Tři roky od teroru v Berlíně: Manželé mají dodnes záchvaty paniky, bojí se mezi lidi

Teroristický útok na vánoční trh v Berlíně před třemi lety převrátil život naruby desítkám lidí. Patří mezi ně i manželé Sieglinde a Uwe Heinemannovi, kteří dodnes trpí psychickými následky činu radikálního islamisty - nemohou pracovat, bojí se chodit mezi lidi a museli se odstěhovat z rodného Berlína.

Jejich příběh v den třetího výročí útoku kamionem, který si vyžádal 12 obětí a desítky zraněných, přinesl server veřejnoprávní televize ARD.

"Běžný život je pro mě těžký. Nakupovat bez obav, jít do kina nebo jet příměstským vlakem. Všechno to už nejde. Je to na mě prostě moc lidí, dostávám panické ataky," říká vyučená prodavačka, jejíž život k nepoznání změnilo pár vteřin večer 19. prosince 2016.

Na vánočním trhu na náměstí Breitscheidplatz v centru německé metropole si Heinemannová krátce po 20:00 zrovna chtěla objednat svařené víno, když ji zasáhl kamion řízený teroristou Anisem Amrim. Ztratila vědomí a když znovu přišla k sobě, byla dočasně ochrnutá na polovině těla. Nalomené krční obratle sice časem srostly, následky útoku, a to zejména ty psychické, si ale nese dodnes.

Lékaři jí diagnostikovali depresi a posttraumatickou stresovou poruchu, kvůli nimž už nemůže pracovat. Není schopná ani číst knihy. "Je pro mě těžké se na cokoliv delší dobu koncentrovat. Je ve mě pořád jistý neklid," vysvětluje.

Na podobné problémy si stěžuje i její manžel Uwe, který sice při útoku neutrpěl fyzické zranění, ale trauma z toho, co tehdy prožil, má doteď. Ani on nemůže pracovat, často je velmi napjatý, nervózní a hodně zapomíná. Strach má především, když je mezi lidmi. "Vždy si hledím toho, abych se co nejrychleji dostal zády ke zdi, abych měl přehled, co se okolo děje," říká.

Letos v dubnu s manželkou opustili německou metropoli a přestěhovali se do vesnice poblíž východoněmeckého Wittenbergu. "Na vesnici není žádné metro, tam můžu chodit nakupovat uvolněněji, avšak jen dokud je ještě světlo," líčí Sieglinde Heinemannová. Když jede jednou týdně na terapii do Berlína, je to pro ni velká zátěž. "Když je příměstský vlak moc plný, musím vystoupit a počkat, než přijede jiný, který je prázdnější. Je to všechno hrozně namáhavé," konstatuje.

Práci jí navíc přidává handrkování s úřady o množství peněz, které bude kvůli přetrvávajícím následkům pobírat. "Mám dojem, že se pro úřady stáváme moc drahými," poznamenává se slzami v očích. "My jsme ale ten kamion neřídili, my jsme oběti," zdůrazňuje.

Jednou z dalších je pětapadesátiletý Gerhard Zawatzki, který sice útok přežil nezraněn, hluboké stopy v něm ale zanechalo to, co zažil bezprostředně po něm, když pomáhal zraněným. V jeho rukou zemřela mladá žena, pak se staral o muže s těžkým zraněním hlavy: "Můj úkol spočíval v tom toho muže přes hodinu udržet vzhůru, než mohl být sanitkou odvezen. Kdyby usnul, zemřel by, řekl mi později ošetřující lékař."

Protože byl Zawatzki hned po útoku schopen pomáhat ostatním, nepokládají jej teď německé úřady za oběť teroristického činu, i když také on dodnes trpí jeho následky. "Už jenom opustit byt se pro mě stalo výzvou. Člověk se vyhýbá tomu chodit na veřejnosti," líčí. "V noci mám problém usnout a přes den mě trápí obrázky, které by vůbec neměly patřit k životu," říká.

Přes všechny potíže jsou ale i okamžiky, které mu udělají radost. Tak jako když začátkem loňského roku potkal muže, kterému po útoku pomohl zachránit život. "To mne neuvěřitelně zasáhlo, byl to neuvěřitelný okamžik toho muže znovu vidět stát na vlastních nohou," dodává.

Související

Při teroristickém útoku na vánoční trh v Berlíně zemřelo devět lidí (19.12.2016).

Teroristickému útoku v Berlíně předcházela série chyb. Zemřela při něm Češka

Teroristickému útoku na adventní trh v centru Berlína v prosinci 2016 nepředcházelo jediné pochybení, ale celá řada selhání německých bezpečnostních úřadů. Na dnešní tiskové konferenci to prohlásil předseda vyšetřovacího výboru berlínské Poslanecké sněmovny Stephan Lenz, který novinářům představil závěrečnou zprávu o pozadí útoku, jehož jednou z 12 obětí byla Češka.

Více souvisejících

teroristický útok na vánočních trzích v Berlíně (19.12.2016) Berlín Německo Terorismus

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 44 minutami

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 3 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 5 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy