Evropská unie je čím dál unavenější z obchodních výhrůžek Donalda Trumpa a hledá novou cestu, jak posílit partnerství s těmi, kdo respektují pravidla. Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen proto nově prosazuje užší spolupráci s obchodním blokem CPTPP (Komplexní a progresivní dohoda pro transpacifické partnerství), jehož členy jsou mimo jiné Japonsko, Austrálie, Kanada či Mexiko.
Von der Leyen doufá, že by spojenectví mezi EU a CPTPP mohlo vytvořit nový pilíř světového obchodu založený na pravidlech – jako protiváhu Trumpově jednostranné a stále tvrdší protekcionistické politice. Pokud EU a CPTPP skutečně spojí síly, zahrnuly by dohromady 39 zemí a přibližně 30 % světového obchodu.
Trumpovy jednostranné cla — která se mohou od 9. července zvýšit až na 50 %, pokud se Washington a Brusel nedohodnou — testují trpělivost EU. Von der Leyen na to reaguje pokusem přesunout obchodní pozornost směrem na východ a navázat spolupráci s demokratickými a tržně orientovanými partnery.
„Tento projekt by ukázal světu, že svobodný obchod mezi velkým počtem zemí je možný, pokud stojí na základech pravidel,“ řekla po čtvrtečním summitu EU. „Spojení CPTPP a EU je silné.“
Jak by mohla taková spolupráce fungovat? Zkušení vyjednavači Tim Groser (Nový Zéland), Steve Verheul (Kanada) a John Clarke (EU) navrhují, aby všechny zúčastněné země nejprve podepsaly takzvanou Standstill Agreement — tedy závazek, že si navzájem nezavedou nové obchodní bariéry. Tento krok by podle nich vyslal silný signál Washingtonu, že „většina tradičních spojenců USA“ zůstává loajální k systému založenému na pravidlech.
Spojené státy přitom měly šanci být součástí CPTPP už během vlády Baracka Obamy, ale Trump od dohody po svém nástupu v roce 2017 odstoupil. A dnes není zřejmé, zda by se USA do nové obchodní architektury vedené EU a CPTPP vůbec chtěly nebo mohly zapojit.
„Američané odešli,“ prohlásila von der Leyen a dodala, že je na dvou blocích, zda USA v budoucnu znovu pozvou.
Bývalý hlavní vyjednavač EU Ignacio García Bercero varuje před tím, aby byla spolupráce EU a CPTPP vnímána jako otevřená výzva Spojeným státům. „Nemělo by to být něco, co USA vyloženě vylučuje. Ale pokud nejsou ochotné hrát podle pravidel, pak ostatní musí jít dál i bez nich.“
K iniciativě se aktivně připojuje také Velká Británie, která se loni stala členem CPTPP. Premiér Keir Starmer při čtvrtečním představení první britské obchodní strategie po brexitu potvrdil, že jeho vláda je připravena podpořit propojení EU s pacifickým blokem. Podle něj to přináší „významné příležitosti, pokud budeme jednat pružně a s jasným vědomím, v jakém světě žijeme“.
Podle Grosera, Verheula a Clarka by nová obchodní aliance mohla vzniknout mimo struktury WTO, která je od svého založení v roce 1995 paralyzována nutností dosáhnout konsensu. USA už roky blokují jmenování nových soudců do rozhodčího orgánu WTO, čímž prakticky znemožnily její běžné fungování.
„Musí to začít mimo Ženevu, se skupinou zemí, které jsou schopné jednat rozhodně,“ argumentují tři vyjednavači. Podle nich by nový blok mohl v budoucnu vytvořit základ pro modernizovaná pravidla světového obchodu a přinést dlouhodobou prosperitu.
Von der Leyen již zahájila konkrétní diplomatické kroky – například po jednání s novozélandským premiérem Christopherem Luxonem vydali společné prohlášení o zahájení dialogu mezi EU a CPTPP „co nejdříve“. Přání navázat oficiální jednání vyjádřili už v květnu i ministři CPTPP během schůzky v korejském Čedžu.
Podle unijního činitele by se první ministerské setkání mohlo uskutečnit už v červenci. Zdůraznil ale, že EU „se k CPTPP jako takovému nepřipojuje“, ale „buduje mosty“ mezi dvěma bloky.
Pokud EU skutečně vsadí na Asii místo USA, může to výrazně přepsat světovou obchodní mapu. Zda to ale povede k obnovení pravidelného světového obchodu — nebo k ještě hlubší fragmentaci — ukážou až následující měsíce.
Související
Dodržujte zásady fair play, vyzvala EU Trumpa po červené kartě USA
EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného
EU (Evropská unie) , dovoz a vývoz , Čína
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
včera
Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce
včera
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
včera
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
včera
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
včera
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
včera
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
včera
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
včera
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
včera
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
včera
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
včera
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
včera
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
včera
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
včera
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
včera
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
včera
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
13. července 2026 22:04
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
13. července 2026 20:52
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
13. července 2026 19:42
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Zdroj: Libor Novák