Europoslanci řešili záchranu včel a zemědělců

Více než milion lidí ze zemí EU včetně asi 10.000 z Česka vyzývá Evropskou unii k postupnému omezení používání umělých pesticidů a jejich úplnému vyřazení v roce 2035. Podnětem občanské iniciativy nazvané "Zachraňme včely a zemědělce! Vstříc včelám nakloněnému zemědělství a zdravému životnímu prostředí" se dnes zabývali poslanci Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku.

"Naše děti venku protestují za to, abychom řešili změnu klimatu... ze všech problémů je tohle zrovna jeden, pro který už máme řešení, a tím je používat méně (umělých) pesticidů a hnojiv," prohlásila irská europoslankyně z frakce Zelených Grace O'Sullivanová. Její německý kolega Martin Häusling později uvedl, že v průmyslu s hnojivy a pesticidy se točí hodně peněz a zaměstnává hodně lidí, což je důvod, proč jsou stále tak rozšířené.

Debata europoslanců se však rychle stočila ke druhé části výzvy, totiž k tomu, jak "ochránit" zemědělce. "Zemědělci používání chemie nemilují. Je drahá a práce s ní není žádná radost. Řešením jsou méně škodlivé alternativy a ty vy brzdíte. Na povolení nových genomických odrůd čekáme roky," řekl na plénu český europoslanec Martin Hlaváček (ANO) z klubu Renew Europe.

Včely mají ze všech opylovačů v přírodě největší význam. Zajišťují opylování desítek tisíc druhů rostlin, z nichž řada patří mezi zemědělsky významné plodiny. V EU je používání některých pesticidních látek, které mají prokazatelné negativní dopady na včelstva, již zakázané. U jiných, stále používaných látek vědci hovoří o "méně než smrtelných" dopadech na včely. Takovým dopadem může být například zkrácení života včelí dělnice, která je pesticidu vystavená.

"Domnívám se, že toto opatření lze dopracovat, ale je potřeba splnit určité podmínky. Komise musí dokončit posouzení dopadů na zemědělskou produkci, zemědělcům musíme poskytnout alternativy v podobě biopesticidů… a nařízení by mělo stanovit různé národní cíle podle vývoje v členských státech," okomentovala iniciativu česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) z lidovecké frakce EPP.

Šojdrová se odkázala na iniciativu Evropské komise (EK) pro snížení spotřeby pesticidů o 50 procent do roku 2030. Analýzu dopadů tohoto plánu má EK předložit do léta. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) řekl v prosinci ČTK, že členské státy při jednání prosadily individuální přístup k jednotlivým zemím, protože ve spotřebě pesticidů jsou velké rozdíly, konkrétně v Česku mezi lety 2011 až 2020 klesla o 38 procent.

Třetí českou europoslankyní, která se dnes na plénu k petici vyjádřila, byla zástupkyně levicové frakce Kateřina Konečná (KSČM). Iniciativa podle ní důležitá je, pesticidy však podle ní nejsou největším problémem včelstev.

"Česko je čtvrtou nejzavčelenější zemí světa. Poslední roky však byly pro opylovače katastrofální. V zimě se častěji střídá mráz s rychlým oteplením... problémem je sucho nebo malá pylová pestrost. Věnujme se tomu, ale komplexně, jedním opatřením nic nevyřešíme," uzavřela Konečná.

Související

Více souvisejících

evropský parlament Včely zemědělství

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

AC Sparta Praha

Úspěšný návrat do Ligy mistrů. Sparta i ve druhém vystoupení bodovala

Poté, co si na úvod Ligy mistrů doma s přehledem poradila se Salcburkem, nad kterým vyhrála 3:0, čekal na pražskou Spartu o poznání těžší soupeř. V úterý se představila na stadionu úřadujícího německého vicemistra Stuttgartu. Zápas začal podle očekávání, když už po sedmi minutách hry šli domácí do vedení zásluhou Enza Millota. V prvním poločase ale Sparta dokázala hrát vyrovnaný fotbal, až dokázala vyrovnat parádní střelou do šibenice z přímého kopu od Kairinena. Duel skončil 1:1, jelikož se Spartě ve druhé půli podařilo cenný bod ubránit.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu

Nobelovu cenu za medicínu získali Ambros a Ruvkun. Objevili mikroRNA

Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu za rok 2024 získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za "objev mikroRNA a její roli v posttranskripční genové regulaci". Laureáty vybralo Nobelovo shromáždění Karolínského institutu ve Stockholmu, jejich jména oznámil v pondělí dopoledne generální tajemník shromáždění Thomas Perlmann.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Raketa Kinžal na letounu MiG-31

Rusko poslalo na Kyjev nadzvukové rakety Kinžal

Ukrajinská protivzdušná obrana v pondělí ráno odrazila ruský útok nad Kyjevem. Během dopravní špičky dopadly úlomky raket na tři čtvrti ve městě, ale zatím nebyly hlášeny žádné oběti ani větší materiální škody, uvedl šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko podle serveru Ukrainska pravda.

před 8 hodinami

Válka v Izraeli

Rok války na Blízkém východě: Ve jménu bezohlednosti a dezinformací

Přesně před rokem začal brutální konflikt mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem. Blízký východ od té doby viděl již dlouho neviděné krveprolití, které stálo životy až desítky tisíc lidí. A co je nejhorší, konflikt se ani zdaleka neblíží ke konci. Naopak, týden po týdnu je intenzivnější.

před 9 hodinami

OSN: Útoky Izraele v Libanonu jsou porušením mezinárodního humanitárního práva

Šéf Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi v neděli prohlásil, že vzdušné útoky v Libanonu představují porušení mezinárodního humanitárního práva, protože zasáhly civilní infrastrukturu a způsobily civilní oběti. Grandi to uvedl v souvislosti s izraelským bombardováním Libanonu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy