Padne Jaceňukova vláda? V Kyjevě se schyluje k hlasování o nedůvěře

Kyjev - Nynější ukrajinská vláda ztratila důvěru parlamentní koalice a měla by se "totálně" změnit. V prohlášení adresovaném občanům to dnes v Kyjevě uvedl prezident Petro Porošenko. Nový kabinet by měl vzniknout na základě dosavadní prozápadní parlamentní většiny, na nové parlamentní volby Ukrajina podle prezidenta nemá čas. Rezignovat by měl kritizovaný generální prokurátor Viktor Šokin, uvedla hlava státu. Porošenko fakticky k demisi vyzval i premiéra Arsenije Jaceňuka, když uvedl, že "stejná měřítka jako na Šokina by se měla vztahovat i na vládu".

Generální prokurátor mezitím nabídl demisi, uvedly na svém webu list Ukrajinska pravda a agentura Unian s odvoláním na zdroje v prokuratuře a v parlamentu. Prokurátorovo odstoupení ale dosud nebylo oficiálně potvrzeno.

Prezidentův mluvčí Svjatoslav Ceholko v twitteru napsal, že prezident je o potřebě Jaceňukovy demise přesvědčen. "V zájmu obnovení důvěry ke státní moci prezident vyzval k odchodu generálního prokurátora (Šokina) i premiéra," napsal Ceholko.

"Důvěra je hlavní zdroj potřebný k řešení problémů takového rozsahu, jakým čelí naše země. Očekávám od parlamentu rychlá a státnická řešení. Já práci zdržovat nebudu. K rozpuštění parlamentu ale sáhnu až v krajním případě, nemáme právo něco takového připustit," uvedl prezident v prohlášení.

Prokurátor Šokin je vystaven dlouhodobé kritice jako brzda justičních reforem, Porošenko ale nad ním držel ochrannou ruku a odmítal ho zbavit funkce. Podnětem ke změně jeho stanoviska byla zřejmě pondělní rezignace Šokinova náměstka Vitalije Kaska, který svůj krok zdůvodnil mimo jiné i nesouhlasem se stavem generální prokuratury jako "semeništěm korupce". Od sesazení předchozího prezidenta Viktora Janukovyče a generálního prokurátora z jeho éry Viktora Pšonky v únoru 2014 je Šokin už třetím v řadě, kdo má exponovaný post v justici opustit. Také Šokinovi předchůdci Oleh Machnickyj a Vitalij Jarema vydrželi ve funkci nejvyššího žalobce jen několik měsíců.

Ukrajinští poslanci se dnes snaží získat 150 hlasů nutných pro hlasování o nedůvěře Jaceňukově vládě; podle listu Ukrajinska pravda se potřebné množství hlasů podařilo shromáždit díky poslancům koaliční strany Svépomoc. Návrh usnesení o vyslovení nedůvěry vládě podle agentury Unian již předložil sněmovně šéf poslaneckého klubu prezidentské strany Blok Petra Porošenka Jurij Lucenko. K pádu vlády je zapotřebí nejméně 226 hlasů.

Hlasovat by se mohlo už dnes po přednesení Jaceňukovy zprávy o činnosti vlády. Zda je ale většina ze 450 poslanců skutečně odhodlána vyslovit kabinetu nedůvěru a vyvolat jeho odstoupení, není stále jasné.

Sám premiér ve sněmovně prohlásil, že jeho vláda je připravena pokračovat v práci. "Vláda si dobře uvědomuje, že mnohé bylo uděláno, ale ještě je třeba mnoho udělat. Jsme na tuto práci připraveni," řekl.

Jaceňuk má ve své zprávě shrnout činnost svého kabinetu za rok 2015 a informovat o úkolech na letošní rok. Pokud parlament označí bilanci vlády za neuspokojivou, může okamžitě následovat hlasování o nedůvěře.

Podobný scénář označuje většina médií za pravděpodobný. Nespokojenost s vládou vyjadřují už všechny koaliční strany s výjimkou Jaceňukovy Lidové fronty. Vůdce její parlamentní frakce Maxym Burbak dnes prohlásil, že pád vlády vyvolá v zemi nutnost mimořádných parlamentních voleb a politický chaos.

