Europoslanci prodloužili pozastavení dovozních cel na ukrajinské potraviny

Opatření se dotkne potravinářských produktů i ovoce a zeleniny, na rozdíl od dosavadních pravidel nezahrnuje průmyslové produkty. Na ty se od 1. ledna 2023 vztahují nulová cla podle dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou.

"Jednoznačně podporuji obnovení obchodně-liberalizačních opatření, která v současnosti pomáhají zajistit pokračování ukrajinského obchodu uprostřed brutální války vyvolané Ruskem. Tato opatření mají zásadní význam pro posílení odolnosti Ukrajiny, neboť usilujeme o postupnou integraci Ukrajiny do vnitřního trhu EU," uvedla zpravodajka návrhu Sandra Kalnieteová z frakce Evropská lidová strana (EPP).

Za správný krok považuje prodloužení opatření česká europoslankyně za Pirátskou stranu Markéta Gregorová (frake Zelených). "Současná liberalizace obchodu již měla na ukrajinskou ekonomiku prokazatelný pozitivní dopad a jsem plně přesvědčena, že její prodloužení je správným krokem vpřed. Symbolizuje totiž naší neustávající podporu,” uvedla Gregorová v tiskové zprávě.

Ve středu budou europoslanci jednat o nových opatřeních, která Evropská komise přijala na zmírnění dopadů ukrajinského dovozu na zemědělce ve státech sousedících s Ukrajinou.

Lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová (EPP) uvedla, že tato opatření jsou "zásadní pro udržení potravinové bezpečnosti v zemích mimo EU". "Evropská komise i členské státy musí zabezpečit, aby ukrajinské obilí a potraviny nezůstávaly na vnitřním trhu, protože to není cílem těchto opatření. EU nepotřebuje levnější obilí a potraviny dovážené z Ukrajiny, potřebuje je třetí svět," míní Šojdrová.

Vzájemný obrat agrárního zahraničního obchodu EU s Ukrajinou přesáhl v roce 2021 deset miliard eur (zhruba 234 miliard Kč). Vývoz zemědělských výrobků z EU na Ukrajinu z tohoto objemu představoval zhruba třetinu. V témže roce byla EU pro Ukrajinu nejvýznamnějším obchodním partnerem.

Europoslanci podpořili snižování emisí metanu v energetice

Europoslanci dnes schválili svůj postoj k prvnímu celoevropskému právnímu předpisu zaměřenému na snížení emisí metanu v energetice, který má zpomalit oteplování klimatu a zlepšit kvalitu ovzduší. V rozpravách o normě zdůraznili, že metan je zodpovědný za přibližně třetinu současného globálního oteplování, ale často se mu věnuje menší pozornost než emisím oxidu uhličitého.

Nové nařízení, o kterém bude ještě Evropský parlament jednat se členskými státy, se vztahuje na přímé emise metanu při zpracování ropy, fosilního plynu a uhlí a na biometan po jeho vtláčení do plynárenské sítě. Poslanci také požadují, aby se nová pravidla vztahovala i na petrochemický průmysl.

Poslanci vyzvali Evropskou komisi, aby navrhla závazné cíle do konce roku 2025. Od roku 2026 by se podle europoslanců měla tato pravidla vztahovat i na dovozce uhlí, ropy a plynu, protože dovoz představuje více než 80 procent těchto surovin spotřebovávaných v Evropské unii.

Nařízení je součástí strategie Fit for 55, která má EU nasměrovat k 55procentnímu snížení uhlíkových emisí do konce dekády oproti roku 1990.

Energetika patří společně se zemědělstvím a spalováním odpadu k činnostem nejvíce spojeným s metanovými emisemi. EU proti nim chce bojovat skrze povinné kontroly a hlášení pro zpracovatele fosilních paliv, přičemž v uhelném sektoru by měření prováděly státy, u ropy a plynu firmy. Ropné a plynárenské společnosti přitom mají nová pravidla donutit k detekci úniků a k urychlené opravě či výměně vadné techniky.