Vládní krize na Slovensku se prohlubuje, dvě strany žádají výměnu premiéra

Vládní krize na Slovensku se prohlubuje. Dvě nejmenší strany čtyřčlenné koalice, a to Svoboda a solidarita (SaS) a Za lidi, dnes vybídly premiéra Igora Matoviče k odchodu z čela kabinetu. Zdůvodnily to i konflikty uvnitř koalice a naznačily, že v případě jeho setrvání ve funkci z koalice odejdou. SaS a Za lidi nechtějí předčasné volby, ale pokračování stávající koalice, která vznikla po volbách v únoru 2020.

Matovič zatím požadavky menších stran nekomentoval. Bez hlasů poslanců SaS a Za lidi by vláda neměla ve sněmovně potřebnou většinu. Demisi jako projev gesta k řešení koaliční krize překvapivě ohlásil ministr sociálních věcí Milan Krajniak z hnutí Jsme rodina.

"Po prvním roce vlády je slovo chaos to, co nejlépe vystihuje vládnutí Igora Matoviče. On, kdo osobně řídil boj proti pandemii, nedělal nic, dokud druhá vlna pandemie neudeřila naplno," řekl Sulík. Dodal, že země potřebuje klidnou a rozvážnou vládu, což podle něj s Matovičem jako premiérem nejde.

Matovič a Sulík jsou v dlouhodobém vzájemném sporu i v souvislosti s řešením koronavirové krize, SaS také nařkla Matoviče z konfrontačního stylu vládnutí. Ministr hospodářství Sulík nabídl, že v zájmu uklidnění situace je připraven vzdát se ministerského křesla, pokud rezignuje i Matovič.

Šéfka strany Za lidi Veronika Remišová odpoledne uvedla, že v případě setrvání Matoviče v křesle premiéra by její strana pravděpodobně nezůstala ve vládě. Již dříve na znamení nesouhlasu s Matovičovou politikou opustili stranu Za lidi dva poslanci.

Ministr sociálních věcí Krajniak z druhého nejsilnějšího vládního hnutí Jsme rodina odpoledne novinářům řekl, že podal demisi. Své rozhodnutí označil za příspěvek k co nejrychlejšímu ukončení koaliční krize. Předseda Jsme rodina a šéf parlamentu Boris Kollár doplnil, že hnutí nemá vůči koaličním partnerům žádné personální požadavky.

Výměna premiéra by podle ústavy znamenala pád celé vlády. Nynější koalice, která má ve sněmovně až ústavní většinu, by se ale mohla dohodnout na vytvoření nového kabinetu. Ten by pak požádal sněmovnu o důvěru. Podobnou situaci zažilo Slovensko v roce 2018, kdy podal demisi premiér Robert Fico v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Tehdejší koalice se pak dohodla na novém kabinetu Petera Pellegriniho, ve kterém pokračovala většina ministrů Ficovy vlády.

Matovič se v souvislosti s koronavirovou krizí dříve dostal do sporu nejen s částí koalice, ale i s prezidentkou Zuzanou Čaputovou, vědci či představiteli samosprávy, kteří upozorňovali na pochybení vlády v souvislosti s pandemií. Premiér, jehož protikorupční hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) přesvědčivě vyhrálo loňské volby a v nové vládě obsadilo polovinu křesel, opakovaně slovně útočil na Sulíka. Ten byl kromě jiného zastáncem rychlejšího uvolňování karanténních omezení a Matovič ho například obvinil ze zodpovědnosti za slovenské oběti covidu-19.

SaS a strana Za lidi po propuknutí vládní krize na začátku března požadovaly rezignaci ministra zdravotnictví Marka Krajčího na znamení vyvození politické zodpovědnosti za nepříznivý vývoj epidemie covidu-19. Po týdnu jednání se podle zástupců koalice podařilo spory urovnat. Minulý týden ale Matovič roztržku v koalici obnovil, když Krajčího oznámení o demisi využil ke kritice menších vládních stran a odstupujícího ministra označil za oběť kritiků z řad koalice.

Podle průzkumu veřejného mínění je Sulík nejdůvěryhodnějším členem nynější vlády. Naopak největší nedůvěru má veřejnost vůči Matovičovi.

Matovič loni v březnu po získání pověření k sestavení kabinetu řekl, že chce, aby Slovensko mělo vládu, která bude nejlepší v historii země. Jeho hnutí OLaNO uspělo ve volbách díky tomu, že se vymezilo vůči kauzám Ficovy strany Směr-sociální demokracie, která po dlouholetém vládnutí skončila po volbách v opozici.

Související

Více souvisejících

Igor Matovič (OLaNO) Richard Sulík Slovensko

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 1 hodinou

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 3 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy