Silná podpora členství i bolestivá jednání. Profesorka popsala, co se děje v EU

NÁZOR - Ve chvíli, kdy si Britové odhlasovali odchod z EU, někteří v Bruselu viděli i světlou stránku a doufali, že nově alespoň nebude hledání kompromisu na unijních jednáních tak obtížné, konstatuje politoložka Catherine De Vriesová v komentáři pro server Politico. Profesorka z Bocconiho univerzity dodává, že dle těchto představ měla zbývající sedmadvacítka postupovat bez překážky v podobě britského veta.

V zajetí známých pozic

Prudká debata o fondu EU pro ekonomické zotavení z koronavirové krize podle politoložky odstranilo jakékoliv pochybnosti o tom, že unie je i bez Británie nadále hluboce rozdělená. "Částečně tomu tak je kvůli tomu, že staré rány krize eurozóny se nikdy skutečně nezahojily. Země jsou stále v zajetí známých pozic - severní spořiví 'svatí' versus jižní 'hříšníci'," píše odbornice.  

Za skutečný problém ale De Vriesová považuje to, že evropští politici stále více činí z otázky evropské integrace zbraň, kterou užívají k prosazení vnitropolitických cílů. Nizozemský premiér Mark Rutte, stejně jako jeho italský protějšek Giuseppe Conte jsou tak svázáni mimořádně silným politickým hlasem, které prosazuje jistou vizi budoucí EU, přičemž tento domácí hlas je téměř vždy v rozporu s hlasy v ostatních zemích, nastiňuje politoložka.

Proběhnuvší summit Evropské rady, kde se politici snažili dosáhnout dohody ohledně fondu potřebného k zmírnění ekonomické katastrofy způsobené pandemií koronaviru, tak nastiňuje hluboké politické rozdělení v otázce evropské budoucnosti, míní De Vriesová. Vysvětluje, že dělící linie probíhají mezi severem a jihem kvůli finanční solidaritě a mezi východem a západem kvůli právnímu státu.

V jednotlivých zemích sice přetrvává silná podpora členství v EU, ale občané jednotlivých států se již nemusí shodnout na budoucnosti unie a její roli v životech lidí, upozorňuje profesorka. Podotýká, že spolu s tím, jak EU rostla a nabírala nové členy, posunula se z projektu zaměřeného převážně na ekonomickou integraci k další oblastem spolupráce, což je velmi sporné téma, kde si členské země stále méně rozumí.  

"Otázka evropské integrace se stala perfektním tématem pro politické podnikatele, kteří těží z rétoriky proti establishmentu a využívají rozdělení hlavního politického proudu," pokračuje De Vriesová. Dodává, že součástí politické debaty ve většině zemí je tak nyní stále větší tlak těchto euroskeptiků na vládnoucí politiky, aby ukázali, že na evropské úrovni hájí národní zájmy.

Stejná kritika, odlišné důvody

Vzestup krajně pravicových politiků typu Geerta Wilderse je názorným příkladem tohoto trendu, soudí profesorka. Připomíná, že Wilders v Nizozemsku založil Stranu pro svobodu na úspěšném tažení proti tzv. evropské ústavě v roce 2005, kdy se většina Nizozemců v referendu vyslovila proti této smlouvě, a na vlně tohoto vítězství vyburcoval euroskeptické nálady mezi voliči běžných stran ve svůj prospěch.    

V Itálii byl zase nástup Mattea Salviniho coby lídra krajní pravice výsledkem jeho úspěšného využití široce přítomného pohledu mezi Italy po krizi eurozóny a uprchlické krizi, který má za to, že EU nechala Itálii na holičkách, konstatuje expertka. Vyzdvihuje, že Salvini našel v Bruselu skvělého obětního beránka, kterého lze vinit z velké části domácích problémů.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Vzestup těchto euroskeptických politických podnikatelů  a výsledná politická fragmentace  mají hluboký dopad na EU, který se projevuje především ve stále těžším hledání shody, upozorňuje autorka komentáře. Dodává, že nejpatrnější to je v době před volbami - stávající tvrdá pozice Rutteho je částečně právě předvolebním tahem -, ale tlak blížících se voleb je pouze jeden aspekt, protože vyjednávací hru hrají i Rakousko a Dánsko, kde volby proběhly loni.  

Další komplikací je podle politoložky to, že způsob, jakým je téma politizováno, se v jednotlivých zemích silně liší. "Každá vláda musí uchlácholit vlastního euroskeptického agitátora a usměrňovat vlastní veřejné nálady," vyzdvihuje De Vriesová. Jako příklad dává situaci v Nizozemsku a Itálii, které nyní symbolizují dvě strany boje o evropský rozpočet.   

V Itálii tlačí Salviniho Liga a Bratři Itálie Giorgie Meloniové premiéra do pozice bezpodmínečného společného dluhu, nastiňuje profesorka. Podotýká, že podle posledních průzkumů Italové nekritizují EU kvůli přílišné, ale naopak nedostatečné integraci a mají pocit, že je EU opustila, a tak musí premiér Conte dojednat dohodu, která výrazně přesahuje současný status quo.

V Nizozemsku zase Wildersova Strana pro svobodu a Fórum pro demokracii Thierryho Baudeta tlačí premiéra k odmítnutí jakékoliv dohody, která zahrnuje velkou část grantů a jen málo podmíněný společný dluh, uvádí akademička. Doplňuje, že podle průzkumů jsou Nizozemci pro méně, nikoliv více evropské integrace, a proto ministerský předseda Rutte musí dosáhnout dohody, která co možná nejvíce zachová současný stav.

Conte i Rutte, kteří se opírají jen o těsnou vládní většinu v obou komorách parlamentu, čelí hlasu politické opozice, který brojí proti Bruselu, avšak z různých důvodů a opačných stran, shrnuje De Vriesová. Domnívá se, že podobná dynamika v dalších zemích EU vytváří podmínky pro dlouhá, bolestivá jednání, ať už na posledním summitu či na těch budoucích.  

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Giuseppe Conte Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii) Geert Wilders (PVV - Strana pro svobodu) populismus

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová byla ve čtvrtek při tiskové konferenci přistižena, jak přijímá telefonát, během kterého jí mužský hlas nařídil, aby se zdržela komentářů k údajnému raketovému útoku na Ukrajinu. Uvedl to server CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy