Přijetím Švédska a Finska do Severoatlantické aliance by se podle Antonína Novotného z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany podstatně změnila geopolitická situace na severu Evropy. NATO by podle něj získalo vojensky, usnadnila by se i případná obrana Estonska, Lotyšska a Litvy. Šlo by také o prohru ruské diplomacie, napsal ČTK v analýze Novotný. Finsko i Švédsko zvažují vstup do NATO kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo na konci února.
Novotný uvedl, že v souvislosti s vojenskou agresí Ruska na Ukrajině se v oblasti bezpečnosti děje mnoho událostí, které by dříve byly jen těžko představitelné. Ruský prezident Vladimir Putin napadením Ukrajiny podle Novotného dosáhl toho, že Finsko a Švédko, tedy země s dlouholetým neutrálním statusem, zvažují, že v nejbližší době požádají o vstup do NATO.
"Paradoxně jeden ze záměrů, kterým prezident Putin odůvodňoval agresi proti Ukrajině, totiž zastavit rozšiřování NATO k ruským hranicím, vede k opaku. Totiž, že válka na Ukrajině nasměrovala Finsko společně se Švédskem ke členství v NATO ve snaze zajistit svou bezpečnost před případnou další vojenskou agresí Ruska," uvedl Novotný.
Z pětice severských zemí se krátce po druhé světové válce k NATO připojily Dánsko, Norsko a Island. Švédsko, které si nejprve přálo společnou obrannou politiku všech severských zemí, se poté přiklonilo k neutralitě, podobně uvažovalo i Finsko. Po desetiletí si tak obě země podle experta pěstovaly svou neutralitu, i když každá z historicky odlišných důvodů. Finsko v ní podle Novotného vidělo sice komplikovaný, ale přijatelný způsob, jak si udržet vnitřní demokratické pořádky i pod tlakem vítězného Sovětského svazu po druhé světové válce. Ve Švédsku se vlády podle něj odkazovaly až k důsledkům napoleonských válek a v distanci od konfliktů viděly záruku své bezpečnosti.
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se obě země začaly podle Novotného více orientovat na Západ, kdy se v roce 1995 staly členy Evropské unie. Intenzivnější začala být podle něj i spolupráce s NATO, kdy v roce 1994 vstoupily do programu NATO Partnerství pro mír (PfP) a v roce 1997 se připojily k Euroatlantické radě partnerství (EAPC), které sdružuje všechny spojence a partnerské země NATO v euroatlantickém prostoru. "Finsko i Švédsko jsou jedněmi z nejaktivnějších partnerů NATO a byli nebo jsou důležitým přispívateli do operací a misí pod vedením NATO na Balkáně, v Afghánistánu a Iráku," uvedl Novotný. Doplnil, že Finsko a Švédsko jsou tak už v této chvíli intenzivně propojeny s činností NATO a aliance samotná je považuje za své nejbližší a významné partnery.
Pokud se vstup obou zemí do NATO uskuteční, Finsko se z členů NATO stane zemí s nejdelší společnou hranicí s Ruskem o délce 1340 kilometrů. Finsko a Švédsko mají i dlouhé pobřeží a mnoho ostrovů v Baltském moři. "Přijetím by se podstatně změnila geopolitická situace na severu Evropy, přičemž NATO by ovládlo prostor mezi Norskem a pobaltskými zeměmi, které už jsou jejími členy. Tím by došlo i k usnadnění případné obrany Estonska, Lotyšska a Litvy," míní expert.
Aliance by podle něj získala také vojensky. Uvedl, že Finsko má všeobecnou brannou povinnost a disponuje početnými zálohami. V případě války může tato země s 5,5 miliony obyvatel podle Novotného rychle povolat přes 200.000 branců, v krajním případě až 900.000 rezervistů. Protože se Finsko i Švédsko účastní cvičení NATO už od roku 1997, lze podle něj konstatovat, že pokud by vyvstala nutnost, bylo pro ně poměrně snadné operovat v součinnosti s jednotkami států Severoatlantické aliance. "Pokud se vše podaří vyřešit a obě země do NATO nakonec vstoupí, což je zájmu aliance, jednalo by se o prohru ruské diplomacie, která byla vyvolána ruskou agresí," uvedl Novotný.
Související
Demokratické státy se musí bránit, tvrdí švédský premiér. Uvítal by americké jaderné zbraně
Greta Thunbergová čelí obvinění z občanské neposlušnosti
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Izrael v Haagu popřel genocidu: Je tam tragická válka, nedochází tam ale ke genocidě
před 1 hodinou
Ruská armáda se u Charkova protlačila o 10 kilometrů. Ukrajinské jednotky ofenzivu zastavily
před 2 hodinami
SACEUR: Ruská armáda nemá dost sil na průlom v Charkovské oblasti
před 2 hodinami
Pellegrini: Fico si útok pamatuje a po atentátu byl při vědomí. Ve hře je převoz do Bratislavy
před 3 hodinami
Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra
před 4 hodinami
Proč došlo k atentátu na Fica? Policie zjistí, jestli byl útočník zradikalizovaný
před 4 hodinami
Ukrajinské drony napadly ruské černomořské základny. Rusko jich údajně sestřelilo přes sto
před 5 hodinami
Atentát na Fica vyvolal na internetu bouří. EK tlačí na sociální sítě
před 6 hodinami
Víkendové počasí: Teplejší bude neděle, vyplývá z předpovědi
včera
Padělatel vstupenek na MS v hokeji dopaden. Případů bude více, tvrdí policie
včera
Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let
včera
Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel
včera
Počasí na 14 dní: Meteorologové už určili nejteplejší den příštího pracovního týdne
včera
U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem
včera
Česká policie reagovala po atentátu na Fica. Rakušan promluvil o opatřeních
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat Karla IV., demytizace Dubčeka a umělecký Indiana Jones
včera
Odbory ruší protivládní protest. Po atentátu na Fica nechtějí eskalovat situaci
včera
Zásah v sídle BIS. Na podatelně se objevila podezřelá zásilka
včera
Pellegrini: S Ficem jsem hovořil. Jeho stav je vážný, to nejtěžší má před sebou
včera
Požár průmyslové budovy v Kladně. Více než sto hasičů ho dostalo pod kontrolu
Více než sto hasičů zasahovalo ve čtvrtek u požáru průmyslového objektu ve středočeském Kladně. Z místa události se nad město valil hustý černý dým. Hasičům se v odpoledních hodinách podařilo dostat plameny pod kontrolu.
Zdroj: Jan Hrabě