Kdo stojí za "falešnými zprávami"? Investigativní novinář ukazuje na viníka

MAGAZÍN (New York) - Tzv. falešné zprávy se staly předmětem titulků. Mnohá renomovaná západní média jako New York Times, Washington Post, CNN a další je vykreslují jako jedno z největších nebezpečí pro moderní demokratickou společnost.

Tyto média ukazují na Rusko jako hlavního producenta falešných zpráv, který je využívá v „hybridní“ válce pro západní společnosti. Podle investigativního novináře Roberta Parryho, zakladatele magazínu Consortiumnews, však v západním hysterickém osočování Ruska leží nebezpečí, že mezi falešné zprávy budu řazeny i legitimní připomínky k současnému nastavení světa a dojde tak k zastavení demokratické diskuze.

Parry přiznává ,že existují skutečně falešné zprávy, které jsou prokazatelně nepravdivé a jejichž účelem není nic jiného než zvýšit čtenost stránky. Těch je však jenom pár. Problémem podle Parryho je, že západní média představují celou propracovanou státní mašinérii produkující, ačkoliv se jedná jen o pár webů provozovaných mladými podnikateli mimo Rusko, kteří se jen snaží těžit z touhy lidí po lidí po informacích podporujících jejich předsudky.

Parry tvrdí, že západní média sami tvoří falešné zprávy tím, že bez evidence a pouze na základě předsudků vykreslují Rusko jako hlavního producenta falešných zpráv. Jako příkladovou studii uvádí titulní článek deníku New York Times, kritizující falešné zprávy jako hrozbu pro Evropu. Jeho autoři Mark Scott a Melissa Eddyová tvrdí, že z 2500 zpráv „vyvrácených“agenturou EU na boj proti propagandě Stratcom East, jich je většina nějak napojena na Rusko, aniž by však autoři identifikovali tyto spojení. Parry vyčítá článku, že směšuje dva separátní koncepty – jmenovitě falešné zprávy a kritiku EU.

Zatímco falešné zprávy je správné kritizovat, Parry nevidí jako vhodné považovat kritiku politické instituce, považovanou mnohými Evropany za vzdálenou, elitářskou, a přehlížející jejich potřeby a zájmy, za nástroj ruské propagandy na destabilizaci důvěry evropských občanů v jejich instituce. EU si v odcizování Evropanů vystačí sama, bez pomoci, svou neschopností, nešikovností a nemotorností vyřešit a postavit se palčivým problémům jako je ekonomická či uprchlická krize, ironicky podotýká Parry. Namísto toho, aby uznaly vlastní chyby a čelily legitimním obavám občanů, EU, ale i vláda USA, nachází snadného obětního beránka v Rusku. A aby skutečně přesvědčili občany o své pravdě, neváhají představitelé vlád EU a USA financovat specialisty na propagandu, aby zdiskreditovali politickou kritiku tím, že ji spojí s Ruskem.

Ještě horší je podle Parryho skutečnost, že mediální domy odrážející názory politického establishmentu získaly podporu velkých technologických společností jako Facebook a Google a tím dosáhly opomíjení nezávislých zpravodajských webů, které nepřijímají převládající konvenční moudrost. Parry považuje podobnou kontrolu za předzvěst příchodu Velkého bratra, nutícího veřejnost věřit jen jeho verzi pravdy a systematicky ničící ty, které tyto schémata nepřijímají. V hlavních mainstreamových médiích tak je takřka nemožné, aby zazněl hlas neukazující na Rusko jako na zdroj všeho zla.

Západ a propaganda

Ačkoliv Times prezentuje Stratcom jako organizaci pracující pro dobro obecného zájmu, podle Parryho se jedná čistě o skupinu využívajících psychologických operací k ovlivňování veřejné myšlení. Nejen EU, ale i NATO má i svou vlastní Stratcom operační skupinu se sídlem v Lotyšsku. USA mají Agency for International Development (Agentura pro mezinárodní rozvoj) a velký vliv v šíření západních propagandistických příběhů má i Open Society miliardáře George Sorose, vypočítává Parry různé skupiny bojující proti falešným zprávám.

Kdyby tyto skupiny existovaly v letech 2002-2003, tvrdí Parry, zcela nepochybně by nálepkovaly ty, co by zpochybňovaly důvody k invazi do Iráku, jako šiřitele falešných zpráv, z nichž má užitek Saddám Husajn. Nyní jsou do podobné kategorie vhozeni ti, co nepřijímají démonizaci Ruska a Putina. Namísto toho, aby rozvíjely svobodnou výměnu názorů, západní média ihned ukončují diskuzi a osočují lidi s odlišným názorem jako „Putinovi obhájce“ či „moskevské loutky“, rozčiluje se Parry.

To však jde proti duchu demokracie i intelektuální podezřívavosti, kterým tisk proslul. Takový přístup zabraňuje totiž tomu, aby se vážně prozkoumala skutečnost stojící za novou studenoválečnou propagandou. Zvláště složitá situace na Ukrajině, vystavěná hrubému zjednodušování,  si říká o hlubší analýzu, tvrdí Parry. Na Západě není dovoleno hovořit o násilném svrhnutí prezidenta Viktora Janukovyča jako o puči, zatímco volba převážně etnických Rusů přidat se k Rusku je popisována jako ruská invaze. Ohledně ukrajinské krize vládou pochybnosti, které se na Západě nesmějí vyslovit nahlas –jakou roli měly USA ve změně režimu a proč se nikdy neukázaly důkazy o ruských vojácích překračujících hranice.  

Ruská média jsou v mediálním prostředí ovlivňovaným Západem odstavena na druhou kolej jako nedůvěryhodná a ze své podstaty falešná. Západní média nedovolují ruským médiím, aby kritizovala ty politiky, co kritizují Rusko, píše Parry a opět cituje článek New York Times, ve kterém se píše, že mnohé falešná tvrzení se snaží podkopat pozici francouzského kandidáta na prezidenta Emmanuela Marcona, který je pro EU.

Podle Parryho je zarážející už to, že Times neuvádí žádné příklady těchto falešných tvrzení, ale mnohem více zarážející je to, že Times vykresluje kritiku politika médiem jiné země jako jakýsi akt agrese. Tím je značně redukována možnost jakékoliv debaty a svobody projevu. Kdyby se tato strategie důkladně aplikovala i v případě západních médiích, tak by si evropská média píšící kriticky o Donaldu Trumpovi si zasloužila americkou odvetu, upozorňuje Parry.

Související

Alexej Navalnyj

Moskva vydala Navalného tělo. Není však jasné, jak bude vypadat pohřeb

Ruský stát v sobotu předal tělo zesnulého opozičního politika Alexeje Navalného jeho matce Ljudmile, oznámila to mluvčí Kira Jarmyšová. Vdova Julija Navalná předtím vyzvala Moskvu, aby rodině vydala tělo za účelem uspořádání pohřbu. Obvinila také prezidenta Vladimira Putina z toho, že mučí Navalného mrtvolu. Označila to za pohanství a satanismus. 

Více souvisejících

Rusko Donald Trump Vladimír Putin Kybernetická bezpečnost Bezpečnostní agentury The New York Times The Washington Post CNN

Aktuálně se děje

včera

včera

Alexej Navalnyj

Moskva vydala Navalného tělo. Není však jasné, jak bude vypadat pohřeb

Ruský stát v sobotu předal tělo zesnulého opozičního politika Alexeje Navalného jeho matce Ljudmile, oznámila to mluvčí Kira Jarmyšová. Vdova Julija Navalná předtím vyzvala Moskvu, aby rodině vydala tělo za účelem uspořádání pohřbu. Obvinila také prezidenta Vladimira Putina z toho, že mučí Navalného mrtvolu. Označila to za pohanství a satanismus. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 

Aktualizováno včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta postoupila do osmifinále Evropské ligy. Galatasaray porazila i díky přesilovce jasně 4:1

O velkém úspěchu může mluvit český klubový fotbal poté, co ve čtvrtek Sparta doma na Letné nakonec celkem jasně porazila turecký Galatasaray Istanbul 4:1 a v součtu s předešlým venkovním výsledkem (3:2 pro Galatasaray) tak postoupila do osmifinále Evropské ligy. V osmifinále dvou evropských soutěží (Evropská liga a Konferenční liga) se tak nacházejí hned tři čeští zástupci. Kromě Sparty se v osmifinále EL představí také Slavia, v osmifinále EKL pak Plzeň.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Dva roky války na Ukrajině: Putinovy lži, brutální bitvy a konec v nedohlednu

Před dvěma lety ruské jednotky překročily hranice suverénní Ukrajiny. Hned brzy ráno první šrámy války utrpěla řada měst v čele s Kyjevem, Charkovem či Oděsou. Ruské rakety začaly nevybíravě brát životy mužů, žen a dětí. Dne 24. února 2022 se rozhořel největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Španělská chřipka

Španělská chřipka si nedala pokoj, před 105 lety opět udeřila. Komu se stala osudnou?

V prvních měsících roku 1919, tedy před 105 lety, začala po krátké pauze ve světě znovu řádit španělská chřipka. Obávaná nemoc tehdy udeřila již ve třetí vlně, a ačkoliv se už neprojevila v plné síle, znovu zabíjela. V některých zemích se nemocnice rychle plnily nakaženými, nestíhaly se vyrábět rakve pro oběti epidemie, umírali významní státníci nebo třeba umělci.

včera

Policie ČR

Muž z Plzeňska vyhrožoval střelbou. Doma měl granátomet

Policie po tragickém prosincovém útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy poměrně často zasahuje proti lidem, kteří vyhrožují tím, že se stane něco podobného. Strážci zákona v tomto týdnu zadrželi muže, který hrozil střelbou a zároveň měl doma protitankový granátomet.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

František Straka se vrací k trenérskému kormidlu. Míří na Slovensko zachraňovat další klub

Bývalý trenér Sparty, Slavie i české fotbalové reprezentace František Straka byl po čase opět povolán do služby a opět na Slovensko. Tam se vrací po roce, kdy ho povolal Trenčín nacházející se tehdy na předposledním místě tabulky slovenské ligy, aby ho zachránil. To se povedlo, když Trenčín nakonec skončil devátý a to poté, co Straka se svými svěřenci dokázal uhrát 14 bodů během osmi duelů. Nyní ho čeká podobná záchranářská mise, přičemž bude pro změnu trénovat Michalovce.

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Konec v nedohlednu. Ohlédnutí za dvěma roky války na Ukrajině

Uplynuly dva roky od zahájení otevřené vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině. Konflikt si za tu dobu vyžádal téměř jistě šestimístný počet životů. Zahynuly také tisíce, v drtivé většině případů ukrajinských civilistů. Více než 3,5 milionu lidí před boji uprchlo z domovů. Válka, jejíž konec není v dohledu, nadále představuje jeden z hlavních zdrojů mezinárodního napětí. Během 24 měsíců o ní bylo v tuzemském veřejném prostoru napsáno a řečeno mnohé. Potvrdila se přitom jen malá část predikcí a interpretací. Pochmurné výročí tak může komentátorům a analytikům nabídnout dobrý moment pro kritické zhodnocení svých slov. 

včera

Počasí se o víkendu mírně oteplí. V neděli naměříme 13 stupňů

V sobotu ráno postoupí zvlněná studená fronta dále k severovýchodu. Počasí u nás bude nadále ovlivňovat brázda nízkého tlaku vzduchu nad západní Evropou. Uvedl to ČHMÚ.cz.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy