22. července 2011 otřásla centrem Osla v odpoledních hodinách exploze zaparkovaného auta. Tou dobou se na ostrově Utöya nedaleko města nacházelo asi 600 mladých návštěvníků tábora Norské dělnické strany. Po chvíli k nim přišel muž, který se představil jako policista vyšetřující výbuch v Oslu. Poté, co se lidé shromáždili kolem něj, vytáhl zbraň a začal po nich bezhlavě střílet. Ten den spáchal Anders Behring Breivik nejhorší masovou vraždu střelnou zbraní v historii.
Brutální dva útoky norského pravicového extremisty Anderse Behringa Breivika šokovaly 22. července 2011 celou Evropu. Při prvním útoku v půl čtvrté odpoledne vybuchla bomba ve vládní čtvrti v centru Osla. Nálož Breivik umístil do auta, které zaparkoval před úřadem premiéra a ministerstvem spravedlnosti, kde se v okolí nacházejí další ministerstva. Exploze si vyžádala osm obětí a 11 osob bylo vážně zraněno.
Při druhém krátce před pátou odpoledne přijel Breivik převlečený za policistu přívozem na ostrov Utöya na jezeře Tyrifjorden asi 35 km severozápadně od Osla, kde se nacházelo asi 600 převážně mladých lidí na mládežnickém táboře vládní Norské dělnické strany. Představil se jako policista, který vyšetřuje výbuch v Oslu, a poté, co se několik lidí na jeho výzvu shromáždilo, začal do nich střílet. Lidé v panice prchali, řada se jich utopila - zemřelo 68 osob, většina ve věku 14 až 20 let. Jeden člověk podlehl zraněním pár dní nato v nemocnici.
Týž den zveřejnil Breivik na internetu svůj manifest a deník, v němž popsal přípravu na atentáty. K nim se posléze přiznal a prohlásil, že se cítí nevinen, protože byl k činu údajně donucen vládní politikou podporující přistěhovalectví, prý "chtěl zachránit Norsko a západní Evropu" před islamisty.
Breivik na ostrově střílel téměř hodinu a půl, poté se asi v půl sedmé vzdal policii. Místní policii přišlo hlášení o střelbě na ostrově v 17:27 a deset minut nato byla z Osla vyslána speciální policejní jednotka, která však neměla k dispozici vrtulník a tak na ostrov připlula v 18:25 na člunu. Než dorazili policisté, vydalo se na místo masakru několik odvážlivců na člunech, kteří pomohli zachránit pár prchajících lidí.
Breivik byl umístěn do věznice Ila západně od norské metropole. Policie ustavila k případu zvláštní vyšetřovací jednotku a 10. srpna 2011 vyšetřující prokurátor Christian Hatlo oznámil, že vyšetřovatelé došli k závěru, že Breivik oba útoky naplánoval, připravil a spáchal zcela sám. Při rekonstrukci činu na ostrově Utöya Breivik s vyšetřovateli dobře spolupracoval, neprojevil ale lítost nebo emoce.
V manifestu o 1500 stranách, který Breivik zveřejnil krátce před útoky, je i několik zmínek o ČR. Vedle dalších politiků citoval Breivik několikrát i slova prezidenta Václava Klause či se pozitivně vyjádřil o československých Benešových dekretech. Obsáhle rovněž popsal svou cestu do Prahy, kde si v srpnu 2010 chtěl koupit zbraně. Nakonec ale neuspěl a navíc došel k tomu, že si je může koupit legálně doma. Breivikůn čin tehdy schvaloval extremistický web White Media, jehož hackeři se o nabourali do e-mailu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Podle článku nazvaného Obhajoba Anderse Breivika byl čin atentátníka více než pochopitelný a inspiroval mnoho dalších lidí bojujících proti multikulturalismu. Případem se zabývala policie.
Stran Breivikova duševního zdraví bylo vypracováno několik lékařských posudků. V listopadu 2011 zveřejnila dvojice soudních znalců závěry lékařské zprávy, podle níž Breivik trpí schizofrenií. Diagnózu potvrdila koncem prosince i lékařská komise zřízená norskou justicí. Podle dalšího lékařského posudku, zveřejněného začátkem ledna 2012, Breivik schizofrenií netrpí, ani není psychotický, a tudíž je za své činy odpovědný. Znalci dále dospěli k názoru, že Breivik trpí poruchou osobnosti, a vykazuje narcistické a antisociální zvláštnosti. Motivem jeho činu byl odpor k norskému modelu multikulturní společnosti.
Soud s Breivikem začal 16. dubna 2012. Breivik se před soudem ke spáchání útoků přiznal, zároveň však prohlásil, že se cítí nevinný. Odmítl také uznat legitimitu soudu. Po sejmutí pout zdvihl pravou ruku zaťatou v pěst. Je to jeho vlastní verze pozdravu pravicových extremistů, později u soudu používal i nacistický pozdrav.
Pětičlenný senát v Oslu 24. srpna 2012 jednomyslně rozhodl, že Breivik je vinen ze spáchání útoků v norské metropoli a v jejím okolí a Breivik byl odsouzen k trestu 21 let vězení, který může být opakovaně prodlužován až do jeho smrti. Uvězněn je ve věznice Skien.
Breivik ale loni v březnu zažaloval stát za porušování lidských práv a v dubnu mu dal soud v některých bodech za pravdu. Norsko podle soudu porušilo především zákaz nelidského zacházení, Breivik kritizoval zejména držení v samovazbě a nedostatek pozornosti věnované jeho psychickému zdraví. Naopak porušení práva na soukromý a rodinný život soud neshledal. Stát se proti rozhodnutí soudu odvolal.
Odvolací soud v březnu zvrátil loňský verdikt soudu první instance, jenž uznal některé Breivikovy stížnosti a označil jeho držení v izolaci, časté osobní prohlídky, používání pout a další opatření za nelidské a ponižující zacházení, které porušuje některá práva zakotvená v evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.
Související
Breivik žaloval Norsko. U soudu nepochodil, podmínky ve vězení se nezmění
Breivik žaluje Norsko za údajné porušení lidských práv. Představuje riziko bezuzdného násilí, tvrdí advokát
Anders Breivik , norsko , Terorismus
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek