Drsný vzkaz Putinovi: Ruský "boj s terorismem" podrývá bezpečnost Evropy, tvrdí politoložka

Známé Putinovy metody

Ve Versailles Putin strnule vyslechl Macronovu morální lekci o Ukrajině a lidských právech v Čečensku, mnoho neřekl a zdálo se, že se nemůže dočkat, až odejde, připomíná Mendrasová. Soudí, že teprve poté rozehrál rozhodující zápas - bez protihráče, dle vlastních pravidel a v novém ruském pravoslavném centru, které opožděně otevřel na břehu řeky Seiny.

"Metody Vladimira Putina jsou velmi dobře známé těm, kdo Rusko běžně sledují," pokračuje odbornice. Poukazuje, že ruský prezident popíral zdokumentovaná fakta, například to, že Damašek použil chemické zbraně proti civilistům, zuřivě odmítal postoje ostatních státníků k ukrajinskému konfliktu a nehovořil upřímně o pomlouvačné kampani vedené v ruských státních médiích proti Macronovi či hackerským útokům na weby a emailové schránky jeho hnutí. Putin také rázně hájil přijetí Macronovy hlavní soupeřky z volebního klání Marine Le Penové v Kremlu během prezidentské kampaně, pokračuje politoložka.

Nový francouzský prezident se tak tvrdě naučil, jaká je cena za "velmi otevřenou a přímou" výměnu názorů s pánem Kremlu, tvrdí Mendrasová. Připomíná, že ruský prezident se ve vrcholné mezinárodní politice pohybuje již 17 let, zatímco Macron v ní činí první krůčky a během vzájemného setkání zřejmě špatně pochopil záměry a očekávání svého hosta.      

Putin chtěl poctu a respekt, uznání svého statutu coby dirigenta "koncertu národů" a také benevoletní francouzskou reakci na jeho agresivní vojenské akce za "obnovu legálního řádu a míru" v Sýrii a na Ukrajině, míní expertka. Dodává, že ruský prezident chtěl využít návštěvu Francie k návratu na evropské jeviště poté, co bez jeho přítomnosti proběhl summit G7 na Sicílii. Putin tak neusiloval o otevřenou, čestnou diskuzi o válce a míru a zajisté nečekal, že Macron zahájí tiskovou konferenci silnou kritikou státem páchaného násilí vůči homosexuálům v Čečensku a poznámkou, že ruský prezident by měl záležitost vyřešit, píše Mendrasová.  

"Pro Moskvu bylo nejurážlivější částí zkaženého představení to, že ruské úřady tvrdě pracovaly na tom, aby získaly pozvánku do Elysejského paláce," konstatuje politoložka. Vysvětluje, že cílem bylo, aby Macron odčinil ponížení z října 2016, kdy někdejší prezident François Hollande nedoporučil Putinovi návštěvu Paříže u příležitosti otevření nového ruského pravoslavného centra. Bylo to v době, kdy ruská armáda pomáhala silám Bašára Asada v brutálním úderu na Aleppo, připomíná odbornice. Dodává, že upřednostňování boje před vyjednáváním ze strany Kremlu má silně destruktivní dopad na jeho vztahy s Francií a navzdory "staletému přátelství" se vytratila důvěra.

Rusko podkopává bezpečnost  

Vladimir Putin však do Versailles nepřijel vyjednávat o ukončení syrské tragédie, nýbrž přijel zatáhnout Macrona do politické logiky, podle níž je na prvním místě globální boj s terorismem, bez ohledu na vše ostatní, myslí si Mendrasová. Poukazuje, že veřejnost ve Francii, Itálii, Německu, Řecku a Rumunsku nicméně vidí jasnou spojitost mezi ruskou vojenskou účastí v syrské válce a uprchlíky na jejich hranicích a ani ty nejzhoubnější falešné zprávy a propaganda nedokážou zakrýt do očí bijící skutečnost, že nasazení ruských vojsk podkopává bezpečnost a nepomáhá v boji s terorismem v ulicích evropských měst.  

Podle politoložky bylo pro nového francouzského prezidenta jednání ve Versailles oči otevírající zkušeností, jelikož Putina nelze svést, poučovat či ho přemluvit k racionálním, Macronovými slovy "všeobjímajícím" mnohostranným diplomatickým jednáním. "Není to návnada, kterou je ochotný spolknout," píše expertka. Domnívá se, že Putin chce jednat se západními politiky výhradně dle vlastních podmínek a prokázal, že není ochoten ke kompromisům, jen aby obnovil narušené partnerství s Evropou.  

Pro Emmanuela Macrona je další postup jasný - další posílení francouzsko-německého tandemu v Evropě a politická, ekonomická a vojenská jednota Evropy, konstatuje Mendrasová. Dodává, že s ohledem na současnou nepředvídatelnost politiky USA a jejich nejisté závazky k NATO, budou evropské státy zřejmě držet při sobě, přičemž v této inovované strategii společné bezpečnosti a zahraniční politiky bude hrát Francie vůdčí roli.  

"A Putin nám dal další podnět, abychom zajistili, že myšlenka úzkých národních zájmů se nedostane do cesty společné evropské pozici vůči ruskému vedení," uzavírá politoložka.