Diktátoři v Rusku včera i dnes. Proč Rusové krutovládce tolerují?

Pozitivní názor na Brežněvovu éru má 51 procent Rusů, negativní 18 procent. Zhruba stejně odpovídali dotazovaní v obdobném průzkumu v roce 1999.

Stalinovu dobu vnímá jako přínosnou 40 procent Rusů, jako zavrženíhodnou 38 procent. Před 17 lety přitom hodnotilo Stalina pozitivně jen 18 procent dotázaných, negativně zato 57 procent. Průzkum potvrdil společenské tendence v Rusku, které směřují ke stále příznivějšímu hodnocení bývalého bolševického diktátora.

Na Jelcina vzpomíná v dobrém pouze 11 procent Rusů a na Gorbačova 12 procent dotázaných.

Renomé posledního ruského monarchy Mikuláše II. se postupně zlepšuje, vyplývá z průzkumu. V roce 1999 se k němu hlásilo 19 procent Rusů, nyní už 30 procent. Hodnocení Nikity Chruščova zůstává stabilní. Před 17 lety i letos jeho éru označila za přínosnou skoro třetina dotázaných.

Proč Rusové krutovládce tolerují?

Výše uvedené průzkumy ukázaly, že zhruba polovina Rusů má na tyrany z období ruské a sovětské historie negativní názor, jiní na ně ale pohlíží kladně. Podle odborníků je tento fenomén způsoben idealizací.

Magazín The Week uvedl, že lidé, kteří se kladně hlásí k ruským diktátorům, nad nimi ve skutečnosti příliš nepřemýšlí. "Mladí lidé toho navíc o Stalinovi mnoho nevědí," píše magazín.

Rusové se proto v podobných referendech a anketách mnohdy rozhodují na základě patriotismu a vlasteneckého cítění více, než na základě elementárních znalostí o historii své země. Více či méně krutou vládu některých prezidentů a carů si navíc nepřipouští a idealizují si je, jako je tomu například v případě Vladimira Putina.