Silná podpora členství i bolestivá jednání. Profesorka popsala, co se děje v EU

NÁZOR - Ve chvíli, kdy si Britové odhlasovali odchod z EU, někteří v Bruselu viděli i světlou stránku a doufali, že nově alespoň nebude hledání kompromisu na unijních jednáních tak obtížné, konstatuje politoložka Catherine De Vriesová v komentáři pro server Politico. Profesorka z Bocconiho univerzity dodává, že dle těchto představ měla zbývající sedmadvacítka postupovat bez překážky v podobě britského veta.

V zajetí známých pozic

Prudká debata o fondu EU pro ekonomické zotavení z koronavirové krize podle politoložky odstranilo jakékoliv pochybnosti o tom, že unie je i bez Británie nadále hluboce rozdělená. "Částečně tomu tak je kvůli tomu, že staré rány krize eurozóny se nikdy skutečně nezahojily. Země jsou stále v zajetí známých pozic - severní spořiví 'svatí' versus jižní 'hříšníci'," píše odbornice.  

Za skutečný problém ale De Vriesová považuje to, že evropští politici stále více činí z otázky evropské integrace zbraň, kterou užívají k prosazení vnitropolitických cílů. Nizozemský premiér Mark Rutte, stejně jako jeho italský protějšek Giuseppe Conte jsou tak svázáni mimořádně silným politickým hlasem, které prosazuje jistou vizi budoucí EU, přičemž tento domácí hlas je téměř vždy v rozporu s hlasy v ostatních zemích, nastiňuje politoložka.

Proběhnuvší summit Evropské rady, kde se politici snažili dosáhnout dohody ohledně fondu potřebného k zmírnění ekonomické katastrofy způsobené pandemií koronaviru, tak nastiňuje hluboké politické rozdělení v otázce evropské budoucnosti, míní De Vriesová. Vysvětluje, že dělící linie probíhají mezi severem a jihem kvůli finanční solidaritě a mezi východem a západem kvůli právnímu státu.

V jednotlivých zemích sice přetrvává silná podpora členství v EU, ale občané jednotlivých států se již nemusí shodnout na budoucnosti unie a její roli v životech lidí, upozorňuje profesorka. Podotýká, že spolu s tím, jak EU rostla a nabírala nové členy, posunula se z projektu zaměřeného převážně na ekonomickou integraci k další oblastem spolupráce, což je velmi sporné téma, kde si členské země stále méně rozumí.  

"Otázka evropské integrace se stala perfektním tématem pro politické podnikatele, kteří těží z rétoriky proti establishmentu a využívají rozdělení hlavního politického proudu," pokračuje De Vriesová. Dodává, že součástí politické debaty ve většině zemí je tak nyní stále větší tlak těchto euroskeptiků na vládnoucí politiky, aby ukázali, že na evropské úrovni hájí národní zájmy.

Stejná kritika, odlišné důvody

Vzestup krajně pravicových politiků typu Geerta Wilderse je názorným příkladem tohoto trendu, soudí profesorka. Připomíná, že Wilders v Nizozemsku založil Stranu pro svobodu na úspěšném tažení proti tzv. evropské ústavě v roce 2005, kdy se většina Nizozemců v referendu vyslovila proti této smlouvě, a na vlně tohoto vítězství vyburcoval euroskeptické nálady mezi voliči běžných stran ve svůj prospěch.    

V Itálii byl zase nástup Mattea Salviniho coby lídra krajní pravice výsledkem jeho úspěšného využití široce přítomného pohledu mezi Italy po krizi eurozóny a uprchlické krizi, který má za to, že EU nechala Itálii na holičkách, konstatuje expertka. Vyzdvihuje, že Salvini našel v Bruselu skvělého obětního beránka, kterého lze vinit z velké části domácích problémů.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Vzestup těchto euroskeptických politických podnikatelů  a výsledná politická fragmentace  mají hluboký dopad na EU, který se projevuje především ve stále těžším hledání shody, upozorňuje autorka komentáře. Dodává, že nejpatrnější to je v době před volbami - stávající tvrdá pozice Rutteho je částečně právě předvolebním tahem -, ale tlak blížících se voleb je pouze jeden aspekt, protože vyjednávací hru hrají i Rakousko a Dánsko, kde volby proběhly loni.  

Další komplikací je podle politoložky to, že způsob, jakým je téma politizováno, se v jednotlivých zemích silně liší. "Každá vláda musí uchlácholit vlastního euroskeptického agitátora a usměrňovat vlastní veřejné nálady," vyzdvihuje De Vriesová. Jako příklad dává situaci v Nizozemsku a Itálii, které nyní symbolizují dvě strany boje o evropský rozpočet.   

V Itálii tlačí Salviniho Liga a Bratři Itálie Giorgie Meloniové premiéra do pozice bezpodmínečného společného dluhu, nastiňuje profesorka. Podotýká, že podle posledních průzkumů Italové nekritizují EU kvůli přílišné, ale naopak nedostatečné integraci a mají pocit, že je EU opustila, a tak musí premiér Conte dojednat dohodu, která výrazně přesahuje současný status quo.

V Nizozemsku zase Wildersova Strana pro svobodu a Fórum pro demokracii Thierryho Baudeta tlačí premiéra k odmítnutí jakékoliv dohody, která zahrnuje velkou část grantů a jen málo podmíněný společný dluh, uvádí akademička. Doplňuje, že podle průzkumů jsou Nizozemci pro méně, nikoliv více evropské integrace, a proto ministerský předseda Rutte musí dosáhnout dohody, která co možná nejvíce zachová současný stav.

Conte i Rutte, kteří se opírají jen o těsnou vládní většinu v obou komorách parlamentu, čelí hlasu politické opozice, který brojí proti Bruselu, avšak z různých důvodů a opačných stran, shrnuje De Vriesová. Domnívá se, že podobná dynamika v dalších zemích EU vytváří podmínky pro dlouhá, bolestivá jednání, ať už na posledním summitu či na těch budoucích.  

Související

Donald Trump

Sankce i hrozba obchodní války. Jak se Evropa chystá na návrat Trumpa?

Evropská unie se chystá posílit své sankce vůči Rusku. Tento krok souvisí s obavou, že případné znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem by mohlo ohrozit společný tlak Západu na izolaci Moskvy. Agentura Reuters na základě informací od nejmenovaných zdrojů uvádí, že evropští představitelé hledají způsoby, jak zajistit dlouhodobé platnosti sankcí EU a přísnější dohled nad jejich dodržováním. Mezi navrhovanými opatřeními se objevují doložky pro odhalení podezřelých zásilek směřujících do Ruska a širší omezení přepravy ropy.
Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Evropská unie dá Libanonské armádě desítky milionů eur

Evropská unie se zavázala poskytnout Libanonské armádě 20 milionů eur v roce 2023 a dalších 40 milionů eur v roce 2024. Kromě toho EU vyčlení 80 milionů eur na humanitární pomoc pro Libanon, jak oznámil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell na mezinárodní konferenci v Paříži. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Giuseppe Conte Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii) Geert Wilders (PVV - Strana pro svobodu) populismus

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos.

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

včera

včera

ÚOHS začal rozhodovat o dostavbě Dukovan. Zákaz zůstává v platnosti

Zákaz uzavřít smlouvu o dostavbě Dukovan sice platí dál, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) již rozhodl o návrzích společností EDF a Westinghouse. Řízení o návrzích obou společností byla z větší části zastavena, v dalších částech byly návrhy zamítnuty. Rozhodnutí nejsou pravomocná a účastníci řízení proti nim mohou podat rozklad, dodal úřad. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy