Vládní krize na Slovensku se prohlubuje, dvě strany žádají výměnu premiéra

Vládní krize na Slovensku se prohlubuje. Dvě nejmenší strany čtyřčlenné koalice, a to Svoboda a solidarita (SaS) a Za lidi, dnes vybídly premiéra Igora Matoviče k odchodu z čela kabinetu. Zdůvodnily to i konflikty uvnitř koalice a naznačily, že v případě jeho setrvání ve funkci z koalice odejdou. SaS a Za lidi nechtějí předčasné volby, ale pokračování stávající koalice, která vznikla po volbách v únoru 2020.

Matovič zatím požadavky menších stran nekomentoval. Bez hlasů poslanců SaS a Za lidi by vláda neměla ve sněmovně potřebnou většinu. Demisi jako projev gesta k řešení koaliční krize překvapivě ohlásil ministr sociálních věcí Milan Krajniak z hnutí Jsme rodina.

"Po prvním roce vlády je slovo chaos to, co nejlépe vystihuje vládnutí Igora Matoviče. On, kdo osobně řídil boj proti pandemii, nedělal nic, dokud druhá vlna pandemie neudeřila naplno," řekl Sulík. Dodal, že země potřebuje klidnou a rozvážnou vládu, což podle něj s Matovičem jako premiérem nejde.

Matovič a Sulík jsou v dlouhodobém vzájemném sporu i v souvislosti s řešením koronavirové krize, SaS také nařkla Matoviče z konfrontačního stylu vládnutí. Ministr hospodářství Sulík nabídl, že v zájmu uklidnění situace je připraven vzdát se ministerského křesla, pokud rezignuje i Matovič.

Šéfka strany Za lidi Veronika Remišová odpoledne uvedla, že v případě setrvání Matoviče v křesle premiéra by její strana pravděpodobně nezůstala ve vládě. Již dříve na znamení nesouhlasu s Matovičovou politikou opustili stranu Za lidi dva poslanci.

Ministr sociálních věcí Krajniak z druhého nejsilnějšího vládního hnutí Jsme rodina odpoledne novinářům řekl, že podal demisi. Své rozhodnutí označil za příspěvek k co nejrychlejšímu ukončení koaliční krize. Předseda Jsme rodina a šéf parlamentu Boris Kollár doplnil, že hnutí nemá vůči koaličním partnerům žádné personální požadavky.

Výměna premiéra by podle ústavy znamenala pád celé vlády. Nynější koalice, která má ve sněmovně až ústavní většinu, by se ale mohla dohodnout na vytvoření nového kabinetu. Ten by pak požádal sněmovnu o důvěru. Podobnou situaci zažilo Slovensko v roce 2018, kdy podal demisi premiér Robert Fico v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Tehdejší koalice se pak dohodla na novém kabinetu Petera Pellegriniho, ve kterém pokračovala většina ministrů Ficovy vlády.

Matovič se v souvislosti s koronavirovou krizí dříve dostal do sporu nejen s částí koalice, ale i s prezidentkou Zuzanou Čaputovou, vědci či představiteli samosprávy, kteří upozorňovali na pochybení vlády v souvislosti s pandemií. Premiér, jehož protikorupční hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) přesvědčivě vyhrálo loňské volby a v nové vládě obsadilo polovinu křesel, opakovaně slovně útočil na Sulíka. Ten byl kromě jiného zastáncem rychlejšího uvolňování karanténních omezení a Matovič ho například obvinil ze zodpovědnosti za slovenské oběti covidu-19.

SaS a strana Za lidi po propuknutí vládní krize na začátku března požadovaly rezignaci ministra zdravotnictví Marka Krajčího na znamení vyvození politické zodpovědnosti za nepříznivý vývoj epidemie covidu-19. Po týdnu jednání se podle zástupců koalice podařilo spory urovnat. Minulý týden ale Matovič roztržku v koalici obnovil, když Krajčího oznámení o demisi využil ke kritice menších vládních stran a odstupujícího ministra označil za oběť kritiků z řad koalice.

Podle průzkumu veřejného mínění je Sulík nejdůvěryhodnějším členem nynější vlády. Naopak největší nedůvěru má veřejnost vůči Matovičovi.

Matovič loni v březnu po získání pověření k sestavení kabinetu řekl, že chce, aby Slovensko mělo vládu, která bude nejlepší v historii země. Jeho hnutí OLaNO uspělo ve volbách díky tomu, že se vymezilo vůči kauzám Ficovy strany Směr-sociální demokracie, která po dlouholetém vládnutí skončila po volbách v opozici.

Související

Více souvisejících

Igor Matovič (OLaNO) Richard Sulík Slovensko

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy