Předčasné volby v Británii by nyní vyhrála Konzervativní strana premiéra Borise Johnsona před labouristy opozičního lídra Jeremyho Corbyna. Vyplývá to ze dvou průzkumů veřejného mínění, které dnes zveřejnily agentury Kantar a ComRes.
Výrazně se ovšem průzkumy liší v tom, jak velký náskok by konzervativci měli. Pokud by se volby navíc konaly až po případném odkladu brexitu, mohly by je podle dalšímu průzkumu vyhrát labouristé.
Podle agentury Kantar by Johnsonovu vládní stranu v případě konání voleb podpořilo 38 procent hlasujících. Opoziční labouristé by získali jen 24 procent hlasů, tedy o celých 14 procentních bodů méně.
Také podle průzkumu agentury ComRes by případné hlasování vyhráli Johnsonovi konzervativci. Získali by ovšem jen 30 procent hlasů. Corbynovi labouristé by měli o procentní bod méně, tedy 29 procent.
Our latest voting intention for @Telegraph CON 30% (-1)LAB 29% (+2)LDM 17% (-3)BRX 13% (-)GRN 4% (+1)SNP3% (-)UKIP 1% (-)6th - 8th Sept(changes from ComRes/@britainelects poll, 6th Sept 2019)Full data tables here: https://t.co/IydDz7VmKG
— ComRes (@ComRes) September 10, 2019
Agentura Kantar data pro průzkum získávala od čtvrtka do pondělí, agentura Comres od pátku do neděle. Podle agentury Reuters velké rozdíly ukazují na to, jak těžké je výsledek voleb nyní předvídat.
Minulou středu Dolní sněmovna britského parlamentu zamítla vládní návrh na vypsání předčasných voleb, toto pondělí pak stejný návrh odmítla podruhé. Opozice tak chtěla zabránit, aby Johnson využil voleb k tomu, aby Británii vyvedl 31. října z Evropské unie bez dohody.
V průzkumu, který dnes zveřejnila agentura ComRes, by se nyní třetí nejsilnější stranou po případných volbách stali Liberální demokraté (17 procent), kteří dlouhodobě bojují proti brexitu. Strana pro brexit pod vedením Nigela Farage by skončila čtvrtá se 13 procenty hlasů.
Pokud by se nakonec Johnsonovi nepodařilo s EU uzavřít brexitovou dohodu a britský premiér - ať už by jím v tom okamžiku byl kdokoli - by na základě platného zákona požádal o tříměsíční odklad brexitu, byl by podle zvláštního průzkumu agentury ComRes výsledek voleb jiný. Odklad brexitu by totiž konzervativce oslabil. Volby by v takové situaci zřejmě vyhráli labouristé s 28 procenty hlasů. Konzervativci by byli druzí s 26 procenty a Liberální demokraté by získali dokonce 20 procent hlasů. Strana pro brexit by pak dostala 17 procent hlasů.
Právě předseda Strany pro brexit Nigel Farage, který je dlouhodobě jedním z nejhlasitějších zastánců odchodu Británie z EU a odčerpává konzervativcům hlasy příznivců tvrdého brexitu, dnes vyzval premiéra Johnsona k uzavření předvolebního spojenectví. Jako podmínku si přitom stanovil, že by v 90 volebních obvodech konzervativci nepostavili proti kandidátům jeho Strany pro brexit svoje nominanty. Farage na oplátku slíbil, že by nekonkuroval Johnsonovi ve zbylých obvodech.
Británie by měla opustit Evropskou unii 31. října, tedy za 50 dní. Tomu, že se 1. listopadu Británie ocitne mimo EU, ale podle dnešního průzkumu agentury Kantar věří jen o něco méně než třetina dotázaných Britů. Pokud by se konalo nové referendum o brexitu, vyhráli by jej příznivci setrvání v EU s 37 procenty hlasů. Brexit by nadále podporovalo 34 procent voličů a 18 procent by jich nešlo hlasovat vůbec.
Související
Kamala nebo Trump? Češi řekli, koho by si zvolili
Nové průzkumy ukázaly, jak velká je dominance ANO na politické scéně
Volební preference , Velká Británie , Boris Johnson , Jeremy Corbyn , průzkumy , Konzervativní strana (VB) , Labouristická strana (VB) , Liberální demokraté (UK) , Nigel Farage
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 2 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 3 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 5 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák