Zákaz přenocování ve vlastní zemi. Opatření přerostlo ve vážný vnitroněmecký spor

Zákazy přenocování pro Němce z rizikových oblastí při cestách po vlastní zemi se stávají terčem sílící kritiky. O kontroverzním opatření, na němž se minulý týden většinově dohodli zemští premiéři, chce s šéfy regionálních vlád ve středu osobně jednat kancléřka Angela Merkelová.

Minulý týden se většina zemských ministerských předsedů shodla na tom, že přenocování v německých ubytovacích zařízeních by mělo být znemožněno lidem bez negativního testu z těch německých regionů, v nichž v posledních sedmi dnech přibývalo alespoň 50 nakažených na 100.000 obyvatel. Tuto hranici překročila například mnohá velká německá města jako Berlín, Frankfurt nad Mohanem, Stuttgart nebo Essen.

Například dovolenou mohou všichni Němci strávit v hotelích či penzionech pouze ve čtyřech ze 16 spolkových zemích - v Berlíně, Hamburku, Severním Porýní-Vestfálsku a Durynsku, které omezení odmítají.

Opatření má bránit dalšímu šíření koronaviru po Německu. Je ale silně kontroverzní a smysluplnost opatření zpochybňují kromě zástupců hoteliérské branže i mnozí experti a politici.

Zdravotnický expert vládní Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a epidemiolog Karl Lauterbach opakovaně zákaz ubytování zpochybnil. "Žádná studie neukazuje, že by cestování uvnitř Německa urychlovalo pandemii. Tímto pravidlem tudíž nevyřešíme žádný problém, protože tu žádný problém není," řekl Lauterbach deníku Süddeutsche Zeitung. Na twitteru naopak Lauterbach vyzval k zákazu velkých oslav a akcí, které podle něj představují velké riziko.

Lauterbacha v jeho názorech podporuje i svaz obcí, podle něhož zákaz ubytování není promyšlený a neexistují důkazy, že by hotely byly ohnisky epidemie. Svaz hotelů a restaurací (Dehoga) očekává kvůli opatření žaloby.

Mluvčí německé vlády Steffen Seibert ujistil, že kancléřka Merkelová si na středečních konzultacích se spolkovými zeměmi vyslechne všechny strany. Zdůraznil ale, že jde o zemská opatření.

Šéf spolkového kancléřství Helge Braun opatření, které pomohl vyjednat, brání. V televizi ARD zdůraznil, že jde o "opravdu nouzové opatření" a má pochopení pro to, že se jednotlivé spolkové země chtějí chránit. "Meklenbursko-Přední Pomořansko má jako celek incidenci zhruba kolem pěti (nově nakažených na 100.000 obyvatel), a Berlín přes 60. Když se vyskytnou takové rozdíly při vývoji infekce, je myslím zcela jasné, že se chce každý chránit, a pak je něco takového nakonec nevyhnutelné," řekl Braun.

Podobně hovoří bavorský premiér Markus Söder. "Vlastně jsme se dostali příliš brzy na příliš vysoká čísla a nyní musíme situaci brát velmi vážně, abychom tu neměli nekontrolované šíření," řekl Söder také ARD. "Proto je dobře, když teď budeme společně přemýšlet o jednotných pravidlech, která budou skutečně pro všechny lidi v Německu srozumitelná a aplikovatelná," dodal konzervativní politik.

Lidem, kteří si už zaplatili pobyty a kvůli novému opatření je nemohou realizovat, hotely peníze vrátí. U objednaných pobytů nebudou vyžadovat stornopoplatky.

Německo dnes hlásí 4122 nově potvrzených případů nákazy koronavirem za posledních 24 hodin. V Česku, které má téměř osmkrát méně obyvatel než Německo, se v pondělí potvrdilo 4310 případů infekce.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo Angela Merkelová Markus Söder CSU (Křesťansko-sociální unie Bavorska) Hotely cestování Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy