Chystá se Německo na světovou válku? Bojí se a přemýšlí o zbrojení

Co je charakterizuje Trumpovský, post-americký svět? Je to návrat k geopolitice, která vládla v 20 století a 19 století, domnívá se Niels Annen, zákonodárce z levého středu sociálních demokratů. Frank-Walter Steinmeier, bývalý ministr zahraničí, který nyní bude kandidovat na prezidenta, prohlásil, že vítězstvím Trumpa "starý svět 20. století zmizel" a že Němci se budou muset připravit na drastické změny. Tyto dva názory dobře ilustrují úzkost, která v souvislosti s Trumpovou politikou vládne v Berlíně. Trump přináší jak nejistou budoucnost, tak návrat až bolestně známé minulosti.

„ Že někdo jako pan Bannon, kdo má kontakty s pravicovými, až fašistickými, skupinami zde v Evropě, sedí v Bílém domě, je opravdu znepokojivé,“ říká Annen. Vrásky na čele mu dělá taktéž vstřícný postoj Trumpa k Moskvě, který by mohl vést k přistoupení na ruské podmínky a odříznutí Evropy, která by se tak mohla stát lovnou zvěří pro Rusko. „To, co nacházím destabilizující je jeho oznámení, že bude uzavírat dohody s národními členskými státy, protože to bude rozdělovat EU," říká Franziska Brantner, poslankyně za Stranu zelených. Trump opakovaně velebil Brexit a též zpochybňoval užitečnost NATO.

Psali jsme: České VIDEO buší do Trumpa: Nedávejte nás Putinovi, dejte mu Slovensko, Je to takové naše Mexiko Vy že jste nejlepší na světě? Česko a další země poslaly Trumpovi vzkaz  

Německo je poněkud neobvyklé mezi státy střední síly. Většina z nich spoléhá alespoň částečně na nějakou tradiční formu moci – Británie má svou vojenskou sílu, Indie regionální dominanci, Izrael jaderný program. Německo se důrazně vyvaruje takových aktivit, plně se spoléhá na budování konsensu a prosazování míru měkkými mocenskými nástroji jako je vzájemný obchod. Tyto síly však fungují pouze v rámci liberálního evropského řádu, který se zdá mizet – a Německo si pokládá palčivou otázku, zda si může dovolit takto pokračovat.

V Německu bylo v posledních desetiletích otázka většího vojenského posílení tabu. Vědomí nacistické éry a druhé světové války nutilo Německo k tomu, aby se věnovalo primárně svému ekonomickému, nikoliv vojenskému potenciálu. Úder proti Rusku za přivlastnění Krymu byl v souladu s touto politikou veden ekonomicky a Německo nikdy do misí NATO neposlalo více než pár vojáků. Nyní však sílící evropský populismus, sebevědomé Rusko a vzdalující se USA nutí Německo vyřešit palčivou otázku, zda by bylo schopné vzít na sebe úlohu evropského hegemona nejenom v ekonomické, ale i vojenské sféře.

Podle New York Times Německo nemůže vzít na sebe tuto roli.  Jeho regionální vzrůst mu umožňuje mít dostatek moci, aby se mohlo zasadit o některé politiky týkajících se menších států, ale ne natolik, aby si dokázalo vynutit jednotu ve všech otázkách. Jak ukazuje případ úsporných plánů, které Německo využívalo na úkor svých chudších sousedů, jeho mocenské působení nevyvolává pokoru, ale spíše hněv. „Nikdy to nebude politika buď jste s námi nebo proti nám, protože pak tyto země budou proti nám, " vysvětluje Annen.

Psali jsme: Odhalí Trump všechny tajnosti Obamovy dohody s Íránem? Trump ukazuje pravou tvář USA: pokrytectví a korupci, hněvá se íránský vůdce Soud dokončil jednání k migračnímu dekretu, Trump hodlá rozhodnutí respektovat  

Německo se obává, že změkčení amerických a západoevropských obranných závazků by mohlo donutit některé východoevropské státy k zajištění si spojenectví s Ruskem. Ruský tlak by pak mohl stoupnout a zbavit Německo posledních spojenců a zanechat jej osamocené v době, kdy není prozíravé být sám. Zatím východoevropské státy mohou být přitahovány německou ekonomikou, která dosahuje trojnásobné velikosti té ruské, ale ta těžko nahradí americké bezpečností záruky. Německá armáda postrádá mnohé základy, jako je dostatečná munice, o které se opírají americké síly. I pokud by Německo zvýšilo svoji vojenskou sílu, bude mu dlouho trvat, než by mohlo hrát významnou evropskou obrannou roli.

"Neexistuje žádná náhrada za Spojené státy, pokud jde o evropskou bezpečnost," tvrdí Norbert Röttgen, zákonodárce z Křesťansko-demokratické unie, strany kancléřsky Angely Merkelové. Podle výzkumů veřejného mínění Pew mezi členy NATO jen 38% Němců si myslí, že by Německo mělo chránit své spojence v NATO, které sdílejí hranice s Ruskem, pokud by byli napadeni.

Psali jsme: Merkelová a Szydlová jednaly ve Varšavě o budoucnosti EU a hospodářství Putin telefonoval Merkelové. Kyjev maří mírové dohody k Donbasu, řekl kancléřce Merkelová chce s USA hledat společnou řeč, kde jen to bude možné  

Německo se obává, že Trumpův despekt vůči evropským vůdcům by mohla vést k jakési dohodě s Ruskem, ze které by byli vyloučeni. To by mohlo vést k tomu, že by východní Evropa byla rozdělena mezi zóny vlivu. Němečtí představitelé takovou možnost označují  slovem "Zwischen-Europa." Výraz, který znamená "prostřední Evropa“ nebo „mezi Evropa“ a pochází z meziválečného období, kdy jej Němci používali k popisu pohraničí mezi Německem a Sovětským svazem. Je zde připomínána jako částečná příčina druhé světové války. Nyní však neslouží primárně jako varování před válkou, ale jako připomínka poválečného řádu, které je pro mnohé v rostoucím nebezpečím. Pokud je varováním, tak před křehkostí liberálního řádu a před hrůzami starého řádu, na které Německo musí upomínat i ve chvíli, kdy na ně svět zapomíná.