V Německu si lze pronajmou Žida, přijde domů skoro zadarmo

Právě takovou možnost nabízí provokativně nazvaný program Pronajmi si Žida (Rent a Jew). Jeho cílem je vzájemným poznáváním bojovat proti antisemitismu a předsudkům, kterých je i dnes ve spolkové republice celá řada.

"Vy Židé přece neplatíte žádné daně," opakuje Eva Hallerová větu, kterou především na setkáních se staršími Němci slýchá velmi často. "Je to jeden z typických předsudků. Dalším je třeba názor, že všichni Židé jsou bohatí, nebo že chystají světové spiknutí," líčí šéfka Evropské Akademie Janusze Korczaka, pod níž program Pronajmi si Žida spadá.

"Nejčastěji je to tak, že lidé sice vůbec žádného Žida neznají, zato mají jasnou představu o tom, jak Židé vypadají a jací jsou. A pak mají možnost poprvé stanout tváří v tvář člověku, který je Žid a vypadá úplně stejně jako oni. Navíc žije ve stejném městě a poslouchá třeba stejnou hudbu. Pak jsou hodně překvapeni," vypráví Hallerová, podle níž jsou právě proto takováto setkání velmi důležitá.

Program Pronajmi si Žida je nabízí už od roku 2014. "Hlavní myšlenka je ta, že se nemá mluvit o Židech nebo Židovkách, ale s nimi, tak aby bylo možné odbourávat předsudky, rasismus a antisemitismus," říká. Školy, firmy, zájmová sdružení, ale i další instituce si dnes mohou vybrat ze 120 dobrovolníků, na nichž je dobře vidět, jak různorodý židovský svět je. Někteří pocházejí z Německa, jiní z Izraele, Ruska nebo dalších zemí; někteří jsou mladí, jiní už v důchodu; někteří jsou ve své víře liberální, další zase ortodoxní.

"Tyto dobrovolníky je možné si pronajmout. Není za to žádný poplatek. To jediné, o co žádáme, je příspěvek a pokrytí nákladů na dopravu," vysvětluje rodačka z Rumunska. Na začátku se vždy dobrovolník krátce představí, a pak už je prostor na otázky. Povolené jsou všechny, pokud jsou kladeny s respektem. "Studenti se často ptají třeba na náboženství, obřízku, svatbu nebo na to, jestli se dá konvertovat," podotýká.

Často dojde ale i na ožehavější témata. V době, kdy Židé v Německu čelí vzrůstajícímu antisemitismu, to není překvapivé. "Antisemitismus, který bohužel zažíváme, je jednak pravicový ze strany neonacistů nebo lidí tíhnoucích k AfD. Pak je tu levicový antisemitismus dlouhodobě spojený s protiizraelskými postoji. A aby toho nebylo málo, tak tu máme třetí, muslimský antisemitismus," říká Hallerová.

S ním se na setkáních, kterých se už letos uskutečnilo přes 700, musí nezřídka vypořádat i dobrovolníci. "Je to něco, co se stává častěji a i já jsem to zažila. Mladiství z takových zemí, kde učebnice bývají zcela antisemitské, sem přicházejí s obrazem Žida jako nepřítele. Představují si Žida jako ďábla, a pak před nimi stojím já, Židovka, a oni jsou překvapeni, šokováni," líčí jedenasedmdesátiletá žena.

Taková setkání jsou podle Hallerové pro obě strany neuvěřitelná. Těžko se sice přesně měří, jaký mají dlouhodobý dopad na vžité předsudky, ale mohou být alespoň prvním krokem ke vzájemnému poznávání. "I když ani pak nemáme na všechno stejné názory, něco se po takovém setkání změní," je přesvědčena.