Jmění u Mussoliniho: Ukryl nacistický poklad?

Řím – Hora Soratte v Itálii byla vždy zahalena záhadou. Papež Bonifác VIII. tvrdil, že v hoře jsou ukryté jeho osobní deníky. Římský císař Konstantin I. Veliký tam byl prý vyléčen z lepry, jež ho sužovala. Nyní se objevuje další záhada spjatá s horou. Ukrýval tam Musolini nacistický poklad? Článek přinesl server News.com.

Zbrojní průmysl jako zástěrka

Tajemství by se mohlo nacházet v samotném srdci hory v bludišti podzemních tunelů a jeskyní, jež dohromady tvoří největší protiatomový kryt v Evropě. „Zamyslete se: přes 4 kilometry chodeb vyhloubených napříč horou 300 metrů hluboko v kameni. Je to obrovský stavební úspěch," říká architekt Gregory Paolucci.

Paolucci vede Libera Associazione Culturale Santorestese "Bunker Soratte", dobrovolnickou skupinu, která organizuje prohlídky s průvodcem vnitřku hory na sever od Říma.

Místo bylo vybudováno Benitem Mussolinim jako super tajné útočiště pro jeho rodinu a fašistické vedení. Během 2. světové války usiloval Mussolini o to, aby si všichni mysleli, že se v hoře ukrývá zbrojní průmysl. Byl to ale jen manévr, jak uspokojit zvědavost lidí.

Bunkr s vlastní restaurací i divadlem

Diktátor však do bunkru chodil jen zřídka. Když byl v roce 1943 donucen svoji funkci opustit, dostal se komplex do rukou nacistického generála Kesserlinga, který z úkrytu vytvořil ústředí pro německé jednotky.

Bunkr hostil přes 980 nacistů, kteří tam spali, jedli a trávili volný čas. Bylo to přepychové místo s vlastními restauracemi a dokonce i divadlem. Na oprýskaných zdech jsou fresky německých měst, které nakreslili vojáci toužící po návratu domů. Spojenci super-bunkr v roce 1944 bombardovali a je ti, co se ukrývali v hlubinách komplexu, přežili.

Komplex upadl na konci konfliktu v zapomnění až do doby, než vypukla studená válka. Italská vláda bunkr přetvořila na strategický úkryt pro státní představitele v případě nukleárního útoku. Až do roku 2008 toto vláda tajila.

Tajné chodby a 72 tun zlata

Říká se, že v tunelech by mohlo být ukryto „nacistické zlato"—72 tun zlatých cihel, které německé jednotky údajně ukradli z Centrální italské banky, když odcházeli z Říma, včetně zlata patřícího italským Židům. Dobrodruzi ho od té doby hledali, ale nikdo ho ještě neobjevil.

To ale neznamená, že neexistuje, tvrdí článek. Žádná mapa tunelů se nikdy neobjevila. Paolucci věří, že v komplexu jsou další dva kilometry zazděných, uzavřených tunelů, které je ještě třeba prozkoumat. Mohly by ukrývat cokoliv. Navíc existuje několik mučivých faktů, jež dávají lovcům pokladů naději.

„Jak Němci, tak Italové byli svědky toho, že zlato je skutečné. Italská armáda v 60. letech minulého 20. století vydala 72 milionů lir na nalezení pokladu za použití vyspělých detektorů kovu a dokonce i virgulí," říká Paolucci.

Báchorky? Prokletí?

„Místní horníci, jež jsou nyní už po smrti, tvrdili, že se podíleli na pohřbení pokladu, a mnoho partyzánů bojujících proti nacistům vidělo nákladní auta s naloženým zlatem, jak vjíždějí do hory, ale už z ní nikdy nevyjela. V roce 1989 byl jeden magnát pověřen vládou, aby zlato našel. Pokud by tohle všechno byla jen pohádka, proč by se kolem toho dělal takový rozruch? Proč by se zapojovala armáda?" ptá se Paolucci.

Traduje se, že poklad je prokletý. Podle Paolucciho se jeden z německých vojáků po válce do bunkru vrátil, aby zlato našel. Po několika dnech poté, co se vrátil do Německa, ho našli mrtvého: spáleného a s uťatou hlavou. Mohl skutečně najít něco cenného?

Místní hoře říkají „kopec, který spolk celé jmění" a kdo ví, poklad možná stále ještě leží uvnitř Monte Soratte.

Související

Více souvisejících

nacisté Benito Mussolini Poklad

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 33 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy