Zoufale slabá EU? Prestižní server mluví o jednom ponížení za druhým

NÁZOR - Začátek roku 2020 byl pro EU a novou Evropskou komisi obtížný, konstatuje editorial serveru The Observer. Renomovaný týdeník podotýká, že komise, která začala pracovat minulý měsíc, a její předsedkyně Ursula von der Leyenová, která nahradila Jeana-Claude Junckera, má přitom velké ambice.

Slova se těžko mění v činy

Von der Leyenová věří, že Evropa by měla zaujmout vůdčí "geopolitickou" roli v mezinárodních záležitostech, která by odrážela postavení EU coby největšího obchodního bloku světa, připomíná britský server. Dodává, že přeměnit slova v činy se ukazuje jako problematické.

"EU musí být strategičtější, více asertivní a jednotnější ve svém přístupu k vnějším vztahům. Musíme využít naši diplomatickou a ekonomickou sílu k podpoře globální stability a prosperity...a být schopnější při vývozu našich hodnot a standardů," cituje editorial slova Leyenové určená novému Vysokému představiteli EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepu Borrellovi.

Je stále brzo na hodnocení, ale přesto se zdá, že dvaasedmdesátiletý bývalý španělský ministr zahraničí Borrell přinejmenším bojuje s tím, aby tento cíl splnil, konstatuje prestižní týdeník. Podotýká, že v posledních týdnech čelí EU jednomu ponížení za druhým a vypadá to, že se spíše ignorována, než aby byla hybatelem dění.

Jako příklad uvádí The Observer rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zlikvidovat předního íránského generála Kásima Sulejmáního, které vůbec nebralo v potaz evropské spojence, přičemž nelegální, jednostranná akce šéfa Bílého domu definitivně  zničila cenný úspěch Borrellových předchůdkyň, Federicy Mogheriniové a Cathy Ashtonové, v podobě dohody o íránském jaderném programu z roku 2015, která se však kvůli americkým sankcím již nacházela ve stádiu klinické smrti.

Spojené státy tuto ránu ještě vystupňovaly svým požadavkem, aby evropská trojka - Británie, Francie a Německo - aktivovala mechanismus smlouvy pro řešení sporů, upozorňuje renomovaný server. Doplňuje, že evropské země se podvolily a Írán dle očekávání reagoval zuřivě.

"Podstatné je, že EU odmítá Trumpovu politiku 'maximálního nátlaku' na Teherán a snaží se nalézt cesty, jak ji obejít, například udržování nedolarového odchodu s potravinami a léky," píše The Observer. Dodává, že evropské firmy ale v obavě z americké odvety tuto strategii odmítají a žádost Evropské komise o podporu investic v Íránu ze stejného důvodu nevyslyšela ani Evropská investiční banka.

Boj mimo váhovou kategorii

Ponížením bylo i oznámení, že Trump tajně pohrozil uvalením pětadvacetiprocentních cel na evropské automobily, pokud evropské země neaktivují zmíněný mechanismus smlouvy o íránském jaderném programu, což jistý evropský představitel přirovnal k vydírání, uvádí britský týdeník. Soudí, že navzdory tvrzení evropské trojky, že mechanismus by byl aktivován tak jako tak, jde o znepokojivý příklad, jak se Washington úspěšně pokouší usměrnit evropskou zahraniční politiku.  

Evropa tak vypadá zoufale slabá a tato slabost charakterizuje i její přístup k libyjskému konfliktu, deklaruje prestižní server. Zdůrazňuje, že ačkoliv je klíčovým zájmem EU tento konflikt zastavit, jelikož je spojen s destabilizujícími migračními vlnami přes Středomoří, a v Berlíně začaly další rozhovory pod záštitou OSN a Německa o jeho urovnání, země EU se zjevně rozcházejí v názoru na to, kterou válčící stranu podpořit.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Řecko a Kypr, které pobouřila dohoda mezi Tureckem a libyjskou mezinárodním společenstvím uznanou vládou v Tripolisu usilující o ovládnutí sporných energetických zdrojů ve východním Středomoří, se dvoří Chalífovi Haftarovi, libyjskému povstaleckému vůdci, který minulý týden jednal v Athénách, připomíná The Observer. Dodává, že Haftara nyní zjevně podporuje i Francie, zatímco Itálie inklinuje k podpoře druhé strany.

Naděje se upínají k tomu, že v Berlíně by mohlo být uzavřeno trvalé příměří, naznačuje prestižní týdeník. Upozorňuje ale na turecké rozhodnutí ignorovat výzvy EU a vyslat do Libye žoldáky, což Borrell odsoudil jako "velmi nebezpečné", stejně jako na vměšování ze strany Ruska a mnoha arabských zemí, které ukazují, jak malý vliv upozaděná EU má.  

"Ať je otázkou Sýrie, konflikt na východě Ukrajiny či Palestina (kde Trump opět ignoruje politiku EU), Evropa bojuje zcela mimo svou váhovou kategorii, poučkám Vod der Leyenové navzdory," píše britský server. Vysvětluje, že nejde o nový problém, který se ovšem prohlubuje.

Spolu s tím jak Spojené státy, Čína a Rusko a země, které se je snaží napodobit, hrají ničivé globální mocenské hry, EU nezbývá než přihlížet a dělat si starosti, shrnuje editorial. Podotýká, že Británie, která se bezhlavě a nezodpovědně řítí do transatlantického vakua, v tomto směru ničemu nepomáhá.

Související

Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Írán Libye USA (Spojené státy americké) Josep Borrell Ursula von der Leyenová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

včera

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

včera

včera

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

včera

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy