Rusko zaútočí proti Islámskému státu? Do boje prý pošle tisíce vojáků a vyzbrojí Sýrii

Moskva/Tripolis - Do boje proti radikálnímu uskupení Islámský stát se po vzoru západní Evropy zapojila i ruská armáda. Země zahájila svou vojenskou intervenci v Sýrii a očekává se, že se ruské letectvo zapojí do boje s radikály v nejbližších dnech. Tvrdí to blízkovýchodní média. Ruská stanice RT ale s odkazem na zdroj z armády tyto informace popírá.

Ruští piloti, kteří se podle izraelských médií aktivně zapojí do boje proti Islámskému státu v nejbližších dnech, zaútočí na pozice radikálů stíhačkami ruského letectva MiG-29, Jak-130 a údernými vrtulníky Mi-35. Podle zahraničních serverů už ruské vojenské síly dorazily do Sýrie a utábořily se v Assadem kontrolované letecké základně poblíž Damašku. 

Významný izraelský zpravodajský portál Ynet News, jeden z největších deníků Yedioth Ahronoth a televizní stanice i24news uvádí, že v následujících týdnech má do Syrie dorazit několik tisíc ruských vojáků včetně ruského vojenského personálu, poradců, instruktorů, logistického personálu, technického personálu, členů divize protivzdušné obrany, provozního personálu a pilotů.

Konkrétní složení ruských armádních sil je prozatím neznámé, blízkovýchodní servery ale nepochybují, že ruští piloti změní stávající dynamiku bojů na Blízkém východě. Rusové prý nehodlají zasahovat do politických a mocenských rozepří na Blízkém východě a soustředí se pouze na boj s radikály z Islámského státu.

Západní diplomaté před nedávnem upozornili, že Rusko a Írán má za sebou řadu jednání zaměřených na hrozbu, kterou Islámský stát představuje. Výsledkem diplomatických dohod mezi oběma zeměmi je plán, počítající s koncentrací nezbytného úsilí k zachování Asadovy moci, aby Sýrie mohla nadále působit jako bariéra mezi Islámským státem a bývalými sovětskými zeměmi.

Rusko a Írán vyzbrojí Sýrii

Diplomatická jednání s Íránem mají za sebou také Spojené státy. I tyto rozhovory se týkaly přímého boje proti islámským radikálům a americká vláda podle serveru Ynet News považuje Írán za centrální mocnost v boji proti Islámskému státu na území Iráku.

Spolupráce mezi USA a Íránem je rozdělena do dvou hlavních bodů. První se týká provincie Anbar, odkud se Iráčanům doposud nepovedlo radikály vyhnat, druhým bodem je samotný Mosul, který se iráckým vojenským milicím zatím nepovedlo získat zpět pod svou kontrolu.

Spojené státy jsou podle zahraničních serverů informovány o ruském plánu na zapojení se do útoku proti Islámskému státu, Obamova administrativa k němu ale dosud nevydala žádné oficiální prohlášení ani nesdělila své stanovisko. 

Írán a Rusko podle blízkovýchodních zpravodajských serverů rovněž začaly vyzbrojovat syrskou armádu, která je zdevastovaná po občanské válce. V plánu je nejen poskytnutí vojenských poradců, ale i armádní techniky a zbraní. Rusko údajně už nyní posílá do přístavu Tartus v Sýrii lodě naplněné raketami, náhradními díly a další vojenskou technikou, kterou dostane k dispozici syrská armáda.

Arabské sdělovací prostředky nedávno uvedly, že Sýrie a Rusko hledají další vhodný přístav na syrském pobřeží, který bude sloužit Rusům jako místo pro vykládání dováženého materiálu a urychlí tak vyzbrojování syrské armády.

Rusko se údajně angažuje už několik týdnů

Údajné ruské zapojení do bojů proti Islámskému státu není podle řady médií ničím novým. Už v polovině srpna se v médiích objevily nepotvrzené zprávy, podle kterých Rusko dodalo Sýrii šest stíhačů typu MiG-31M. Letouny měly přistát na letecké základně Mezze poblíž Damašku v neděli 16. srpna, uvedla turecká zpravodajská agentura BGN News. Rusko ani Sýrie situaci nekomentovaly.

Podle BGN News, serveru International Bussines Times, a britské analytické skupiny IHS byl kontrakt na dodávku stíhaček sjednán už v roce 2007. Tehdy mu nikdo nepřikládal velkou váhu a nekomentovaly jej ani ruské úřady. O tři roky později ale výrobce ruských armádních letounů zvěsti o dohodě mezi východní mocností a Sýrií podle zahraničních médií potvrdil.

Osm let stará, úřady dosud nepotvrzená smlouva o dodávce původně osmi kusů stíhaček v současné podobě údajně deklaruje i letouny typu MiG-29, které by měly být součástí otevřené podpory syrského režimu a kterými by Rusko mělo bránit režim prezidenta Bašára Asada proti Islámskému státu, uvádí BGN News.

Britská analytická skupina IHS na svých stránkách IHS Jane's upozornila, že Rusko má v současnosti v provozu přibližně 200 stíhačů typu MiG-31, které prochází postupnou modernizací. Letouny by měly být provozuschopné minimálně do roku 2030. Tento typ letadel používá s výjimkou Ruska a nyní možná i Sýrie už pouze Kazachstán.

Ruské média infomací popírají

Zprávy předních izraelských médií ale posléze popřel server Russia Today (RT). Ten s odkazem na nejmenovaný zdroj v armádě uvedl, že k žádnému přesunu ruských bojových letounů nedošlo, protože stroje jsou na svých stálých základných a provádí běžný výcvik a bojovou službu.

RT také uvedla, že kontaktovala autora původní zprávy Alexe Fishmana, ten se ale odmítl vyjádřit k tomu, odkud zveřejněný informace pochází. Svého informátora neprozradil, uvedl ale, že jde o „velmi legitimní zdroj".

Moskva sice plány popřela, server ale připomíná, že Rusko podporovalo vznik koalice zaměřené na boj s IS, který by kromě Sýrie zahrnoval i další mezinárodní a regionální síly. Sám Putin má prý navíc se syrským prezidentem velmi dobré vztahy.

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Islámský stát (IS) ,  Ruská armáda ,  Sýrie

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 1 hodinou

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 2 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 3 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 4 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 4 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice

Pražský hrad čelí další kritice. Tentokrát není jejím cílem jen prezident Petr Pavel, ale i první dáma Eva Pavlová, která se snažila manžela zastat. Podle některých politiků z jinak soupeřících bloků v Poslanecké sněmovně je však se svými argumenty úplně mimo. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy