Tři dny před summitem EU v Praze není jasné, zda bude mít nějaký společný výstup

Neformální jednání lídrů nemohou podle pravidel EU přijímat závazné závěry, jejichž schválením končí klasické unijní summity. V řadě případů se však šéfové států a vlád shodnou na společném prohlášení, které shrnuje hlavní témata jednání.

Udělali to třeba na jaře ve francouzském Versailles, kde jednali zejména o dopadech ruské invaze na Ukrajinu. Pokračující ruská agrese vůči sousední zemi bude jedním z klíčových témat diskusí také v Praze.

Michelův kabinet v pondělí předložil státům návrh prohlášení, které má ČTK k dispozici. Vedle již několikrát zopakovaného odsouzení ruské invaze na Ukrajinu včetně anexí jejího území se v něm hovoří o společných opatřeních v boji proti vysokým cenám energií. Lídři by podle návrhu mohli vyzvat Evropskou komisi, aby připravila "funkční řešení k omezení cen za pomoci cenového stropu na plyn" či urychlila jednání s dodavateli, kteří mají nahradit výpadek ruského plynu.

Diplomaté většiny členských zemí však nechtějí necelé tři týdny před řádným bruselským summitem, který se bude věnovat obdobným tématům, vstupovat do obvykle složitých vyjednávání o každé slovo v textu, jehož příprava by mohla zastínit samotnou debatu v Praze. Podle jednoho z diplomatů může být vedle toho problémem právě zmínka o cenovém stropu na plyn, který některé státy v čele s Německem odmítají.

Velvyslanci členských zemí budou konečný osud společného komuniké probírat ve středu. Podle jednoho z unijních činitelů citovaného bruselským webem Politico by Michel mohl celou věc vyřešit tak, že závěry schůzky shrne v ještě méně formálním vlastním prohlášení.