Summit EU: Dojde k průlomu? Politici se snaží vyřešit patovou situaci kolem rozpočtu

Vyřešit patovou situaci kolem budoucího rozpočtu Evropské unie se dnes pokusí prezidenti a premiéři členských zemí na vrcholné schůzce, která se koná v Bruselu. Debatovat budou o kompromisním návrhu, který stanoví dodatečná pravidla pro spojení unijních peněz s vládou práva, což je podmínka dlouhodobě odmítaná Maďarskem a Polskem.

Kromě toho budou také hledat shodu ohledně zpřísnění emisních limitů či sankcí vůči Turecku. Dalším důležitým tématem je společný boj proti covidu-19, o němž političtí vůdci diskutují na úvod summitu.

Zatímco lídři Maďarska a Polska jsou s rozpočtovým návrhem německého předsednictví spokojeni, například Nizozemsko má k němu výhrady. Německá kancléřka Angela Merkelová označila summit krátce před jeho začátkem za "okamžik pravdy".

Budapešť a Varšava blokují schválení rozpočtu a s ním spojeného krizového fondu o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (přibližně 48 bilionů korun) kvůli podmíněnosti čerpání peněz dodržováním principů vlády práva. Obě středoevropské země, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, nechtějí, aby bylo vyplácení evropských peněz spojeno s principy právního státu.

Německé předsednictví ve středu přišlo s návrhem upřesňujícího textu, který dnes budou šéfové států a vlád projednávat.

Maďarský premiér Viktor Orbán při příchodu na summit prohlásil, že EU je "krůček od dosažení shody", která by odblokovala unijní peníze. Jeho polský kolega Mateusz Morawiecki novinářům řekl, že kompromisní návrh zajišťuje, aby nebyl mechanismus zneužíván ke "svévolným a politicky motivovaným rozhodnutím" proti jeho zemi. Oba státy patří k čistým příjemcům unijních peněz a zablokováním fondu by přišly o desítky miliard eur.

Kompromisní text hovoří mimo jiné o tom, že uplatňování nového pravidla bude "objektivní, férové, nestranné a založené na faktech". Návrh také počítá s tím, že pokud by EU na základě podmínky související s vládou práva chtěla některému státu zastavit čerpání dotací, bude muset věc nejprve posoudit unijní soud.

Nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země patří mezi nejhlasitější zastánce spojení peněz a vlády práva, dal před začátkem vrcholné schůzky najevo určité pochybnosti. Chce například vědět, co si o dodatečných podmínkách myslí Evropský parlament. Někteří europoslanci se přitom již nechali slyšet, že doplňující text podle nich výrazně ztíží praktické uplatnění nového mechanismu.

"Chci mít absolutní jistotu, že tenhle kompromis v žádném případě neomezí právní funkčnost a ani rozsah tohoto nařízení," řekl novinářům Rutte. Podobně opatrný byl i předseda belgické vlády Alexander De Croo.

Předseda europarlamentu David Sassoli, který na úvod summitu tradičně seznámil lídry se svým postojem, kompromisní variantu podpořil. "Doufáme, že dnes či zítra (v pátek) bude nalezena shoda," řekl novinářům po svém vystoupení před unijními lídry. Pokud dnes političtí vůdci návrh podpoří, EP by mohl rozpočet a fond definitivně schválit příští týden, doplnil italský politik. Podobně se vyjádřilo i několik zástupců nejsilnější lidovecké frakce v EP, skeptičtější hlasy naopak zněly z tábora socialistů.

It is time to conclude for the good of the citizens.Follow my press conference after my speech at today’s EUCO, on MFF and Recovery Fund, Brexit and the response to the COVID-19 pandemic ↓ https://t.co/8bPu1uui3i

— David Sassoli (@EP_President) December 10, 2020

Diplomaté dávali před jednáním najevo opatrný optimismus, že by lídři ke shodě mohli dojít. Podle předsedajícího summitu Charlese Michela je shoda blízko a "rozhodne se v následujících hodinách".

"Uvidíme, jestli dnes dospějeme k jednomyslnosti," řekla při příchodu Merkelová. Zdůraznila, že její země "tvrdě pracovala" na textu, který by přesvědčil oba vzdorující státy a zároveň zachoval dříve dohodnutá pravidla.

Související

Více souvisejících

Summit EU EU (Evropská unie) Maďarsko Polsko Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii) Angela Merkelová Viktor Orbán Mateusz Morawiecki David Sassoli (předseda EP)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 21 minutami

před 38 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Bývalý prezident Donald Trump mluví s médii, když opouští soudní síň poté, co byli v jeho trestním procesu u Manhattanského trestního soudu v New Yorku v pátek 19. dubna 2024 vybráni poslední porotci.

Donald Trump otáčí: Přežití Ukrajiny je pro USA důležité

Donald Trump sdělil, že přežití Ukrajiny je pro USA důležité. Agentura  Reuters tuto změnu popisuje jako posun v tónu pár dní předtím, než budou republikáni hlasovat o balíčku pomoci ve výši 61 miliard dolarů ve Sněmovně reprezentantů USA. Informuje deník The Guardian.

před 2 hodinami

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti.

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

před 3 hodinami

Předseda sněmovny Mike Johnson (R-La.) v Kapitolu USA poté, co sněmovna v pátek 19. dubna 2024 schválila pravidlo o balíčku zahraniční pomoci.

Jste Chamberlain nebo Churchill? Napětí v americkém Kongresu roste

Dnes, v sobotu čeká celý svět na to, jak američtí kongresmani rozhodnou o soudu Ukrajiny, a tím i celé Evropy při hlasování o pomoci napadené země před ruským agresorem. V americkém Kongresu atmosféra houstne, protože dnešní odpoledne amerického času se vše rozhodne.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Andrzej Duda

Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně, varuje Duda Moskvu

Polský prezident Andrzej Duda deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska. 

před 5 hodinami

Nigerijci při demonstraci v hlavním městě Niamey, kde požadují stažení amerického vojenského personálu (13. dubna).

USA stahují vojáky z Nigeru. Země směřuje k Rusku

Spojené státy v pátek informovaly vládu Nigeru, že souhlasí s její žádostí o stažení amerických jednotek ze západoafrické země, kde měly vybudovanou velkou základnu bezpilotních letadel, uvedl Washington Post.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kimova KLDR otestovala supervelkou hlavici. Testy zbraní pokračují

Severokorejský režim pokračuje v testování svých zbraní. Podle státních médií proběhly testy "supervelké" hlavice pro strategickou řízenou střelu a také nového typu protiletadlové střely. KLDR už v dubnu otestovala nadzvukovou raketu se středním až dlouhým doletem za přítomnosti vůdce Kim Čong-una. 

před 7 hodinami

Adolf Hitler, 1938

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Hamás, ilustrační fotografie.

Hamás zvažuje krok, který by dále ohrozil jednání s Izraelem

Politické křídlo palestinského hnutí Hamás zvažuje přesun z Kataru, napsal americký deník The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje. Podle listu by stěhování zřejmě dále ohrozilo jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem, protože je zprostředkovává právě Katar, kde dlouhodobě pobývá lídr hnutí Ismáíl Haníja.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající

Evropská unie připravuje 14. balík sankcí vůči Rusku za jeho pokračující agresi proti Ukrajině. Informovala o tom v pátek agentura DPA s odvoláním na vysoce postaveného představitele EU.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy