Žáci čelí kvůli epidemii vzdělávací katastrofě, říká papež

"V jistém smyslu čelíme vzdělávací katastrofě, před kterou nemůže nikdo zůstat netečný," uvedl papež v projevu k velvyslancům. Podle něj pandemie ukázala význam mezilidských vztahů a vzdělávání. Zavedení distančního vyučování podle papeže odhalilo nerovnosti v přístupu k vzdělávání a technologiím. "Růst distančního vyučování prohloubil závislost dětí a dospívajících na internetu a obecně na způsobech virtuální komunikace," podotkl František.

Papež František znovu vyzval k rovné distribuci vakcíny proti covidu-19, jež by podle něj neměla záviset na ekonomických možnostech jednotlivých států. "Je nezbytné, aby z lékařského a vědeckého pokroku (...) mělo prospěch celé lidstvo," zdůraznil.

Před negativními dopady zavření škol opakovaně varovaly také úřady OSN - Organizace pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) a Dětský fond Unicef. Podle nich hrozí především dětem z chudších vrstev či rozvojových zemí, že kvůli přerušení prezenční výuky vypadnou ze vzdělávacího procesu. V rozvojových zemích navíc hrozí, že se kvůli přerušení provozu škol zhorší životní podmínky chudých dětí.

Podle statistik UNESCO z konce ledna se přerušení výuky stále dotýká zhruba 800 milionů žáků, což je zhruba polovina žáků a studentů na celém světě. Od začátku epidemie bylo vyučování plošně přerušeno v průměru na 14 týdnů. Pokud se připočte i částečné přerušení, tak údaj stoupá na 22 týdnů.

Mezi jednotlivými částmi zeměkoule panují ale velké rozdíly: nejdéle byly školy uzavřeny v Latinské Americe, a to 29 týdnů, nejkratší přerušení bylo zaznamenáno v Oceánii, a to zhruba na měsíc. Evropa vykazuje ve světovém srovnání lehce podprůměrnou délku uzavření škol. V České republice byly školy zcela či částečně zavřené 29 týdnů.