Agentura nelegálně odsouvá uprchlíky a nechává je na moři, zjistili novináři

Evropská pohraniční a pobřežní stráž, Frontex, se podle investigativních novinářů dopouští v Egejském moři nelegálního odsouvání a opouštění migrantů směřujících do Evropy. Řecká pobřežní stráž je z tohoto obviňována již dlouho, ale poprvé jsou důkazy o tom, že se na tom podílela i agentura Frontex. Ta má za úkol kontrolu Schengenského prostoru a její aktivity v Egejském moři se nazývají Operace Poseidon.

V roce 2004 byla založena Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž známá pod názvem Frontex. Zaměstnává 315 lidí a jejím posláním je ochrana a správa vnějších hranic zemí Schengenu. Právě plavidla této agentury se podílela na nelegálních „pushback“ operacích s cílem vyhnání uprchlíků a migrantů, kteří se pokoušejí dostat do EU přes řecké vody. Jejich činnost odhalilo společné vyšetřování novinářů ze serveru Bellingcat, Lighthouse Reports, Der Spiegel, ARD a TV Asahi.

Frontex se měla přímo podílet na jednom incidentu vyhnání uprchlíků na Řecko-Turecké hranici. Dále měla být zapojena do podobného incidentu a být v blízkosti dalších čtyř od března tohoto roku. Řecká pobřežní stráž (HCG) je z takovýchto aktivit obviňována již dlouho.

Tak zvané „pushbacks“ akce popisuje Evropské středisko pro ústavní a lidská práva (ECCHR), jako případy, kdy jsou uprchlíci a migranti nuceni vrátit se přes hranice bez ohledu na individuální okolnosti a bez možnosti žádat o azyl nebo předložit argumenty proti přijatým opatřením.

„Incidenty uvedené v tomto vyšetřování jsou pravděpodobně nezákonné a porušují zákaz navracení a námořní právo,“ sdělila expertka na mezinárodní právo z Institutu Maxe Plancka Dana Schmalzová. Zákaz navracení odkazuje na pravidla zakazující násilný návrat uprchlíků nebo žadatelů o azyl a OSN jej označuje jako „mezinárodní obyčej“.

V Egejském moři dochází k násilným pushbacks zejména dvěma způsoby. Nejběžnější je první typ, kdy se člunům plujícím z Turecka do Řecka zabrání v přistání na řecké půdě. To znamená fyzické zablokování člunu, dokud mu nedojde palivo nebo vyřazení motoru. Následně je plavidlo odtaženo zpět do tureckých teritoriálních vod nebo je odneseno vlnami.

Druhý způsob se používá, jakmile se již podařilo uprchlíkům či migrantům přistát na souši. Tehdy jsou zadrženi, umístěni do záchranného člunu bez možnosti pohonu a zavlečeni do středu Egejského moře, kde jsou opuštěni.

K záběrům, které novináři zveřejnily, se Schmalzová vyjádřila tak, že pracovníci Frontexu jsou v takových případech povinni lidi na člunu okamžitě zachránit. „Pokud tak neučiní nebo dokonce začnou vytvářet vlny či odjedou a nechají dělat Řeky špinavou práci, jsou zapojeni do celého nelegálního jednání,“ dodala.

Mluvčí řeckého ministerstva námořnictva toto tvrzení i přes předložené důkazy popřel a označil práci novinářů za tendenční. Frontex uvedl, že poslední slovo mají vždy hostitelské státy, se kterými spolupracuje. Nicméně Frontex informoval HCG, kteří spustili interní vyšetřování, ale agentura Frontex neřekla, kdy HCG informovala ani kdy začalo vyšetřování.

Ředitel agentury Frontex Fabrice Leggeri řekl Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), že agentura zaznamenala pouze jeden incident, který by mohl být nelegální. Vyšetřování a důkazy investigativních novinářů ale dokazují, že Frontex byl přítomen u více takových incidentů.

Operace Poseidon

Frontex, agentura EU, kontroluje, monitoruje a chrání hranice Schengenského prostoru a její aktivity v Egejském moři jsou nazývány Operace Poseidon.

Účast Frontexu na nelegálních pushback akcích byla dokázaná zejména dvěma hlavními kroky. První byl proveden pomocí otevřených zdrojů. Novináři také podali dotaz v Evropském parlamentu a získali počet zaměstnanců a aktivit v operační oblasti.

Operace Poseidon má tedy 185 zaměstnanců, jedno hlídkové plavidlo (OPV), osm pobřežních hlídkových člunů (CPB), jedno pobřežní hlídkové plavidlo (CPV), čtyři termovizní vozidla (TVV) a tři hlídkové vozy. K dispozici je také „Rychlá pohraniční intervence“, která obsahuje další pracovníky a vybavení. Jde o 74 zaměstnanců, dva CPB, dvě CPV, jeden vrtulník a tři TVV.

Vyšetřování odhalilo celkem 22 strojů včetně plavidel, vrtulníků a letadel, která operovala v Egejském moři v průběhu roku 2020. Je to více než počet uvedený v odpovědi od EU, ale mnoho z nich rotovalo a obměňovalo se.

Podle úřadů je vše, jak má být

Novináři během jejich vyšetřování nashromáždili obrovské množství informací o činnostech agentury Frontex v Egejském moři. Každopádně většinu aktivit nebylo možné sledovat, protože informace o přesunech nebyly zaregistrovány, přístroje na sledování polohy byly vypnuty nebo byly stroje mimo dosah.

„Navzdory omezenému pohledu se nám podařilo identifikovat případy, kdy byla agentura Frontex přítomna při nelegálních pushback akcích nebo byla dostatečně blízko, aby pochopila, co se děje. V jednom případě se nepochybně plavidlo agentury účastnilo aktivně,“ píší novináři.

V reakci na toto vyšetřování uvedla agentura Frontex, že na své operace uplatňuje „nejvyšší standardy kontroly hranic,“ a že její pracovníci jsou vázaní kodexem chování. Mluvčí řeckého námořnictva sdělil, že akce důstojníků HCG byly „prováděny v plném souladu s mezinárodními závazky země, zejména úmluvou OSN o mořském právu, Mezinárodní úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři a Mezinárodní úmluvou o námořním pátrání a záchraně“.

Následně mluvčí popřel, že by podobné kroky řecké orgány konaly.

Související

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.
Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.

Více souvisejících

uprchlíci Frontex EU (Evropská unie) hranice schengen

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

před 51 minutami

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

před 1 hodinou

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

před 3 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

před 4 hodinami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

před 5 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

před 6 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

před 7 hodinami

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

před 7 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží

Když skončilo letní přestupové okno v západních fotbalových soutěžích, bylo definitivně jasné, že kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí bude i tuto sezónu hrát za anglický Wolverhampton. Zvěsti o tom, že se možná vrátí díky přestupu do Premier League, se tak nepotvrdily. Hned v prvním zápase nové sezóny Championship pak prokázal, že svou roli v týmu má. Učinil tak nejlepším možným způsobem, vstřeleným gólem v zápase proti Birminghamu. Výhra z toho ale nakonec i kvůli vlastnímu gólu Krejčího spoluhráče nebyla.

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským

Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.

včera

Andy Burnham

Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií

Britský premiér Andy Burnham vyjádřil přání vyjednat významnou novou dohodu s Evropskou unií, která by podpořila hospodářský růst Spojeného království. Unijní představitelé jsou však vůči takovému plánu skeptičtí a neočekávají žádný zásadní průlom na nadcházejícím společném summitu. Hlavní překážkou zůstávají striktní červené linie britské vlády, které nadále vylučují návrat na jednotný trh či do celní unie.

včera

Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud

Spojené státy americké vyvíjejí tlak na své spojence v Severoatlantické alianci s cílem systematicky rozložit Mezinárodní trestní soud. Během uzavřeného jednání třiceti dvou velvyslanců NATO v Bruselu vyzval podle webu Politico americký vyslanec Matthew Whitaker členské země, aby opustily zakládající dokument soudu, kterým je Římský statut. Spojené státy argumentují tím, že tato mezinárodní instituce zasahuje do jejich národní suverenity. Americká diplomacie přitom zdůraznila, že bude pečlivě sledovat, které země se k této iniciativě připojí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy