Favorité francouzských prezidentských voleb? Rozdíly v preferencích jsou minimální

Paříž - Francie zažije tuto neděli velmi těsný souboj. Kdo nakonec usedne do Elysejského paláce a stane se prezidentem Francie? Podle průzkumu IFOP pro francouzský deník Paris Match jsou rozdíly mezi prvními čtyřmi kandidáty minimální.

První kolo voleb francouzského prezidenta se bude konat už tuto neděli. Pokud žádný z kandidátů nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu hlasů, postoupí do druhého kola dva nejsilnější kandidáti z kola prvního. Druhé kolo by se mělo konat 7. května. Podle výzkumu společnosti IFOP, který pravidelně zveřejňuje deník Paris Match, jsou předpokládané výsledky velmi vyrovnané. 

V prvním kole by k dnešnímu dni zvítězil nejmladší kandidát, centrista Emmanuel Macron se ziskem 23,5 %. Těsně by tak porazil kandidátku nacionální Národní Fronty Marine Le Pen, té by vhodilo svůj hlas 22,5 % voličů. 

Napínavý souboj je sváděn také o třetí místo. Na něj se vrátil pravicový kandidát François Fillon, mnohými už odepsaný, získal by 19,5 % hlasů. Porazil by tak o pouhé půl procenta radikálně-levicového Jeana-Luce Mélenchona, kterému vzrostla popularita krátce po dvou televizních debatách (19% hlasů). 

Rozdíl mezi prvním a čtvrtým místem podle průzkumů tak činí ani ne 5 procent voličů. Kandidát socialistů Benoît Hamon je na pátém místě s velkým odstupem, oslovil by pouze 7,5 % voličů. 

Kdo se pustí do boje o post prezidenta?

Bývalý ministr hospodářství Emmanuel Macron (39) je jedním z favoritů prezidentských voleb ve Francii 23. dubna a 7. května. Coby bývalý investiční bankéř v zemi, kde mnoho lidí nesnáší svět vysokých financí, je novou tváří a nabízí centristický kompromis voličům unaveným dosavadní politickou elitou.

Za šest let přivedla Marine Le Penová (48) svoji stranu Národní fronta (FN) z okraje politické scény na výsluní. Před letošními prezidentskými volbami 23. dubna a 7. května se stala první skutečnou aspirantkou na pozici prezidentky a také první příslušnicí krajně pravicové strany na tento post od druhé světové války.

Právník a politik François Fillon (63) se v politice úspěšně pohybuje už od 70. let. Překvapivý vítěz primárek francouzské pravice před prezidentskými volbami 23. dubna a 7. května plánuje překvapivě tvrdé reformy, jeho šance ale citelně poklesly po nedávném skandálu s fiktivním zaměstnáváním příbuzných. Je to první skandál v jeho 36leté politické kariéře.

Bývalý ministr Jean-Luc Mélenchon, který před lety stál u zrodu Socialistické strany (PS), kandidoval na úřad prezidenta Francie v minulých volbách (přes 11 procent hlasů). Tentokrát stojí v čele mladého hnutí Nepoddajná Francie, které založil v roce 2015, a má podporu francouzských komunistů. Je dobrý řečník, umí strhnout davy i ostře napadat své protikandidáty.

Související

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

Více souvisejících

Francie Paříž Marine Le Pen Emmanuel Macron Benoit Hamon François Fillon prezident Francie

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 2 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy