Od doby, kdy se v roce 1992 začala rozvíjet pod taktovkou německého ministra zahraničí Klause Kinkela evropská diplomacie směrem k Íránu, představitelé starého kontinentu slibovali, že s obchodem spojí i otázku lidských práv, připomíná Michael Rubin, mezinárodněpolitický expert z think tanku American Enterprise Institute. Bývalý analytik amerického ministerstva obrany pro Blízký východ v komentáři pro server Commentary Magazine zkritizoval současné opouštění této principiální politiky.
Hodný a zlý policista
"Jednoduše řečeno, Kinkel a jeho kolegové a nástupci tvrdili, že ve snaze přivést Írán zpět do kruhu normálních, odpovědných států budou diplomatické styky fungovat lépe než nátlak," píše Rubin.
Jiní diplomaté, americký ministr zahraničí John Kerry a potenciální poradce Hillary Clintonové pro národní bezpečnost John Sullivan, tvrdili americkým senátorům a kongresmanům, když se jim snažili prodat dohodu s Íránem, že cílem je využít umírněného hnutí v zemi a podpořit íránského prezidenta Hassana Rúháního proti jeho protivníkům z řad zastánců tvrdé linie, poukazuje expert.
Podle analytikova názoru takový přístup přehlíží fakt, že Rúhání je loajální Ajatolláhu Chámeneímu a zároveň skvěle ovládá hru na hodného a zlého policistu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Necelé čtvrtstoletí po Kinkelově iniciativě se podařilo uzavřít s Íránem dohodu, konstatuje Rubin. Tvrdí, že mezi evropskými a dalšími západními představiteli vypuklo bujaré veselí, přičemž docházelo k uvolňování protiíránských sankcí a politici spěchali do Teheránu uzavírat kontrakty a účastnit se obchodních konferencí.
"Pějí chvalozpěvy na Společný ucelený akční plán, ale zřídka pronášejí jediné slovo o zhoršujícím se stavu lidských práv v Íránu," kritizuje odborník. Dodává, že šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová a australská ministryně zahraničí Julie Bishopová se obě během návštěvy Teheránu poddaly islámským pravidlům oblékání, aniž by braly v potaz, že íránští představitelé nikdy neoplácí podobnou citlivostí vůči místní kultuře, když cestují do zahraničí.
Evropští představitelé také věnují jen naoko pozornost rekordní míře veřejných poprav, k nimž za Rúháního dochází, nelíbí se analytikovi. Tvrdí, že evropský cynismus a zbabělý přístup vynesl na novou úroveň především místopředseda rakouského parlamentu Karlheinz Kopf, když podle prohlášení nevládní organizace Stop the Bomb prohlásil v rozhovoru pro rakouskou tiskovou agenturu APA, že nejede do Íránu moralizovat a namísto toho zkritizoval USA.
Výsměch za zády
Podle íránských režimních médií přijal místopředsedu rakouského parlamentu Akbar Hášemí Rafsandžání, bývalý prezidenta a současná hlava Rady pro posuzování účelnosti, s klasickými antisemitskými poznámkami a v případě Izraele tvrdil, že jeho "fabrikovaný sionistický režim" je odpovědný za teror v regionu, uvádí Rubin.
"To, že Kopf respektuje antisemitské ajatolláhy a ani slovem se neohradí proti hrozbám íránského režimu o vymazání Izraele, které se opakují i za Rúháního, je samo dostatečně zlé. Ale když Kopf nyní žádá odstranění všech existujících sankcí proti íránskému režimu za porušování lidských práv a financování terorismu, tomu lze rozumět pouze jako definitivní snaze zavděčit se íránskému brutálnímu islamistickému režimu," cituje expert prohlášení ředitele organizace Stop the Bomb Stephana Grigata.
V osmdesátých letech a na počátku let devadesátých američtí a evropští představitelé považovali Rafsandžáního za pragmatika a partnera, s nímž se lze dohodnout, konstatuje Rubin. Soudí, že tehdejší íránský prezident se tomuto přístupu potají vysmíval.
Později, 14. prosince 2001 tak Rafsandžání v pátečním kázání naznačil, že Írán by mohl použít jaderné zbraně k prvotnímu úderu na Izrael, jelikož íránské území je natolik rozsáhlé, že by dokázalo zvládnout odvetný útok, poukazuje odborník.
"Kopf mohl považovat za nezdvořilé zmínit takové věci před hostiteli," připouští analytik. Uzavírá však konstatováním, že výsledná morální zbabělost vede k tomu, že íránské vedení - včetně pragmatiků jako Rafsandžání - nadále věří, že mu projde vraždění, a to jak Íránců v mnoha politických věznicích Islámské republiky, tak zřejmě i těch, kdo žijí za hranicemi země.
Související
Patová situace: Írán s USA mluvit nechce, trvá a podmínkách, na které Trump nepřistoupí
Teherán předložil seznam podmínek pro otevření Hormuzského průlivu. Ceny ropy rostou
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
před 1 hodinou
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
před 2 hodinami
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
před 3 hodinami
Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi
před 3 hodinami
Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami
před 4 hodinami
Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny
před 5 hodinami
Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů
před 6 hodinami
Čína kvůli mohutnému tajfunu evakuovala milion lidí
před 6 hodinami
Zemřel legendární spisovatel Vladimír Páral
před 6 hodinami
Tragédie v Praze. Při zkoušce prasklo potrubí, jeden člověk zemřel
před 6 hodinami
Ekonomické škody ani nespokojenost Rusů k zastavení bojů nestačí. Putin stál věří, že zvítězí
před 7 hodinami
Počasí aktuálně: Meteorologové varují před vedry a požáry na dalších místech
před 7 hodinami
Počasí láme jeden rekord za druhým. Historicky nejvyšší teploty hlásí oceány i celá Evropa
před 8 hodinami
Patová situace: Írán s USA mluvit nechce, trvá a podmínkách, na které Trump nepřistoupí
před 9 hodinami
Ztratí klíčového spojence? Netanjahu riskuje otevřený konflikt s Trumpem
před 10 hodinami
Teherán předložil seznam podmínek pro otevření Hormuzského průlivu. Ceny ropy rostou
před 10 hodinami
Netanjahu: Izrael odmítl Trumpův mírový plán pro Pásmo Gazy
před 12 hodinami
Předpověď počasí na nový týden. Orámují ho tropy
včera
Problém číst či soustředit se. Princezna Kate zavzpomínala na boj s rakovinou
včera
Vedra a sucho dál sužují zemi. Stát se snaží pomoci se zadržováním vody v krajině
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Zdroj: Jan Hrabě