Zoufale slabá EU? Prestižní server mluví o jednom ponížení za druhým

NÁZOR - Začátek roku 2020 byl pro EU a novou Evropskou komisi obtížný, konstatuje editorial serveru The Observer. Renomovaný týdeník podotýká, že komise, která začala pracovat minulý měsíc, a její předsedkyně Ursula von der Leyenová, která nahradila Jeana-Claude Junckera, má přitom velké ambice.

Slova se těžko mění v činy

Von der Leyenová věří, že Evropa by měla zaujmout vůdčí "geopolitickou" roli v mezinárodních záležitostech, která by odrážela postavení EU coby největšího obchodního bloku světa, připomíná britský server. Dodává, že přeměnit slova v činy se ukazuje jako problematické.

"EU musí být strategičtější, více asertivní a jednotnější ve svém přístupu k vnějším vztahům. Musíme využít naši diplomatickou a ekonomickou sílu k podpoře globální stability a prosperity...a být schopnější při vývozu našich hodnot a standardů," cituje editorial slova Leyenové určená novému Vysokému představiteli EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepu Borrellovi.

Je stále brzo na hodnocení, ale přesto se zdá, že dvaasedmdesátiletý bývalý španělský ministr zahraničí Borrell přinejmenším bojuje s tím, aby tento cíl splnil, konstatuje prestižní týdeník. Podotýká, že v posledních týdnech čelí EU jednomu ponížení za druhým a vypadá to, že se spíše ignorována, než aby byla hybatelem dění.

Jako příklad uvádí The Observer rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zlikvidovat předního íránského generála Kásima Sulejmáního, které vůbec nebralo v potaz evropské spojence, přičemž nelegální, jednostranná akce šéfa Bílého domu definitivně  zničila cenný úspěch Borrellových předchůdkyň, Federicy Mogheriniové a Cathy Ashtonové, v podobě dohody o íránském jaderném programu z roku 2015, která se však kvůli americkým sankcím již nacházela ve stádiu klinické smrti.

Spojené státy tuto ránu ještě vystupňovaly svým požadavkem, aby evropská trojka - Británie, Francie a Německo - aktivovala mechanismus smlouvy pro řešení sporů, upozorňuje renomovaný server. Doplňuje, že evropské země se podvolily a Írán dle očekávání reagoval zuřivě.

"Podstatné je, že EU odmítá Trumpovu politiku 'maximálního nátlaku' na Teherán a snaží se nalézt cesty, jak ji obejít, například udržování nedolarového odchodu s potravinami a léky," píše The Observer. Dodává, že evropské firmy ale v obavě z americké odvety tuto strategii odmítají a žádost Evropské komise o podporu investic v Íránu ze stejného důvodu nevyslyšela ani Evropská investiční banka.

Boj mimo váhovou kategorii

Ponížením bylo i oznámení, že Trump tajně pohrozil uvalením pětadvacetiprocentních cel na evropské automobily, pokud evropské země neaktivují zmíněný mechanismus smlouvy o íránském jaderném programu, což jistý evropský představitel přirovnal k vydírání, uvádí britský týdeník. Soudí, že navzdory tvrzení evropské trojky, že mechanismus by byl aktivován tak jako tak, jde o znepokojivý příklad, jak se Washington úspěšně pokouší usměrnit evropskou zahraniční politiku.  

Evropa tak vypadá zoufale slabá a tato slabost charakterizuje i její přístup k libyjskému konfliktu, deklaruje prestižní server. Zdůrazňuje, že ačkoliv je klíčovým zájmem EU tento konflikt zastavit, jelikož je spojen s destabilizujícími migračními vlnami přes Středomoří, a v Berlíně začaly další rozhovory pod záštitou OSN a Německa o jeho urovnání, země EU se zjevně rozcházejí v názoru na to, kterou válčící stranu podpořit.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Řecko a Kypr, které pobouřila dohoda mezi Tureckem a libyjskou mezinárodním společenstvím uznanou vládou v Tripolisu usilující o ovládnutí sporných energetických zdrojů ve východním Středomoří, se dvoří Chalífovi Haftarovi, libyjskému povstaleckému vůdci, který minulý týden jednal v Athénách, připomíná The Observer. Dodává, že Haftara nyní zjevně podporuje i Francie, zatímco Itálie inklinuje k podpoře druhé strany.

Naděje se upínají k tomu, že v Berlíně by mohlo být uzavřeno trvalé příměří, naznačuje prestižní týdeník. Upozorňuje ale na turecké rozhodnutí ignorovat výzvy EU a vyslat do Libye žoldáky, což Borrell odsoudil jako "velmi nebezpečné", stejně jako na vměšování ze strany Ruska a mnoha arabských zemí, které ukazují, jak malý vliv upozaděná EU má.  

"Ať je otázkou Sýrie, konflikt na východě Ukrajiny či Palestina (kde Trump opět ignoruje politiku EU), Evropa bojuje zcela mimo svou váhovou kategorii, poučkám Vod der Leyenové navzdory," píše britský server. Vysvětluje, že nejde o nový problém, který se ovšem prohlubuje.

Spolu s tím jak Spojené státy, Čína a Rusko a země, které se je snaží napodobit, hrají ničivé globální mocenské hry, EU nezbývá než přihlížet a dělat si starosti, shrnuje editorial. Podotýká, že Británie, která se bezhlavě a nezodpovědně řítí do transatlantického vakua, v tomto směru ničemu nepomáhá.

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina bude v roce 2027 připravena na vstup do EU, potvrdil Zelenskyj. Putina pozval do Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil své přesvědčení, že Ukrajina bude v roce 2027 „technicky“ připravena na vstup do Evropské unie. Navzdory skepsi některých evropských lídrů, kteří považují rychlé přijetí za nereálné, Zelenskyj trvá na tom, že do konce roku 2026 jeho země splní všechny hlavní kroky nezbytné pro členství. Podle něj je jasný časový harmonogram klíčovou součástí bezpečnostních záruk, které Ukrajina po skončení války potřebuje.
Xavier Bettel

Lucembursko bourá ukrajinské sny. Snaha Kyjeva o přijetí do EU v roce 2027 narazila na odpor

Snaha Ukrajiny o rychlé přijetí do Evropské unie v roce 2027 naráží na diplomatický odpor. Lucemburský ministr zahraničí Xavier Bettel, který v minulosti zastával úřad premiéra, vyjádřil značné znepokojení nad opakovanými požadavky prezidenta Volodymyra Zelenského. Bettel zdůraznil, že proces rozšiřování Unie se musí řídit jasně stanovenými pravidly, nikoliv ultimáty, která podle něj nejsou v zájmu samotné Ukrajiny.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Írán Libye USA (Spojené státy americké) Josep Borrell Ursula von der Leyenová

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 113

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 113 sportovců. Jedná se tak o vyrovnání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

včera

včera

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

včera

Andrej Babiš a Petr Pavel

Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval

Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.

včera

Kevin Warsh

Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?

Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj potvrdil, že v noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že během uplynulé noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření se však zdá, že Moskva přesouvá svou pozornost na logistické uzly. Prezident v této souvislosti upozornil zejména na úder balistickou raketou v Charkovské oblasti, který zasáhl výrobní areál vlastněný americkou společností.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina bude v roce 2027 připravena na vstup do EU, potvrdil Zelenskyj. Putina pozval do Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil své přesvědčení, že Ukrajina bude v roce 2027 „technicky“ připravena na vstup do Evropské unie. Navzdory skepsi některých evropských lídrů, kteří považují rychlé přijetí za nereálné, Zelenskyj trvá na tom, že do konce roku 2026 jeho země splní všechny hlavní kroky nezbytné pro členství. Podle něj je jasný časový harmonogram klíčovou součástí bezpečnostních záruk, které Ukrajina po skončení války potřebuje.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Separatisté chtějí rozpůlit Kanadu. Tajně se schází s Trumpovými lidmi

Vztahy mezi Spojenými státy a Kanadou čelí dalšímu vážnému testu, který tentokrát nepramení z přímých hrozeb Donalda Trumpa, ale z aktivit separatistické skupiny v provincii Alberta. Tato skupina, známá jako Alberta Prosperity Project, oficiálně požádala o pomoc Washington při snaze odtrhnout se od zbytku Kanady. Podle zpráv se lídři hnutí již několikrát tajně sešli s představiteli amerického ministerstva zahraničí, aby projednali možnosti podpory pro nezávislou Albertu.

včera

Pete Hegseth

USA zazdí další summit NATO. Po Rubiovi na něj nepojede ani Hegseth

Vztahy mezi Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí procházejí dalším zatěžkávacím testem. Americký ministr obrany Pete Hegseth se podle diplomatických zdrojů nezúčastní nadcházejícího únorového setkání ministrů obrany NATO v Bruselu. Tato zpráva vyvolává značné znepokojení mezi evropskými spojenci, neboť jde již o druhý případ v krátké době, kdy se klíčový člen kabinetu prezidenta Donalda Trumpa vyhne oficiálnímu jednání aliance.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin slíbil, že nebude týden útočit na ukrajinská města, tvrdí Trump. Kreml o tom mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruský vůdce Vladimir Putin souhlasil s týdenním přerušením útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev a další obydlené oblasti. Důvodem pro tento nečekaný krok mají být extrémně nízké teploty, které v současné době region sužují. Podle Trumpových slov Putin na jeho osobní žádost slíbil, že po dobu jednoho týdne nebude ruská armáda ostřelovat města ani obce.

včera

29. ledna 2026 21:59

Neuvěřitelné nasazení záchranářů. Za třináct minut řešili čtyři vážné případy

Náročnou šichtu mají za sebou záchranáři z Frýdku-Místku. Stala se jim totiž málo vídaná věc. Během necelé čtvrthodinky byli povoláni hned ke čtyřem případům. Šlo například o ženu v bezvědomí či o dítě zraněné při dopravní nehodě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy