Na Donbasu přituhuje: Volby selhaly, Kreml se rozhodl použít sílu

Od vypuknutí proruské vzpoury v Donbasu loni v dubnu operovaly na separatistickém východě autonomní skupiny ozbrojenců, které spíš než jednotné velení spojovala živelná zášť vůči Kyjevu. Kromě oddílů kontrolovaných "oficiálními" separatistickými vůdci se do bojů zapojili donští kozáci, příslušníci pravoslavných milicí nebo bojovníci polosoukromých armád posílených občas žoldnéři ze Srbska, Itálie nebo Polska. K nim se připojily stovky ruských dobrovolníků podléhajících nejspíš přímo ruskému velení.

Zlom nastal koncem léta, kdy Rusko zastavilo vzbouřeneckou ofenzivu a z donbaské fronty odvolalo modlu povstalců Igora Girkina-Strelkova, jehož nekontrolovatelný postup na frontě uváděl separatisty do vytržení a Moskvu do rozpaků. Krok měl kromě zavedení elementárního pořádku mezi povstaleckými oddíly připravit půdu pro zastavení palby, na němž se z vůle Ruska povstalci a Kyjev dohodli 5. září v Minsku.

Následovalo odvolání jihoosetských bojovníků inspirované Moskvou, po němž v prosinci odjel na "dovolenou" do Ruska vůdce donských kozáků Nikolaj Kozicyn, jehož oddíly ovládaly značnou část Luhanské oblasti. Ruská diplomacie souběžně s tím veřejně posilovala naděje na pevné příměří v naději, že jednotné velení usnadní Kremlu kontrolu nad situací na donbaské frontě.

Zdánlivá smířlivost Ruska ale separatisty zklamala a kromě tvrdé kritiky poraženecké "páté kolony" v Kremlu, jejíž tón udává monarchista Strelkov a jeho šéfideolog Alexandr Dugin, se začaly objevovat i výhrady vůči hlavním promoskevským vůdcům. Šéf luhanských vzbouřenců Igor Plotnickij a jeho doněcký kolega Alexandr Zacharčenko sice v listopadových volbách zorganizovaných na separatistickém území pohodlně vyhráli. Podle kritiků jim ale lidé dávali hlasy proto, že vzhledem k jejich těsným vazbám na Moskvu očekávali brzké uznání svrchovanosti "lidových republik", ne-li přímo připojení k Ruské federaci. Nic z toho se ale nestalo a oba politici setrvávají ve svých funkcích, aniž by naplnili očekávání voličů.

"Plotnického a Zacharčenka je třeba přinutit k odchodu. Nejlépe by to dokázal Kreml, který takové věci umí," napsal dnes v diskusním fóru agentury Novorossija uživatel Vladimir Kyjevskij. "Vedení lidových republik musí být popraveno. Jsou to zrádci a agenti ukrajinských oligarchů podporovaných Kremlem," soudí Jan Bessonov. "Bůh vyzývá k odporu vůči ďáblovi, jehož zosobňuje světové židovstvo a jeho stoupenci. Rozhodněte se! Nastává poslední bitva!," bije na poplach bloger Andrej Voronin.

V povstaleckých médiích se začaly objevovat zprávy o ozbrojených střetech znesvářených oddílů, které byly do té doby vydávány za iluzi kyjevské propagandy. Spory vyvrcholily na Nový rok, kdy byla na jihu Luhanské oblasti nekompromisně zlikvidována skupina respektovaného polního velitele Alexandra Bednova známého pod bojovým jménem Batman. Jeho kolona padla do pasti bojovníků "lidové republiky" a spolu s velitelem zahynulo nejméně šest jeho spolubojovníků.

Podle videoagentury AnnaNews se nyní v povstaleckých zónách pohybují týmy dobře vyzbrojených ruských dobrovolníků se seznamy hledaných osob, které mají být potrestány za neuposlechnutí příkazů Zacharčenka a Plotnického. Hledané povstalce prý soustřeďují v internačním táboře ve městě Krasnyj Luč, který dříve jako vojenskou posádku používali kozáci. I ti jsou z vůle Moskvy na ústupu.

Podle generální prokuratury luhanských povstalců se Batman dopouštěl těžkých zločinů včetně vražd, mučení, únosů, loupeží a vydírání. Dnes bylo v Luhansku oznámeno, že za zločince budou v povstaleckých zónách považováni všichni, kdo se nepřihlásí do "státních" pořádkových sil a nepodřídí se jednotnému velení. To nespokojení radikálové považují za důkaz, že brutální Bednovova likvidace měla jediný cíl: posílit luhanského šéfa Plotnického a politické kruhy v Moskvě, na které je napojen.

Ruské záměry maří i narůstající sociální problémy v povstaleckých zónách, komplikací se v "lidových republikách" stávají zejména drogy. Narkotika se podle agentury Novorossija dopravují do Luhanské a Doněcké oblasti pod záminkou zásobování zdravotnických zařízení, kde se léčí těžce zranění povstalečtí bojovníci.

Šíření drog dál přispívá k nespokojenosti řadových obyvatel Donbasu unavených válkou, výpadky v zásobování potravinami a nedostatečným zásobování elektřinou. Ani ruské humanitární konvoje, kterých loni Moskva vypravila na Donbas deset, pomoc prý nepřinášejí. Část přepravovaného materiálu dostávají bojové jednotky, zbytek místo volné distribuce potřebným končí na černém trhu.

Konsolidace politických a vojenských struktur na Donbasu a posílení přímého ruského vlivu není pro Kyjev dobrá zpráva. Mír na východě země se může stát jen postranním efektem ruského úsilí o pacifikaci vzpurných ozbrojenců, dynamiku mírových rozhovorů má navíc pod kontrolou Kreml. Stabilizace povstaleckých zón může sice vést k definitivnímu zastavení bojů, ale zároveň k dlouhodobému zakonzervování konfliktu na východě Ukrajiny a trvalému tlaku na kyjevské vedení. Bez likvidace neovladatelných radikálů by Moskva tohoto cíle nemohla dosáhnout.