Maďarsko a Polsko by měly přestat blokovat schválení sedmiletého rozpočtu a fondu krizové pomoci ekonomikám a spolehnout se, že jejich případné námitky vyřeší Soudní dvůr Evropské unie. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v debatě s poslanci Evropského parlamentu.
Budapešť a Varšava odmítly schválit bezprecedentní balík v celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun), neboť nesouhlasí se spojováním přístupu k evropským penězům s podmínkou kvality právního státu v přijímající zemi. K zažehnání rozpočtové krize dnes vyzývali také europoslanci. Podle eurokomisaře pro rozpočet Johannese Hahna pracuje Brusel na formulaci, která by obavy zmíněných států rozptýlila.
Podmínit čerpání peněz z unijní kasy dodržováním principů vlády práva se EU rozhodla na základě dohody členských zemí a EP ze začátku listopadu. Maďarsko a Polsko, s nimiž unijní instituce už několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, označují novou úpravu za porušení unijních smluv a nechtějí s ní souhlasit. Německé předsednictví unie v současnosti vyjednává s oběma zeměmi, za jakých podmínek by byly ochotny ustoupit.
"Kdokoli bude mít pochybnosti, má jasnou volbu. Může se obrátit na Soudní dvůr Evropské unie, aby nová pravidla prověřil," vzkázala dnes do Budapešti a Varšavy šéfka unijní exekutivy. Žádná země podle ní nemusí mít obavy, že by byla podmínka namířena proti ní. Právě to tvrdí například maďarská vláda, podle níž hrozí, že Brusel na základě úpravy pozastaví výplaty peněz, když Budapešť nebude spolupracovat na některých sporných tématech.
"Bavíme se tu o prohřešcích vůči vládě práva, které ohrožují rozpočet EU, o ničem jiném. Je velmi těžké si představit, že by někdo v Evropě měl něco proti tomuto principu," podotkla von der Leyenová s tím, že okolnosti pozastavení výplaty peněz jsou jasně definovány. Patří mezi ně například nefunkční kontroly čerpání z fondů či závažné nedostatky ve vyšetřování a souzení případů podvodů či korupce při nakládání s evropskými penězi.
Stejně jako von der Leyenová naléhali na rychlé odblokování rozpočtu a fondu šéfové hlavních politických skupin v EP. Předseda nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber prohlásil, že Maďarsko a Polsko používají nepravdivé argumenty. Podle šéfky socialistů Iratxe Garcíaové je z nedávného průzkumu patrné, že spojení vlády práva a peněz podporuje i většina Maďarů a Poláků. Předseda liberálů Dacian Ciološ zase poznamenal, že si obě země "berou Evropany jako rukojmí" a blokují čerpání peněz, které potřebují i lidé a firmy v Maďarsku a Polsku.
Orbán v dnešním rozhovoru s německým týdeníkem Die Zeit zopakoval svůj postoj a vyzval Německo, aby nyní spojení vlády práva s penězi z rozpočtu vypustilo. EU podle něj může o podmíněnosti jednat později, až bude celý balík peněz schválen.
Komisař Hahn prohlásil, že Brusel pracuje na řešení přijatelném pro všechny. To by podle něj nemělo spočívat ve změně podstaty nového pravidla, ale v dodatečné formulaci zajišťující jeho spravedlivý výklad.
Pokud se rozpočet na období 2021 až 2027 nepodaří schválit do konce roku, začne od ledna platit provizorium vycházející z rozpočtu letošního. V jeho rámci se však budou vyplácet pouze omezené fondy včetně zemědělských dotací či humanitární pomoci. Naproti tomu financování nových projektů z fondů soudržnosti, jejichž největším příjemcem je právě Polsko, bude pozastaveno.
Aktualizováno před 7 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
Související
Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla
Slovensko žádá Evropskou unii, aby obnovila dialog s Ruskem
EU (Evropská unie) , Ursula von der Leyenová , Maďarsko , Polsko , evropský parlament
Aktuálně se děje
před 7 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 7 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák