"Stávající otřesy na Ukrajině jsou často přirovnávány k jugoslávké krizi na počátku 90. let. Nepochybně zde existuje mnoho podobností. Pokud však jde o pochopení toho, proč konflikt mezi ukrajinskou vládou a Ruskem podporovanými separatisty přetrvává a proč po roce stále brutálnějších bojů se řešení zdá být v nedohlednu, rozdíly jsou mnohem podstatnější," tvrdí politolog Stephen Holmes, který působí jako profesor na New York University School of Law. V komentáři pro server Moscow Times se zamyslel nad podstatou ukrajinské krize.
Nejde o překreslení hranic
"Taktika Vladimira Putina na Ukrajině připomíná tu srbského prezidenta Slobodana Miloševiće během rozpadu Jugoslávie. Putinovo zneužívání odkazů na druhou světovou válku v propagandě s cílem přiživit silný ruský nacionalismus je často označováno za přesné opakování Miloševićovy dezinformační kampaně z počátku 90. let, která mezi Srby vyhrotila protichorvatské nálady. Putin i Milošević posilují etnické skupiny v zemích, nad nimiž chtějí získat kontrolu a následně zahajují vojenské invaze pod záminkou ochrany těchto menšin. V neposlední řadě oba vůdci zařídili vznik samozvaných republik v rámci hranic jiné země," konstatuje expert.
"S ohledem na tyto podobnosti mnozí argumentují, že západní mocnosti by měly napodobit přístup, který ukončil krizi v Jugoslávii - to znamená poskytnout obranné zbraně Ukrajině. Tvrdí se koneckonců, že konec bosenské války byl možný pouze kvůli tomu, že se Američané rozhodli vyzbrojit Chorvaty a bosenské Muslimy," připomíná akademik.
"Ale Putinovo Rusko pochopitelně není Miloševićovo Srbsko. Rusko není poznámkou pod čarou v historii ani balkánským mini státem; je to velká jaderná mocnost, proti které ani silně vyzbrojená Ukrajina nemá šanci vojensky obstát. Vzhledem k tomu může poskytnutí zbraní Ukrajině prohloubit krveprolití, aniž by přimělo Putina k přehodnocení přístupu a podpoře trvalého míru. Navíc se během posledních dvou dekád zásadně změnil geopolitický kontext. V době jugoslávské války Západ nejenže stál na morálně vyšší půdě, ale byl také vnímán jako neporazitelný s ohledem na své vítězství ve studené válce. Dnes je Západ chápán jako upadající a americká legitimita globálního vůdce je stále častěji zpochybňována," dodává Holmes.
"V tomto kontextu má německá kancléřka Angela Merkelová pravdu, když odmítá vyzbrojit Ukrajinu. Mýlí se ale v předpokladu, že vyjednávání s Rusy mohou vytvořit trvalé řešení jako daytonské dohody v případě Jugoslávie, jelikož konflikty samotné jsou zásadně odlišné. Zatímco Jugoslávie byla lokální krizi s širšími důsledky pro Evropu, Ukrajina je evropskou krizí s lokálními důsledky. Milošević měl jasný strategický cíl - vytvořit Velké Srbsko. Za tímto účelem hodlal překreslit regionální hranice, či alespoň dosáhnout dohody, která by poskytla autonomii regionům se srbskou menšinou mimo Srbsko. Jednání o ukončení balkánské války byla možná především z důvodu, že se soustředila na mapy," uvádí profesor.
Snaha uštědřit protivníkovi lekci
"Pro Putina byla anexe Krymu ze strategického hlediska dostatečná. Nemá další zájem na překreslování linií na mapách. Jeho akce nejsou primárně poháněny odhodláním anektovat donbaský region (který má pro Rusko zanedbatelný strategický význam), vyrvat si pozemní koridor na Krym či vytvořit zamrzlý konflikt. Putin se na Ukrajině angažuje z důvodu, který se zdá být především výchovný. Má vzkaz pro pokrytecký Západ a pro Ukrajince, kteří se snažili vstoupit do tohoto klubu," domnívá se politolog.
"Vzkaz pro Západ zní, že Rusko nebude tolerovat vměšování se do záležitostí na svém dvorku. Z Putinova pohledu musí Západ uznat postsovětský prostor, vyjma pobaltských států, za ruskou exkluzivní sféru vlivu. Pro Ukrajinu a především její vládu zprávou je, že země bez ruské podpory nemůže přežít, minimálně ve svých stávajících hranicích. Putin hodlá Ukrajincům také ukázat, že Západ se o ně nakonec příliš nezajímá. Američané za ně nebudou bojovat, Evropané jim neposkytnou peníze, které jejich vláda zoufale potřebuje," nastiňuje Holmes.
"Západní motivace na Ukrajině se zdá také více pedagogická než strategická - ukázat Putinovi, že měnit hranice silou je v dnešní Evropě nepřijatelné. Naděje se upíná k tomu, že ekonomické sankce společně s ruskými oběťmi pozemních bojů přimějí Rusko poníženě přijmout svůj post-studenoválečný statut třetiřadé mocnosti a vyšlou dodatečný signál, že jakékoliv úsilí revidovat světový pořádek v čele s USA je odsouzeno k nezdaru - za velkou hospodářskou cenu," tvrdí komentář.
"Jasné strategické cíle umožňují vyjednávajícím stranám připustit, že půlka chleba je lepší než nic. Ale pokud si obě strany chtějí navzájem uštědřit lekci, nedostatek společné půdy pod nohama vylučuje pro oba přijatelný kompromis. To je důvodem, proč se dnešní jednání o Ukrajině týká pouze křehkého a krátkodobého příměří, nikoliv jakéhokoliv dlouhodobého řešení, kterého bylo dosaženo po bosenské válce," uzavírá profesor.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.
Související
Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan
Euromajdan byl prvním ukrajinským vítězstvím ve válce s Ruskem, řekl Zelenskyj
Ukrajinská krize , Válka na Balkáně
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 1 hodinou
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 1 hodinou
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 2 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 2 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 2 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 3 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 3 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 3 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 3 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 4 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 4 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 4 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 5 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 5 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 6 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 6 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 7 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 7 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 7 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.
Zdroj: Libor Novák