Lucenko jako šéf poslanecké skupiny nejsilnější koaliční strany ale otevřeně činnost vlády označil za neuspokojivou. Stejného názoru jsou zbylé koaliční strany Vlast a Svépomoc, a samozřejmě také ukrajinská opozice.

Jaceňukova vláda se při svém vzniku v prosinci 2014 opírala o koaliční většinu čítající 288 hlasů. Loni v září ale z koalice vystoupila Radikální strana, a tak se počet koaličních poslanců zmenšil na 274. Jaceňukova Lidová fronta měla po parlamentních volbách 82 zákonodárců.

Související

Sídlo Evropského parlamentu

Politico: EU zahájí ještě v červnu přístupové rozhovory s Ukrajinou

Evropská unie by mohla oficiálně zahájit projednávání prvního tematického bloku v rámci přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem už 15. června. K posunu dochází poté, co Maďarsko naznačilo, že by mohlo upustit od svého dlouhodobého odporu vůči ukrajinskému členství v unii. 

Více souvisejících

Ukrajina Arsenij Jaceňuk

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 56 minutami

Počasí

Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně

Hned tři tornáda zaznamenali meteorologové v Česku během uplynulého týdne. V pátek se obávaný jev objevil v Děčíně na severu Čech. Další dvě tornáda se navíc spustila z nebe už během poslední květnové neděle, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda

Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové

Medardovské počasí přijde, i když ne přímo na Medarda. Pondělní maxima totiž budou téměř atakovat třicítku. Už v noci ale může místy zapršet, další srážky se očekávají v následujících dnech. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 5 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu

Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již čtyři měsíce a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před dvěma měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.

před 6 hodinami

Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

před 7 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky

Jihofilipínský ostrov Mindanao zasáhlo silné zemětřesení o bleskové síle 7,8 stupně Richterovy škály, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně 32 lidských životů. Otřesy propukly v pondělí v 7:37 místního času a vyvolaly varování před vlnami tsunami v široké oblasti zahrnující Filipíny, Indonésii, Japonsko i Austrálii, přičemž některé z těchto výstrah byly po několika hodinách zrušeny. Záběry z postižených míst ukazují zřícené budovy, včetně kompletně zničené restaurace rychlého občerstvení Jollibee, a v řadě oblastí jsou hlášeny rozsáhlé sesuvy půdy.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán

Mezi Íránem a Izraelem došlo k prudkému obnovení bojů. Jde o první vzájemné údery na vlastních územích od dubnového zavedení křehkého příměří. Nová vlna násilí propukla poté, co Izrael v neděli zaútočil na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, což Teherán vyhodnotil jako porušení dohodnutého klidu zbraní. Izraelská armáda zásah dvou bytů ve dvou samostatných budovách, který si podle předběžných zpráv vyžádal dvě oběti, zdůvodnila cílením na infrastrukturu hnutí Hizballáh v reakci na raketové útoky mířící na severní Izrael.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

před 10 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

před 11 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

před 12 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu

Izraelská armáda provedla letecké údery v západní a centrální části Íránu poté, co Teherán odpálil rakety směřující na severní Izrael. Jde o vůbec první přímý střet na vlastních územích obou států od chvíle, kdy před dvěma měsíci vstoupilo v platnost příměří. Teherán navíc pohrozil, že nynější útoky jsou pouze začátkem celého týdne nepřetržitých vojenských operací.

před 13 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste

Jihofilipínský region Mindanao zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Podle Úřadu pro geologický průzkum Spojených států amerických otřesy vyvolaly obrovskou paniku v různých částech souostroví, kde způsobily zřícení budov a vyžádaly si oběti na životech. K události došlo v pondělí v 7:37 hodin ráno místního času v hloubce přibližně 35 kilometrů, přičemž filipínské úřady uvádějí hloubku epicenter kolem 10 kilometrů.

před 15 hodinami

včera

Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky

V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy