Boj s koronavirem: Liberální Švédsko se vymyká, restrikce zavádí jen pozvolna

Za tři měsíce oslaví Öresundský most mezi dánskou Kodaní a švédským Malmö dvacetiletí své existence. Zatímco 1. července roku 2000 byl slavnostně otevřen jako symbol integrace dvou severských regionů a států, dnes naopak funguje jako výrazná hranice a dělící linie mezi nimi. Kvůli krizi spojené se šířením koronaviru Švédové do Dánska vůbec nesmějí a vzhledem k tomu, že i Dánové cestování radikálně omezili, je provoz na mostě pro automobilovou i vlakovou dopravu ve srovnání s normálem minimální.

Opačné břehy pouze pár kilometrů širokého Öresundského průlivu reprezentují v nynější krizi dva odlišné přístupy: dánskou - a všeobecně evropskou - cestu maximální opatrnosti a omezování sociálních kontaktů na absolutní minimum a švédskou strategii postupných restrikcí a opatrného vyčkávání, která je ve srovnání nejen s Dánskem, ale i s většinou jiných evropských států považována za velmi - a možná až přespříliš - liberální.

"Jsme přesvědčeni o tom, že jdeme správnou cestou," řekl ve svém nejnovějším rozhovoru pro veřejnoprávní švédskou televizi epidemiolog Anders Tegnell, šéf švédského Úřadu pro veřejné zdraví (Folkhälsoinstitutet) a v současnosti jedna z nejostřeji sledovaných osobností země tří korunek. A dodává: "Neexistují žádné jasné důkazy o tom, že země, jež zvolily jiný přístup, jsou při zvládání krize výrazně před námi."

Podle Tegnella je důležité, aby každý stát zvolil způsob, jaký sám pro sebe považuje za nejvhodnější, a prostředky, o nichž ví, že fungují. "V jiných zemích mají jiné tradice. Zatímco někde považují za nutné vyhlašovat nové zákony, náš přístup je založen na velké dávce dobrovolnosti a důvěry v to, že každý jednotlivec chce hledat dobrá řešení," brání nejvýše postavený švédský epidemiolog dosavadní rozhodnutí své instituce i švédské vlády.

Zdůrazňování rozdílů mezi Švédskem a zbytkem Evropy však mnohdy opomíjí skutečnost, že existují i zásadní podobnosti. Liberální přístup neznamená, že se Švédové koronaviru nebojí. Ulice Malmö, stejně jako jiných měst, zejí prázdnotou, stejně jako v obchodech police s toaletním papírem, kvasnicemi a moukou. Ačkoliv do restaurací se stále smí chodit, je to jen k nákupu jídla "přes ulici" a i tak jedna po druhé propouští zaměstnance a směřuje ke krachu. A třebaže výuka na základních školách stále probíhá ve třídách a nikoliv dálkově z domova, docházka žáků je - s plným pochopením škol - výrazně nižší.

Vše je navíc připraveno k tomu, že se dosavadní "liberální" přístup může rychle změnit na ten "evropský". Tak, jak se ostatně už před dvěma týdny stalo na švédských gymnáziích a vysokých školách, jejichž výuka má od té doby podobu počítačových konferencí z domova.

Koronavirus si ve Švédsku dosud vyžádal 92 obětí, píše server thelocal.se. Nejpostiženějším regionem je okolí Stockholmu, kde bylo zaregistrováno přes 1200 postižených a přes 40 obětí. Regiony v okolí obou dalších velkých měst - Göteborgu a Malmö - mají podle odborníků v šíření epidemie za Stockholmem několikatýdenní zpoždění a tím trochu více času na přípravu odpovídajících opatření.

Nejjižnější švédský kraj Skane má včetně Malmö zatím přes 250 nakažených a tři oběti. Statistiky však neříkají celou pravdu, neboť dosud netestovaných nositelů viru může být mnohem více. "Jsme stále ještě jen na začátku," řekl k tomu na tiskové konferenci v Malmö Per-Erik Ebbeståhl, který tu má na starost regionální strategii.

Tři čtvrtiny Švédů nakažených koronavirem a léčených na jednotkách intenzivní péče jsou muži. "Nemáme žádné přesné vysvětlení, proč tomu tak je," komentuje pro média tuto statistiku epidemiolog Anders Wallensten. A otázek, na které dosud nejsou známy odpovědi, je pochopitelně mnohem víc.

Ačkoliv hlavní epidemiolog Anders Tegnell očekává určitý dočasný pokles nynější vlny přibližně v květnu, úřady už vydaly předběžná doporučení, podle nichž se Švédové mají na letošní dovolenou chystat maximálně do blízkých míst, z nichž se v případě nákazy lehce dostanou domů.

"Z dalšího vývoje mají obavy všichni a já pochopitelně také," přiznává Tegnell. Přesto však dodává, že prokazatelný důvod ke strachu z toho, že Švédsko díky volbě odlišného přístupu dopadne hůř než ostatní, mnohem restriktivnější země, vzhledem k dosavadnímu vývoji epidemie koronaviru nemá.

Související

Více souvisejících

Švédsko dánsko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Požár v Kalifornii

Masivní požáry v LA se nedaří zastavit. Počet evakuovaných strmě stoupá

V oblasti Los Angeles nyní zuří pět velkých požárů, které devastují tisíce hektarů a vyvolávají obrovské obavy obyvatel. Největší z nich, Palisades, vypukl v úterý a již zničil více než 5300 staveb na ploše téměř 20 000 akrů. I přesto se hasičům podařilo tento požár zkrotit pouze ze 6 %. Počet evakuovaných podle CNN přesáhl 400 000.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Kanada

Mohou USA sebrat Britům Kanadu? Historie ukazuje, že teoreticky ano

Možnost, že by Spojené státy mohly usilovat o anexi Kanady, se může zdát jako vzdálený a přehnaný scénář. Nicméně historické precedenty a ústavní mechanismy Spojených států naznačují, že tato otázka by neměla být brána na lehkou váhu, varuje server The Conversation.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump se sejde s Putinem

Donald Trump oznámil, že se připravuje setkání mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Nově zvolený americký prezident však neuvedl, kdy přesně by mohlo k této schůzce dojít. Ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě prohlásil: „Putin se chce setkat a my to organizujeme.“

před 8 hodinami

Požár v Kalifornii

10 mrtvých, astronomické škody. Požár v Los Angeles je jednou z nejhorších katastrof v historii

Lesní požáry v Kalifornii, které se během posledních dnů rozhořely v oblasti Los Angeles, způsobily dosud nepředstavitelné škody. Společnost AccuWeather výrazně navýšila svůj předběžný odhad celkových ztrát, které nyní mohou dosáhnout až 150 miliard dolarů, což je výrazný nárůst oproti původnímu odhadu ve výši 57 miliard dolarů. Podle BBC jde o jednu z nejhorších katastrof na území USA.

před 10 hodinami

Aktualizováno před 10 hodinami

Petr David Josek s vítěznou fotografií roku 2024 v soutěži Czech Press Photo. Prohlédněte si galerii

Czech Press Photo 2024 vyhrál Petr David Josek z AP. Michal Zelinka z INCORP images získal ocenění druhý rok po sobě + VIDEO

Fotograf Petr David Josek z agentury AP si odnáší hlavní cenu Czech Press Photo 2024. Jeho vítězný snímek zachycuje dramatický okamžik překážkového běhu na olympiádě, který dokonale vystihuje napětí a odhodlání sportovců. Již druhý rok po sobě zvítězil v juniorské kategorii také fotograf fotografické agentury INCORP images.

včera

Grónsko

Může Trump skutečně získat Grónsko? USA už to jednou zkusily, tentokrát mohou uspět

Myšlenka, že by Donald Trump mohl koupit Grónsko, může znít absurdně, ale technicky to není zcela nemožné. Pokud by Spojené státy skutečně usilovaly o získání kontroly nad největším ostrovem na světě, nabízí se několik možností, jak by tento proces mohl proběhnout. Nicméně každý z těchto scénářů čelí zásadním právním, politickým a etickým výzvám, uvedl server Politico.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ilustrační foto

Noční můra úřadů: Proč je evakuace Los Angeles nadlidský úkol?

Los Angeles čelí jednomu z nejničivějších požárů ve své historii. Počet evakuovaných obyvatel přesáhl 130 000, přičemž pět lidí přišlo o život. Kromě zničených domovů a spálené krajiny přináší požáry další příběh – příběh evakuace provázené chaosem, dopravními zácpami a zoufalými rozhodnutími.

včera

Ilustrační foto

Nebezpečný čínský virus už řeší i české úřady. Vydaly první doporučení

Lidský metapneumovirus (HMPV) je virové onemocnění respiračního traktu, které se obvykle projevuje příznaky podobnými běžnému nachlazení. Objeven byl v roce 2001 v Nizozemí, ale retrospektivní analýzy naznačují jeho přítomnost v lidské populaci již od roku 1958. V posledních týdnech je aktivní především v Číně, ale i český Státní zdravotní ústav zveřejnil podstatné informace o této nemoci.

včera

včera

včera

Belgického premiéra De Crooa se pokusili otrávit

V listopadu loňského roku obdržela kancelář belgického premiéra Alexandra De Crooa dopis obsahující bílý prášek, který byl nyní identifikován jako strychnin – silný jed, který může být smrtelný. Incident vedl k hospitalizaci jednoho z premiérových poradců, který přišel s látkou do styku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy