Drsný vzkaz Putinovi: Ruský "boj s terorismem" podrývá bezpečnost Evropy, tvrdí politoložka

Jen pár hodin poté, co se vrátil z Versailles, se ruský prezident Vladimir Putin rozhodl dát rozhovor francouzskému pravicovému listu Le Figaro, poukazuje politoložka Marie Mendrasová. V komentáři pro server Moscow Times dodává, že Putin se špatně skrývanou nelibostí pohovořil o problémech se svým hostitelem, novým francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, s nímž se během společné tiskové konference dne 29. května rozcházel v mnoha bodech, jakými jsou Sýrie, Ukrajina a ruské zásahy do francouzských prezidentských voleb.

Známé Putinovy metody

Ve Versailles Putin strnule vyslechl Macronovu morální lekci o Ukrajině a lidských právech v Čečensku, mnoho neřekl a zdálo se, že se nemůže dočkat, až odejde, připomíná Mendrasová. Soudí, že teprve poté rozehrál rozhodující zápas - bez protihráče, dle vlastních pravidel a v novém ruském pravoslavném centru, které opožděně otevřel na břehu řeky Seiny.

"Metody Vladimira Putina jsou velmi dobře známé těm, kdo Rusko běžně sledují," pokračuje odbornice. Poukazuje, že ruský prezident popíral zdokumentovaná fakta, například to, že Damašek použil chemické zbraně proti civilistům, zuřivě odmítal postoje ostatních státníků k ukrajinskému konfliktu a nehovořil upřímně o pomlouvačné kampani vedené v ruských státních médiích proti Macronovi či hackerským útokům na weby a emailové schránky jeho hnutí. Putin také rázně hájil přijetí Macronovy hlavní soupeřky z volebního klání Marine Le Penové v Kremlu během prezidentské kampaně, pokračuje politoložka.

Nový francouzský prezident se tak tvrdě naučil, jaká je cena za "velmi otevřenou a přímou" výměnu názorů s pánem Kremlu, tvrdí Mendrasová. Připomíná, že ruský prezident se ve vrcholné mezinárodní politice pohybuje již 17 let, zatímco Macron v ní činí první krůčky a během vzájemného setkání zřejmě špatně pochopil záměry a očekávání svého hosta.      

Putin chtěl poctu a respekt, uznání svého statutu coby dirigenta "koncertu národů" a také benevoletní francouzskou reakci na jeho agresivní vojenské akce za "obnovu legálního řádu a míru" v Sýrii a na Ukrajině, míní expertka. Dodává, že ruský prezident chtěl využít návštěvu Francie k návratu na evropské jeviště poté, co bez jeho přítomnosti proběhl summit G7 na Sicílii. Putin tak neusiloval o otevřenou, čestnou diskuzi o válce a míru a zajisté nečekal, že Macron zahájí tiskovou konferenci silnou kritikou státem páchaného násilí vůči homosexuálům v Čečensku a poznámkou, že ruský prezident by měl záležitost vyřešit, píše Mendrasová.  

"Pro Moskvu bylo nejurážlivější částí zkaženého představení to, že ruské úřady tvrdě pracovaly na tom, aby získaly pozvánku do Elysejského paláce," konstatuje politoložka. Vysvětluje, že cílem bylo, aby Macron odčinil ponížení z října 2016, kdy někdejší prezident François Hollande nedoporučil Putinovi návštěvu Paříže u příležitosti otevření nového ruského pravoslavného centra. Bylo to v době, kdy ruská armáda pomáhala silám Bašára Asada v brutálním úderu na Aleppo, připomíná odbornice. Dodává, že upřednostňování boje před vyjednáváním ze strany Kremlu má silně destruktivní dopad na jeho vztahy s Francií a navzdory "staletému přátelství" se vytratila důvěra.

Rusko podkopává bezpečnost  

Vladimir Putin však do Versailles nepřijel vyjednávat o ukončení syrské tragédie, nýbrž přijel zatáhnout Macrona do politické logiky, podle níž je na prvním místě globální boj s terorismem, bez ohledu na vše ostatní, myslí si Mendrasová. Poukazuje, že veřejnost ve Francii, Itálii, Německu, Řecku a Rumunsku nicméně vidí jasnou spojitost mezi ruskou vojenskou účastí v syrské válce a uprchlíky na jejich hranicích a ani ty nejzhoubnější falešné zprávy a propaganda nedokážou zakrýt do očí bijící skutečnost, že nasazení ruských vojsk podkopává bezpečnost a nepomáhá v boji s terorismem v ulicích evropských měst.  

Podle politoložky bylo pro nového francouzského prezidenta jednání ve Versailles oči otevírající zkušeností, jelikož Putina nelze svést, poučovat či ho přemluvit k racionálním, Macronovými slovy "všeobjímajícím" mnohostranným diplomatickým jednáním. "Není to návnada, kterou je ochotný spolknout," píše expertka. Domnívá se, že Putin chce jednat se západními politiky výhradně dle vlastních podmínek a prokázal, že není ochoten ke kompromisům, jen aby obnovil narušené partnerství s Evropou.  

Pro Emmanuela Macrona je další postup jasný - další posílení francouzsko-německého tandemu v Evropě a politická, ekonomická a vojenská jednota Evropy, konstatuje Mendrasová. Dodává, že s ohledem na současnou nepředvídatelnost politiky USA a jejich nejisté závazky k NATO, budou evropské státy zřejmě držet při sobě, přičemž v této inovované strategii společné bezpečnosti a zahraniční politiky bude hrát Francie vůdčí roli.  

"A Putin nám dal další podnět, abychom zajistili, že myšlenka úzkých národních zájmů se nedostane do cesty společné evropské pozici vůči ruskému vedení," uzavírá politoložka.

Související

Donald Trump

Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstřihnout Rusko od příjmů z prodeje ropy do Indie, se v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem začíná hroutit. Washington loni vyvíjel na Dillí extrémní tlak, který zahrnoval vysoká cla na indický export i sankce na ruské těžařské giganty. Tato kampaň byla původně úspěšná a Indie pod tlakem Bílého domu začala upřednostňovat dodávky z Blízkého východu.

Více souvisejících

Rusko Francie Vladimír Putin Emmanuel Macron Sýrie

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy