Evropa ztrácí trpělivost. Dává sbohem Trumpovi a obrací se k Asii. Má ale nová obchodní strategie šanci uspět?

Evropská unie je čím dál unavenější z obchodních výhrůžek Donalda Trumpa a hledá novou cestu, jak posílit partnerství s těmi, kdo respektují pravidla. Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen proto nově prosazuje užší spolupráci s obchodním blokem CPTPP (Komplexní a progresivní dohoda pro transpacifické partnerství), jehož členy jsou mimo jiné Japonsko, Austrálie, Kanada či Mexiko.

Von der Leyen doufá, že by spojenectví mezi EU a CPTPP mohlo vytvořit nový pilíř světového obchodu založený na pravidlech – jako protiváhu Trumpově jednostranné a stále tvrdší protekcionistické politice. Pokud EU a CPTPP skutečně spojí síly, zahrnuly by dohromady 39 zemí a přibližně 30 % světového obchodu.

Trumpovy jednostranné cla — která se mohou od 9. července zvýšit až na 50 %, pokud se Washington a Brusel nedohodnou — testují trpělivost EU. Von der Leyen na to reaguje pokusem přesunout obchodní pozornost směrem na východ a navázat spolupráci s demokratickými a tržně orientovanými partnery.

„Tento projekt by ukázal světu, že svobodný obchod mezi velkým počtem zemí je možný, pokud stojí na základech pravidel,“ řekla po čtvrtečním summitu EU. „Spojení CPTPP a EU je silné.“

Jak by mohla taková spolupráce fungovat? Zkušení vyjednavači Tim Groser (Nový Zéland), Steve Verheul (Kanada) a John Clarke (EU) navrhují, aby všechny zúčastněné země nejprve podepsaly takzvanou Standstill Agreement — tedy závazek, že si navzájem nezavedou nové obchodní bariéry. Tento krok by podle nich vyslal silný signál Washingtonu, že „většina tradičních spojenců USA“ zůstává loajální k systému založenému na pravidlech.

Spojené státy přitom měly šanci být součástí CPTPP už během vlády Baracka Obamy, ale Trump od dohody po svém nástupu v roce 2017 odstoupil. A dnes není zřejmé, zda by se USA do nové obchodní architektury vedené EU a CPTPP vůbec chtěly nebo mohly zapojit.

„Američané odešli,“ prohlásila von der Leyen a dodala, že je na dvou blocích, zda USA v budoucnu znovu pozvou.

Bývalý hlavní vyjednavač EU Ignacio García Bercero varuje před tím, aby byla spolupráce EU a CPTPP vnímána jako otevřená výzva Spojeným státům. „Nemělo by to být něco, co USA vyloženě vylučuje. Ale pokud nejsou ochotné hrát podle pravidel, pak ostatní musí jít dál i bez nich.“

K iniciativě se aktivně připojuje také Velká Británie, která se loni stala členem CPTPP. Premiér Keir Starmer při čtvrtečním představení první britské obchodní strategie po brexitu potvrdil, že jeho vláda je připravena podpořit propojení EU s pacifickým blokem. Podle něj to přináší „významné příležitosti, pokud budeme jednat pružně a s jasným vědomím, v jakém světě žijeme“.

Podle Grosera, Verheula a Clarka by nová obchodní aliance mohla vzniknout mimo struktury WTO, která je od svého založení v roce 1995 paralyzována nutností dosáhnout konsensu. USA už roky blokují jmenování nových soudců do rozhodčího orgánu WTO, čímž prakticky znemožnily její běžné fungování.

„Musí to začít mimo Ženevu, se skupinou zemí, které jsou schopné jednat rozhodně,“ argumentují tři vyjednavači. Podle nich by nový blok mohl v budoucnu vytvořit základ pro modernizovaná pravidla světového obchodu a přinést dlouhodobou prosperitu.

Von der Leyen již zahájila konkrétní diplomatické kroky – například po jednání s novozélandským premiérem Christopherem Luxonem vydali společné prohlášení o zahájení dialogu mezi EU a CPTPP „co nejdříve“. Přání navázat oficiální jednání vyjádřili už v květnu i ministři CPTPP během schůzky v korejském Čedžu.

Podle unijního činitele by se první ministerské setkání mohlo uskutečnit už v červenci. Zdůraznil ale, že EU „se k CPTPP jako takovému nepřipojuje“, ale „buduje mosty“ mezi dvěma bloky.

Pokud EU skutečně vsadí na Asii místo USA, může to výrazně přepsat světovou obchodní mapu. Zda to ale povede k obnovení pravidelného světového obchodu — nebo k ještě hlubší fragmentaci — ukážou až následující měsíce. 

Související

Evropská unie

Dodržujte zásady fair play, vyzvala EU Trumpa po červené kartě USA

Evropská komise oficiálně požádala o dodržování zásad fair play a transparentní soutěže ve sportovním prostředí. Reagovala tak na situaci, kdy byl zrušen jednozápasový trest pro americkou fotbalovou hvězdu Folarina Baloguna. K tomuto kroku došlo poté, co spolu telefonicky hovořili americký prezident Donald Trump a šéf federace FIFA Gianni Infantino.
Alexej Navalnyj

EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného

Rada Evropské unie v pátek oznámila uvalení sankcí na šestici ruských vědců a výzkumníků, kteří jsou podezřelí ze zapojení do otravy opozičního lídra Alexeje Navalného. EU ve svém oficiálním prohlášení zdůraznila, že zůstává plně odhodlána bojovat proti šíření a používání chemických zbraní. Postihy pro tyto osoby zahrnují zmrazení veškerého majetku na území Unie a také zákaz cestování do členských států EU.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) dovoz a vývoz Čína

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

včera

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

včera

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

včera

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

včera

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

včera

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

včera

včera

včera

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

13. července 2026 22:04

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

13. července 2026 20:52

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

13. července 2026 19:42

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy