Velvyslanci ČR a Francie v Německu uspořádali snídani pro disent

"Navázali jsme tak jak na tradici snídaně Mitterranda s Havlem před 32 lety, tak jsme se zařadili i mezi letošní aktivity českého ministerstva zahraničí," řekl Kafka. Velvyslanec takto připomněl snídani na francouzském velvyslanectví v Praze, na kterou 9. prosince 1988 někdejší francouzský prezident François Mitterrand pozval československé disidenty v čele s Václavem Havlem. Snídaně byla tehdy pro opozici jedinečným projevem podpory, informoval o ní následující den i komunistický list Rudé právo.

Česká republika s Francií se ke snídaním s disidenty společně vrátily v roce 2018, kdy na různých místech světa uspořádaly setkání s místními bojovníky za lidská práva a demokracii. Obě země tak chtěly připomenout 30. výročí Mitterrandova gesta.

Vzhledem ke stále se zhoršující koronavirové situaci nebylo dnes možné se s představiteli běloruského exilu sejít osobně, proto Kafka s Descôtesovou jednali z českého velvyslanectví s opozičníky přes internet. "Nicméně snídani jsme rozvezli ráno analogovou," poznamenal Kafka s tím, že digitální schůzka byla doplněna o opravdové občerstvení.

Pozvánku dostali mimo jiné Kristina Smolijaninovaitéová z Fóra občanské společnosti EU-Rusko nebo Ina Rumjancevová z běloruské opoziční organizace Razam (Společně), podle které Bělorusové potřebují evropskou solidaritu a podporu. Kafka uvedl, že to nebylo poslední setkání. "Shodli jsme se, že jde o začátek krásného přátelství, abych citoval (film) Casablanku," dodal velvyslanec.

Běloruskem zmítá hluboká politická krize od srpnových prezidentských voleb. Za jejich vítěze totiž úřady vyhlásily dosavadního prezidenta Alexandra Lukašenka, ale opozice zformovaná kolem jeho protikandidátky Svjatlany Cichanouské považuje výsledky za zfalšované. Evropská unie včetně Česka Lukašenkovo zvolení neuznává a tamní režimní činitele se rozhodla potrestat sankcemi. Na černou listinu začátkem listopadu zapsala i Lukašenka.