Co s bývalými bojovníky IS? „Džihádista milující USA“ nabízí řešení

Priština- Jak IS stále více ztrácí území v Iráku a Sýrii, vzrůstá mezi evropskými státy znepokojení, co dělat se svými občany, kteří za něj odešli bojovat. Je možné zařadit tyto muže, co přijali nenávistivou ideologii požadující zničení bezbožného Západu zpět do společnosti? NBC News podává komplexní přehled toho, jak je tato otázka delikátní a obtížná.

Albert Beriša je jedním z 315 mužů, kteří z Kosova odešli do Sýrie. Beriša tvrdí, že skončil v jednotce IS „náhodou“ a že během svých devíti dní v Sýrii v roce 2013 nezranil nikoho. Přesto přiznává, že trávil čas s veliteli, kteří byli připraveni nést útoky v Evropě. Soud v Kosovu jej odsoudil na tři a půl roku.

Po svém návratu do země Beriša založil nevládní organizaci zvanou Institut pro bezpečnost, integraci a deradikalizaci (INSID), jenž se soustředí na deradikalizaci bojovníků IS. Beriša tvrdí, že by neměl být považován za zločince, ale za výhodné aktivum, protože na rozdíl od vládních úředníků on má přímou zkušenost s bojovníky IS a dokáže je přesvědčit, aby ustoupili ze svých radikálních názorů a neprováděli útoky v Evropě.

„Je těžké přesvědčit lidi, aby se vrátili, pokud mají dvě možnosti: zůstat a umřít uvnitř Sýrie nebo jinou špatnou volbou, která je skončit ve vězení. Náš stát, naše společnost, musí jim dát třetí volbu, což je neintegrace,“ řekl Beriša. Ačkoliv odsouzený, objevil se minulý rok na konferenci, na které vystupoval též ministr vnitra. „Jsem džihádista, který má rád USA,“ řekl tam Beriša a dodal, že džihád znamená „bojovat“ nikoliv zabíjet nevinné lidi.

Toto vystoupení spadá co celkového strategie INSID, který vyzývá bývalé bojovníky, aby veřejně odmítly projevy nenávisti a hovořili proti celé myšlence vstupu do teroristických organizací. Tím se INSID liší od jiných deradikalizačních programů, které se snaží spíše udržovat anonymitu svých „klientů.“ Beriša uvedl, že je nyní v kontaktu s 109 kosovskými džihádistmi, z nichž 75 se vrátilo domů a zbytek je stále na Blízkém východě.

Spolu se svým kolegou, lékařem Arberem Vokrrim, pracují jako dobrovolníci, dotovaní soukromým občanem, Beriša přiznává, že jeho trestní stíhání činí provoz organizace obtížnějším. Besa Ismaili, proděkan Fakulty islámských studií, nezávislého výukového a výzkumného centra, uvedl, Berišův případ je nejlepším příkladem toho, jak úřady nedokáží využít navrátilce k řešení radikalismu.

Problémy deradikalizačních programů  

INSID nicméně není jedinou skupinou v Kosovu, která se zaměřuje na zahraniční bojovníky. Vláda zavedla deradikalizační program založený na dánském Aarhuském modelu, jenž je považovaný za nejlepší v Evropě a možná i na celém světě. Tento model sestává ze sítě rodin, pracovníků s mládeží, školami a psychology, kteří spolupracují s policií, věznicemi a zpravodajskými agenturami na prevenci terorismu a integrace těch, kteří jeho vábení už podlehli.

Dánský výstupní program se zaměřuje na každého bojovníka, který se chce vrátit domů a projevuje ochotu se reformovat. Cílem programu je jim pomoci s nalezením zaměstnání, zdravotní péče, zaměstnání a terapií, aby znovu byli integrováni do společnosti. Preben Bertelsen, profesor psychologie na Dánské univerzitě v Aarhusu, tvrdí, že jsou přijata silná opatření, aby program nesloužil jako skrýš pro lidi, kteří mají v úmyslu spáchat teroristické činy.

Program, vzniklý v roce 2013, si připisuje určité zásluhy v úspěšnosti prevence, jenž se měla projevit na nižším počtu dánských občanů cestujících do Iráku a Sýrie v posledních letech. Podle některých odborníků je však příliš brzy na souzení jeho úspěšnosti a neúspěšnosti. Poukazují též na to, že menší počet odcházejících lidí může být spíše dán jak pokračujícími ztrátami IS, tak výzvou jeho velitelů, aby příznivci rozsévali raději teror v jejich domovinách.

Jiný program je nicméně považován už nyní za „kompletní fiasko.“ Francouzské Centrum pro prevenci, integraci a občanství bylo otevřeno údolí řeky Loiry v září 2016 a mělo se stán vzorem pro dalších 13 zařízení v celé zemi. Bylo navržena jako dobrovolný program, v jehož rámci se zranitelní, ale dosud nevinní mládenci podrobí 10měsíční drsné rutinní a staromódní výuce ve francouzské filozofii a historii. Žádný student ale program nedokončil.

Není to, jako byste jim jen dali červenou pilulku a oni začali zpívat Marseillaise, " komentoval neúspěch programu Wassim Nasr, expert na džihádské skupiny, odvolávaje se na francouzskou národní hymnu. Ačkoliv někteří odborníci považují dánský přístup za příliš „měkký“, většina se shoduje, že tvrdý deradikalizační přístup není dostačující. Tím správným přístupem je dle většiny z nich metoda cukru a biče.

Související

Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/ Rozhovor

Muslimské bratrstvo bych v EU zakázal, říká Zdechovský. Financování radikálů a extremistů musí skončit

EXKLUZIVNĚ Z BRUSELU - Evropské peníze končí v některých případech u radikálů či extremistů, dokonce i u teroristů. Přímo v Evropském parlamentu na to poukázal český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který poskytl rozhovor pro EuroZprávy.cz u příležitosti konference nazvané Radikalizace a extremismus: Jak EU financuje svou vlastní hrozbu. Řeč přišla i na současnou migrační vlnu, která zatěžuje Česko.
Tomáš Zdechovský uspořádal v Evropském parlamentu konferenci o radikalizaci a extremismu. (25.10.2022)

Na stopě milionů eur z EU, které končí u teroristů a radikálů. Zdechovský si pozval experty, aby upozornil na závažný problém

EXKLUZIVNĚ Z BRUSELU - Terorismus momentálně není pro Evropskou unii tématem číslo jedna. Přišla totiž nejprve pandemie covidu-19, pak zase válka na Ukrajině. Stále jde ale o hrozbu, kterou se nevyplatí přehlížet. V úterý se proto v útrobách Evropského parlamentu uskutečnila z iniciativy českého europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) konference o radikalizaci a extremismu.

Více souvisejících

radikalizace Islámský stát (IS)

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 57 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy