Evropa ztrácí trpělivost. Dává sbohem Trumpovi a obrací se k Asii. Má ale nová obchodní strategie šanci uspět?

Evropská unie je čím dál unavenější z obchodních výhrůžek Donalda Trumpa a hledá novou cestu, jak posílit partnerství s těmi, kdo respektují pravidla. Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen proto nově prosazuje užší spolupráci s obchodním blokem CPTPP (Komplexní a progresivní dohoda pro transpacifické partnerství), jehož členy jsou mimo jiné Japonsko, Austrálie, Kanada či Mexiko.

Von der Leyen doufá, že by spojenectví mezi EU a CPTPP mohlo vytvořit nový pilíř světového obchodu založený na pravidlech – jako protiváhu Trumpově jednostranné a stále tvrdší protekcionistické politice. Pokud EU a CPTPP skutečně spojí síly, zahrnuly by dohromady 39 zemí a přibližně 30 % světového obchodu.

Trumpovy jednostranné cla — která se mohou od 9. července zvýšit až na 50 %, pokud se Washington a Brusel nedohodnou — testují trpělivost EU. Von der Leyen na to reaguje pokusem přesunout obchodní pozornost směrem na východ a navázat spolupráci s demokratickými a tržně orientovanými partnery.

„Tento projekt by ukázal světu, že svobodný obchod mezi velkým počtem zemí je možný, pokud stojí na základech pravidel,“ řekla po čtvrtečním summitu EU. „Spojení CPTPP a EU je silné.“

Jak by mohla taková spolupráce fungovat? Zkušení vyjednavači Tim Groser (Nový Zéland), Steve Verheul (Kanada) a John Clarke (EU) navrhují, aby všechny zúčastněné země nejprve podepsaly takzvanou Standstill Agreement — tedy závazek, že si navzájem nezavedou nové obchodní bariéry. Tento krok by podle nich vyslal silný signál Washingtonu, že „většina tradičních spojenců USA“ zůstává loajální k systému založenému na pravidlech.

Spojené státy přitom měly šanci být součástí CPTPP už během vlády Baracka Obamy, ale Trump od dohody po svém nástupu v roce 2017 odstoupil. A dnes není zřejmé, zda by se USA do nové obchodní architektury vedené EU a CPTPP vůbec chtěly nebo mohly zapojit.

„Američané odešli,“ prohlásila von der Leyen a dodala, že je na dvou blocích, zda USA v budoucnu znovu pozvou.

Bývalý hlavní vyjednavač EU Ignacio García Bercero varuje před tím, aby byla spolupráce EU a CPTPP vnímána jako otevřená výzva Spojeným státům. „Nemělo by to být něco, co USA vyloženě vylučuje. Ale pokud nejsou ochotné hrát podle pravidel, pak ostatní musí jít dál i bez nich.“

K iniciativě se aktivně připojuje také Velká Británie, která se loni stala členem CPTPP. Premiér Keir Starmer při čtvrtečním představení první britské obchodní strategie po brexitu potvrdil, že jeho vláda je připravena podpořit propojení EU s pacifickým blokem. Podle něj to přináší „významné příležitosti, pokud budeme jednat pružně a s jasným vědomím, v jakém světě žijeme“.

Podle Grosera, Verheula a Clarka by nová obchodní aliance mohla vzniknout mimo struktury WTO, která je od svého založení v roce 1995 paralyzována nutností dosáhnout konsensu. USA už roky blokují jmenování nových soudců do rozhodčího orgánu WTO, čímž prakticky znemožnily její běžné fungování.

„Musí to začít mimo Ženevu, se skupinou zemí, které jsou schopné jednat rozhodně,“ argumentují tři vyjednavači. Podle nich by nový blok mohl v budoucnu vytvořit základ pro modernizovaná pravidla světového obchodu a přinést dlouhodobou prosperitu.

Von der Leyen již zahájila konkrétní diplomatické kroky – například po jednání s novozélandským premiérem Christopherem Luxonem vydali společné prohlášení o zahájení dialogu mezi EU a CPTPP „co nejdříve“. Přání navázat oficiální jednání vyjádřili už v květnu i ministři CPTPP během schůzky v korejském Čedžu.

Podle unijního činitele by se první ministerské setkání mohlo uskutečnit už v červenci. Zdůraznil ale, že EU „se k CPTPP jako takovému nepřipojuje“, ale „buduje mosty“ mezi dvěma bloky.

Pokud EU skutečně vsadí na Asii místo USA, může to výrazně přepsat světovou obchodní mapu. Zda to ale povede k obnovení pravidelného světového obchodu — nebo k ještě hlubší fragmentaci — ukážou až následující měsíce. 

Související

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.
Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) dovoz a vývoz Čína

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy