Kdo stojí za "falešnými zprávami"? Investigativní novinář ukazuje na viníka

MAGAZÍN (New York) - Tzv. falešné zprávy se staly předmětem titulků. Mnohá renomovaná západní média jako New York Times, Washington Post, CNN a další je vykreslují jako jedno z největších nebezpečí pro moderní demokratickou společnost.

Tyto média ukazují na Rusko jako hlavního producenta falešných zpráv, který je využívá v „hybridní“ válce pro západní společnosti. Podle investigativního novináře Roberta Parryho, zakladatele magazínu Consortiumnews, však v západním hysterickém osočování Ruska leží nebezpečí, že mezi falešné zprávy budu řazeny i legitimní připomínky k současnému nastavení světa a dojde tak k zastavení demokratické diskuze.

Parry přiznává ,že existují skutečně falešné zprávy, které jsou prokazatelně nepravdivé a jejichž účelem není nic jiného než zvýšit čtenost stránky. Těch je však jenom pár. Problémem podle Parryho je, že západní média představují celou propracovanou státní mašinérii produkující, ačkoliv se jedná jen o pár webů provozovaných mladými podnikateli mimo Rusko, kteří se jen snaží těžit z touhy lidí po lidí po informacích podporujících jejich předsudky.

Parry tvrdí, že západní média sami tvoří falešné zprávy tím, že bez evidence a pouze na základě předsudků vykreslují Rusko jako hlavního producenta falešných zpráv. Jako příkladovou studii uvádí titulní článek deníku New York Times, kritizující falešné zprávy jako hrozbu pro Evropu. Jeho autoři Mark Scott a Melissa Eddyová tvrdí, že z 2500 zpráv „vyvrácených“agenturou EU na boj proti propagandě Stratcom East, jich je většina nějak napojena na Rusko, aniž by však autoři identifikovali tyto spojení. Parry vyčítá článku, že směšuje dva separátní koncepty – jmenovitě falešné zprávy a kritiku EU.

Zatímco falešné zprávy je správné kritizovat, Parry nevidí jako vhodné považovat kritiku politické instituce, považovanou mnohými Evropany za vzdálenou, elitářskou, a přehlížející jejich potřeby a zájmy, za nástroj ruské propagandy na destabilizaci důvěry evropských občanů v jejich instituce. EU si v odcizování Evropanů vystačí sama, bez pomoci, svou neschopností, nešikovností a nemotorností vyřešit a postavit se palčivým problémům jako je ekonomická či uprchlická krize, ironicky podotýká Parry. Namísto toho, aby uznaly vlastní chyby a čelily legitimním obavám občanů, EU, ale i vláda USA, nachází snadného obětního beránka v Rusku. A aby skutečně přesvědčili občany o své pravdě, neváhají představitelé vlád EU a USA financovat specialisty na propagandu, aby zdiskreditovali politickou kritiku tím, že ji spojí s Ruskem.

Ještě horší je podle Parryho skutečnost, že mediální domy odrážející názory politického establishmentu získaly podporu velkých technologických společností jako Facebook a Google a tím dosáhly opomíjení nezávislých zpravodajských webů, které nepřijímají převládající konvenční moudrost. Parry považuje podobnou kontrolu za předzvěst příchodu Velkého bratra, nutícího veřejnost věřit jen jeho verzi pravdy a systematicky ničící ty, které tyto schémata nepřijímají. V hlavních mainstreamových médiích tak je takřka nemožné, aby zazněl hlas neukazující na Rusko jako na zdroj všeho zla.

Západ a propaganda

Ačkoliv Times prezentuje Stratcom jako organizaci pracující pro dobro obecného zájmu, podle Parryho se jedná čistě o skupinu využívajících psychologických operací k ovlivňování veřejné myšlení. Nejen EU, ale i NATO má i svou vlastní Stratcom operační skupinu se sídlem v Lotyšsku. USA mají Agency for International Development (Agentura pro mezinárodní rozvoj) a velký vliv v šíření západních propagandistických příběhů má i Open Society miliardáře George Sorose, vypočítává Parry různé skupiny bojující proti falešným zprávám.

Kdyby tyto skupiny existovaly v letech 2002-2003, tvrdí Parry, zcela nepochybně by nálepkovaly ty, co by zpochybňovaly důvody k invazi do Iráku, jako šiřitele falešných zpráv, z nichž má užitek Saddám Husajn. Nyní jsou do podobné kategorie vhozeni ti, co nepřijímají démonizaci Ruska a Putina. Namísto toho, aby rozvíjely svobodnou výměnu názorů, západní média ihned ukončují diskuzi a osočují lidi s odlišným názorem jako „Putinovi obhájce“ či „moskevské loutky“, rozčiluje se Parry.

To však jde proti duchu demokracie i intelektuální podezřívavosti, kterým tisk proslul. Takový přístup zabraňuje totiž tomu, aby se vážně prozkoumala skutečnost stojící za novou studenoválečnou propagandou. Zvláště složitá situace na Ukrajině, vystavěná hrubému zjednodušování,  si říká o hlubší analýzu, tvrdí Parry. Na Západě není dovoleno hovořit o násilném svrhnutí prezidenta Viktora Janukovyča jako o puči, zatímco volba převážně etnických Rusů přidat se k Rusku je popisována jako ruská invaze. Ohledně ukrajinské krize vládou pochybnosti, které se na Západě nesmějí vyslovit nahlas –jakou roli měly USA ve změně režimu a proč se nikdy neukázaly důkazy o ruských vojácích překračujících hranice.  

Ruská média jsou v mediálním prostředí ovlivňovaným Západem odstavena na druhou kolej jako nedůvěryhodná a ze své podstaty falešná. Západní média nedovolují ruským médiím, aby kritizovala ty politiky, co kritizují Rusko, píše Parry a opět cituje článek New York Times, ve kterém se píše, že mnohé falešná tvrzení se snaží podkopat pozici francouzského kandidáta na prezidenta Emmanuela Marcona, který je pro EU.

Podle Parryho je zarážející už to, že Times neuvádí žádné příklady těchto falešných tvrzení, ale mnohem více zarážející je to, že Times vykresluje kritiku politika médiem jiné země jako jakýsi akt agrese. Tím je značně redukována možnost jakékoliv debaty a svobody projevu. Kdyby se tato strategie důkladně aplikovala i v případě západních médiích, tak by si evropská média píšící kriticky o Donaldu Trumpovi si zasloužila americkou odvetu, upozorňuje Parry.

Související

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 
Chemické zbraně

Proč Kyjev zabil Kirillova? Používání chemických zbraní na Ukrajině není výjimkou

Obvinění z použití chemických zbraní během války na Ukrajině vzbuzují vážné obavy a znovu otevírají diskusi o respektování mezinárodního práva v konfliktech. Poslední události, včetně údajného atentátu na generála Igora , velitele ruských sil radiační, chemické a biologické ochrany, přitahují pozornost ke kontroverzní otázce využívání zakázaných látek na bojištích.

Více souvisejících

Rusko Donald Trump Vladimír Putin Kybernetická bezpečnost Bezpečnostní agentury The New York Times The Washington Post CNN

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy