Země Evropské unie chtějí do společného covidového certifikátu zahrnout nutnost přeočkování třetí dávkou vakcíny, kterou část států již začala svým obyvatelům nabízet. Unijní ministři pro evropské záležitosti dnes v rámci debaty o dalším šíření nákazy hovoří mimo jiné o tom, jak dlouho má platit očkování bez posilující dávky. Členské státy zatím nemají jednotný názor a Evropská komise se chystá ještě tento týden předložit návrh opírající se o pohled unijních expertů.
Takzvané covidové pasy umožňují od léta cestovat bez větších omezení po evropských a dalších zemích lidem, kteří jsou očkováni, prodělali covid-19 nebo mají negativní test. Státy se shodují, že zavedení společných digitálních osvědčení bylo velkým přínosem pro volný pohyb lidí či pro firmy podnikající v cestovním ruchu a zasažené pandemickými omezeními.
Některé unijní státy začínají s odvoláním na údaje epidemiologů volat po omezení platnosti původního očkování v unijních certifikátech.Například řecký premiér Kyriakos Mitsotakis minulý týden navrhl omezit dobu, po níž bude očkování považováno za dostatečnou ochranu, na půl roku. Vyžadovat posilující dávku chce také Rakousko či některé další země.
"Potřebujeme jednotný přístup k otázce, za jak dlouho budou lidé potřebovat posilující dávku. To nemůže mít jinak Lucembursko než Řecko, Německo než Francie, to by bylo zcela proti zájmům obyvatel EU," prohlásil před dnešním jednáním lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn. Jeho kolegové z dalších unijních států o konkrétním omezení platnosti očkování hovořit nechtěli, většinou se však shodovali, že unie by další dávku vakcíny do podmínek certifikátu zahrnout měla.
"To bychom určitě podpořili. Zatím jsme sice návrh od komise neviděli, ale hodně se mluví o délce platnosti a o tom, jak tam zasáhne třetí dávka," řekla ČTK po jednání česká státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.
Unijní země podle ní dávají najevo snahu co nejvíce pokročit v očkování a vyvracet dezinformace s ním spojené, naproti tomu sahat k podobně tvrdým opatřením jako je rakouský lockdown většina států nechce. Na unijní úrovni se podle ní nebude debatovat ani o povinném očkování, které zavádí rovněž Rakousko a hovoří se o něm v několika dalších zemích.
Podle slovenského státního tajemníka ministerstva zahraničí Martina Kluse je po dnešním jednání reálné, že by kompromis o době platnosti covidových pasů mohli uzavřít lídři členských zemí na prosincovém summitu. Na Slovensku se část lidí nechala očkovat ruskou vakcínou Sputnik, která v rámci unijních certifikátů není povinně uznávána. Klus dnes v debatě s kolegy z ostatních zemí otevřel otázku, zda by tito lidé měli mít nárok na covidový pas, pokud dostanou třetí dávku vakcíny uznávané v EU. "Tohle je citlivé téma, u něhož budeme hledat kompromis určitě déle, než k otázce doby platnosti covidových certifikátů," řekl novinářům po jednání.
Eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová v pondělí prohlásila, že unijní exekutiva představí návrh úpravy fungování certifikátů do konce tohoto týdne. Podle unijních činitelů však může být obtížné sladit postoje jednotlivých zemí, které mají v otázkách zdravotní politiky rozhodující pravomoci. Mezi státy sedmadvacítky jsou totiž zásadní rozdíly v podílu naočkovaných obyvatel – zatímco Portugalsko má přes 80 procent plně očkovaných a mnoho zvláště západoevropských zemí překračuje 70 procent, zejména jihovýchod EU zaostává, přičemž v posledním Bulharsku má potřebné dávky vakcíny necelá čtvrtina obyvatel.
Související
Tečka dostane nový život. Bude z ní EZ karta, úřad investuje 50 milionů korun
Do Francie nově bez covid pasu. Výjimečný stav končí
covid pasy , očkování , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?
před 1 hodinou
Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit
před 1 hodinou
Nebezpečné počasí v Česku. Kromě požárů hrozí i bouřky, mohou být silné
před 1 hodinou
Rusko zřejmě kvůli oslavám Dne vítězství vypnulo v Moskvě a Petrohradu internet
před 2 hodinami
Ještě jsme ani nezačali, varuje Írán USA. Trump hrozí vymazáním z povrchu zemského
před 3 hodinami
Krátkodobé příměří na Ukrajině. Po Putinovi rozhodl i Zelenskyj
před 4 hodinami
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Trump zmínil palbu na lodě, Írán reaguje
před 4 hodinami
Hasiči dostali požár v Českém Švýcarsku pod kontrolu. Zásah pokračuje
před 6 hodinami
Předpověď počasí: Co přinese další prodloužený víkend?
včera
Do davu lidí v německém Lipsku vjelo auto. Na místě byli mrtví a zranění
včera
Moskva je před oslavami Dne vítězství každou noc pod ukrajinským útokem
včera
Kdo otrávil dětskou výživu? Podezřelým je rodák ze Slovenska, mohlo jít o osobní mstu
včera
CNN: Putin čelí rostoucí paranoie. Chorobně se bojí atentátu
včera
Tři mrtví, další mohou následovat. Co jsou hantaviry, které ohrožují cestující na výletní lodi?
včera
Carney: Evropa se nepodrobí brutálnímu světu, stane se základnou pro obnovu mezinárodního řádu
včera
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
včera
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
včera
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
včera
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
včera
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na vyvádění obchodních lodí z Hormuzského průlivu, známý jako Projekt Svoboda, vyvolává mezi vojenskými experty i zástupci přepravních společností řadu nezodpovězených otázek. Přestože operace oficiálně začala v pondělí ráno, stále není jasné, jak přesně budou americké síly v této strategicky citlivé a úzké vodní cestě postupovat.
Zdroj: Libor Novák