Ukrajina jako nová Jugoslávie? Situace je mnohem horší, varuje profesor

"Stávající otřesy na Ukrajině jsou často přirovnávány k jugoslávké krizi na počátku 90. let. Nepochybně zde existuje mnoho podobností. Pokud však jde o pochopení toho, proč konflikt mezi ukrajinskou vládou a Ruskem podporovanými separatisty přetrvává a proč po roce stále brutálnějších bojů se řešení zdá být v nedohlednu, rozdíly jsou mnohem podstatnější," tvrdí politolog Stephen Holmes, který působí jako profesor na New York University School of Law. V komentáři pro server Moscow Times se zamyslel nad podstatou ukrajinské krize.

Nejde o překreslení hranic

"Taktika Vladimira Putina na Ukrajině připomíná tu srbského prezidenta Slobodana Miloševiće během rozpadu Jugoslávie. Putinovo zneužívání odkazů na druhou světovou válku v propagandě s cílem přiživit silný ruský nacionalismus je často označováno za přesné opakování Miloševićovy dezinformační kampaně z počátku 90. let, která mezi Srby vyhrotila protichorvatské nálady. Putin i Milošević posilují etnické skupiny v zemích, nad nimiž chtějí získat kontrolu a následně zahajují vojenské invaze pod záminkou ochrany těchto menšin. V neposlední řadě oba vůdci zařídili vznik samozvaných republik v rámci hranic jiné země," konstatuje expert.

"S ohledem na tyto podobnosti mnozí argumentují, že západní mocnosti by měly napodobit přístup, který ukončil krizi v Jugoslávii - to znamená poskytnout obranné zbraně Ukrajině. Tvrdí se koneckonců, že konec bosenské války byl možný pouze kvůli tomu, že se Američané rozhodli vyzbrojit Chorvaty a bosenské Muslimy," připomíná akademik.

"Ale Putinovo Rusko pochopitelně není Miloševićovo Srbsko. Rusko není poznámkou pod čarou v historii ani balkánským mini státem; je to velká jaderná mocnost, proti které ani silně vyzbrojená Ukrajina nemá šanci vojensky obstát. Vzhledem k tomu může poskytnutí zbraní Ukrajině prohloubit krveprolití, aniž by přimělo Putina k přehodnocení přístupu a podpoře trvalého míru. Navíc se během posledních dvou dekád zásadně změnil geopolitický kontext. V době jugoslávské války Západ nejenže stál na morálně vyšší půdě, ale byl také vnímán jako neporazitelný s ohledem na své vítězství ve studené válce. Dnes je Západ chápán jako  upadající a americká legitimita globálního vůdce je stále častěji zpochybňována," dodává Holmes.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.      

"V tomto kontextu má německá kancléřka Angela Merkelová pravdu, když odmítá vyzbrojit Ukrajinu. Mýlí se ale v předpokladu, že vyjednávání s Rusy mohou vytvořit trvalé řešení jako daytonské dohody v případě Jugoslávie, jelikož konflikty samotné jsou zásadně odlišné. Zatímco Jugoslávie byla lokální krizi s širšími důsledky pro Evropu, Ukrajina je evropskou krizí s lokálními důsledky. Milošević měl jasný strategický cíl - vytvořit Velké Srbsko. Za tímto účelem hodlal překreslit regionální hranice, či alespoň dosáhnout dohody, která by poskytla autonomii regionům se srbskou menšinou mimo Srbsko. Jednání o ukončení balkánské války byla možná především z důvodu, že se soustředila na mapy," uvádí profesor.

Snaha uštědřit protivníkovi lekci

"Pro Putina byla anexe Krymu ze strategického hlediska dostatečná. Nemá další zájem na překreslování linií na mapách. Jeho akce nejsou primárně poháněny odhodláním anektovat donbaský region (který má pro Rusko zanedbatelný strategický význam), vyrvat si pozemní koridor na Krym či vytvořit zamrzlý konflikt. Putin se na Ukrajině angažuje z důvodu, který se zdá být především výchovný. Má vzkaz pro pokrytecký Západ a pro Ukrajince, kteří se snažili vstoupit do tohoto klubu," domnívá se politolog.  

"Vzkaz pro Západ zní, že Rusko nebude tolerovat vměšování se do záležitostí na svém dvorku. Z Putinova pohledu musí Západ uznat postsovětský prostor, vyjma pobaltských států, za ruskou exkluzivní sféru vlivu. Pro Ukrajinu a především její vládu zprávou je, že země bez ruské podpory nemůže přežít, minimálně ve svých stávajících hranicích. Putin hodlá Ukrajincům také ukázat, že Západ se o ně nakonec příliš nezajímá. Američané za ně nebudou bojovat, Evropané jim neposkytnou peníze, které jejich vláda zoufale potřebuje," nastiňuje Holmes.

"Západní motivace na Ukrajině se zdá také více pedagogická než strategická - ukázat Putinovi, že měnit hranice silou je v dnešní Evropě nepřijatelné. Naděje se upíná k tomu, že ekonomické sankce společně s ruskými oběťmi pozemních bojů přimějí Rusko poníženě přijmout svůj post-studenoválečný statut třetiřadé mocnosti a vyšlou dodatečný signál, že jakékoliv úsilí revidovat světový pořádek v čele s USA je odsouzeno k nezdaru - za velkou hospodářskou cenu," tvrdí komentář.      

"Jasné strategické cíle umožňují vyjednávajícím stranám připustit, že půlka chleba je lepší než nic. Ale pokud si obě strany chtějí navzájem uštědřit lekci, nedostatek společné půdy pod nohama vylučuje pro oba přijatelný kompromis. To je důvodem, proč se dnešní jednání o Ukrajině týká pouze křehkého a krátkodobého příměří, nikoliv jakéhokoliv dlouhodobého řešení, kterého bylo dosaženo po bosenské válce," uzavírá profesor.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Válka na Balkáně

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy