ROZHOVOR | EU uprchlíci nezničí? Velvyslanec promluvil o problému, o kterém se moc neví

Jevhen Perebyjnis je současný ukrajinský velvyslanec v České republice. V Česku již pracoval v devadesátých letech jako tajemník na ukrajinské ambasádě, zná dobře český jazyk. Jako velvyslanec pracoval také v Lotyšsku a ve Švédsku, působil i jako mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí. V minulosti působil jako Generální konzul Ukrajiny ve slovenském Prešově. Post velvyslance v Česku obsadil letos v březnu. EuroZprávy.cz přinášejí druhou část rozhovoru.

Počítá Ukrajina a její lid stále s návratem Krymu?

Ano, někteří politici v Evropě a ve světě sice říkají, že by se Ukrajina měla smířit se ztrátou Krymu. To ale nikdy neuděláme, podle mezinárodní práva je to naše území a je dočasně okupované. Ale pravda vždycky vítězí a my budeme dělat vše pro to, aby se nám Krym navrátil de facto. Budeme využívat všechny nástroje, včetně soudních, nebo i tlaku na mezinárodní společenství. Můžete to sice trvat delší dobu, ale Krym se vrátí Ukrajině.

Blíží se možné řešení celého konfliktu? A jak je to s plněním minských mírových dohod, jsou účinné?

Minské mírové dohody jsou důležitým nástrojem, jsou jasnou cestou k řešení konfliktu. Musely by však být plněny, bohužel Rusko na jejich plnění nemá zájem. Rusko nemá zájem na stabilizaci Ukrajiny. Ruským zájmem je, aby situace pokračovala, aby Ukrajina byla nestabilní a nemohla pokračovat v reformách. Prezident Putin by proevropské směřování vnímal jako hrozbu i pro vládní garnituru. Kdyby se ukázalo, že Ukrajina prospívá a prosperuje, tak by začal dostávat otázky od svých vlastních obyvatel. Je to i tím, že Rusko si nedokáže představit své impérium bez Ukrajiny. Rusko bude mít zájem, aby Ukrajina dále krvácela a nemohla pokračovat v ekonomických reformách. Děláme vše pro to, abychom agresi zastavili. Naši vojáci zadržují ruský tlak a hájí tím i evropské zájmy, teď je na EU, aby také podpořila snahu o územní celistvost Ukrajiny. A jestli se blíží řešení? To záleží i na evropských politicích a EU. Demokratický svět by měl vyvíjet další tlak na Rusko, aby dodržovalo mezinárodní právo, sankce by měly pokračovat. Svět a EU musí být jednotná v tlaku na Rusko.

Je diplomatický tlak mezinárodního společenství dostatečný, nebo je nezbytný i vojenský zásah?

My nevidíme řešení ve vojenské oblasti. Věříme, že dostatečný diplomatický tlak pomůže vyřešit konflikt. Uvítali bychom, kdyby sankce byly tvrdší. Jsme však realisté a víme, že takový přístup nepodporují všechny země EU. Existující sankce by měly pokračovat – v červenci se bude v Evropské radě posuzovat možnost pokračování sankcí.

Je ruský prezident Vladimir Putin člověkem, který by stáhl jednotky na základě sankcí – nebyla by to jeho porážka?

Ekonomická situace v Rusku se stále zhoršuje, není to jenom vlivem sankcí, je to i vlivem korupce a stylu úřadování, který není demokratický. Rusko není demokratická země. Nevylučuji, že dříve nebo později ekonomická situace v Rusku bude vyžadovat řešení od ruského vedení, aby si zachovalo tvář, a případně se poté stáhne z Ukrajiny. Pokud to Rusko neudělá, ruský národ může požadovat od Kremlu, aby s tím něco udělal, a to by právě mohlo být ukončení agrese na Ukrajině, deokupace Krymu a návrat situace do statu quo. Řešení je velmi jednoduché, ale chování vedení Ruské federace je nelogické.

Do jaké míry je ukrajinská ekonomika zasažena válečným konfliktem?

Země, která válčí, není nejlepším lákadlem pro zahraniční investory. Ukrajina nese velké ekonomické ztráty kvůli ruské agresi. Donbas je jednou z nejdůležitějších průmyslových oblastí. Ukrajina tak ztratila 20 % ekonomického potenciálu! I přesto dokázala překonat problémy a loni jsme zaznamenali růst o 2,2 %. Je to růst přibližně takový, jako měla loni Česká republika. Myslím, že nejhorší časy pro ukrajinskou ekonomiku už jsou za námi. Samozřejmě, že kdyby se válka ukončila, tak bychom měli větší možnosti pro rozvoj naší ekonomiky. Musíme teď válčit na několika frontách. Zaprvé je to válka proti ruské agresi, zadruhé reformy a boj s korupcí. Během posledních tří let jsme dokázali uskutečnit tolik reforem, jako během prvních 25 let naší nezávislosti. Nyní vydáváme až 5 % HDP na naši obranu.

Zmínil jste, že loni Ukrajina ekonomicky rostla, čím to bylo způsobeno?

Bylo to způsobeno tím, že Ukrajina uskutečňuje reformy. Ty koordinujeme s EU a Mezinárodním měnovým fondem. Je to i tím, že jsme podepsali Asociační dohodu s EU, která začala fungovat. EU se stala největším a nejdůležitějším obchodním partnerem. Nyní má ukrajinský byznys větší možnost vyvážet do zemí EU. Nyní dosahuje tento vývoz 30 % celkového ukrajinského expertu. Vývoz do Ruska představuje méně než 10 %.

Minulý týden proběhlo první kolo francouzských prezidentských voleb. Jak vnímáte jeho výsledek a co bude znamenat vítězství toho kterého kandidáta pro EU a Ukrajinu?

Doufáme, že výsledky voleb ve Francii budou takové, že Francie zůstane jedním z tahounů EU. Pro nás je velmi důležité, že Francie podporuje naši územní celistvost a nezávislost. Myslím, že výsledky prvního kola můžeme hodnotit optimisticky.

Rozumíte euroskeptickým hlasům a proudům, které v Evropě posilují? A jak hodnotíte brexit – odchod Velké Británie z EU?

Ukrajina je teď jednou z nejoptimističtějších zemí, co se týče EU. Evropský projekt je jeden z nejúspěšnějších projektů, který byl kdy realizován. Sdílíme evropské hodnoty a máme zájem na tom, aby EU jako demokratický projekt pokračoval. Litujeme toho, že britské referendum dopadlo tak, jak dopadlo, ale respektujeme volbu britského národa. Naše kontakty s britským vedením nasvědčují tomu, že i když Británie odejde, zůstane důležitým evropským státem, který bude podporovat Ukrajinu.

A jak si pesimismus vůči projektu Unie vysvětlujete, může souviset i s aktuální migrační krizí?

Migrační krize je také důvodem pro některé euroskeptické hlasy, Myslím, že výsledky některých posledních voleb v Evropě naznačují, že ten proces posilování euroskepticismu se zastavil a EU bude směřovat k větší integraci. Imigrace je velkou výzvou, ale v některých případech je zbytečně přehnaným problémem, některé státy se s tím problémem setkaly ve větších objemech, některé státy nepotkaly žádného migranta. Nemluví se o tom, že Ukrajina se setkala také s problémem migrace. Máme skoro dva miliony vnitřních přesídlenců a nikdo o tom nemluví. Jde o lidi, kteří se museli odstěhovat z Donbasu do jiných částí Ukrajiny. Musíme se o ně postarat, jsou to dva miliony! Máme určitou pomoc ze strany EU, ale z větší části se s tím musíme vypořádat sami. Výzva pro Ukrajinu a pro Evropu je ve věci migrace nesrovnatelná. Myslím, že EU vymyslí nějaký mechanismus, který imigraci umožní více kontrolovatelnou, neměl by to být problém, který by byl příčinou rozpadu EU.

Co říkáte na ruské angažmá v občanské válce v Sýrii?

To, co se děje v Sýrii, je opakováním toho, co udělalo Rusko v Donbasu. Rusko podporuje zločiny, které dle některých údajů spáchal syrský režim.

Chápete zásah amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nařídil útok na syrskou leteckou základnu po chemickém útoku v Idlíbu?

V situaci, kdy Rusko blokuje všechny ostatní nástroje mírového řešení syrského konfliktu a v situaci, kdy Rusové využívají práva veta, aby zásah chemickým útokem nebyl potrestán, tak světové společenství musí využívat všechny možné způsoby, aby zastavilo to vraždění a zločiny, které páchá syrský režim. Z tohoto hlediska vnímám zásah Spojených států jako logický.

Vnímáte vyostřenou situaci v oblasti Korejského poloostrova? Hrozí podle vás konflikt s KLDR?

Situace je velmi nebezpečná. Ukrajina jako nestálý člen Rady bezpečnosti OSN tomu věnuje velkou pozornost a hledá cesty, jak bychom mohli zvýšit tlak na režim KLDR, aby se vrátil do mezí norem mezinárodního práva. Mezinárodní společenství by mělo využít všechny možnosti, aby nebezpečný vývoj zastavilo.

Měla by být součástí řešení spolupráce všech důležitých mocností?

Nejlepším způsobem by bylo, kdyby všechny mocnosti, které mají vliv na situaci v regionu, dosáhly jednotného přístupu k situaci. Rada bezpečnosti OSN je tím nástrojem, který by k řešení měl přispět.

Nehrozí tam však zablokování ze strany Ruska, Číny?

Postoj Ruska je nepředvídatelný a je těžké prognózovat, jak se bude chovat v této situaci, ale doufám, že se nakonec připojí k civilizovanému světu ve věci řešení situace na Korejském poloostrově.

Jak ukrajinský velvyslanec v Česku vnímá proměnu české společnosti v porovnání s obdobím devadesátých let? Co je dle něho moderní zbraní hromadného ničení ze strany Ruska? Nejen o tom si můžete přečíst v první části rozhovoru s velvyslancem Ukrajiny Jevhenem Perebyjnisem ZDE.