Ukrajina jako nová Jugoslávie? Situace je mnohem horší, varuje profesor

"Stávající otřesy na Ukrajině jsou často přirovnávány k jugoslávké krizi na počátku 90. let. Nepochybně zde existuje mnoho podobností. Pokud však jde o pochopení toho, proč konflikt mezi ukrajinskou vládou a Ruskem podporovanými separatisty přetrvává a proč po roce stále brutálnějších bojů se řešení zdá být v nedohlednu, rozdíly jsou mnohem podstatnější," tvrdí politolog Stephen Holmes, který působí jako profesor na New York University School of Law. V komentáři pro server Moscow Times se zamyslel nad podstatou ukrajinské krize.

Nejde o překreslení hranic

"Taktika Vladimira Putina na Ukrajině připomíná tu srbského prezidenta Slobodana Miloševiće během rozpadu Jugoslávie. Putinovo zneužívání odkazů na druhou světovou válku v propagandě s cílem přiživit silný ruský nacionalismus je často označováno za přesné opakování Miloševićovy dezinformační kampaně z počátku 90. let, která mezi Srby vyhrotila protichorvatské nálady. Putin i Milošević posilují etnické skupiny v zemích, nad nimiž chtějí získat kontrolu a následně zahajují vojenské invaze pod záminkou ochrany těchto menšin. V neposlední řadě oba vůdci zařídili vznik samozvaných republik v rámci hranic jiné země," konstatuje expert.

"S ohledem na tyto podobnosti mnozí argumentují, že západní mocnosti by měly napodobit přístup, který ukončil krizi v Jugoslávii - to znamená poskytnout obranné zbraně Ukrajině. Tvrdí se koneckonců, že konec bosenské války byl možný pouze kvůli tomu, že se Američané rozhodli vyzbrojit Chorvaty a bosenské Muslimy," připomíná akademik.

"Ale Putinovo Rusko pochopitelně není Miloševićovo Srbsko. Rusko není poznámkou pod čarou v historii ani balkánským mini státem; je to velká jaderná mocnost, proti které ani silně vyzbrojená Ukrajina nemá šanci vojensky obstát. Vzhledem k tomu může poskytnutí zbraní Ukrajině prohloubit krveprolití, aniž by přimělo Putina k přehodnocení přístupu a podpoře trvalého míru. Navíc se během posledních dvou dekád zásadně změnil geopolitický kontext. V době jugoslávské války Západ nejenže stál na morálně vyšší půdě, ale byl také vnímán jako neporazitelný s ohledem na své vítězství ve studené válce. Dnes je Západ chápán jako  upadající a americká legitimita globálního vůdce je stále častěji zpochybňována," dodává Holmes.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.      

"V tomto kontextu má německá kancléřka Angela Merkelová pravdu, když odmítá vyzbrojit Ukrajinu. Mýlí se ale v předpokladu, že vyjednávání s Rusy mohou vytvořit trvalé řešení jako daytonské dohody v případě Jugoslávie, jelikož konflikty samotné jsou zásadně odlišné. Zatímco Jugoslávie byla lokální krizi s širšími důsledky pro Evropu, Ukrajina je evropskou krizí s lokálními důsledky. Milošević měl jasný strategický cíl - vytvořit Velké Srbsko. Za tímto účelem hodlal překreslit regionální hranice, či alespoň dosáhnout dohody, která by poskytla autonomii regionům se srbskou menšinou mimo Srbsko. Jednání o ukončení balkánské války byla možná především z důvodu, že se soustředila na mapy," uvádí profesor.

Snaha uštědřit protivníkovi lekci

"Pro Putina byla anexe Krymu ze strategického hlediska dostatečná. Nemá další zájem na překreslování linií na mapách. Jeho akce nejsou primárně poháněny odhodláním anektovat donbaský region (který má pro Rusko zanedbatelný strategický význam), vyrvat si pozemní koridor na Krym či vytvořit zamrzlý konflikt. Putin se na Ukrajině angažuje z důvodu, který se zdá být především výchovný. Má vzkaz pro pokrytecký Západ a pro Ukrajince, kteří se snažili vstoupit do tohoto klubu," domnívá se politolog.  

"Vzkaz pro Západ zní, že Rusko nebude tolerovat vměšování se do záležitostí na svém dvorku. Z Putinova pohledu musí Západ uznat postsovětský prostor, vyjma pobaltských států, za ruskou exkluzivní sféru vlivu. Pro Ukrajinu a především její vládu zprávou je, že země bez ruské podpory nemůže přežít, minimálně ve svých stávajících hranicích. Putin hodlá Ukrajincům také ukázat, že Západ se o ně nakonec příliš nezajímá. Američané za ně nebudou bojovat, Evropané jim neposkytnou peníze, které jejich vláda zoufale potřebuje," nastiňuje Holmes.

"Západní motivace na Ukrajině se zdá také více pedagogická než strategická - ukázat Putinovi, že měnit hranice silou je v dnešní Evropě nepřijatelné. Naděje se upíná k tomu, že ekonomické sankce společně s ruskými oběťmi pozemních bojů přimějí Rusko poníženě přijmout svůj post-studenoválečný statut třetiřadé mocnosti a vyšlou dodatečný signál, že jakékoliv úsilí revidovat světový pořádek v čele s USA je odsouzeno k nezdaru - za velkou hospodářskou cenu," tvrdí komentář.      

"Jasné strategické cíle umožňují vyjednávajícím stranám připustit, že půlka chleba je lepší než nic. Ale pokud si obě strany chtějí navzájem uštědřit lekci, nedostatek společné půdy pod nohama vylučuje pro oba přijatelný kompromis. To je důvodem, proč se dnešní jednání o Ukrajině týká pouze křehkého a krátkodobého příměří, nikoliv jakéhokoliv dlouhodobého řešení, kterého bylo dosaženo po bosenské válce," uzavírá profesor.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Válka na Balkáně

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy