Von der Leyenová chce dále pomáhat Ukrajině. Představila krizový plán k cenám energií

Komise chce pro podporu obyvatel a firem využít nadměrné zisky neplynových elektráren a producentů fosilních paliv a zavést povinné pětiprocentní úspory energie v nejvytíženějších hodinách. Čeští vládní politici v reakci uvedli, že české předsednictví Rady EU je připraveno spolupracovat s komisí na naplnění stanovených cílů.

Oblečená do žlutomodrého kostýmu v ukrajinských barvách a s první dámou Ukrajiny Olenou Zelenskou jako čestným hostem pronesla dnes šéfka unijní exekutivy každoroční poselství, v němž před poslanci europarlamentu hovořila o dalším směřování evropského bloku v době ovlivněné válečnou i ekonomickou krizí.

"Dnes má odvaha jméno, a tím je Ukrajina," řekla von der Leyenová s odkazem na úspěšnou ukrajinskou obranu proti pokračující ruské agresi a na aktuální ukrajinskou protiofenzivu. "(Ruský prezident Vladimir) Putin neuspěje," prohlásila.

V projevu, k jehož hlavním motivům patřilo zdůrazňování solidarity a odvahy nutné také ze strany unijních zemí, vymezila možnosti další pomoci Kyjevu. Unijní exekutiva bude mimo jiné pracovat na začlenění Ukrajiny do jednotného evropského trhu. EU poskytne 100 milionů eur (bezmála 2,5 miliardy Kč) na obnovu ukrajinských škol a Ukrajina se stane součástí volné roamingové zóny unie.

Zásadní část projevu věnovala von der Leyenová jednomu z důsledků války, kterým jsou rekordně vysoké ceny energií. Představila kroky, jimiž chce komise na podnět členských států omezit dopady těchto cen na obyvatele a firmy v EU. Patří mezi ně stanovení maximálního příjmu elektráren vyrábějících energii z levnějších zdrojů, než je plyn. Jejich příjmy mají být zastropovány na 180 eurech za megawatthodinu. Opatření se bude týkat solárních, větrných, jaderných, hnědouhelných, biomasových a některých vodních elektráren. Státům má podle odhadů komise přinést 117 miliard eur (přes 2,87 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Komise chce omezit také zisky producentů fosilních paliv, což má unijním zemím zajistit dalších 25 miliard eur.

Komise navrhuje rovněž zavést povinné pětiprocentní úspory elektřiny ve špičkách a doporučuje dosáhnout celkově desetiprocentní omezení poptávky po elektřině do konce března. V říjnu chce EK představit pravidla umožňující státům podpořit likviditu prodejců energií k rozhýbání trhu.

Brusel podle šéfky komise chystá i dlouhodobou reformu energetického trhu, jejímž základem bude oddělení cen elektřiny a plynu, jehož nedostatek nyní vede ke zdražování cen elektřiny. Brusel chce podle von der Leyenové sázet na obnovitelné zdroje energie, jejichž zastoupení v energetickém mixu hodlá zvýšit. Za klíčovou označila šéfka EK podporu produkce vodíku, v jejímž rámci plánuje unijní exekutiva vytvořit Evropskou vodíkovou banku. Nový orgán prý bude moci investovat tři miliardy eur (přes 70 miliard Kč) a bude těžit především z prostředků z unijního fondu pro inovace.

Podle českého premiéra Petra Fialy je české předsednictví EU připraveno spolupracovat s komisí na snižování cen elektřiny i na reformě energetického trhu. Podporuje také pokračování pomoci Ukrajině a evropskou perspektivu pro země západního Balkánu, o níž šéfka EK v projevu rovněž mluvila. Český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek prohlásil, že z poselství bylo patrné, že se priority EK a českého předsednictví překrývají. Čeští europoslanci většinou hodnotili projev jako dobrý, zvláště část týkající se Ukrajiny, někteří ale volali po ještě konkrétnějších krocích proti vysokým cenám energií.

S tématem války dnes německá politička ve svém téměř hodinu trvajícím projevu vedle energií spojila také otázku migrační reformy, kterou se názorově rozdělené členské země již několik let neúspěšně snaží dokončit. EU si podle ní ze způsobu přijetí milionů ukrajinských uprchlíků může vzít příklad a musí vytvořit systém obsahující právně závazný mechanismus solidarity.

Šéfka EK zmínila i možnou změnu unijních smluv, což je další sporný bod, který nemá jasnou podporu mezi unijními státy. Podpořila svolání konventu, který by měl o podobě těchto změn rozhodovat. Podrobněji se k nim však nevyjádřila. Podle Beka není reálné, že by se konvent sešel ještě do konce roku, tedy během nynějšího českého předsednictví.

Větší prostor věnovala von der Leyenová v projevu boji s korupcí a ochraně demokracie. Komise podle ní příští rok předloží aktualizaci unijního právního rámce pro boj s korupcí. Zpřísnit chce normy týkající se porušení zákona, jako je nezákonné obohacování, obchodování s vlivem a zneužití pravomoci. Korupci by ale podle ní měla EU důsledněji postihovat i ve světě, proto komise navrhne její zařazení do celosvětového systému unijních sankcí. Unijní exekutiva předloží také balíček návrhů na ochranu demokracie ve světě.