Agentura nelegálně odsouvá uprchlíky a nechává je na moři, zjistili novináři

Evropská pohraniční a pobřežní stráž, Frontex, se podle investigativních novinářů dopouští v Egejském moři nelegálního odsouvání a opouštění migrantů směřujících do Evropy. Řecká pobřežní stráž je z tohoto obviňována již dlouho, ale poprvé jsou důkazy o tom, že se na tom podílela i agentura Frontex. Ta má za úkol kontrolu Schengenského prostoru a její aktivity v Egejském moři se nazývají Operace Poseidon.

V roce 2004 byla založena Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž známá pod názvem Frontex. Zaměstnává 315 lidí a jejím posláním je ochrana a správa vnějších hranic zemí Schengenu. Právě plavidla této agentury se podílela na nelegálních „pushback“ operacích s cílem vyhnání uprchlíků a migrantů, kteří se pokoušejí dostat do EU přes řecké vody. Jejich činnost odhalilo společné vyšetřování novinářů ze serveru Bellingcat, Lighthouse Reports, Der Spiegel, ARD a TV Asahi.

Frontex se měla přímo podílet na jednom incidentu vyhnání uprchlíků na Řecko-Turecké hranici. Dále měla být zapojena do podobného incidentu a být v blízkosti dalších čtyř od března tohoto roku. Řecká pobřežní stráž (HCG) je z takovýchto aktivit obviňována již dlouho.

Tak zvané „pushbacks“ akce popisuje Evropské středisko pro ústavní a lidská práva (ECCHR), jako případy, kdy jsou uprchlíci a migranti nuceni vrátit se přes hranice bez ohledu na individuální okolnosti a bez možnosti žádat o azyl nebo předložit argumenty proti přijatým opatřením.

„Incidenty uvedené v tomto vyšetřování jsou pravděpodobně nezákonné a porušují zákaz navracení a námořní právo,“ sdělila expertka na mezinárodní právo z Institutu Maxe Plancka Dana Schmalzová. Zákaz navracení odkazuje na pravidla zakazující násilný návrat uprchlíků nebo žadatelů o azyl a OSN jej označuje jako „mezinárodní obyčej“.

V Egejském moři dochází k násilným pushbacks zejména dvěma způsoby. Nejběžnější je první typ, kdy se člunům plujícím z Turecka do Řecka zabrání v přistání na řecké půdě. To znamená fyzické zablokování člunu, dokud mu nedojde palivo nebo vyřazení motoru. Následně je plavidlo odtaženo zpět do tureckých teritoriálních vod nebo je odneseno vlnami.

Druhý způsob se používá, jakmile se již podařilo uprchlíkům či migrantům přistát na souši. Tehdy jsou zadrženi, umístěni do záchranného člunu bez možnosti pohonu a zavlečeni do středu Egejského moře, kde jsou opuštěni.

K záběrům, které novináři zveřejnily, se Schmalzová vyjádřila tak, že pracovníci Frontexu jsou v takových případech povinni lidi na člunu okamžitě zachránit. „Pokud tak neučiní nebo dokonce začnou vytvářet vlny či odjedou a nechají dělat Řeky špinavou práci, jsou zapojeni do celého nelegálního jednání,“ dodala.

Mluvčí řeckého ministerstva námořnictva toto tvrzení i přes předložené důkazy popřel a označil práci novinářů za tendenční. Frontex uvedl, že poslední slovo mají vždy hostitelské státy, se kterými spolupracuje. Nicméně Frontex informoval HCG, kteří spustili interní vyšetřování, ale agentura Frontex neřekla, kdy HCG informovala ani kdy začalo vyšetřování.

Ředitel agentury Frontex Fabrice Leggeri řekl Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), že agentura zaznamenala pouze jeden incident, který by mohl být nelegální. Vyšetřování a důkazy investigativních novinářů ale dokazují, že Frontex byl přítomen u více takových incidentů.

Operace Poseidon

Frontex, agentura EU, kontroluje, monitoruje a chrání hranice Schengenského prostoru a její aktivity v Egejském moři jsou nazývány Operace Poseidon.

Účast Frontexu na nelegálních pushback akcích byla dokázaná zejména dvěma hlavními kroky. První byl proveden pomocí otevřených zdrojů. Novináři také podali dotaz v Evropském parlamentu a získali počet zaměstnanců a aktivit v operační oblasti.

Operace Poseidon má tedy 185 zaměstnanců, jedno hlídkové plavidlo (OPV), osm pobřežních hlídkových člunů (CPB), jedno pobřežní hlídkové plavidlo (CPV), čtyři termovizní vozidla (TVV) a tři hlídkové vozy. K dispozici je také „Rychlá pohraniční intervence“, která obsahuje další pracovníky a vybavení. Jde o 74 zaměstnanců, dva CPB, dvě CPV, jeden vrtulník a tři TVV.

Vyšetřování odhalilo celkem 22 strojů včetně plavidel, vrtulníků a letadel, která operovala v Egejském moři v průběhu roku 2020. Je to více než počet uvedený v odpovědi od EU, ale mnoho z nich rotovalo a obměňovalo se.

Podle úřadů je vše, jak má být

Novináři během jejich vyšetřování nashromáždili obrovské množství informací o činnostech agentury Frontex v Egejském moři. Každopádně většinu aktivit nebylo možné sledovat, protože informace o přesunech nebyly zaregistrovány, přístroje na sledování polohy byly vypnuty nebo byly stroje mimo dosah.

„Navzdory omezenému pohledu se nám podařilo identifikovat případy, kdy byla agentura Frontex přítomna při nelegálních pushback akcích nebo byla dostatečně blízko, aby pochopila, co se děje. V jednom případě se nepochybně plavidlo agentury účastnilo aktivně,“ píší novináři.

V reakci na toto vyšetřování uvedla agentura Frontex, že na své operace uplatňuje „nejvyšší standardy kontroly hranic,“ a že její pracovníci jsou vázaní kodexem chování. Mluvčí řeckého námořnictva sdělil, že akce důstojníků HCG byly „prováděny v plném souladu s mezinárodními závazky země, zejména úmluvou OSN o mořském právu, Mezinárodní úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři a Mezinárodní úmluvou o námořním pátrání a záchraně“.

Následně mluvčí popřel, že by podobné kroky řecké orgány konaly.

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci Frontex EU (Evropská unie) hranice schengen

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 9 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 10 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 11 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 14 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 15 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy