Evropa ztrácí trpělivost. Dává sbohem Trumpovi a obrací se k Asii. Má ale nová obchodní strategie šanci uspět?

Evropská unie je čím dál unavenější z obchodních výhrůžek Donalda Trumpa a hledá novou cestu, jak posílit partnerství s těmi, kdo respektují pravidla. Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen proto nově prosazuje užší spolupráci s obchodním blokem CPTPP (Komplexní a progresivní dohoda pro transpacifické partnerství), jehož členy jsou mimo jiné Japonsko, Austrálie, Kanada či Mexiko.

Von der Leyen doufá, že by spojenectví mezi EU a CPTPP mohlo vytvořit nový pilíř světového obchodu založený na pravidlech – jako protiváhu Trumpově jednostranné a stále tvrdší protekcionistické politice. Pokud EU a CPTPP skutečně spojí síly, zahrnuly by dohromady 39 zemí a přibližně 30 % světového obchodu.

Trumpovy jednostranné cla — která se mohou od 9. července zvýšit až na 50 %, pokud se Washington a Brusel nedohodnou — testují trpělivost EU. Von der Leyen na to reaguje pokusem přesunout obchodní pozornost směrem na východ a navázat spolupráci s demokratickými a tržně orientovanými partnery.

„Tento projekt by ukázal světu, že svobodný obchod mezi velkým počtem zemí je možný, pokud stojí na základech pravidel,“ řekla po čtvrtečním summitu EU. „Spojení CPTPP a EU je silné.“

Jak by mohla taková spolupráce fungovat? Zkušení vyjednavači Tim Groser (Nový Zéland), Steve Verheul (Kanada) a John Clarke (EU) navrhují, aby všechny zúčastněné země nejprve podepsaly takzvanou Standstill Agreement — tedy závazek, že si navzájem nezavedou nové obchodní bariéry. Tento krok by podle nich vyslal silný signál Washingtonu, že „většina tradičních spojenců USA“ zůstává loajální k systému založenému na pravidlech.

Spojené státy přitom měly šanci být součástí CPTPP už během vlády Baracka Obamy, ale Trump od dohody po svém nástupu v roce 2017 odstoupil. A dnes není zřejmé, zda by se USA do nové obchodní architektury vedené EU a CPTPP vůbec chtěly nebo mohly zapojit.

„Američané odešli,“ prohlásila von der Leyen a dodala, že je na dvou blocích, zda USA v budoucnu znovu pozvou.

Bývalý hlavní vyjednavač EU Ignacio García Bercero varuje před tím, aby byla spolupráce EU a CPTPP vnímána jako otevřená výzva Spojeným státům. „Nemělo by to být něco, co USA vyloženě vylučuje. Ale pokud nejsou ochotné hrát podle pravidel, pak ostatní musí jít dál i bez nich.“

K iniciativě se aktivně připojuje také Velká Británie, která se loni stala členem CPTPP. Premiér Keir Starmer při čtvrtečním představení první britské obchodní strategie po brexitu potvrdil, že jeho vláda je připravena podpořit propojení EU s pacifickým blokem. Podle něj to přináší „významné příležitosti, pokud budeme jednat pružně a s jasným vědomím, v jakém světě žijeme“.

Podle Grosera, Verheula a Clarka by nová obchodní aliance mohla vzniknout mimo struktury WTO, která je od svého založení v roce 1995 paralyzována nutností dosáhnout konsensu. USA už roky blokují jmenování nových soudců do rozhodčího orgánu WTO, čímž prakticky znemožnily její běžné fungování.

„Musí to začít mimo Ženevu, se skupinou zemí, které jsou schopné jednat rozhodně,“ argumentují tři vyjednavači. Podle nich by nový blok mohl v budoucnu vytvořit základ pro modernizovaná pravidla světového obchodu a přinést dlouhodobou prosperitu.

Von der Leyen již zahájila konkrétní diplomatické kroky – například po jednání s novozélandským premiérem Christopherem Luxonem vydali společné prohlášení o zahájení dialogu mezi EU a CPTPP „co nejdříve“. Přání navázat oficiální jednání vyjádřili už v květnu i ministři CPTPP během schůzky v korejském Čedžu.

Podle unijního činitele by se první ministerské setkání mohlo uskutečnit už v červenci. Zdůraznil ale, že EU „se k CPTPP jako takovému nepřipojuje“, ale „buduje mosty“ mezi dvěma bloky.

Pokud EU skutečně vsadí na Asii místo USA, může to výrazně přepsat světovou obchodní mapu. Zda to ale povede k obnovení pravidelného světového obchodu — nebo k ještě hlubší fragmentaci — ukážou až následující měsíce. 

Související

Dovoz a vývoz zboží

Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit

V Británii i v celé Evropské unii vládne značná nejistota ohledně toho, zda se na tyto regiony budou od zítřka vztahovat nově ohlášená patnáctiprocentní cla Donalda Trumpa. Ačkoliv americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer ujistil, že dříve uzavřené dohody se zhruba dvacítkou zemí zůstávají v platnosti, evropští představitelé a analytici varují před „nepopsatelným zmatkem“.
Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) dovoz a vývoz Čína

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Andrej Babiš a Igor Červený

Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy