ROZHOVOR | Na Ukrajině není občanská válka, napadlo nás Rusko, míní velvyslanec

ROZHOVOR - Na Ukrajině se neodehrává občanská válka. Jde o agresi ze strany Ruska, které má v pohraničních oblastech desítky tisíc lidí a několik tisíc tanků. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to uvedl nový ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis. Prozradil také, jak Ukrajina pohlíží na Českou republiku a jaké s ní má vztahy.

Jevhen Perebyjnis je současný ukrajinský velvyslanec v České republice. V Česku již pracoval v devadesátých letech jako tajemník na ukrajinské ambasádě, zná dobře český jazyk. Jako velvyslanec pracoval také v Lotyšsku a ve Švédsku, působil i jako mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí. V minulosti působil jako Generální konzul Ukrajiny ve slovenském Prešově. Post velvyslance v Česku obsadil letos v březnu. EuroZprávy.cz přinášejí první část rozhovoru o vztahu Česka a Ukrajiny a konfliktu, který pokračuje na některých ukrajinských územích. 

Jak se vám líbí v České republice?

Možná v hodnocení nebudu objektivní, opravdu mám rád Českou republiku, mám rád Prahu, pracoval jsem v České republice dohromady 7 let a mám k ní osobní vztah. V mé diplomatické kariéře je Česká republika nejdůležitější zemí, ve které jsem pracoval a myslím, že znám tento národ.

Působil jste zde už mezi lety 1994-1998 jako tajemník na ukrajinské ambasádě. Jak se Česko a nálady Čechů od té doby proměnily?

Musím říci, že Česká republika udělala velký pokrok. Stala se členem EU a NATO a všech nejdůležitějších organizací, je to pro ni velkou výhodou ve srovnání s jinými státy bývalého komunistického bloku. Co se týče proevropských a prozápadních nálad, tak si myslím, že zůstaly a upevnily se, i když občas tady zaslechnu nějaké ne příliš optimistické hodnocení členství ČR v EU a i v NATO. Pomohlo to ČR stát se vyspělou a demokratickou zemí. I když se europesimismus objevuje, myslím, že většina Čechů prozápadní směřování přijala.

Po roce 1989 se Česká republika vydala svobodnou cestou, přijala právní řád a zvolila si takový systém, který si mohla sama určit. Naučili se Češi pracovat se svobodou?

Myslím, že český národ měl vždy touhu po svobodě, ve srovnání s jinými postkomunistickými zeměmi. Příkladem může být rok 1968 i 1989 – Československo bylo jednou z prvních zemí, která se vydala za svobodou. Na Ukrajině je ČR vnímána jako jedna z nejdemokratičtějších a proevropských zemí. I když stále je tu část společnosti, která má jakousi nostalgii na komunistické časy, ale myslím, že je v menšině.

Tato část společnosti je často podněcována osobou prezidenta Miloše Zemana, který se netají tím, že vyznává názory, které pro mnohé znamenají jakýsi posun na východ, je to pro vás v pořádku? Nevadí vám rozkol mezi směřováním vlády a prezidenta?

To je na českém národu, koho si zvolí. Ukrajina respektuje výběr českého národa a jsme připraveni pracovat s tou vládou a tím prezidentem, koho Češi zvolí. Nechtěl bych konkrétně hodnotit české politiky a politické strany, není to můj úkol. Můj úkol je přispět k dobrým vztahům mezi oběma zeměmi. Samozřejmě, že když některé výroky českých politiků nějakým způsobem poškozují zájmy Ukrajiny, tak musíme reagovat a vysvětlovat náš postoj. Chtěl bych poděkovat české vládě a českému národu za podporu, kterou skutečně cítíme a potřebujeme.

Jak je vnímán prezident Miloš Zeman na Ukrajině?

Prezident ČR je a vždy bude vnímán na Ukrajině jako prezident přátelského národa. Když však pocítíme, že některé výroky českých politiků poškozují ukrajinsko-české vztahy, tak to otevřeně řekneme. Mezi přáteli musí být otevřenost. V případě cest některých českých poslanců na východní Ukrajinu či na Krym a jejich případná podpora nezákonných složek na Donbasu, na to musíme reagovat razantně. Bohužel jsme museli zakázat vstup na Ukrajinu několika českým poslancům, kteří v rozporu s ukrajinskou legislativou navštívili okupovaná území Ruskou federací. Náš přístup ke všem zahraničním politikům je rovnocenný nehledě na to, zda se jedná o ministra, poslance. Požadujeme, aby respektovali mezinárodní právo a územní celistvost Ukrajiny.

Jaká je aktuální situace na východě Ukrajiny? V českých médiích postupně ubývá zpráv o tomto konfliktu.

Máme dva zdroje konfliktů, je to Krym a Donbas. Na Krymu máme dočasnou okupaci a pokus o anexi ukrajinského území Ruskou federací, což bylo provedeno v hrubém rozporu s mezinárodním právem a bylo to odsouzené mezinárodním společenstvím včetně všech nejdůležitějších mezinárodních organizací. Bohužel Rusko v okupaci pokračuje, porušuje lidská práva a práva zejména Krymských Tatarů, pokračuje v jejich represích. Co se týče Donbasu, tam jsme svědky ruské agrese, Ruské federace. Často jsme v tomto smyslu, i tady v České republice, svědky záměny pojmů. Mluví se o separatistech, lidech, kteří se vzbouřili proti Ukrajině a to, že je na Ukrajině občanská válka.

Není to tak, není tam žádná občanská válka, je to jasná agrese ze strany Ruské federace, jsou tam přítomna regulérní ruská vojska, přibližně 4-5 tisíc ruských vojáků a dalších 40 tisíc takzvaných žoldáků, většina jsou občané Ruské federace, ale jsou tam i místní občané. V oblasti je až 600 tanků, to je počet větší, než má Bundeswehr v Německu. Je to válka v centru Evropy, o níž s píše čím dál méně, což je nám samozřejmě líto. Znamená to, že někteří lidé v Evropě mají krátkou paměť a snaží se ospravedlnit, to, co dělá Rusko. To je velkým omylem, novináři by měli zajistit, aby se o problému mluvilo a aby Evropské společenství mělo na paměti, co se děje na Ukrajině, je to jen pár stovek kilometrů od České republiky.

Zmínil jste, že dochází k rozdílnému vnímání konfliktu a v některých médiích dochází k záměně pojmů, čím si to vysvětlujete?

Je to tím, že Rusko vede vůči celému civilizovanému světu tzv. informační válku. Ruská propaganda, řekněme si otevřeně, je velmi silná, i tady v České republice a bohužel mnozí se pak na konflikt dívají prizmatem ruské propagandy. Ta se snaží ovlivnit nejenom vnímání konfliktu v EU a ve světě, ale snaží se ovlivnit i samotnou politiku některých zemí. Důležitým úkolem pro celý svět je teď vypracovat takové mechanismy, které by neumožnily Rusku využívat tuto zbraň hromadného ničení, jak to nazývám. Propaganda je občas nebezpečnější než samotné tvrdé zbraně.

Symbolem konfliktu na Ukrajině je i ikonická osobnost pilotky Nadiji Savčenkové, která založila i vlastní politický subjekt. Jak je vnímána na Ukrajině?

Byla vnímána jako hrdinka, celý ukrajinský národ ji podporoval a protestoval proti jejímu uvěznění v Rusku. Bohužel po návratu z vězení zaujala takový divný postoj k některým otázkám. Není teď vnímána většinou obyvatelstva kladně. Příkladem můžou být některé výroky ohledně národnostních menšin či Židů, které byly nešťastné. Myslím, že ztratila většinu podpory ze strany ukrajinské společnosti, ta podpora je teď na úrovni nějakého procenta. Nemůžu mluvit za celou ukrajinskou společnost, ale většina občanů je zklamaná z jejich postojů.

V ČR a Evropě je aktuální problém dezinformací a alternativních proruských médií, která šíří lživé a matoucí zprávy. Jaká je situace na Ukrajině, jsou tam tato média? Evropská unie se učí bojovat s touto hybridní hrozbou.

Stali jsme se asi první obětí ruské dezinformační kampaně, já byl tehdy mluvčí ministerstva zahraničí. Byl to nový druh války, nebyli jsme na to připravení, stejně tak celý svět. Myslím, že se nám podařilo připravit strategii odporu ruské propagandě. Museli jsme razantně zasahovat, situace byla zcela odlišná než třeba v ČR. Na Ukrajině totiž vysílaly desítky ruských televizí, prodávaly se časopisy. Bylo to velkou hrozbou v době, kdy začala ruská agrese. Museli jsme zakázat skoro všechny ruské kanály, demokraticky, soudní cestou. Pomohlo nám to snížit účinek propagandy, ale existuje internet a satelitní antény. Většina Ukrajinců, která má možnost sledovat ruskou televizi, ví, že je to lež a že je to ruská zbraň. Možná někde na Donbasu jsou stále lidé, kteří sledují ruskou televizi a čtou ruské noviny, ale doufám, že jde o malou část lidí. Rusko využívá demokratických nástrojů, aby šířilo propagandu. Demokratický svět však nemůže zasáhnout stejným způsobem proti propagandě, protože ctí svobodu slova. Myslím, že ruské dezinformační kanály redefinují pojem novinařiny. To už nejsou sdělovací prostředky, to nejsou novináři, to už jsou bojovníci propagandistické mašinérie, ke kterým musíme přistupovat zcela jinak.

Řekl jste, že aby Rusko bylo impériem, musí být jeho součástí Ukrajina. Platí to třeba i v Pobaltí, kde panují určité obavy před případnou ruskou agresí?

I Pobaltské země a Střední Evropu stále Rusko považuje za svou sféru vlivu. Je otázkou času, než Rusko projeví zájem o větší integraci těchto území. Zatím však takové možnosti nemá, výhodou těchto zemí je členství v EU a NATO. Bohužel, my takovou pojistku nemáme. Jsem přesvědčený, že až bude mít Rusko šanci, tak ji využije. Teď ji nemá, tak se soustředilo na Ukrajinu, která je pro Rusko nejdůležitější zemí z hlediska jeho mocenských ambicí. Ukrajina už však nechce být součástí mocenských her Ruské federace, my jsme určili směr svého rozvoje směrem k EU a je to nezvratné, což je špatná zpráva pro Rusko a Putina.

Jak si vysvětlujete ruskou agresi, co je jejím spouštěčem?

Z části je to mentalitou, z části je to tím, že demokratické tradice jsou v Rusku velmi slabé. Nejenom teď, ale i v historii byli Rusové obětí autoritářského vedení a bohužel jsme u Ruska nezaznamenali, aby se společnost postavila takovému totalitárnímu vedení a postavila se za svá práva. Kreml toho samozřejmě využívá.

Jak vnímá Ukrajina konflikt v Sýrii? Jak je na tom v současnosti ruská a ukrajinská ekonomika? Vítá Ukrajina vítězství Emmanuela Macrona v prvním kole francouzských prezidentských voleb? Druhou část rozhovoru s ukrajinským velvyslancem v Česku, Jevhenem Perebyjnisem, přineseme v pondělí 1. května.

Související

Více souvisejících

Ukrajina rozhovor Krym Rusko Ruské angažmá v Sýrii Boj proti dezinformacím a fake news Naděžda Savčenková (ukrajinská pilotka) Donbass Doněck Jevhen Perebyjnis

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy