Padne Jaceňukova vláda? V Kyjevě se schyluje k hlasování o nedůvěře

Kyjev - Nynější ukrajinská vláda ztratila důvěru parlamentní koalice a měla by se "totálně" změnit. V prohlášení adresovaném občanům to dnes v Kyjevě uvedl prezident Petro Porošenko. Nový kabinet by měl vzniknout na základě dosavadní prozápadní parlamentní většiny, na nové parlamentní volby Ukrajina podle prezidenta nemá čas. Rezignovat by měl kritizovaný generální prokurátor Viktor Šokin, uvedla hlava státu. Porošenko fakticky k demisi vyzval i premiéra Arsenije Jaceňuka, když uvedl, že "stejná měřítka jako na Šokina by se měla vztahovat i na vládu".

Deník Shopaholičky

Generální prokurátor mezitím nabídl demisi, uvedly na svém webu list Ukrajinska pravda a agentura Unian s odvoláním na zdroje v prokuratuře a v parlamentu. Prokurátorovo odstoupení ale dosud nebylo oficiálně potvrzeno.

Prezidentův mluvčí Svjatoslav Ceholko v twitteru napsal, že prezident je o potřebě Jaceňukovy demise přesvědčen. "V zájmu obnovení důvěry ke státní moci prezident vyzval k odchodu generálního prokurátora (Šokina) i premiéra," napsal Ceholko.

"Důvěra je hlavní zdroj potřebný k řešení problémů takového rozsahu, jakým čelí naše země. Očekávám od parlamentu rychlá a státnická řešení. Já práci zdržovat nebudu. K rozpuštění parlamentu ale sáhnu až v krajním případě, nemáme právo něco takového připustit," uvedl prezident v prohlášení.

Prokurátor Šokin je vystaven dlouhodobé kritice jako brzda justičních reforem, Porošenko ale nad ním držel ochrannou ruku a odmítal ho zbavit funkce. Podnětem ke změně jeho stanoviska byla zřejmě pondělní rezignace Šokinova náměstka Vitalije Kaska, který svůj krok zdůvodnil mimo jiné i nesouhlasem se stavem generální prokuratury jako "semeništěm korupce". Od sesazení předchozího prezidenta Viktora Janukovyče a generálního prokurátora z jeho éry Viktora Pšonky v únoru 2014 je Šokin už třetím v řadě, kdo má exponovaný post v justici opustit. Také Šokinovi předchůdci Oleh Machnickyj a Vitalij Jarema vydrželi ve funkci nejvyššího žalobce jen několik měsíců.

Ukrajinští poslanci se dnes snaží získat 150 hlasů nutných pro hlasování o nedůvěře Jaceňukově vládě; podle listu Ukrajinska pravda se potřebné množství hlasů podařilo shromáždit díky poslancům koaliční strany Svépomoc. Návrh usnesení o vyslovení nedůvěry vládě podle agentury Unian již předložil sněmovně šéf poslaneckého klubu prezidentské strany Blok Petra Porošenka Jurij Lucenko. K pádu vlády je zapotřebí nejméně 226 hlasů.

Hlasovat by se mohlo už dnes po přednesení Jaceňukovy zprávy o činnosti vlády. Zda je ale většina ze 450 poslanců skutečně odhodlána vyslovit kabinetu nedůvěru a vyvolat jeho odstoupení, není stále jasné.

Sám premiér ve sněmovně prohlásil, že jeho vláda je připravena pokračovat v práci. "Vláda si dobře uvědomuje, že mnohé bylo uděláno, ale ještě je třeba mnoho udělat. Jsme na tuto práci připraveni," řekl.

Jaceňuk má ve své zprávě shrnout činnost svého kabinetu za rok 2015 a informovat o úkolech na letošní rok. Pokud parlament označí bilanci vlády za neuspokojivou, může okamžitě následovat hlasování o nedůvěře.

Podobný scénář označuje většina médií za pravděpodobný. Nespokojenost s vládou vyjadřují už všechny koaliční strany s výjimkou Jaceňukovy Lidové fronty. Vůdce její parlamentní frakce Maxym Burbak dnes prohlásil, že pád vlády vyvolá v zemi nutnost mimořádných parlamentních voleb a politický chaos.

Lucenko jako šéf poslanecké skupiny nejsilnější koaliční strany ale otevřeně činnost vlády označil za neuspokojivou. Stejného názoru jsou zbylé koaliční strany Vlast a Svépomoc, a samozřejmě také ukrajinská opozice.

Jaceňukova vláda se při svém vzniku v prosinci 2014 opírala o koaliční většinu čítající 288 hlasů. Loni v září ale z koalice vystoupila Radikální strana, a tak se počet koaličních poslanců zmenšil na 274. Jaceňukova Lidová fronta měla po parlamentních volbách 82 zákonodárců.

Deník Shopaholičky

Související

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

"Je vidět stále jasněji, kdo se fláká." Tlak na spojence NATO, aby přispěli na zbraně pro Ukrajinu, roste

V rámci Severoatlantické aliance narůstá tlak na členské státy, aby si spravedlivěji rozdělily náklady na nákup zoufale potřebných amerických zbraní pro Ukrajinu. Aliance plánuje restrukturalizaci klíčového programu a pozornost se soustředí na ty, kteří přispívají málo. Očekává se, že do programu se nově zapojí i dvě země mimo NATO, Austrálie a Nový Zéland. Tyto dvě země mají v plánu finančně podpořit program nákupu zbraní.
Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová: Tento týden může být pro Ukrajinu klíčový

Diplomatické úsilí o ukončení války na Ukrajině by mohlo vstoupit do „klíčového týdne“. Uvedla to nejvyšší diplomatka Evropské unie v době, kdy se speciální vyslanec Donalda Trumpa připravuje na jednání s Vladimirem Putinem po víkendových rozhovorech s Ukrajinou.

Více souvisejících

Ukrajina Arsenij Jaceňuk

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Netflix

Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN

Společnost Netflix triumfovala v boji o získání legendárních studií Warner Bros. a HBO. V pátek ráno Netflix oznámil, že dosáhl dohody se společností Warner Bros. Discovery (WBD) o koupi legendárního televizního a filmového studia a jeho aktiv, včetně streamovací služby HBO Max, za částku 72 miliard dolarů. Toto oznámení podle CNN šokovalo Hollywood a přepsalo očekávání ohledně budoucího směřování WBD, která je zároveň mateřskou společností zmíněné televizní stanice.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa zveřejnili novou Národní bezpečnostní strategii, která obsahuje výbušné tvrzení. Dokument viní Evropskou unii a migrační politiku z hrozícího a totálního kulturního rozpadu starého kontinentu. Strategie tvrdí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“ během příštích dvaceti let.

před 1 hodinou

Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik

Jihočeský hejtman Martin Kuba domluvil odchod z ODS s pravděpodobně budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Promluvil o tom v pořadu Osobnost Plus politický analytik Bohumil Pečinka. Z čela ODS brzy odejde dosavadní předseda vlády Petr Fiala, a právě Kuba byl jedním z favoritů na jeho nástupce. Jeho krok jen potvrzuje, že občanští demokraté před sebou mají velmi náročné období.

před 2 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že spojenci zůstanou pevní ve svém závazku podporovat Ukrajinu. Rutte v Bruselu na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí Aliance přivítal jednání o mírovém plánu pro Ukrajinu, která probíhají za účasti Spojených států. Zároveň však zdůraznil, že podpora Kyjevu nesmí polevit.

před 2 hodinami

Vánoce

Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů

Mluvčí Generálního štábu Hasičského záchranného sboru ČR Klára Ochmanová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, na co by si lidé měli dávat pozor během období adventu a Vánoc. Upozornila na základní pravidla, jak požárům předcházet, jak se chovat v případě zahoření elektroniky a jakým způsobem správně hasit vzniklý oheň. „Nejdůležitější je nezpanikařit a zachovat klid. K tomu klidu přispěje i to, že jsme na možnost požáru připravení – víme například, kde máme hasicí přístroj a jak ho použít, abychom nemuseli studovat návod až ve chvíli, kdy hoří,“ říká.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 5 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 7 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 8 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 10 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy