Washington - Podle magazínu Foreign Policy je nutné, aby státy Severoatlantické aliance NATO dávali na obranu více peněz. Ty by ale neměly primárně investovat do armády, ale spíše na tzv. "hybridní obranu". Státy, které do svých tajných služeb peníze nesypou, jsou často kolbištěm pro hrátky ruských špionů.
Podle magazínu Foreign Policy je třeba, aby státy Severoatlantické aliance NATO posílily své obranné rozpočty. To žádá i americký prezident Donald Trump, státy jako je Česko by na obranu měly dávat 2 procenta HDP.
Autor článku Mark Galeotti předpokládá, že navýšení těchto rozpočtů povede v důsledku k větší jednotě a akceschopnosti celé aliance, dokonce i v otázkách humanitárních operací. Zároveň je ale třeba stanovit, na co se dané peníze použijí. Způsob války se mění do podoby, kdy se největší hrozbou stávají hackerské útoky, fake news a špionáž. Západ pokulhává v mechanismech, které by těmto "útokům" zabránily. Peníze je třeba dávat na policejní složky, informační a bezpečnostní služby.
Na první pohled se zdá, že jde o záležitost vnitrostátní a s touto problematikou se musí každý stát prostřednictvím vnitřních bezpečnostních složek a ministerstva vnitra musí vypořádat sám. Skutečnost je jiná, i mizerná ochrana kyberprostoru té které země totiž může být potencionální jiskrou pro širší konflikt.
Příkladem, že tomu tak je, může být čerstvý člen aliance, Černá hora. Ta se sice členstvím v NATO ochránila před možným vojenským zásahem ze strany Ruska, krátce po vstupu do aliance se ale stala terčem rozsáhlého kybernetického útoku, experti ho spojují právě s jejich vstupem do aliance, jež se někomu nemusel líbit. Černá hora se domnívá, že za operací stojí Rusko, to zásah popírá.
Evropa je podle magazínu v politické válce a je třeba zdokonalit mechanismy "hybridní obrany". Státy by se měly umět bránit před propagandou, která může vyvolat sociální nepokoje v zemi a podporovat extremistická uskupení. Policejní složky by měly vědět, co dělat v případě krizí a nepokojů v ulicích, jak situace zvládat a ne ještě víc vyhrotit. Podle výzkumu, který má magazín k dispozici, jsou mezi jednotlivými zeměmi velké rozdíly, jak se s hybridními hrozbami vypořádávají.
Nejvíce peněz se policejním složkám dostává v Řecku a Bulharsku, nejméně naopak v Dánsku, Lucembursku, Norsku a Španělsku. Na zpravodajské a bezpečnostní služby dává nejvíc peněz Velká Británie, nejméně Belgie.
"Je široce potvrzeno, že například Česká republika (která na kontrarozvědku dává méně než je průměrná hodnota) je základnou pro operace ruské rozvědky napříč Střední Evropou a NATO, a srdce Evropské unie Belgie (která dává na rozvědku ještě méně), je hřištěm pro moskevské strašáky," píše se ve zprávě.
Moskevskou hrozbu si uvědomují země jako Bulharsko a Estonsko, jejich výdaje na rozvědky jsou také nadprůměrné. To ovšem nestačí, aby byl boj s hybridními hrozbami účinný, je třeba vytvořit sadu dat, kterou by mohly využívat všechny členské země a zefektivnit tak boj s těmito hrozbami.
Související
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
Donald Trump , Tajná služba USA , NATO , špionáž , FSB (ruská kontrarozvědka) , Česká republika
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 45 minutami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 1 hodinou
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 1 hodinou
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 2 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 2 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 3 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 4 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 4 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 4 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 4 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 4 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 5 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 5 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 6 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 7 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat.
Zdroj: Jakub Jurek