Západ opouští lidská práva a poddává se islámským pravidlům, varuje analytik

Od doby, kdy se v roce 1992 začala rozvíjet pod taktovkou německého ministra zahraničí Klause Kinkela evropská diplomacie směrem k Íránu, představitelé starého kontinentu slibovali, že s obchodem spojí i otázku lidských práv, připomíná Michael Rubin, mezinárodněpolitický expert z think tanku American Enterprise Institute. Bývalý analytik amerického ministerstva obrany pro Blízký východ v komentáři pro server Commentary Magazine zkritizoval současné opouštění této principiální politiky.

Hodný a zlý policista

"Jednoduše řečeno, Kinkel a jeho kolegové a nástupci tvrdili, že ve snaze přivést Írán zpět do kruhu normálních, odpovědných států budou diplomatické styky fungovat lépe než nátlak," píše Rubin.

Jiní diplomaté, americký ministr zahraničí John Kerry a potenciální poradce Hillary Clintonové pro národní bezpečnost John Sullivan, tvrdili americkým senátorům a kongresmanům, když se jim snažili prodat dohodu s Íránem, že cílem je využít umírněného hnutí v zemi a podpořit íránského prezidenta Hassana Rúháního proti jeho protivníkům z řad zastánců tvrdé linie, poukazuje expert.   

Podle analytikova názoru takový přístup přehlíží fakt, že Rúhání je loajální Ajatolláhu Chámeneímu a zároveň skvěle ovládá hru na hodného a zlého policistu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Necelé čtvrtstoletí po Kinkelově iniciativě se podařilo uzavřít s Íránem dohodu, konstatuje Rubin. Tvrdí, že mezi evropskými a dalšími západními představiteli vypuklo bujaré veselí, přičemž docházelo k uvolňování protiíránských sankcí a politici spěchali do Teheránu uzavírat kontrakty a účastnit se obchodních konferencí.    

"Pějí chvalozpěvy na Společný ucelený akční plán, ale zřídka pronášejí jediné slovo o zhoršujícím se stavu lidských práv v Íránu," kritizuje odborník. Dodává, že šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová a australská ministryně zahraničí Julie Bishopová se obě během návštěvy Teheránu poddaly islámským pravidlům oblékání, aniž by braly v potaz, že íránští představitelé nikdy neoplácí podobnou citlivostí vůči místní kultuře, když cestují do zahraničí.   

Evropští představitelé také věnují jen naoko pozornost rekordní míře veřejných poprav, k nimž za Rúháního dochází, nelíbí se analytikovi. Tvrdí, že evropský cynismus a zbabělý přístup vynesl na novou úroveň především místopředseda rakouského parlamentu Karlheinz Kopf, když podle prohlášení nevládní organizace Stop the Bomb prohlásil v rozhovoru pro rakouskou tiskovou agenturu APA, že nejede do Íránu moralizovat a namísto toho zkritizoval USA.  

Výsměch za zády

Podle íránských režimních médií přijal místopředsedu rakouského parlamentu Akbar Hášemí Rafsandžání, bývalý prezidenta a současná hlava Rady pro posuzování účelnosti, s klasickými antisemitskými poznámkami a v případě Izraele tvrdil, že jeho "fabrikovaný sionistický režim" je odpovědný za teror v regionu, uvádí Rubin.

"To, že Kopf respektuje antisemitské ajatolláhy a ani slovem se neohradí proti hrozbám íránského režimu o vymazání Izraele, které se opakují i za Rúháního, je samo dostatečně zlé. Ale když Kopf nyní žádá odstranění všech existujících sankcí proti íránskému režimu za porušování lidských práv a financování terorismu, tomu lze rozumět pouze jako definitivní snaze zavděčit se íránskému brutálnímu islamistickému režimu," cituje expert prohlášení ředitele organizace Stop the Bomb Stephana Grigata.

V osmdesátých letech a na počátku let devadesátých američtí a evropští představitelé považovali Rafsandžáního za pragmatika a partnera, s nímž se lze dohodnout, konstatuje Rubin. Soudí, že tehdejší íránský prezident se tomuto přístupu potají vysmíval.

Později, 14. prosince 2001 tak Rafsandžání v pátečním kázání naznačil, že Írán by mohl použít jaderné zbraně k prvotnímu úderu na Izrael, jelikož íránské území je natolik rozsáhlé, že by dokázalo zvládnout odvetný útok, poukazuje odborník.  

"Kopf mohl považovat za nezdvořilé zmínit takové věci před hostiteli," připouští analytik. Uzavírá však konstatováním, že výsledná morální zbabělost vede k tomu, že íránské vedení - včetně pragmatiků jako Rafsandžání - nadále věří, že mu projde vraždění, a to jak Íránců v mnoha politických věznicích Islámské republiky, tak zřejmě i těch, kdo žijí za hranicemi země.  

Související

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.
Íránská delegace v Pákistánu

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

Více souvisejících

Írán lidská práva

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

před 1 hodinou

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

před 3 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

před 4 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

před 4 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku

Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.

před 5 hodinami

Donald Trump

Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident

Americký prezident Donald Trump vyvolal na politické scéně i sociálních sítích nebývalý rozruch, když se v ostrém příspěvku na své platformě Truth Social pustil do řady dříve loajálních konzervativních komentátorů a influencerů. Předmětem sporu se stala válka v Íránu, kterou Trump zahájil a kterou část jeho dosavadních spojenců začala otevřeně kritizovat. Prezident na tyto výtky reagoval salvou urážek, v nichž své oponenty označil za „hloupé lidi“ s nízkým IQ a neúspěšné mediální osobnosti.

před 7 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána

Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.

před 8 hodinami

Kamala Harrisová

Kamala Harris zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028

Bývalá viceprezidentka Kamala Harris poprvé otevřeně promluvila o své politické budoucnosti a potvrdila, že zvažuje kandidaturu na úřad prezidenta v roce 2028. Učinila tak během pátečního vystoupení na sjezdu National Action Network v New Yorku, kde se jí revizor Al Sharpton přímo zeptal na její plány. „Přemýšlím o tom, přemýšlím o tom,“ odpověděla Harris za bouřlivého potlesku a skandování davu, který ji vyzýval k návratu do boje o Bílý dům.

před 9 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Maďarsko na prahu historického přelomu. Do voleb zbývá jediný den

Maďarsko se nachází na prahu historického přelomu. Před rozhodujícími volbami, které mohou ukončit šestnáctiletou nepřetržitou vládu Viktora Orbána a jeho strany Fidesz, vrcholí kampaň v extrémně napjaté atmosféře. Hlavní vyzyvatel Péter Magyar, bývalý insider vládního tábora, který se proti systému vzbouřil, cítí šanci na vítězství a v průzkumech si udržuje průměrný náskok deseti procentních bodů.

před 10 hodinami

Mise Artemis II byla návratem astronautů úspěšně završena

Historický milník: Mise Artemis II úspěšně dokončena, astronauti se v pořádku vrátili na Zemi

Čtyři astronauti mise Artemis II se v pátek večer úspěšně vrátili na Zemi, když jejich vesmírná kapsle Orion dosedla do hladiny Tichého oceánu u pobřeží San Diega. Posádka ve složení Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen je v dobrém zdravotním stavu. Tímto historickým okamžikem skončila desetidenní výprava, která lidstvo po více než půl století opět přiblížila k Měsíci.

před 12 hodinami

včera

StarDance představila letošní porotu. Prohlédněte si galerii

Návrat Chlopčíka a jedna novicka. StarDance odhalila složení poroty

Hvězdné účastníky letošní řady StarDance už známe, ale představování důležitých lidí pokračuje. Česká televize konkrétně odhalila nové složení poroty. Televizní diváci očekávali, že bude tříčlenná. Nakonec je to ale jinak. Mezi porotci se objeví jeden nováček. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla

Evropská letiště čelí hrozbě, která by mohla ochromit nadcházející letní prázdninovou sezónu. Pokud se v příštích třech týdnech nepodaří obnovit stabilní dodávky ropy přes Hormuzský průliv, hrozí podle odborníků systémový nedostatek leteckého paliva v celé Evropské unii. Varování přichází v době, kdy jsou globální energetické trhy otřeseny válečným konfliktem mezi USA, Izraelem a Íránem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy