Odborníci zpochybňují zapojení IS v berlínském útoku. Lví podíl na něm má vstřícná politika vůči migrantům, tvrdí významný analytik

Berlín - IS se přihlásil k Berlínskému útoku prostřednictvím své oficiální agentury Amaq. Ačkoliv oprávněnost tvrzení zůstává otevřená a německá policie stále pátrá po pachateli, už nyní je jisté, že se podařilo dosáhnout jednoho ze cílů IS: šířit strach a chaos v západní zemi za účelem prohloubení propasti mezi muslimy a všemi ostatními, tvrdí Chicago Tribune.

Německo se svou početnou muslimskou komunitou a nedávnou historií rozepří ohledně migrační politiky bylo již po dlouhou dobu nahlíženo vojenskou skupinou jako důležitý strategický cíl, i přes německým sklonem k toleranci. „Samotný fakt, že Německo hraje pouze malou roli v proti-ISIS snahách - ale je nejvýznamnějším státem v západní Evropě – jej činí dobrým místem pro vyvolání rozporů uvnitř západní aliance," říká Paul Pillar, bývalý CIA protiteroristický funkcionář a vedoucí pracovník Centra pro bezpečnostní studia Georgetown University.

„Přízrak muslimských uprchlíků a imigrantů obracejících se proti svým hostitelům v zemi, která přijala mimořádně velký podíl takových migrantů, může zesílit proti-imigrační náladu nejen v Německu, ale i jinde v Evropě," varuje Pillar.

IS v minulosti si přisvojovala zásluhy za teroristické činy spáchané osobami, které byly inspirovány jeho propagandou, ale neměly žádné přímé vazby na organizaci nebo její činitele. To se zdá být i případ německého útočníka, o kterém německá policie soudí, že to je žadatel o asylum pákistánského původu, a o kterém IS referuje jako o svém „vojákovi."

Někteří protiterorističtí odborníci však nahlížejí takováto tvrzení se skepticismem a upozorňují na nedostatek ověřených detailů, stejně jako na chování řidiče kamionu během a po útoku. Například na rozdíl od předcházejících incidentů, během nichž se zdálo, že útočníci očekávají smrt nebo „mučednictví", řidič kamionu v Berlíně prchl z vozidla a unikl tím, že se smísil s davem. Podle Aliho Soufana, bývalého FBI speciálního agenta dohlížejícího na teroristické činy, je velice jednoduché svádět útok na IS, ale je potřeba případ prozkoumat ze všech stran. „ Zdá se mi zajímavé, že vidíme nějaké věci, které jsme ještě neviděli," upozorňuje Soufan na specifičnost berlínského incidentu.

Podle Lorenza Vidina, ředitele programu o extremismu na George Washington University, útok mohl být inspirován džihádistickou ideologií, ale nebyl asi operačně spojen s IS a šlo zřejmě o věc příležitosti. Nicméně, pro IS se jedná o důležitý strategický krok. Podle Vidina je jedním z nejpodstatnějším – a nejvíce paradoxním důvodům – proč je Německo pro IS důležitým strategickým cílem jeho politika otevřených dveří vůči syrským uprchlíkům.

„Z pohledu ISIS tato politika odvádí přirozené občany z chalífátu, ukazuje jeho bankrot. Každý uprchlík, který je vítán v Německu, je živým důkazem toho, jak většina muslimů chce mít málo co do činění s projektem ISIS," tvrdí Vidino. Jako jiní, i on považuje berlínský útok za významnou podporu v širším strategickém úsilí zvýšit napětí mezi muslimy a ne-muslimy. „Útok na takovou ctěnou, populární a křesťanskou tradici zcela jistě zabírá v tomto směru."

Propagandistická mašinérie IS vyprodukovala v posledních měsících stovky zpráv naléhajících na své podporovatele, aby prováděli teroristické útoky bez ohledu na konkrétní pokyny. Intenzita těchto výzev stoupla poté, co IS utrpěl sérii vojenských porážek v Iráku a Sýrii. V listopadu francouzská mutace médií IS vyzvala evropské muslimy, aby replikovali teroristický útok provedený v Nice,ve kterém francouzský Tunisan kamiónem zabil 86 lidí. V jednom příspěvku reagujícím na výzvu muslimský muž sliboval, že vezme kamión a vyjede ke svým nepřátelům, kterým uštědří „pravý trest, až budou „zastiženi zármutkem".

Související

Berlínská zeď Komentář

Pád Berlínské zdi před 35 lety je symbol. Studenou válku ale neukončil

Uplynulo 35 let od chvíle, kdy obyvatelstvu Německé demokratické republiky tamní komunistická moc přestala bránit v opuštění státu přes silně střeženou hranici do západních sektorů rozděleného Berlína. Pomyslný pád Berlínské zdi 9. listopadu se následně zapsal do dějin jako symbolický moment, který ukončil více než čtyři desetiletí trvající rozdělení Evropy. Mnozí jej vnímají také jako konec studené války. Ačkoliv podobné symboly hrají v konstrukci výkladů historie důležitou úlohu, představují také past, která může znesnadnit hledání skutečných příčin přelomových dějinných událostí.

Více souvisejících

Berlín teroristický útok na vánočních trzích v Berlíně (19.12.2016) Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Íránské drony revolučních gard

Bahrajn likviduje íránské rakety a drony, Kuvajt po útocích zavřel letiště

Vojenské velení Bahrajnu oznámilo, že tamní protivzdušná obrana ve středu úspěšně zachytila a zlikvidovala tři rakety a několik bezpilotních letounů. Armáda ostře odsoudila tyto vzdušné údery a obvinila Teherán z pokračujícího nepřátelského přístupu vůči celému regionu. Podle oficiálního prohlášení generálního štábu Írán systematicky cílí svými raketovými a dronovými útoky na civilní objekty v Bahrajnském království. Všechny bahrajnské zbraně a armádní jednotky byly uvedeny do stavu nejvyšší bojové pohotovosti a obranné připravenosti, přičemž úřady zároveň varovaly civilní obyvatelstvo, aby se nedotýkalo žádných podezřelých předmětů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy