V EU by platnost covid pasů mohla být podmíněna posilující dávkou vakcíny

Země Evropské unie chtějí do společného covidového certifikátu zahrnout nutnost přeočkování třetí dávkou vakcíny, kterou část států již začala svým obyvatelům nabízet. Unijní ministři pro evropské záležitosti dnes v rámci debaty o dalším šíření nákazy hovoří mimo jiné o tom, jak dlouho má platit očkování bez posilující dávky. Členské státy zatím nemají jednotný názor a Evropská komise se chystá ještě tento týden předložit návrh opírající se o pohled unijních expertů.

Takzvané covidové pasy umožňují od léta cestovat bez větších omezení po evropských a dalších zemích lidem, kteří jsou očkováni, prodělali covid-19 nebo mají negativní test. Státy se shodují, že zavedení společných digitálních osvědčení bylo velkým přínosem pro volný pohyb lidí či pro firmy podnikající v cestovním ruchu a zasažené pandemickými omezeními.

Některé unijní státy začínají s odvoláním na údaje epidemiologů volat po omezení platnosti původního očkování v unijních certifikátech.Například řecký premiér Kyriakos Mitsotakis minulý týden navrhl omezit dobu, po níž bude očkování považováno za dostatečnou ochranu, na půl roku. Vyžadovat posilující dávku chce také Rakousko či některé další země.

"Potřebujeme jednotný přístup k otázce, za jak dlouho budou lidé potřebovat posilující dávku. To nemůže mít jinak Lucembursko než Řecko, Německo než Francie, to by bylo zcela proti zájmům obyvatel EU," prohlásil před dnešním jednáním lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn. Jeho kolegové z dalších unijních států o konkrétním omezení platnosti očkování hovořit nechtěli, většinou se však shodovali, že unie by další dávku vakcíny do podmínek certifikátu zahrnout měla.

"To bychom určitě podpořili. Zatím jsme sice návrh od komise neviděli, ale hodně se mluví o délce platnosti a o tom, jak tam zasáhne třetí dávka," řekla ČTK po jednání česká státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.

Unijní země podle ní dávají najevo snahu co nejvíce pokročit v očkování a vyvracet dezinformace s ním spojené, naproti tomu sahat k podobně tvrdým opatřením jako je rakouský lockdown většina států nechce. Na unijní úrovni se podle ní nebude debatovat ani o povinném očkování, které zavádí rovněž Rakousko a hovoří se o něm v několika dalších zemích.

Podle slovenského státního tajemníka ministerstva zahraničí Martina Kluse je po dnešním jednání reálné, že by kompromis o době platnosti covidových pasů mohli uzavřít lídři členských zemí na prosincovém summitu. Na Slovensku se část lidí nechala očkovat ruskou vakcínou Sputnik, která v rámci unijních certifikátů není povinně uznávána. Klus dnes v debatě s kolegy z ostatních zemí otevřel otázku, zda by tito lidé měli mít nárok na covidový pas, pokud dostanou třetí dávku vakcíny uznávané v EU. "Tohle je citlivé téma, u něhož budeme hledat kompromis určitě déle, než k otázce doby platnosti covidových certifikátů," řekl novinářům po jednání.

Eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová v pondělí prohlásila, že unijní exekutiva představí návrh úpravy fungování certifikátů do konce tohoto týdne. Podle unijních činitelů však může být obtížné sladit postoje jednotlivých zemí, které mají v otázkách zdravotní politiky rozhodující pravomoci. Mezi státy sedmadvacítky jsou totiž zásadní rozdíly v podílu naočkovaných obyvatel – zatímco Portugalsko má přes 80 procent plně očkovaných a mnoho zvláště západoevropských zemí překračuje 70 procent, zejména jihovýchod EU zaostává, přičemž v posledním Bulharsku má potřebné dávky vakcíny necelá čtvrtina obyvatel.

Související

Aplikace Tečka sloužila mj. k uložení certifikátu o očkování.

Tečka dostane nový život. Bude z ní EZ karta, úřad investuje 50 milionů korun

Ministerstvo zdravotnictví přejmenuje mobilní aplikaci Tečka na aplikaci EZ karta. Už letos by mohla začít fungovat jako elektronický očkovací průkaz nebo pro zasílání zpráv. Na dotaz ČTK to uvedl vrchní ředitel sekce informačních a komunikačních technologií ministerstva Milan Blaha. Úřad vypsal na provoz a další rozvoj aplikace veřejnou zakázku v hodnotě 50 milionů korun.
Covid pas, ilustrační foto

Do Francie nově bez covid pasu. Výjimečný stav končí

Ve Francii dnes posledním dnem platí zdravotnický výjimečný stav zavedený v souvislosti s epidemií nemoci covid-19. Od pondělí tak končí povinnost překládat covidový pas při vstupu do země ze zahraničí a do práce se budou smět vrátit zdravotníci, kteří nesplnili povinné očkování proti covidu-19, oznámily úřady. Nový zákon ale vládě umožňuje zavést některá omezení, pokud si to vyžádá epidemická situace.

Více souvisejících

covid pasy očkování EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy