Od doby, kdy se v roce 1992 začala rozvíjet pod taktovkou německého ministra zahraničí Klause Kinkela evropská diplomacie směrem k Íránu, představitelé starého kontinentu slibovali, že s obchodem spojí i otázku lidských práv, připomíná Michael Rubin, mezinárodněpolitický expert z think tanku American Enterprise Institute. Bývalý analytik amerického ministerstva obrany pro Blízký východ v komentáři pro server Commentary Magazine zkritizoval současné opouštění této principiální politiky.
Hodný a zlý policista
"Jednoduše řečeno, Kinkel a jeho kolegové a nástupci tvrdili, že ve snaze přivést Írán zpět do kruhu normálních, odpovědných států budou diplomatické styky fungovat lépe než nátlak," píše Rubin.
Jiní diplomaté, americký ministr zahraničí John Kerry a potenciální poradce Hillary Clintonové pro národní bezpečnost John Sullivan, tvrdili americkým senátorům a kongresmanům, když se jim snažili prodat dohodu s Íránem, že cílem je využít umírněného hnutí v zemi a podpořit íránského prezidenta Hassana Rúháního proti jeho protivníkům z řad zastánců tvrdé linie, poukazuje expert.
Podle analytikova názoru takový přístup přehlíží fakt, že Rúhání je loajální Ajatolláhu Chámeneímu a zároveň skvěle ovládá hru na hodného a zlého policistu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Necelé čtvrtstoletí po Kinkelově iniciativě se podařilo uzavřít s Íránem dohodu, konstatuje Rubin. Tvrdí, že mezi evropskými a dalšími západními představiteli vypuklo bujaré veselí, přičemž docházelo k uvolňování protiíránských sankcí a politici spěchali do Teheránu uzavírat kontrakty a účastnit se obchodních konferencí.
"Pějí chvalozpěvy na Společný ucelený akční plán, ale zřídka pronášejí jediné slovo o zhoršujícím se stavu lidských práv v Íránu," kritizuje odborník. Dodává, že šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová a australská ministryně zahraničí Julie Bishopová se obě během návštěvy Teheránu poddaly islámským pravidlům oblékání, aniž by braly v potaz, že íránští představitelé nikdy neoplácí podobnou citlivostí vůči místní kultuře, když cestují do zahraničí.
Evropští představitelé také věnují jen naoko pozornost rekordní míře veřejných poprav, k nimž za Rúháního dochází, nelíbí se analytikovi. Tvrdí, že evropský cynismus a zbabělý přístup vynesl na novou úroveň především místopředseda rakouského parlamentu Karlheinz Kopf, když podle prohlášení nevládní organizace Stop the Bomb prohlásil v rozhovoru pro rakouskou tiskovou agenturu APA, že nejede do Íránu moralizovat a namísto toho zkritizoval USA.
Výsměch za zády
Podle íránských režimních médií přijal místopředsedu rakouského parlamentu Akbar Hášemí Rafsandžání, bývalý prezidenta a současná hlava Rady pro posuzování účelnosti, s klasickými antisemitskými poznámkami a v případě Izraele tvrdil, že jeho "fabrikovaný sionistický režim" je odpovědný za teror v regionu, uvádí Rubin.
"To, že Kopf respektuje antisemitské ajatolláhy a ani slovem se neohradí proti hrozbám íránského režimu o vymazání Izraele, které se opakují i za Rúháního, je samo dostatečně zlé. Ale když Kopf nyní žádá odstranění všech existujících sankcí proti íránskému režimu za porušování lidských práv a financování terorismu, tomu lze rozumět pouze jako definitivní snaze zavděčit se íránskému brutálnímu islamistickému režimu," cituje expert prohlášení ředitele organizace Stop the Bomb Stephana Grigata.
V osmdesátých letech a na počátku let devadesátých američtí a evropští představitelé považovali Rafsandžáního za pragmatika a partnera, s nímž se lze dohodnout, konstatuje Rubin. Soudí, že tehdejší íránský prezident se tomuto přístupu potají vysmíval.
Později, 14. prosince 2001 tak Rafsandžání v pátečním kázání naznačil, že Írán by mohl použít jaderné zbraně k prvotnímu úderu na Izrael, jelikož íránské území je natolik rozsáhlé, že by dokázalo zvládnout odvetný útok, poukazuje odborník.
"Kopf mohl považovat za nezdvořilé zmínit takové věci před hostiteli," připouští analytik. Uzavírá však konstatováním, že výsledná morální zbabělost vede k tomu, že íránské vedení - včetně pragmatiků jako Rafsandžání - nadále věří, že mu projde vraždění, a to jak Íránců v mnoha politických věznicích Islámské republiky, tak zřejmě i těch, kdo žijí za hranicemi země.
Související
Írán od Trumpa stále nedostal odpověď na nabídku otevření Hormuzského průlivu
Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Počasí bude i příští týden v duchu babího léta, naměříme až 24 stupňů
včera
Srbský prezident Vučić rezignoval
včera
Trenér fotbalové reprezentace Denia učinil sedmou změnu v nominaci. Krejčí nadále kapitánem
včera
Po nervozitě předvedli fotbalisté zlepšený výkon, Češi přesto s Chorvatskem prohráli 1:2
včera
Írán od Trumpa stále nedostal odpověď na nabídku otevření Hormuzského průlivu
včera
Británie zadržela pět lidí připravujících útok na základnu. Sledujeme je delší dobu, chtěli napáchat velké škody, uvedl Trump
včera
Bill Gates: Nekontrolovaná umělá inteligence může způsobit až miliardu úmrtí
včera
Fico zpochybnil spolehlivost NATO, mluví o vojenské neutralitě i předčasných volbách
včera
Budeme muset zvýšit daně, připustila Schillerová. Vláda se přitom zavázala, že to neudělá
včera
Pražský okruh byl v obou směrech uzavřen
včera
Policie zadržela u americké základy v Británii podezřelé muže, hledá výbušniny
včera
Trump odmítl potvrdit, zda umožní Ukrajině výrobu střel do Patriotů
včera
Ukrajinská armáda podniká třikrát více dronových útoků než Rusko
včera
Trump tvrdě narazil. Vyzval Evropu k vystoupení z Haagu, lídři ho hromadně odmítli
včera
Počasí: Nadprůměrné teploty nás neopustí do konce prodlouženého víkendu
26. září 2026 21:36
Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod
26. září 2026 20:11
Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného
26. září 2026 18:50
OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů
26. září 2026 17:37
Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska
26. září 2026 16:19
Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu
Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.
Zdroj: Libor Novák