Volby v Durynsku zřejmě vyhrála Levice, AfD porazila Merkelovou

Pokud se odhady doplněné o průběžné výsledky potvrdí, ztratí současná durynská vláda Levice, sociální demokracie (SPD) a Zelených většinu. Nová koalice se bude rodit jen těžko.

Do zemského sněmu směřují také sociální demokraté s 8,2 procenta, Zelení s 5,1 procenta a zřejmě i svobodní demokraté (FDP), kteří se s pěti procenty pohybují přesně na hranici vstupu do parlamentu.

Pro Levici populárního ministerského předsedy Boda Ramelowa, s jehož prací je spokojeno 70 procent obyvatel, by výsledek představoval nejen dosavadní maximum v Durynsku, ale také v jakýchkoli zemských volbách. Bylo by to také poprvé, kdy by tato strana, která vznikla v roce 2007 sloučením postkomunistické PDS a odpadlíků od sociální demokracie, v Durynsku vyhrála.

Vedle Levice může slavit i AfD, která více než zdvojnásobila 10,6 procenta, která dostala před pěti lety. Podařilo se jí to navzdory tomu, že i její příznivci mají pochybnosti o kontroverzním lídrovi kandidátky Björnu Höckem, který má podle 44 procent z nich příliš blízko pravicově extremistickým pozicím. Höckeho pravicově-národovecké křídlo AfD je navíc pod dohledem civilní kontrarozvědky.

Opačná nálada než u dvojice vítězů voleb panuje ve stranách celoněmecké koalice CDU a SPD, které v několikátých zemských volbách v řadě oslabily. Pro obě jde také o dosud jasně nejhorší výsledek v Durynsku, kde přitom křesťanští demokraté od znovusjednocení Německa v roce 1990 až do roku 2014 vždy vyhrávali.

Pokud hlasování skutečně dopadne, jak ukazují odhady a dílčí výsledky, přijde koaliční vláda Levice, SPD a Zelených o většinu. Tu by ale neměla ani případná čtyřkoalice CDU, SPD, Zelených a FDP. Vzhledem k tomu, že žádná ze stran nechce vládnout s AfD a že CDU i FDP vylučují koalici také s Levicí, nezbylo by v takovou chvíli nic jiného, než aby zemi jako úřadující vedla vláda současná. Ta je ze všech 16 spolkových kabinetů jediná, v jejímž čele je politik Levice.

Hlasování v menší zemi s 2,1 milionu obyvatel se podle odhadů zúčastnilo 64,9 procenta voličů. Za rozhodující téma nejčastěji označovali platy a důchody (18 procent), sociální zabezpečení (16 procent) a vzdělání (16 procent).