Evropa chce registr škod způsobených na Ukrajině, ukázal summit na Islandu

Více než čtyřicet zemí včetně Česka podpořilo na probíhajícím summitu Rady Evropy v islandském hlavním městě Reykjavíku vznik registru škod způsobených Ukrajině agresorem ze sousedního Ruska. Cílem je dohnat Moskvu k odpovědnosti za škody, až konflikt, který vypukl koncem loňského února, skončí. 

AP uvádí, že mezi zeměmi, které souhlasily se vznikem registru, jsou Francie, Velká Británie či Německo. Podle kancléře Olafa Scholze jde o významný příspěvek k mezinárodním snahám o to, aby si Rusko uvědomovalo následky svých brutálních činů. 

Scholz dodal, že zatím zůstává otázkou, jak má Rusko platit za způsobené škody. Je přitom skeptický k tomu, že by takto mohla posloužit zmrazená ruská aktiva. Aktuálně podle jeho názoru neexistuje mnoho postupů, které by byly v souladu s mezinárodním právem. 

Česko zastupuje na Islandu prezident Petr Pavel. Rada podle něj poslala vzkaz, že nezapomene na způsobené škody. "Jde o první krok, jak vyčíslit jejich rozsah a přivést Rusko  k právní odpovědnosti. Jsem rád, že čeští diplomaté měli klíčový podíl na vzniku registru," napsal na twitteru.

K registru se připojí také Spojené státy americké, Kanada nebo Japonsko, státy zastávající roli pozorovatelů při Radě Evropy. Iniciativu naopak nepodpořilo Srbsko, Turecko nebo Maďarsko. Budapešť už v úterý zablokovala unijní fondy určené pro další vojenskou pomoc Ukrajině. 

Registr by v budoucnu mohl posloužit ke spravedlivému rozdělení reparací, pokud by viníci stanuli před soudem kvůli agresi proti Ukrajině. Konání takového tribunálu si přeje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Bez spravedlnosti nebude spolehlivý mír," řekl v úterý ve svém projevu k účastníkům summitu. 

Související

Více souvisejících

Rady Evropy (PACE) Olaf Scholz válka na Ukrajině Rusko Ukrajina Petr Pavel

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 17 minutami

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

před 56 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Pákistán

Pákistán vs Indie: Kdo vlastně krátký konflikt vyhrál?

Oba jaderní rivalové, Indie a Pákistán, vyšli z nejnovějšího konfliktu s těžkými ztrátami – a přesto se obě země předhánějí ve vyhlašování vítězství. Skutečnost je však jiná: ačkoli příměří drží, tento konflikt zanechal za sebou více otázek než odpovědí, píše CNN.

před 8 hodinami

Armáda Velké Británie

Děsivý obraz utajovaných praktik britských SAS: Soutěžili v popravování nevinných, zabíjeli neozbrojené i děti

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek prolomili po letech mlčení a poskytli BBC šokující svědectví o údajných válečných zločinech spáchaných jejich kolegy během nasazení v Iráku a Afghánistánu. Jde o nejobsáhlejší veřejně známou výpověď o těchto událostech, která odhaluje děsivý obraz dlouho utajovaných praktik elitních složek britské armády.

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Češi na MS v hokeji

MS v hokeji 2025: Česko porazilo Norsko 2:1

Česká hokejová měla v neděli večer na programu svůj druhý zápas v rámci skupiny B právě probíhajícího mistrovství světa. V dánském Herningu byli jejich dalšími soupeři Norové a oproti duelu se Švýcarskem, se kterým v pátek Češi vyhráli 5:4 po prodloužení, se tentokrát v sestavě objevila i posila z NHL Martin Nečas. Český tým nakonec Nory porazil 2:1.

včera

Donald Tusk

Tusk: Obrovský požár nákupního centra rozpoutalo Rusko

Obrovský požár, který v květnu 2024 téměř zcela zničil nákupní centrum Marywilska 44 ve Varšavě, byl podle polského premiéra Donalda Tuska výsledkem cíleného žhářského útoku nařízeného ruskými tajnými službami. Po roce vyšetřování Tusk v neděli oznámil, že Polsko má v tomto ohledu již „jistotu“.

včera

včera

MS v hokeji

Kanaďané jako první inkasovali, nakonec ale Lotyše deklasovali. Němce vlastní gól nesrazil

Nedělní program hokejového světového šampionátu pokračoval dvěma odpoledními zápasy. Ve Stockholmu se podruhé představili jedni z největších favoritů turnaje Kanaďané a podruhé svého soupeře deklasovali. Zatímco v sobotu to schytalo Slovinsko, tentokrát poznali sílu javorových listů Lotyši. Ti se sice ze začátku snažili o překvapení, když jako první skórovali, pak už ale vládla pouze Kanada, která nakonec dokráčela k výhře 7:1. K výhře 4:1 pak ve skupině A dokráčeli Němci, přestože i oni v duelu s Kazachstánem nejprve prohrávali, když gólový účet zápasu otevřel vlastním gólem německý kapitán Seider.

včera

včera

Chcete jednat? Prvně mír, za 30 dní uvidíme, vzkázal Západ Putinovi

Nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na přímá mírová jednání s Ukrajinou západní spojenci Kyjeva jednoznačně odmítli. Trvají na tom, že Moskva musí nejprve souhlasit s navrženým bezpodmínečným příměřím, které podporují Spojené státy. Čas má do pondělí, v opačném případě EU i USA zavedou „tvrdé a cílené sankce“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy