Summit EU: Bylo dosaženo určité dohody, tvrdí Rutte i Kurz

Třetí jednací den na summitu Evropské unie v Bruselu skončil dnes brzy ráno bez dohody, nicméně i přesto bylo dosaženo určitého úspěchu. Myslí si to alespoň nizozemský premiér Mark Rutte a jeho rakouský kolega Sebastian Kurz. Lídři unijních zemí se zatím nedokázali shodnout na celkovém objemu fondu na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií ani na poměru grantů a úvěrů.

Právě Nizozemsko a Rakousko přitom patří mezi takzvané šetrné země, které navrhují zmenšit celý balík a ubrat na přímých dotacích.

I německá kancléřka Angela Merkelová doufá, že se dnes lídrům EU podaří průlom. "V noci jsme po dlouhých jednáních vypracovali rámec pro možnou budoucí dohodu," uvedla Merkelová při svém příchodu na čtvrtý den jednání v Bruselu.

Kanzlerin #Merkel in #Brüssel vor Beginn der weiteren Verhandlungen: Wir haben einen Rahmen für eine mögliche Einigung erarbeitet. Außergewöhnliche Situationen erfordern außergewöhnliche Anstrengungen. Ich hoffe, dass wir die verbleibende Wegstrecke zurücklegen können. #EUCO pic.twitter.com/i20tEsH2vT

— Steffen Seibert (@RegSprecher) July 20, 2020

"To je úspěch a dává nám to naději, že dohody by dnes mohlo být dosaženo," dodala. Podobnou naději k nalezení kompromisu vyjádřil při svém příchodu i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Harte Verhandlungen sind gerade zu Ende gegangen, wir können mit dem heutigen Ergebnis sehr zufrieden sein. Am Nachmittag geht es weiter.

— Sebastian Kurz (@sebastiankurz) July 20, 2020

"Tvrdá jednání skončila a my můžeme být s dnešním výsledkem spokojeni. Budeme pokračovat odpoledne," řekl podle agentury Reuters rakouský premiér dnes ráno.

Podle Marka Rutteho to v jednu chvíli vypadalo, že rozhovory zkrachují, nicméně šéf unijních summitů Charles Michel nyní pracuje na kompromisním návrhu. "Ještě nejsme v cíli, stále to může nedopadnout. Vypadá to ale mnohem nadějněji než během noci, kdy jsem si myslel, že je po všem," prohlásil ráno nizozemský premiér.

Původně dvoudenní summit měl skončit v sobotu. Vzhledem k neshodám a průtahům někteří státníci neskrývali své podráždění a pustili se do sebe, popsala agentura AP. Velkým terčem kritiky, zejména ze strany Itálie či Maďarska, se stal právě nizozemský premiér Mark Rutte, který bojuje za požadavek pěti takzvaných šetrných zemí (Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Švédsko, Dánsko). Maďarský premiér Viktor Orbán se ho měl dokonce zeptat, proč k němu Nizozemec chová tolik nenávisti.

Rutte měl pro něj ale jasnou odpověď. "Nejsme tady kvůli tomu, že si později vzájemně půjdeme na narozeninové večírky. Jsme tady proto, že pracujeme pro svou zemi. Všichni jsme profesionálové," uvedl premiér.

Rutte byl vždy známý jako politik, který se snaží najít kompromisní řešení. Kvůli svému tvrdému vyjednávacímu postoji během tohoto summitu je ale nyní považován naopak za hlavní překážku dosažení dohody.

V Bruselu se jedná o celkové částce zhruba 1,85 bilionu eur (asi 49,3 bilionu Kč). Z toho 1,074 bilionu eur připadá na sedmiletý rozpočet unie a 750 miliard eur na fond obnovy. Peníze do fondu si chce Evropská komise vypůjčit na kapitálových trzích, ručiteli by bylo všech 27 členských zemí. To se části lídrů nelíbí, stejně jako navrhovaný poměr určený na granty a na úvěry.

Šéf unijních summitů Charles Michel se spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejíž země EU předsedá, snaží s ohledem na aktuální ekonomickou krizi tlačit na rychlou dohodu, Nizozemsko a jeho spojenci však chtějí co nejvíce snížit společný dluh. Navíc požadují, aby bylo čerpání peněz co nejpřísněji spojeno s plněním stanovených reforem.

"Nemůže po nás chtít, abychom dělali určité reformy," stěžoval si na Rutteho chování předseda italské vlády Giuseppe Conte. Jak dodal, Nizozemec možná může vypadat jako hrdina ve své zemi, ale nikde jinde.

Jak Rutte rovněž prohlásil, chce, aby existovala souvislost mezi rozdělování peněz z unijního fondu a dodržováním zásad právního státu. Což bylo jasnou narážkou na Polsko a Maďarsko, se kterým Evropská komise vede řízení kvůli porušování evropských hodnot. Tato podmínka podle agentury AP Orbána rozzuřila.

"Nevím, jaký má nizozemský premiér osobní důvod nenávidět mě nebo Maďarsko, ale útočí velmi tvrdě a dává jasně najevo, že Maďarsko podle jeho názoru nerespektuje právní stát, a proto musí být finančně potrestáno," uvedl maďarský premiér.

V případě nedohody by se podle diplomatických zdrojů šéfové vlád a států nyní rozešli a setkali k dalším jednáním příští měsíc.

"Dohoda je nutnost," uvedl ráno francouzský ministr financí Bruno Le Maire, zatímco unavení diplomaté a politici spali nebo se připravovali na další den summitu, který může být nejdelším v historii EU.

Jak jeden z diplomatů prozradil, během nočního jednání v jednu chvíli francouzský prezident Emmanuel Macron ztratil se státy blokujícími dohodu trpělivost a udeřil pěstí do stolu. Podle jiného diplomata, kterého citovala agentura Reuters, napětí v sále narůstalo až do té doby, než k uklidnění situace vyzvala belgická premiérka Sophie Wilmesová.

Související

Více souvisejících

Summit EU Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii) Sebastian Kurz EU Viktor Orbán Charles Michel Angela Merkelová Giuseppe Conte

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Vladimir Putin a  Sergej Michajlovič Mironov v roce 2018.

Rusko mění svět. Po Evropě "se natahuje" po území na dalším kontinentu

Politika současného Ruska je zaměřena jednoznačně na destabilizaci světového řádu využívající oportunisticky jakékoliv příležitosti, která se naskytne. Podle vlivného ruského senátora přišel čas, aby se Rusko začalo věnovat i jiným územím než Evropě. Tvrdí, že změna na americkém kontinentu již pod ruským vedením začala.

před 1 hodinou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu hovořil po Bidenovi i s Putinem a nešetřil kritikou Moskvy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mluvil po americkém prezidentovi Joe Bidenovi i s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Podle dostupných informací zkritizoval alianci Ruska s Íránem a vyjádřil nespokojenost s postojem Moskvy k probíhající válce s teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 5 hodinami

Betlém, ilustrační fotografie.

Největší betlém na světě je v Čechách

Betlémářství má u nás dlouhou tradici. Již před několika staletími zdobily jesličky o Vánocích kostely i domácnosti. Specifické jsou betlémy mechanické, v nichž se jednotlivé figurky pohybují. Autor největších mechanických jesliček na světě pochází z Čech, narodil se před 185 lety, dne 13. prosince 1838. Jmenoval se Tomáš Krýza a jeho Krýzovy jesličky jsou pojmem známým po celém světě i zapsaným v Guinnessově knize rekordů.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Putin kandiduje, proto se Rusové snaží změnit vývoj války na Ukrajině

Rusové se navzdory zimnímu počasí snaží pokračovat v ofenzivních operacích na několika místech na Ukrajině. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) touží po převzetí a udržení iniciativy do ruských prezidentských voleb v březnu 2024, v nichž bude Vladimir Putin obhajovat mandát. 

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Adventní věnec

Adventní věnec. Kde se vzal symbol vánočního času?

Na adventním věnci již hoří svíce značící adventní neděle a odpočítávající čas do Štědrého dne. Zatímco dnes si předvánoční dobu bez adventního věnce nedokážeme představit, dříve ho lidé neznali. Věnec se svíčkami se stal symbolem adventu teprve v 19. století.

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

Veronika Bílková

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

před 16 hodinami

Aktualizováno včera

Poslední čtyři páry dvanácté řady StarDance.

Ve StarDance se rozhodlo o finalistech, dotancovala Iva Kubelková

Ve StarDance se v sobotu večer rozhodlo o tom, kdo postoupí do finále, kterým letošní řada soutěže vyvrcholí za týden, kdy budou vyhlášeni vítězové, tedy král a královna tanečního parketu. Dnes tančily ještě čtyři soutěžní páry, postupujícími jsou Eva Adamczyková, Darija Pavlovičová a Vavřinec Hradilek.

včera

Historický okamžik. Von der Leyenová ocenila dohodu na pravidlech pro AI

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu uvítala dohodu na unijních pravidlech pro regulaci umělé inteligence. Podle agentury Reuters půjde o přelomová pravidla, ačkoliv bude ještě nutné doladit detaily. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy