V Řecku se poprvé po dvou měsících sloužily mše, zájem byl enormní

Desetitisíce Řeků dnes po více než dvou měsících koronavirové přestávky směly poprvé přijít na bohoslužbu do kostela. Kvůli karanténním opatřením nemohli věřící oslavit ani pravoslavné Velikonoce, které letos připadly na konec dubna. Už v pondělí čeká Řeky další uvolnění restrikcí: otevřít se mají památky, střední školy a podle nového vládního nařízení i nákupní centra.

Vláda zakázala náboženská shromáždění v rámci karantény, která začala platit v polovině března, a pro mnohé věřící tak byla dnešní bohoslužba slavnostním okamžikem.

"Nedokážu ani popsat své pocity. Po dvou a půl měsících karantény jsem zase v kostele. Teď můžeme dělat to, co jsme dva a půl měsíce nesměli - jít na mši a ke svatému přijímání," řekla agentuře Reuters 76letá Stella Kasimatiová v kostele poblíž aténského přístavu Pireus.

Uvnitř svatostánků ale všechno ještě nefunguje ani zdaleka tak, jako před vypuknutím epidemie. Místo lavic jsou uvnitř židle, které dovolují udržet mezi lidmi předepsané rozestupy minimálně 1,5 metru, u dveří jsou k dispozici rukavice a dezinfekce a pokud některý z věřících políbí ikonu, kostelnice ji vzápětí otře dezinfekčním ubrouskem.

Kvůli nařízení, které stanovuje maximální počet lidí uvnitř kostela tak, aby na každých deset čtverečních metrů připadala vždy maximálně jedna osoba, se někde muselo kvůli velkému zájmu konat hned několik bohoslužeb za sebou.

Kostely jsou však připraveny na odloženou oslavu Velikonoc, kterou církevní hodnostáři odložili na konec května. Původně se slavnost Zmrtvýchvstání Páně měla světit 19. dubna a aby o ni věřící nepřišli, odsunula ji církev na 26. května.

Už o den dříve, tedy 25. května, by se v zemi měly otevřít restaurace, bary a kavárny, uvedl dnes s odkazem na státní úřady server listu Kathimerini. Už v pondělí začnou fungovat i nákupní centra, ačkoli podle původního harmonogramu se měla otevřít až za dva týdny.

Řecko patří k zemím, které pandemii covidu-19 podle mnohých expertů zvládly lépe než některé další státy, zejména díky včasným restriktivním opatřením. V zemi se dosud potvrdilo 2819 případů nákazy koronavirem, z toho 162 lidí zemřelo.

Související

Více souvisejících

Řecko Církev

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

včera

včera

Aktualizováno včera

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

včera

včera

včera

včera

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

včera

Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

včera

včera

Mekka, Saúdská Arábie

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí

Když Donald Trump podepsal s Saúdskou Arábií zbrojní dohodu v hodnotě 142 miliard amerických dolarů, prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a královstvím jsou „silnější než kdy dřív“. Současně podle některých zpráv obdržel i soukromé letadlo jako dar od Kataru. I když ne každý prezident USA dostane soukromý tryskáč, tyto projevy štědrosti nejsou náhodné – jsou součástí dlouhodobého a hluboce zakořeněného vztahu mezi USA a státy Perského zálivu, který zásadně ovlivnil globální mocenskou rovnováhu posledních desetiletí.

včera

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl

Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy