Volby ve Francii: Macron v prvním kole porazil Le Penovou

Předběžné výsledky prvního kola prezidentských voleb ve Francii večer potvrzovaly předpoklady o tom, že v kole druhém se 24. dubna zopakuje duel mezi centristou Emmanuelem Macronem a vůdkyní krajní pravice Marine Le Penovou. Jak současný prezident, tak jeho rivalka se v projevech po oznámení volebních projekcí snažili promlouvat k široké škále voličů a slibovali budování jednoty ve francouzské společnosti. Průzkumy pro druhé kolo stále ukazují mírný náskok Macrona, řada neúspěšných kandidátů se vymezila proti Le Penové.

Průběžně aktualizované odhady předních francouzských agentur pro výzkum veřejného mínění přisuzovaly Macronovi vítězství asi o pět procentních bodů se ziskem okolo 28 procent odevzdaných hlasů. Macron se krátce před jedenáctou večer dostal také do vedení v oficiálním sčítání hlasů, když Le Penová spadla pod hranici 27 procent. Za ní byl v odhadech zástupce radikální levice Jean-Luc Mélenchon, jehož zisk během večera narůstal a dostával se blízko ke druhému místu.

Všichni tři politici mířili za vylepšením výsledků z roku 2017, kdy Macron zvítězil se 24 procenty následován Le Penovou s 21,3 procenta, Mélenchona tehdy volilo 19,6 procenta hlasujících. V dnešním hlasování naopak propadli zástupci tradičních francouzských stran. Kandidátka Republikánů Valérie Pécresseová pravděpodobně nedosáhla ani na pět procent hlasů, ještě hůře dopadla socialistka Anne Hidalgová.

Tyto dvě kandidátky, jakož i zástupce Zelených Yannick Jadot a především Mélenchon večer vyjádřili podporu Macronovi nebo vyzvali své příznivce, aby ve druhém kole nehlasovali pro Le Penovou. Ta sice za poslední roky změnila svou rétoriku i program, kritici včetně Macrona ji však stále vydávají za nebezpečnou extremistku. Le Penovou z předních kandidátů podpořil pouze další zástupce krajní pravice Éric Zemmour, který v posledních týdnech v průzkumech výrazně ztratil a zřejmě jej volilo jen sedm procent hlasujících.

Dnešek přinesl i nové průzkumy týkající se očekávaného duelu mezi Macronem a Le Penovou, přičemž podobně jako odhady z minulých dní nasvědčovaly jistému varování jejich šancí. Podle agentury Ipsos hodlá prezidenta volit 54 procent Francouzů, zatímco Le Penovou 46 procent, agentura Ifop dokonce odhaduje podporu Macrona pro druhé kolo na 51 procent.

"Nenechme se mýlit, nic není rozhodnuté a debaty, které v následujících dvou týdnech povedeme, jsou rozhodující pro naši zemi a pro Evropu," řekl šéf Elysejského paláce ve večerním projevu. Macron čelí kritice, že kampani nevěnoval dostatečnou pozornost a upřednostňoval zahraniční politiku, kterou využíval ve snaze vyhnout se přímé konfrontaci se soupeři. Dnes prohlásil, že se bude během zbytku kampaně obracet na všechny voličské skupiny, včetně stoupenců Le Penové, "s cílem shromáždit různá přesvědčení a různé priority".

Le Penová ve svém štábu voličům opět slibovala zejména bezpečnost a sociální jistoty a vyzvala Francouze "všech původů", aby ji volili a pomohli Francii ke změně. "Vidím naději, že rostou síly pro obnovu země. Všichni, kdo dnes nehlasovali pro Emmanuela Macrona, připojte se k nám," řekla politička, která byla při své třetí kandidatuře podle všeho nejblíže úspěchu.

Odevzdat svůj hlas mohlo ve Francii a jejích zámořských územích skoro 50 milionů voličů, k volbám nakonec podle posledních čísel přišlo asi 36 milionů z nich. Byť byla účast nižší než při předchozích třech volbách, nepotvrzovaly se obavy z překonání rekordně nízkého zájmu z roku 2002, kdy volby vynechalo 28,4 procenta právoplatných voličů.

Několik kandidátů včetně Mélenchona se po prvním kole postavilo proti Le Penové

Několik kandidátů, kteří podle projekcí výsledků prvního kola francouzských voleb nepostupují dál, dnes večer vystoupilo proti krajněpravicové političce Marine Le Penové, která míří do druhého kola společně s obhajujícím prezidentem Emmanuelem Macronem. Zástupce radikální levice Jean-Luc Mélenchon, kterého zřejmě volila pětina hlasujících, prohlásil, že Le Penová by 24. dubna neměla dostat jediný hlas. Macrona nicméně výslovně nepodpořil.

Mélenchon byl z hlediska podpory pro postupující kandidáty zásadním hráčem, neboť podle všeho skončil v prvním kole na třetím místě s výrazným náskokem na další poražené uchazeče. Podle reportérů, kteří sledovali jeho projev po uzavření volebních místností, hned několikrát vyhlásil, že jeho voliči by neměli podpořit Le Penovou.

"Le Penové se nemůže dát ani jeden hlas," řekl ve svém štábu. "Chápu váš vztek, ale nepodléhejte mu. Nedopusťte, aby vás vztek dohnal k rozhodnutím, která by byla nenapravitelná," vzkázal svým příznivcům.

V projevu podle deníku Le Monde hovořil o "nouzovém stavu" francouzské politiky a o tom, že "boj pokračuje". Také řekl, že Francie je po pěti letech prezidentství Macrona v "zoufalém stavu".

Mélenchon promluvil poté, co už na podporu Macrona vystoupili další jeho soupeři. Kandidátka francouzských Republikánů Valérie Pécresseová po slabém zisku v předběžných výsledcích řekla, že ve druhém kole bude volit stávající hlavu státu. Chce prý zabránit nástupu krajněpravicové političky Marine Le Penové k moci a následnému "chaosu".

"Mám hluboké starosti o budoucnost naší země, jelikož krajní pravice nikdy nebyla tak blízko tomu ji ovládnout," citoval Pécresseovou deník Le Monde. Kandidátka gaullistických Republikánů podle projekcí zveřejněných po konci dnešního hlasování získala asi pět procent hlasů a nemá šanci na postup. Ještě v pátek naznačovala, že v případě neúspěchu nebude Francouzům doporučovat, koho volit ve druhém kole.

"Kvůli svědomí budu volit Emmanuela Macrona, abych zabránila Marine Le Penové v nástupu k moci a chaosu, který by následoval," řekla dnes večer v projevu, v němž přijala zodpovědnost za historický neúspěch tradiční francouzské pravice.

Propadla i tradiční levice v podobě socialistů, které zastupovala starostka Paříže Hidalgová. "Aby Francie nebyla uvržena do nenávisti všech proti všem, s úctou vás vyzývám, abyste 24. dubna volili proti krajní pravici Marine Le Penové," řekla večer Hidalgová. Podobně se vyjádřil zelený kandidát Jadot, kterému projekce rovněž přisuzovaly kolem pěti procent hlasů, nebo kandidát komunistů Fabien Roussel.

Související

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.
Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

Více souvisejících

Francie volby ve Francii Emmanuel Macron Marine Le Pen

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Friedrich Merz (CDU)

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

před 1 hodinou

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

před 2 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

před 2 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

před 3 hodinami

Donald Trump

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

před 5 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se

Předpověď počasí na nadcházející dny slibuje poměrně dynamický vývoj. Zatímco první polovinu týdne doprovodí jarní teploty sahající až k 17 °C a proměnlivá oblačnost, postupně začne přibývat srážek a ke slovu se dostanou i bouřky. Závěr týdne pak naznačuje citelnější ochlazení, které by do vyšších poloh mohlo vrátit i sněhové vločky.

včera

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.

včera

Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk

Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.

včera

Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny

Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.

včera

Modžtaba Chámeneí

Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.

včera

včera

raketový systém Patriot

NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování

Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie

Evropská unie se nachází v bodě, kdy musí „urychleně a radikálně“ přehodnotit svůj přístup k zahraniční politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to prohlásila v pondělí během setkání s unijními velvyslanci v Bruselu. Podle ní je současné geopolitické klima natolik nestabilní, že dosavadní spoléhání na konsenzus a kompromis může být pro akceschopnost bloku spíše přítěží než pomocí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump poprvé nastínil, kdy ukončí válku proti Íránu

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro The Times of Israel objasnil svou vizi ukončení současného válečného konfliktu. Podle jeho slov bude rozhodnutí o tom, kdy operace proti Íránu skončí, „vzájemnou“ záležitostí, kterou učiní společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident však zároveň naznačil, že konečné slovo bude mít on sám, až nastane ten správný čas.

včera

Pete Hegseth

Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku

Nástup Peta Hegsetha do čela amerického Pentagonu vyvolává vlnu zděšení a ostré kritiky. Bývalý moderátor stanice Fox News, kterého Donald Trump jmenoval ministrem obrany – a příznačně jej přejmenoval na „ministra války“ – se stal tváří probíhajícího konfliktu s Íránem. Místo rozvážného státnického přístupu však Hegseth volí rétoriku, kterou kritici přirovnávají k chování „kresleného rváče“.

včera

Trump rozpoutáním války v Íránu uvrhnul svět do chaotického víru destrukční politiky

Válka v Íránu, kterou rozpoutala administrativa Donalda Trumpa společně s Izraelem, vtahuje podle analýzy CNN zbytek světa do chaotického víru politiky postavené na boření zavedených pořádků. Přístup Spojených států ke svým spojencům v předvečer konfliktu připomínal nápis na slavné bundě Melanie Trumpové: „Mně je to jedno. A vám?“ Washington totiž nejenže nehledal diplomatickou legitimitu, ale své nejbližší partnery o zahájení ofenzivy často ani neinformoval.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy