Co s bývalými bojovníky IS? „Džihádista milující USA“ nabízí řešení

Priština- Jak IS stále více ztrácí území v Iráku a Sýrii, vzrůstá mezi evropskými státy znepokojení, co dělat se svými občany, kteří za něj odešli bojovat. Je možné zařadit tyto muže, co přijali nenávistivou ideologii požadující zničení bezbožného Západu zpět do společnosti? NBC News podává komplexní přehled toho, jak je tato otázka delikátní a obtížná.

Albert Beriša je jedním z 315 mužů, kteří z Kosova odešli do Sýrie. Beriša tvrdí, že skončil v jednotce IS „náhodou“ a že během svých devíti dní v Sýrii v roce 2013 nezranil nikoho. Přesto přiznává, že trávil čas s veliteli, kteří byli připraveni nést útoky v Evropě. Soud v Kosovu jej odsoudil na tři a půl roku.

Po svém návratu do země Beriša založil nevládní organizaci zvanou Institut pro bezpečnost, integraci a deradikalizaci (INSID), jenž se soustředí na deradikalizaci bojovníků IS. Beriša tvrdí, že by neměl být považován za zločince, ale za výhodné aktivum, protože na rozdíl od vládních úředníků on má přímou zkušenost s bojovníky IS a dokáže je přesvědčit, aby ustoupili ze svých radikálních názorů a neprováděli útoky v Evropě.

„Je těžké přesvědčit lidi, aby se vrátili, pokud mají dvě možnosti: zůstat a umřít uvnitř Sýrie nebo jinou špatnou volbou, která je skončit ve vězení. Náš stát, naše společnost, musí jim dát třetí volbu, což je neintegrace,“ řekl Beriša. Ačkoliv odsouzený, objevil se minulý rok na konferenci, na které vystupoval též ministr vnitra. „Jsem džihádista, který má rád USA,“ řekl tam Beriša a dodal, že džihád znamená „bojovat“ nikoliv zabíjet nevinné lidi.

Toto vystoupení spadá co celkového strategie INSID, který vyzývá bývalé bojovníky, aby veřejně odmítly projevy nenávisti a hovořili proti celé myšlence vstupu do teroristických organizací. Tím se INSID liší od jiných deradikalizačních programů, které se snaží spíše udržovat anonymitu svých „klientů.“ Beriša uvedl, že je nyní v kontaktu s 109 kosovskými džihádistmi, z nichž 75 se vrátilo domů a zbytek je stále na Blízkém východě.

Spolu se svým kolegou, lékařem Arberem Vokrrim, pracují jako dobrovolníci, dotovaní soukromým občanem, Beriša přiznává, že jeho trestní stíhání činí provoz organizace obtížnějším. Besa Ismaili, proděkan Fakulty islámských studií, nezávislého výukového a výzkumného centra, uvedl, Berišův případ je nejlepším příkladem toho, jak úřady nedokáží využít navrátilce k řešení radikalismu.

Problémy deradikalizačních programů  

INSID nicméně není jedinou skupinou v Kosovu, která se zaměřuje na zahraniční bojovníky. Vláda zavedla deradikalizační program založený na dánském Aarhuském modelu, jenž je považovaný za nejlepší v Evropě a možná i na celém světě. Tento model sestává ze sítě rodin, pracovníků s mládeží, školami a psychology, kteří spolupracují s policií, věznicemi a zpravodajskými agenturami na prevenci terorismu a integrace těch, kteří jeho vábení už podlehli.

Dánský výstupní program se zaměřuje na každého bojovníka, který se chce vrátit domů a projevuje ochotu se reformovat. Cílem programu je jim pomoci s nalezením zaměstnání, zdravotní péče, zaměstnání a terapií, aby znovu byli integrováni do společnosti. Preben Bertelsen, profesor psychologie na Dánské univerzitě v Aarhusu, tvrdí, že jsou přijata silná opatření, aby program nesloužil jako skrýš pro lidi, kteří mají v úmyslu spáchat teroristické činy.

Program, vzniklý v roce 2013, si připisuje určité zásluhy v úspěšnosti prevence, jenž se měla projevit na nižším počtu dánských občanů cestujících do Iráku a Sýrie v posledních letech. Podle některých odborníků je však příliš brzy na souzení jeho úspěšnosti a neúspěšnosti. Poukazují též na to, že menší počet odcházejících lidí může být spíše dán jak pokračujícími ztrátami IS, tak výzvou jeho velitelů, aby příznivci rozsévali raději teror v jejich domovinách.

Jiný program je nicméně považován už nyní za „kompletní fiasko.“ Francouzské Centrum pro prevenci, integraci a občanství bylo otevřeno údolí řeky Loiry v září 2016 a mělo se stán vzorem pro dalších 13 zařízení v celé zemi. Bylo navržena jako dobrovolný program, v jehož rámci se zranitelní, ale dosud nevinní mládenci podrobí 10měsíční drsné rutinní a staromódní výuce ve francouzské filozofii a historii. Žádný student ale program nedokončil.

Není to, jako byste jim jen dali červenou pilulku a oni začali zpívat Marseillaise, " komentoval neúspěch programu Wassim Nasr, expert na džihádské skupiny, odvolávaje se na francouzskou národní hymnu. Ačkoliv někteří odborníci považují dánský přístup za příliš „měkký“, většina se shoduje, že tvrdý deradikalizační přístup není dostačující. Tím správným přístupem je dle většiny z nich metoda cukru a biče.

Související

Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/ Rozhovor

Muslimské bratrstvo bych v EU zakázal, říká Zdechovský. Financování radikálů a extremistů musí skončit

EXKLUZIVNĚ Z BRUSELU - Evropské peníze končí v některých případech u radikálů či extremistů, dokonce i u teroristů. Přímo v Evropském parlamentu na to poukázal český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který poskytl rozhovor pro EuroZprávy.cz u příležitosti konference nazvané Radikalizace a extremismus: Jak EU financuje svou vlastní hrozbu. Řeč přišla i na současnou migrační vlnu, která zatěžuje Česko.
Tomáš Zdechovský uspořádal v Evropském parlamentu konferenci o radikalizaci a extremismu. (25.10.2022)

Na stopě milionů eur z EU, které končí u teroristů a radikálů. Zdechovský si pozval experty, aby upozornil na závažný problém

EXKLUZIVNĚ Z BRUSELU - Terorismus momentálně není pro Evropskou unii tématem číslo jedna. Přišla totiž nejprve pandemie covidu-19, pak zase válka na Ukrajině. Stále jde ale o hrozbu, kterou se nevyplatí přehlížet. V úterý se proto v útrobách Evropského parlamentu uskutečnila z iniciativy českého europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) konference o radikalizaci a extremismu.

Více souvisejících

radikalizace Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 15 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy