Západ opouští lidská práva a poddává se islámským pravidlům, varuje analytik

Hodný a zlý policista

"Jednoduše řečeno, Kinkel a jeho kolegové a nástupci tvrdili, že ve snaze přivést Írán zpět do kruhu normálních, odpovědných států budou diplomatické styky fungovat lépe než nátlak," píše Rubin.

Jiní diplomaté, americký ministr zahraničí John Kerry a potenciální poradce Hillary Clintonové pro národní bezpečnost John Sullivan, tvrdili americkým senátorům a kongresmanům, když se jim snažili prodat dohodu s Íránem, že cílem je využít umírněného hnutí v zemi a podpořit íránského prezidenta Hassana Rúháního proti jeho protivníkům z řad zastánců tvrdé linie, poukazuje expert.   

Podle analytikova názoru takový přístup přehlíží fakt, že Rúhání je loajální Ajatolláhu Chámeneímu a zároveň skvěle ovládá hru na hodného a zlého policistu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Necelé čtvrtstoletí po Kinkelově iniciativě se podařilo uzavřít s Íránem dohodu, konstatuje Rubin. Tvrdí, že mezi evropskými a dalšími západními představiteli vypuklo bujaré veselí, přičemž docházelo k uvolňování protiíránských sankcí a politici spěchali do Teheránu uzavírat kontrakty a účastnit se obchodních konferencí.    

"Pějí chvalozpěvy na Společný ucelený akční plán, ale zřídka pronášejí jediné slovo o zhoršujícím se stavu lidských práv v Íránu," kritizuje odborník. Dodává, že šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová a australská ministryně zahraničí Julie Bishopová se obě během návštěvy Teheránu poddaly islámským pravidlům oblékání, aniž by braly v potaz, že íránští představitelé nikdy neoplácí podobnou citlivostí vůči místní kultuře, když cestují do zahraničí.   

Evropští představitelé také věnují jen naoko pozornost rekordní míře veřejných poprav, k nimž za Rúháního dochází, nelíbí se analytikovi. Tvrdí, že evropský cynismus a zbabělý přístup vynesl na novou úroveň především místopředseda rakouského parlamentu Karlheinz Kopf, když podle prohlášení nevládní organizace Stop the Bomb prohlásil v rozhovoru pro rakouskou tiskovou agenturu APA, že nejede do Íránu moralizovat a namísto toho zkritizoval USA.  

Výsměch za zády

Podle íránských režimních médií přijal místopředsedu rakouského parlamentu Akbar Hášemí Rafsandžání, bývalý prezidenta a současná hlava Rady pro posuzování účelnosti, s klasickými antisemitskými poznámkami a v případě Izraele tvrdil, že jeho "fabrikovaný sionistický režim" je odpovědný za teror v regionu, uvádí Rubin.

"To, že Kopf respektuje antisemitské ajatolláhy a ani slovem se neohradí proti hrozbám íránského režimu o vymazání Izraele, které se opakují i za Rúháního, je samo dostatečně zlé. Ale když Kopf nyní žádá odstranění všech existujících sankcí proti íránskému režimu za porušování lidských práv a financování terorismu, tomu lze rozumět pouze jako definitivní snaze zavděčit se íránskému brutálnímu islamistickému režimu," cituje expert prohlášení ředitele organizace Stop the Bomb Stephana Grigata.

V osmdesátých letech a na počátku let devadesátých američtí a evropští představitelé považovali Rafsandžáního za pragmatika a partnera, s nímž se lze dohodnout, konstatuje Rubin. Soudí, že tehdejší íránský prezident se tomuto přístupu potají vysmíval.

Později, 14. prosince 2001 tak Rafsandžání v pátečním kázání naznačil, že Írán by mohl použít jaderné zbraně k prvotnímu úderu na Izrael, jelikož íránské území je natolik rozsáhlé, že by dokázalo zvládnout odvetný útok, poukazuje odborník.  

"Kopf mohl považovat za nezdvořilé zmínit takové věci před hostiteli," připouští analytik. Uzavírá však konstatováním, že výsledná morální zbabělost vede k tomu, že íránské vedení - včetně pragmatiků jako Rafsandžání - nadále věří, že mu projde vraždění, a to jak Íránců v mnoha politických věznicích Islámské republiky, tak zřejmě i těch, kdo žijí za hranicemi země.