Země Evropské unie chtějí do společného covidového certifikátu zahrnout nutnost přeočkování třetí dávkou vakcíny, kterou část států již začala svým obyvatelům nabízet. Unijní ministři pro evropské záležitosti dnes v rámci debaty o dalším šíření nákazy hovoří mimo jiné o tom, jak dlouho má platit očkování bez posilující dávky. Členské státy zatím nemají jednotný názor a Evropská komise se chystá ještě tento týden předložit návrh opírající se o pohled unijních expertů.
Takzvané covidové pasy umožňují od léta cestovat bez větších omezení po evropských a dalších zemích lidem, kteří jsou očkováni, prodělali covid-19 nebo mají negativní test. Státy se shodují, že zavedení společných digitálních osvědčení bylo velkým přínosem pro volný pohyb lidí či pro firmy podnikající v cestovním ruchu a zasažené pandemickými omezeními.
Některé unijní státy začínají s odvoláním na údaje epidemiologů volat po omezení platnosti původního očkování v unijních certifikátech.Například řecký premiér Kyriakos Mitsotakis minulý týden navrhl omezit dobu, po níž bude očkování považováno za dostatečnou ochranu, na půl roku. Vyžadovat posilující dávku chce také Rakousko či některé další země.
"Potřebujeme jednotný přístup k otázce, za jak dlouho budou lidé potřebovat posilující dávku. To nemůže mít jinak Lucembursko než Řecko, Německo než Francie, to by bylo zcela proti zájmům obyvatel EU," prohlásil před dnešním jednáním lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn. Jeho kolegové z dalších unijních států o konkrétním omezení platnosti očkování hovořit nechtěli, většinou se však shodovali, že unie by další dávku vakcíny do podmínek certifikátu zahrnout měla.
"To bychom určitě podpořili. Zatím jsme sice návrh od komise neviděli, ale hodně se mluví o délce platnosti a o tom, jak tam zasáhne třetí dávka," řekla ČTK po jednání česká státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.
Unijní země podle ní dávají najevo snahu co nejvíce pokročit v očkování a vyvracet dezinformace s ním spojené, naproti tomu sahat k podobně tvrdým opatřením jako je rakouský lockdown většina států nechce. Na unijní úrovni se podle ní nebude debatovat ani o povinném očkování, které zavádí rovněž Rakousko a hovoří se o něm v několika dalších zemích.
Podle slovenského státního tajemníka ministerstva zahraničí Martina Kluse je po dnešním jednání reálné, že by kompromis o době platnosti covidových pasů mohli uzavřít lídři členských zemí na prosincovém summitu. Na Slovensku se část lidí nechala očkovat ruskou vakcínou Sputnik, která v rámci unijních certifikátů není povinně uznávána. Klus dnes v debatě s kolegy z ostatních zemí otevřel otázku, zda by tito lidé měli mít nárok na covidový pas, pokud dostanou třetí dávku vakcíny uznávané v EU. "Tohle je citlivé téma, u něhož budeme hledat kompromis určitě déle, než k otázce doby platnosti covidových certifikátů," řekl novinářům po jednání.
Eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová v pondělí prohlásila, že unijní exekutiva představí návrh úpravy fungování certifikátů do konce tohoto týdne. Podle unijních činitelů však může být obtížné sladit postoje jednotlivých zemí, které mají v otázkách zdravotní politiky rozhodující pravomoci. Mezi státy sedmadvacítky jsou totiž zásadní rozdíly v podílu naočkovaných obyvatel – zatímco Portugalsko má přes 80 procent plně očkovaných a mnoho zvláště západoevropských zemí překračuje 70 procent, zejména jihovýchod EU zaostává, přičemž v posledním Bulharsku má potřebné dávky vakcíny necelá čtvrtina obyvatel.
Související
Tečka dostane nový život. Bude z ní EZ karta, úřad investuje 50 milionů korun
Do Francie nově bez covid pasu. Výjimečný stav končí
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák