Tristní pověst Česka ve světě tajných služeb, jsme jen líhní ruských špionů

Washington - Podle magazínu Foreign Policy je nutné, aby státy Severoatlantické aliance NATO dávali na obranu více peněz. Ty by ale neměly primárně investovat do armády, ale spíše na tzv. "hybridní obranu". Státy, které do svých tajných služeb peníze nesypou, jsou často kolbištěm pro hrátky ruských špionů.

Podle magazínu Foreign Policy je třeba, aby státy Severoatlantické aliance NATO posílily své obranné rozpočty. To žádá i americký prezident Donald Trump, státy jako je Česko by na obranu měly dávat 2 procenta HDP. 

Autor článku Mark Galeotti předpokládá, že navýšení těchto rozpočtů povede v důsledku k větší jednotě a akceschopnosti celé aliance, dokonce i v otázkách humanitárních operací. Zároveň je ale třeba stanovit, na co se dané peníze použijí. Způsob války se mění do podoby, kdy se největší hrozbou stávají hackerské útoky, fake news a špionáž. Západ pokulhává v mechanismech, které by těmto "útokům" zabránily. Peníze je třeba dávat na policejní složky, informační a bezpečnostní služby.

Na první pohled se zdá, že jde o záležitost vnitrostátní a s touto problematikou se musí každý stát prostřednictvím vnitřních bezpečnostních složek a ministerstva vnitra musí vypořádat sám. Skutečnost je jiná, i mizerná ochrana kyberprostoru té které země totiž může být potencionální jiskrou pro širší konflikt.

Příkladem, že tomu tak je, může být čerstvý člen aliance, Černá hora. Ta se sice členstvím v NATO ochránila před možným vojenským zásahem ze strany Ruska, krátce po vstupu do aliance se ale stala terčem rozsáhlého kybernetického útoku, experti ho spojují právě s jejich vstupem do aliance, jež se někomu nemusel líbit. Černá hora se domnívá, že za operací stojí Rusko, to zásah popírá. 

Evropa je podle magazínu v politické válce a je třeba zdokonalit mechanismy "hybridní obrany". Státy by se měly umět bránit před propagandou, která může vyvolat sociální nepokoje v zemi a podporovat extremistická uskupení. Policejní složky by měly vědět, co dělat v případě krizí a nepokojů v ulicích, jak situace zvládat a ne ještě víc vyhrotit. Podle výzkumu, který má magazín k dispozici, jsou mezi jednotlivými zeměmi velké rozdíly, jak se s hybridními hrozbami vypořádávají.

Nejvíce peněz se policejním složkám dostává v Řecku a Bulharsku, nejméně naopak v Dánsku, Lucembursku, Norsku a Španělsku. Na zpravodajské a bezpečnostní služby dává nejvíc peněz Velká Británie, nejméně Belgie.

"Je široce potvrzeno, že například Česká republika (která na kontrarozvědku dává méně než je průměrná hodnota) je základnou pro operace ruské rozvědky napříč Střední Evropou a NATO, a srdce Evropské unie Belgie (která dává na rozvědku ještě méně), je hřištěm pro moskevské strašáky," píše se ve zprávě. 

Moskevskou hrozbu si uvědomují země jako Bulharsko a Estonsko, jejich výdaje na rozvědky jsou také nadprůměrné. To ovšem nestačí, aby byl boj s hybridními hrozbami účinný, je třeba vytvořit sadu dat, kterou by mohly využívat všechny členské země a zefektivnit tak boj s těmito hrozbami.  

Související

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

Více souvisejících

Donald Trump Tajná služba USA NATO špionáž FSB (ruská kontrarozvědka) Česká republika

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 45 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy