Summit EU: Bylo dosaženo určité dohody, tvrdí Rutte i Kurz

Třetí jednací den na summitu Evropské unie v Bruselu skončil dnes brzy ráno bez dohody, nicméně i přesto bylo dosaženo určitého úspěchu. Myslí si to alespoň nizozemský premiér Mark Rutte a jeho rakouský kolega Sebastian Kurz. Lídři unijních zemí se zatím nedokázali shodnout na celkovém objemu fondu na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií ani na poměru grantů a úvěrů.

Právě Nizozemsko a Rakousko přitom patří mezi takzvané šetrné země, které navrhují zmenšit celý balík a ubrat na přímých dotacích.

I německá kancléřka Angela Merkelová doufá, že se dnes lídrům EU podaří průlom. "V noci jsme po dlouhých jednáních vypracovali rámec pro možnou budoucí dohodu," uvedla Merkelová při svém příchodu na čtvrtý den jednání v Bruselu.

Kanzlerin #Merkel in #Brüssel vor Beginn der weiteren Verhandlungen: Wir haben einen Rahmen für eine mögliche Einigung erarbeitet. Außergewöhnliche Situationen erfordern außergewöhnliche Anstrengungen. Ich hoffe, dass wir die verbleibende Wegstrecke zurücklegen können. #EUCO pic.twitter.com/i20tEsH2vT

— Steffen Seibert (@RegSprecher) July 20, 2020

"To je úspěch a dává nám to naději, že dohody by dnes mohlo být dosaženo," dodala. Podobnou naději k nalezení kompromisu vyjádřil při svém příchodu i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Harte Verhandlungen sind gerade zu Ende gegangen, wir können mit dem heutigen Ergebnis sehr zufrieden sein. Am Nachmittag geht es weiter.

— Sebastian Kurz (@sebastiankurz) July 20, 2020

"Tvrdá jednání skončila a my můžeme být s dnešním výsledkem spokojeni. Budeme pokračovat odpoledne," řekl podle agentury Reuters rakouský premiér dnes ráno.

Podle Marka Rutteho to v jednu chvíli vypadalo, že rozhovory zkrachují, nicméně šéf unijních summitů Charles Michel nyní pracuje na kompromisním návrhu. "Ještě nejsme v cíli, stále to může nedopadnout. Vypadá to ale mnohem nadějněji než během noci, kdy jsem si myslel, že je po všem," prohlásil ráno nizozemský premiér.

Původně dvoudenní summit měl skončit v sobotu. Vzhledem k neshodám a průtahům někteří státníci neskrývali své podráždění a pustili se do sebe, popsala agentura AP. Velkým terčem kritiky, zejména ze strany Itálie či Maďarska, se stal právě nizozemský premiér Mark Rutte, který bojuje za požadavek pěti takzvaných šetrných zemí (Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Švédsko, Dánsko). Maďarský premiér Viktor Orbán se ho měl dokonce zeptat, proč k němu Nizozemec chová tolik nenávisti.

Rutte měl pro něj ale jasnou odpověď. "Nejsme tady kvůli tomu, že si později vzájemně půjdeme na narozeninové večírky. Jsme tady proto, že pracujeme pro svou zemi. Všichni jsme profesionálové," uvedl premiér.

Rutte byl vždy známý jako politik, který se snaží najít kompromisní řešení. Kvůli svému tvrdému vyjednávacímu postoji během tohoto summitu je ale nyní považován naopak za hlavní překážku dosažení dohody.

V Bruselu se jedná o celkové částce zhruba 1,85 bilionu eur (asi 49,3 bilionu Kč). Z toho 1,074 bilionu eur připadá na sedmiletý rozpočet unie a 750 miliard eur na fond obnovy. Peníze do fondu si chce Evropská komise vypůjčit na kapitálových trzích, ručiteli by bylo všech 27 členských zemí. To se části lídrů nelíbí, stejně jako navrhovaný poměr určený na granty a na úvěry.

Šéf unijních summitů Charles Michel se spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž země EU předsedá, snaží s ohledem na aktuální ekonomickou krizi tlačit na rychlou dohodu, Nizozemsko a jeho spojenci však chtějí co nejvíce snížit společný dluh. Navíc požadují, aby bylo čerpání peněz co nejpřísněji spojeno s plněním stanovených reforem.

"Nemůže po nás chtít, abychom dělali určité reformy," stěžoval si na Rutteho chování předseda italské vlády Giuseppe Conte. Jak dodal, Nizozemec možná může vypadat jako hrdina ve své zemi, ale nikde jinde.

Jak Rutte rovněž prohlásil, chce, aby existovala souvislost mezi rozdělování peněz z unijního fondu a dodržováním zásad právního státu. Což bylo jasnou narážkou na Polsko a Maďarsko, se kterým Evropská komise vede řízení kvůli porušování evropských hodnot. Tato podmínka podle agentury AP Orbána rozzuřila.

"Nevím, jaký má nizozemský premiér osobní důvod nenávidět mě nebo Maďarsko, ale útočí velmi tvrdě a dává jasně najevo, že Maďarsko podle jeho názoru nerespektuje právní stát, a proto musí být finančně potrestáno," uvedl maďarský premiér.

V případě nedohody by se podle diplomatických zdrojů šéfové vlád a států nyní rozešli a setkali k dalším jednáním příští měsíc.

"Dohoda je nutnost," uvedl ráno francouzský ministr financí Bruno Le Maire, zatímco unavení diplomaté a politici spali nebo se připravovali na další den summitu, který může být nejdelším v historii EU.

Jak jeden z diplomatů prozradil, během nočního jednání v jednu chvíli francouzský prezident Emmanuel Macron ztratil se státy blokujícími dohodu trpělivost a udeřil pěstí do stolu. Podle jiného diplomata, kterého citovala agentura Reuters, napětí v sále narůstalo až do té doby, než k uklidnění situace vyzvala belgická premiérka Sophie Wilmesová.

Související

Více souvisejících

Summit EU Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii) Sebastian Kurz EU (Evropská unie) Viktor Orbán Charles Michel Angela Merkelová Giuseppe Conte

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 35 minutami

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy