Ukrajinský premiér Jaceňuk rezignoval

Kyjev - Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk na post předsedy vlády rezignoval. Oznámil to dnes v televizi.

Jeho odchodem se otevírá cesta k ukončení politické krize v zemi; Jaceňukova vláda totiž v poslední době ztrácela podporu v parlamentu.

"Rozhodl jsem se složit funkci premiéra Ukrajiny. V úterý 12. dubna bude rozhodnutí předloženo parlamentu. Mé rozhodnutí je založeno na několika důvodech: politická krize byla uměle vyvolána a přání vyměnit jednu osobu zaslepila politiky a paralyzovala jejich vůli zajistit v zemi opravdové změny," oznámil odstupující premiér.

Jaceňukova vláda v únoru ustála hlasování o vyslovení nedůvěry. Dvě vládní strany však opustily koalici, čímž vláda přišla o většinu v parlamentu.

Strana ukrajinského prezidenta Petra Porošenka už v březnu vybrala případného Jaceňukova nástupce. Blok Petra Porošenka (BPP) navrhl, aby se jím stal dosavadní šéf parlamentu a člen BPP Volodymyr Hrojsman.

"Parlamentní frakce Bloku Petra Porošenka na post šéfa vlády nominovala Volodymyra Hrojsmana. Abych učinil vše pro stabilitu a kontinuitu kurzu, oznamuji rozhodnutí předat pravomoci předsedy vlády Ukrajiny," řekl dnes Jaceňuk, který zároveň zdůraznil, že jeho Národní fronta zůstane součástí vládní koalice.

"Ode dneška vidím své úkoly šířeji, než je výkon funkce šéfa vlády. Součástí mého programu jsou nové volební zákony, ústavní reforma, reforma justice, koaliční kontrola směřování nové vlády, mezinárodní podpora Ukrajiny a její členství v EU a v NATO," dodal Jaceňuk.

Bilancoval ale také výsledky své vlády, která podle něj mimo jiné zemi uchránila od státního bankrotu, započala strukturální reformy a učinila vše pro nezvratnost směřování Ukrajiny směrem k západní Evropě. Jaceňukova vláda přitom byla široce kritizována za pomalé prosazování reforem.

Osmatřicetiletý Hrojsman je poměrně zkušeným politikem. V první Jaceňukově popřevratové vládě vykonával funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Dlouhá léta působil jako starosta města Vinnycja v centrální Ukrajině.

Hrojsman chce do budoucí vlády povolat bývalého slovenského ministra Ivana Mikloše. Ten však své jmenování ukrajinským ministrem financí podmínil tím, že si ponechá slovenské občanství. Jeho vstup do ukrajinské vlády by proto měl umožnit zvláštní zákon, který mu umožní zasednout v novém kabinetu i bez toho, že se zřekne slovenského občanství.

Mikloš dosud působil jako poradce ukrajinské ministryně financí Natalje Jareskové.

Související

Arsenij Jaceňuk, ukrajinský expremiér

Před pěti lety skončil "Euromajdan", krvavé protesty si vyžádaly desítky mrtvých

Nepokoje na Ukrajině vypukly po 21. listopadu 2013, kdy proruská vláda prezidenta Janukovyče zastavila přípravy podpisu asociační dohody s Evropskou unií a vyzvala k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Svůj krok vysvětlila tím, že jednání s Bruselem bude pozastaveno, dokud nebude jasné, jakou kompenzaci obdrží Kyjev od EU za ztráty způsobené oslabením ekonomické spolupráce s Moskvou.
Dmitrij Medveděv

Rusko drtí Ukrajinu novými sankcemi. Na černé listině jsou stovky politiků, i syn Porošenka

Rusko zavedlo sankce proti 322 ukrajinským představitelům - politikům i podnikatelům - a 68 ukrajinským firmám, kterým zmrazí aktiva v Rusku a zakáže vývoz kapitálu. Příslušné nařízení dnes podepsal předseda ruské vlády Dmitrij Medveděv. Moskva tvrdí, že jde o odpověď na opatření, která Kyjev podniká proti Rusku. Šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin označil sankce za úvodní díl seriálu, kterým se Moskva pokusí ovlivnit volby na Ukrajině v příštím roce.

Více souvisejících

Arsenij Jaceňuk Ukrajina

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že se plánuje v květnu vydat na návštěvu do Číny. Bude to jeho první zahraniční cesta od opětovného zvolení do prezidentské funkce, která má posílit vztahy mezi Moskvou a Pekingem. Uvedla to agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy