Favorité francouzských prezidentských voleb? Rozdíly v preferencích jsou minimální

Paříž - Francie zažije tuto neděli velmi těsný souboj. Kdo nakonec usedne do Elysejského paláce a stane se prezidentem Francie? Podle průzkumu IFOP pro francouzský deník Paris Match jsou rozdíly mezi prvními čtyřmi kandidáty minimální.

První kolo voleb francouzského prezidenta se bude konat už tuto neděli. Pokud žádný z kandidátů nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu hlasů, postoupí do druhého kola dva nejsilnější kandidáti z kola prvního. Druhé kolo by se mělo konat 7. května. Podle výzkumu společnosti IFOP, který pravidelně zveřejňuje deník Paris Match, jsou předpokládané výsledky velmi vyrovnané. 

V prvním kole by k dnešnímu dni zvítězil nejmladší kandidát, centrista Emmanuel Macron se ziskem 23,5 %. Těsně by tak porazil kandidátku nacionální Národní Fronty Marine Le Pen, té by vhodilo svůj hlas 22,5 % voličů. 

Napínavý souboj je sváděn také o třetí místo. Na něj se vrátil pravicový kandidát François Fillon, mnohými už odepsaný, získal by 19,5 % hlasů. Porazil by tak o pouhé půl procenta radikálně-levicového Jeana-Luce Mélenchona, kterému vzrostla popularita krátce po dvou televizních debatách (19% hlasů). 

Rozdíl mezi prvním a čtvrtým místem podle průzkumů tak činí ani ne 5 procent voličů. Kandidát socialistů Benoît Hamon je na pátém místě s velkým odstupem, oslovil by pouze 7,5 % voličů. 

Kdo se pustí do boje o post prezidenta?

Bývalý ministr hospodářství Emmanuel Macron (39) je jedním z favoritů prezidentských voleb ve Francii 23. dubna a 7. května. Coby bývalý investiční bankéř v zemi, kde mnoho lidí nesnáší svět vysokých financí, je novou tváří a nabízí centristický kompromis voličům unaveným dosavadní politickou elitou.

Za šest let přivedla Marine Le Penová (48) svoji stranu Národní fronta (FN) z okraje politické scény na výsluní. Před letošními prezidentskými volbami 23. dubna a 7. května se stala první skutečnou aspirantkou na pozici prezidentky a také první příslušnicí krajně pravicové strany na tento post od druhé světové války.

Právník a politik François Fillon (63) se v politice úspěšně pohybuje už od 70. let. Překvapivý vítěz primárek francouzské pravice před prezidentskými volbami 23. dubna a 7. května plánuje překvapivě tvrdé reformy, jeho šance ale citelně poklesly po nedávném skandálu s fiktivním zaměstnáváním příbuzných. Je to první skandál v jeho 36leté politické kariéře.

Bývalý ministr Jean-Luc Mélenchon, který před lety stál u zrodu Socialistické strany (PS), kandidoval na úřad prezidenta Francie v minulých volbách (přes 11 procent hlasů). Tentokrát stojí v čele mladého hnutí Nepoddajná Francie, které založil v roce 2015, a má podporu francouzských komunistů. Je dobrý řečník, umí strhnout davy i ostře napadat své protikandidáty.

Související

Více souvisejících

Francie Paříž Marine Le Pen Emmanuel Macron Benoit Hamon François Fillon prezident Francie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy