Chce být ČR členem jádra EU? Respektovaný magazín podává odpověď

Příznivci integrace

Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko mají v úmyslu vstoupit do schengenského prostoru a do eurozóny. Všechny tři země zdůraznily svůj závazek přijmout euro.  V červnu oznámil bulharský ministr financí svůj záměr připojit se k mechanismu směnných kurzů (ERM-2), což je „čekatelská oblast" pro přistoupení. V září Chorvatsko stanovilo 2020 jako cíl vstupu do téhož mechanismu. Rumunsko v srpnu uvedlo, že má v úmyslu přijmout euro v roce 2022.

Integrace eurozóny je populární v těchto třech zemích: Podle průzkumu Eurobarometru z dubna 2017 většina respondentů v Rumunsku (64%), Chorvatsku (52%) a Bulharsku (50%) podporuje přijetí eura. EU je také populární jako instituce: v Rumunsku 57% respondentů v průzkumu Eurobarometru v květnu 2017 uvedlo, že mají tendenci důvěřovat EU.

Tyto státy se obávají různých stupňů integrace v EU, především se bojí, že následkem Macronem navrhovaní vysokorychlostní Evropy budou jejich ambice pro další integraci budou postaveny na druhou kolej a jejich přístup do strukturálních fondů EU bude v budoucnu omezen. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker je ujišťuje, že potenciální nový členové nebudou ponecháni v pomalejším pruhu. Dodal, že Rumunsko a Bulharsko se mohou připojit už nyní a Chorvatsko až bude připraveno.

Odpůrci

Na opačném poli spektra je Polsko a Maďarsko, které nyní nesou prapor kritiky hlubší evropské integrace. Polský prezident Andrzej Duda varoval, že zavedení vysokorychlostní Evropy povede k zániku EU. Polsko se též nechce přidat do euruzóny, protože podle vysvětlení Ryszard Czarneckiho, místopředsedy Evropského parlamentu a prominentního člena vládní polské strany Právo a spravedlnost, se jedná o ideu bohatých států. „Polsko je stále jednou ze sedmi nejchudších zemí v EU, pokud jde o HDP na obyvatele. Proto v dohledné budoucnosti nemáme v úmyslu vstoupit do eurozóny. "

Maďarské orgány zaujímají podobný postoj jako Polsko. Ačkoliv většina maďarských voličů, na rozdíl od jejich polských protějšků podporuje členství v eurozóně, vládnoucí strana Fidesz  dává přednost kontrole měnové politiky. Maďarsko trvá na tom, že integrace se má uskutečňovat, ale ne za každou cenu a jen když je to užitečné a nutné, jako v případě otázek spojených s obranou, uvedl György Schöpflin, europoslanec za Fidesz.

Střed

Ve srovnání s těmito dvěma postoji, ČR zůstává někde uprostřed, soudí Politico. Uvádí, že česká veřejnost je velmi skeptická ohledně větší integrace EU. Údaje Eurobarometru z jara 2017 ukazují, že jen 29% Čechů podporuje zavedení eura a 30% má důvěru v EU. Česká vláda ale stále veřejně obhajuje roli při utváření budoucnosti eurozóny

Aleš Chmelař, státní tajemník pro evropské záležitosti ČR, uvedl, že by měla být garantována plná účast nečlenů eurozóny o v diskuzích o její podobě a funkci, např. ve formě statutu pozorovatele v rámci Euroskupiny. Čeští politici nicméně uznávají, že jejich naděje na vstup do eurozóny jdou díky domácímu pohledu vzdálenou možností.

Politico též naznačuje, že výsledkem říjnových parlamentních voleb může být i na vládní úrovni mnohem menší ochota vstoupit do eurozóny. Uvádí Andreje Babiše zároveň jako politika s velmi silnou euroskeptickou kampaní, který nechce vstoupit do eurozóny a možného budoucího premiéra.