Tristní pověst Česka ve světě tajných služeb, jsme jen líhní ruských špionů

Washington - Podle magazínu Foreign Policy je nutné, aby státy Severoatlantické aliance NATO dávali na obranu více peněz. Ty by ale neměly primárně investovat do armády, ale spíše na tzv. "hybridní obranu". Státy, které do svých tajných služeb peníze nesypou, jsou často kolbištěm pro hrátky ruských špionů.

Podle magazínu Foreign Policy je třeba, aby státy Severoatlantické aliance NATO posílily své obranné rozpočty. To žádá i americký prezident Donald Trump, státy jako je Česko by na obranu měly dávat 2 procenta HDP. 

Autor článku Mark Galeotti předpokládá, že navýšení těchto rozpočtů povede v důsledku k větší jednotě a akceschopnosti celé aliance, dokonce i v otázkách humanitárních operací. Zároveň je ale třeba stanovit, na co se dané peníze použijí. Způsob války se mění do podoby, kdy se největší hrozbou stávají hackerské útoky, fake news a špionáž. Západ pokulhává v mechanismech, které by těmto "útokům" zabránily. Peníze je třeba dávat na policejní složky, informační a bezpečnostní služby.

Na první pohled se zdá, že jde o záležitost vnitrostátní a s touto problematikou se musí každý stát prostřednictvím vnitřních bezpečnostních složek a ministerstva vnitra musí vypořádat sám. Skutečnost je jiná, i mizerná ochrana kyberprostoru té které země totiž může být potencionální jiskrou pro širší konflikt.

Příkladem, že tomu tak je, může být čerstvý člen aliance, Černá hora. Ta se sice členstvím v NATO ochránila před možným vojenským zásahem ze strany Ruska, krátce po vstupu do aliance se ale stala terčem rozsáhlého kybernetického útoku, experti ho spojují právě s jejich vstupem do aliance, jež se někomu nemusel líbit. Černá hora se domnívá, že za operací stojí Rusko, to zásah popírá. 

Evropa je podle magazínu v politické válce a je třeba zdokonalit mechanismy "hybridní obrany". Státy by se měly umět bránit před propagandou, která může vyvolat sociální nepokoje v zemi a podporovat extremistická uskupení. Policejní složky by měly vědět, co dělat v případě krizí a nepokojů v ulicích, jak situace zvládat a ne ještě víc vyhrotit. Podle výzkumu, který má magazín k dispozici, jsou mezi jednotlivými zeměmi velké rozdíly, jak se s hybridními hrozbami vypořádávají.

Nejvíce peněz se policejním složkám dostává v Řecku a Bulharsku, nejméně naopak v Dánsku, Lucembursku, Norsku a Španělsku. Na zpravodajské a bezpečnostní služby dává nejvíc peněz Velká Británie, nejméně Belgie.

"Je široce potvrzeno, že například Česká republika (která na kontrarozvědku dává méně než je průměrná hodnota) je základnou pro operace ruské rozvědky napříč Střední Evropou a NATO, a srdce Evropské unie Belgie (která dává na rozvědku ještě méně), je hřištěm pro moskevské strašáky," píše se ve zprávě. 

Moskevskou hrozbu si uvědomují země jako Bulharsko a Estonsko, jejich výdaje na rozvědky jsou také nadprůměrné. To ovšem nestačí, aby byl boj s hybridními hrozbami účinný, je třeba vytvořit sadu dat, kterou by mohly využívat všechny členské země a zefektivnit tak boj s těmito hrozbami.  

Související

Více souvisejících

Donald Trump Tajná služba USA NATO špionáž FSB (ruská kontrarozvědka) Česká republika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 9 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy