10 věcí, které potřebujete vědět o Alternativě pro Německo

Berlín - V letošních německých volbách, které se uskuteční 24. září, má podle všech dosavadních průzkumů vyhrát stálice německé politické scény, kancléřka Angela Merkelová. Její očekávané vítězství dělá z německých voleb poměrně nudnou záležitost. Zajímavější bude sledovat, na jakém místě se umístí kontroverzní Alternativa pro Německu (AfD). Německé noviny Deutsch Welt přináší 10 věcí, které je třeba vědět o tomto politickém uskupením.

1) Protimigrační postoj

AfD získala na popularitě díky svým nekompromisním názorům na migraci. Strana ostře kritizuje rozhodnutí Merkelové přijmout uprchlíky ze Sýrie a dalších zemích. AfD chce uzavřít hranice EU, zavést přísné kontroly totožnosti podél národních hranic Německa a vytvořit tábory v zahraničí. Strana chce též okamžitě deportovat kohokoli, komu je odmítnuta žádost o politický azyl a finančně povzbuzovat cizince, aby se vrátili do svých domovských zemí. Cizinci, kteří jsou přijati, musí dle plánů AFD být plně integrováni, až asimilováni, do německé společnosti. Islám dle strany není součástí německé společnosti.

2) Euroskepticismus

AdF byla zformována v roce 2013 jako strana odmítající snahy o záchranu zadlužených států EU typu Řecka. Její vůdce Bernd Lucke ji popsal jako „nový typ strany, která není ani pravicová, ani levicová.“ Nicméně, v německých parlamentních volbách v roce 2013 se straně nepodařilo překročit pět procent nutných pro vstup do parlamentu. O rok později se jí už vedlo lépe  při volbách do Evropského parlamentu, kdy získala 7,1% hlasů. To byl první velký volební úspěch strany. Strana odmítá myšlenku „Spojených států Evropy", chce, aby byly pravomoci EU přeneseny zpět na národní úroveň, a upřednostňuje zrušení eura jako měny.

3) Pravicový populismus

Ačkoliv zprvu neměla jasné ideologické zakotvení, nyní se AfD jasně nachází napravo od hlavního konzervativního proudu Křesťanských demokratů (CDU) Merkelové. Někteří odborníci mluví o „radikalizaci centra". Strana je obzvláště populární v bývalém komunistickém východním Německu, kde je platformou pro nespokojence se současným stavem německé mainstreamové politiky. Je zároveň stranou přitahující příznivce extrémní pravice. Podle studií AfD získala podporovatele ze všech německých stran a nyní se může pochlubit více jak 23000 členy. Strana by ráda dosáhla vzestupu nespokojeného voličstva, jaký způsobil Brexit a vynesl do úřadu Donalda Trumpa.

4) Aktivní na regionální úrovni

Ačkoliv na svůj skutečně velký volební úspěch na nejvyšší úrovni německé politiky ještě čeká, už nyní je podstatnou silou na regionální úrovni. Strana je zastoupena v 13 parlamentech z 16 německých federálních států, a to včetně všech východních. Nejvýraznějšího výsledku dosáhla v březnu 2016 v Sasku-Anhaltsku, kde obdržela 24,3% hlasů (a donutila CDU, sociální demokraty a zelené uzavřít koalici a omezit její vliv) a v Meklenbursku-Přední Pomořansku, domácím regionu Merkelové s 20,8% přeběhla její CDU. Dokonce i v levicovém Berlíně získal AfD v roce 2016 14,2% hlasů. V roce 2017 nicméně její čísla v regionálních volbách klesala.

5) Nový domov pro neonacisty?

Oficiálně AfD uvádí, že strana podporuje přímou demokracii, oddělení státních pravomocí a právní řád. Kritici však obviňují jednotlivé členy z propagace neonacistických myšlenek a používání neonacistického jazyka. Místní vůdce Björn Höcke například uspořádal v Drážďanech projev, ve kterém mnozí nalezli nacistické podtexty. Vzestup AfD se shodoval s poklesem popularity krajně pravicových stran, jako je NPD, na naprosté minimum. Ministerstvo vnitra nicméně uvedlo, že AfD nepovažuje za neústavní a strana není pod stálým dohledem úřadu pro ochranu ústavy.

6) Nesnadný vztah s Pegidou 

AfD je často spojována, až zaměňována, s protiimigračním hnutím Pegida, které pravidelně demonstruje ve východním městě Drážďany. Není pochyb o tom, že se výrazně překrývají politické postoje i příznivci. Ale Pediga je občanská iniciativa, nikoliv strana, a AfD se k ní vždycky stavěla rozpačitě. V květnu 2016 se národní shromáždění strany rozhodlo, že členové AfD by se neměli účastnit akcí pořádaných Pegidou a naopak, ale toto rozhodnutí bylo odmítnuta tvrdě pravicovým křídlem strany.

7) Ochrana rodiny

 

AfD se považuje za obránce tradičního modelu nukleární rodiny (model rodiny, kdy žije v jedné domácnosti manžel, manželka a jejich děti). Je proti potratu a zaujímá nepřátelský postoj vůči alternativním životním stylům (homosexuálové aj.) Upřednostňuje řadu opatření, které by zvýšily státní finanční podporu tradičním rodinám a není v tomto ohledu fiskálně konzervativní.

8) Despekt k tisku 

Stejně jako Donald Trump či vůdci jiných euroskeptických stran typu Nigel Farage či Marine Le Penová, i AfD vyjadřuje velkou nedůvěru vůči mainstreamovým médiím. AFD prosazuje odstranění licenčních poplatků, z nichž jsou financovány německé veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice a novináři jsou pravidelně vylučováni ze stranických akcí. Reportéři, kteří volají na telefonní linku určenou pro tisk na ústředí strany často dostávají předznamenanou zprávu, která jim říká, ať „to zkusí znovu později." 

9) Boje o moc

Čtyřletá existence AfD je provázena urputnými boji o vedení. Původní zakladatelé, kteří obhajovali poměrně mírnou orientaci, byli ze strany vytlačeni či vyloučeni. Jedním z klíčových okamžiků pro směry strany byla konference 4. července 2015, při které nad euroskeptikem Luckem vyhrála Frauke Petryová a Jörg Meuthen. Neustále napětí mezi pragmatickým a hardcore ideologickým křídlem strany však vedla k sesazení Petryové, kdy zvítězili zastánci tvrdé linie.                         

10) Kontroverzní poznámky členů AfD

Podle bývalé spolupředsedkyně strany Frauke Petryovoé by německá pohraniční policie by měla střílet nelegální migranty. Naposledy střílení na hranicích zastával Erich Honecker, komunistický vůdce Východního Německa. Její současný manžel Marcus Pretzlell o mrtvých obětech vánočního teroristického útoku řekl, že to jsou „mrtví Merkelové“. Björn Höcke, vůdce AfD v Durynsku, řekl o berlínském památníku holocaustu, že je to „památník hanby" a že by se Německo už nemělo omlouvat za svoji nacistickou minulost.

Související

Více souvisejících

Volby v Německu Alternativa pro Německo (AfD)

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

před 56 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

před 1 hodinou

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 4 hodinami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy