Desetitisíce Řeků dnes po více než dvou měsících koronavirové přestávky směly poprvé přijít na bohoslužbu do kostela. Kvůli karanténním opatřením nemohli věřící oslavit ani pravoslavné Velikonoce, které letos připadly na konec dubna. Už v pondělí čeká Řeky další uvolnění restrikcí: otevřít se mají památky, střední školy a podle nového vládního nařízení i nákupní centra.
Vláda zakázala náboženská shromáždění v rámci karantény, která začala platit v polovině března, a pro mnohé věřící tak byla dnešní bohoslužba slavnostním okamžikem.
"Nedokážu ani popsat své pocity. Po dvou a půl měsících karantény jsem zase v kostele. Teď můžeme dělat to, co jsme dva a půl měsíce nesměli - jít na mši a ke svatému přijímání," řekla agentuře Reuters 76letá Stella Kasimatiová v kostele poblíž aténského přístavu Pireus.
Uvnitř svatostánků ale všechno ještě nefunguje ani zdaleka tak, jako před vypuknutím epidemie. Místo lavic jsou uvnitř židle, které dovolují udržet mezi lidmi předepsané rozestupy minimálně 1,5 metru, u dveří jsou k dispozici rukavice a dezinfekce a pokud některý z věřících políbí ikonu, kostelnice ji vzápětí otře dezinfekčním ubrouskem.
Kvůli nařízení, které stanovuje maximální počet lidí uvnitř kostela tak, aby na každých deset čtverečních metrů připadala vždy maximálně jedna osoba, se někde muselo kvůli velkému zájmu konat hned několik bohoslužeb za sebou.
Kostely jsou však připraveny na odloženou oslavu Velikonoc, kterou církevní hodnostáři odložili na konec května. Původně se slavnost Zmrtvýchvstání Páně měla světit 19. dubna a aby o ni věřící nepřišli, odsunula ji církev na 26. května.
Už o den dříve, tedy 25. května, by se v zemi měly otevřít restaurace, bary a kavárny, uvedl dnes s odkazem na státní úřady server listu Kathimerini. Už v pondělí začnou fungovat i nákupní centra, ačkoli podle původního harmonogramu se měla otevřít až za dva týdny.
Řecko patří k zemím, které pandemii covidu-19 podle mnohých expertů zvládly lépe než některé další státy, zejména díky včasným restriktivním opatřením. V zemi se dosud potvrdilo 2819 případů nákazy koronavirem, z toho 162 lidí zemřelo.
Související
Do Evropy dorazil pozůstatek hurikánu. Počasí bude místy hodně nebezpečné
Návrat z dovolené se zdramatizoval. Letounu hořel motor, lidé strávili noc na letišti
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák