velké části domácích problémů.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Vzestup těchto euroskeptických politických podnikatelů a výsledná politická fragmentace mají hluboký dopad na EU, který se projevuje především ve stále těžším hledání shody, upozorňuje autorka komentáře. Dodává, že nejpatrnější to je v době před volbami - stávající tvrdá pozice Rutteho je částečně právě předvolebním tahem -, ale tlak blížících se voleb je pouze jeden aspekt, protože vyjednávací hru hrají i Rakousko a Dánsko, kde volby proběhly loni.
Další komplikací je podle politoložky to, že způsob, jakým je téma politizováno, se v jednotlivých zemích silně liší. "Každá vláda musí uchlácholit vlastního euroskeptického agitátora a usměrňovat vlastní veřejné nálady," vyzdvihuje De Vriesová. Jako příklad dává situaci v Nizozemsku a Itálii, které nyní symbolizují dvě strany boje o evropský rozpočet.
V Itálii tlačí Salviniho Liga a Bratři Itálie Giorgie Meloniové premiéra do pozice bezpodmínečného společného dluhu, nastiňuje profesorka. Podotýká, že podle posledních průzkumů Italové nekritizují EU kvůli přílišné, ale naopak nedostatečné integraci a mají pocit, že je EU opustila, a tak musí premiér Conte dojednat dohodu, která výrazně přesahuje současný status quo.
V Nizozemsku zase Wildersova Strana pro svobodu a Fórum pro demokracii Thierryho Baudeta tlačí premiéra k odmítnutí jakékoliv dohody, která zahrnuje velkou část grantů a jen málo podmíněný společný dluh, uvádí akademička. Doplňuje, že podle průzkumů jsou Nizozemci pro méně, nikoliv více evropské integrace, a proto ministerský předseda Rutte musí dosáhnout dohody, která co možná nejvíce zachová současný stav.
Conte i Rutte, kteří se opírají jen o těsnou vládní většinu v obou komorách parlamentu, čelí hlasu politické opozice, který brojí proti Bruselu, avšak z různých důvodů a opačných stran, shrnuje De Vriesová. Domnívá se, že podobná dynamika v dalších zemích EU vytváří podmínky pro dlouhá, bolestivá jednání, ať už na posledním summitu či na těch budoucích.
Související
"Není to poprvé, co Rusko vyhrožuje..." USA a EU zareagovaly na Putinovu změnu jaderné doktríny
Sabotáž v Baltském moři: EU nevěří, že šlo o náhodu, za poškozením podmořských kabelů může stát Rusko
EU (Evropská unie) , Giuseppe Conte , Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii) , Geert Wilders (PVV - Strana pro svobodu) , populismus
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 29 minutami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 1 hodinou
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 1 hodinou
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 1 hodinou
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 1 hodinou
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
před 2 hodinami
Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin
před 2 hodinami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 3 hodinami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 3 hodinami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 5 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová byla ve čtvrtek při tiskové konferenci přistižena, jak přijímá telefonát, během kterého jí mužský hlas nařídil, aby se zdržela komentářů k údajnému raketovému útoku na Ukrajinu. Uvedl to server CNN.
Zdroj: Libor Novák