Země Evropské unie chtějí do společného covidového certifikátu zahrnout nutnost přeočkování třetí dávkou vakcíny, kterou část států již začala svým obyvatelům nabízet. Unijní ministři pro evropské záležitosti dnes v rámci debaty o dalším šíření nákazy hovoří mimo jiné o tom, jak dlouho má platit očkování bez posilující dávky. Členské státy zatím nemají jednotný názor a Evropská komise se chystá ještě tento týden předložit návrh opírající se o pohled unijních expertů.
Takzvané covidové pasy umožňují od léta cestovat bez větších omezení po evropských a dalších zemích lidem, kteří jsou očkováni, prodělali covid-19 nebo mají negativní test. Státy se shodují, že zavedení společných digitálních osvědčení bylo velkým přínosem pro volný pohyb lidí či pro firmy podnikající v cestovním ruchu a zasažené pandemickými omezeními.
Některé unijní státy začínají s odvoláním na údaje epidemiologů volat po omezení platnosti původního očkování v unijních certifikátech.Například řecký premiér Kyriakos Mitsotakis minulý týden navrhl omezit dobu, po níž bude očkování považováno za dostatečnou ochranu, na půl roku. Vyžadovat posilující dávku chce také Rakousko či některé další země.
"Potřebujeme jednotný přístup k otázce, za jak dlouho budou lidé potřebovat posilující dávku. To nemůže mít jinak Lucembursko než Řecko, Německo než Francie, to by bylo zcela proti zájmům obyvatel EU," prohlásil před dnešním jednáním lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn. Jeho kolegové z dalších unijních států o konkrétním omezení platnosti očkování hovořit nechtěli, většinou se však shodovali, že unie by další dávku vakcíny do podmínek certifikátu zahrnout měla.
"To bychom určitě podpořili. Zatím jsme sice návrh od komise neviděli, ale hodně se mluví o délce platnosti a o tom, jak tam zasáhne třetí dávka," řekla ČTK po jednání česká státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.
Unijní země podle ní dávají najevo snahu co nejvíce pokročit v očkování a vyvracet dezinformace s ním spojené, naproti tomu sahat k podobně tvrdým opatřením jako je rakouský lockdown většina států nechce. Na unijní úrovni se podle ní nebude debatovat ani o povinném očkování, které zavádí rovněž Rakousko a hovoří se o něm v několika dalších zemích.
Podle slovenského státního tajemníka ministerstva zahraničí Martina Kluse je po dnešním jednání reálné, že by kompromis o době platnosti covidových pasů mohli uzavřít lídři členských zemí na prosincovém summitu. Na Slovensku se část lidí nechala očkovat ruskou vakcínou Sputnik, která v rámci unijních certifikátů není povinně uznávána. Klus dnes v debatě s kolegy z ostatních zemí otevřel otázku, zda by tito lidé měli mít nárok na covidový pas, pokud dostanou třetí dávku vakcíny uznávané v EU. "Tohle je citlivé téma, u něhož budeme hledat kompromis určitě déle, než k otázce doby platnosti covidových certifikátů," řekl novinářům po jednání.
Eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová v pondělí prohlásila, že unijní exekutiva představí návrh úpravy fungování certifikátů do konce tohoto týdne. Podle unijních činitelů však může být obtížné sladit postoje jednotlivých zemí, které mají v otázkách zdravotní politiky rozhodující pravomoci. Mezi státy sedmadvacítky jsou totiž zásadní rozdíly v podílu naočkovaných obyvatel – zatímco Portugalsko má přes 80 procent plně očkovaných a mnoho zvláště západoevropských zemí překračuje 70 procent, zejména jihovýchod EU zaostává, přičemž v posledním Bulharsku má potřebné dávky vakcíny necelá čtvrtina obyvatel.
Související
Tečka dostane nový život. Bude z ní EZ karta, úřad investuje 50 milionů korun
Do Francie nově bez covid pasu. Výjimečný stav končí
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Online Začal druhý den voleb. Zatím nehlasovala ani polovina voličů
před 1 hodinou
Počasí v příštím týdnu. Deštník se bude hodit, naznačuje předpověď
Aktualizováno včera
Komunální volby mají první den za sebou. Nakonec volil i prezident Pavel
včera
Tramvaje dočasně nahradí autobusy. O víkendu začne velká výluka v Praze
včera
Proti Anglii ve Wembley neměli Češi žádnou šanci. Prohru odstartoval Coufalův vlastňák
včera
Vražda dítěte na Semilsku. Policie odhalila a zadržela matku, hrozí výjimečný trest
včera
Trumpův golfový klub má být prezidentskou rezidencí. Návrh je podán
včera
Zemřel herec Miloslav Kopečný, představil se ve filmu Bony a klid
včera
První zpráva o nadcházející zimě. Meteorologové z modelů vyčetli, co máme čekat
včera
Každý, kdo používá termín umělá inteligence, je nepřítel, prohlásil Trump
včera
Witkoff a Kushner se scházejí s ukrajinskými vyjednavači. Budou řešit možnosti, jak ukončit válku
včera
Voliči se u voleb mohou prokázat i eDokladem, pokud jej mají aktualizovaný
včera
Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran
včera
Pavel kvůli volbám přiletěl z Afriky. Po odhlasování se vrací zpět na dovolenou
včera
Rusko tvrdí, že o plicní mor nejde. Přesto zavádí přísná opatření
včera
Trump neuspěl ani letos. Nobelovu cenu za mír obdržela bývalá vysoká komisařka OSN
včera
Politico: EU čelí před zimou hrozbě nedostatku zemního plynu. Může docházet k omezení spotřeby
včera
Za smrt muže ve Dvoře Králové může dítě. Přiznalo se policistům
včera
Hurikán Isaias ohrožuje klíčová centra ropného průmyslu v USA
včera
Nepokoje ve Francii nepolevují. Tisíce studentů dál vyráží do ulic, ministr slibuje řešení
Francouzští středoškoláci již desátý den pokračují v masivních protestech a blokádách škol napříč celou zemí. Demonstrace namířené proti špatnému stavu národního vzdělávacího systému, chronickému nedostatku učitelů a zchátralým budovám vyvrcholily v čtvrtek průvody ve velkých městech. V Paříži se na náměstí Bastily shromáždilo přibližně dvacet pět tisíc studentů, kteří požadují zásadní reformy. Celkově se čtvrtečních protestních akcí po celé Francii podle úřadů zúčastnilo přes sedmdesát tisíc lidí.
Zdroj: Libor Novák