Maďarské volby: Orbán nemusí být absolutní vítěz, rozhodnout může Soros i EU

K hlasování se ve volbách  je oprávněno asi 8,3 miliónů voličů. Patří mezi ně asi více než 378 000 lidí žijících v zahraničí. Orbán je považuje za jeden z centrálních komponentů své strany a během minulých let se pokoušel všemožnými způsoby si koupit jejich přízeň, např. ulehčením získání dvojího občanství či aspoň jejich rétorickou podporou jako stálých členů maďarského národa.

Občané odevzdávají dva hlasy - jeden pro kandidáta ve svém okrese a jeden pro stranu. Ze 199 křesel v parlamentu pochází 106 z těchto okresních hlasů, zbylých 93 je rozděleno podle hlasů pro každou stranu. Maďaři žijící a působící v zahraničí volí pouze strany.

Před tím, než Fidezs získal ústavní většinu v roce 2010, bylo v parlamentu výrazně více míst – 386. Orbánovo seškrtání podle kritiků škodí menším stranám a zvýhodňuje ty věší – jako je právě Fidezs. Opoziční strany se snaží tuto nevýhodu zvrátit tím, že se spojí a kandidují jednoho silného kandidáta. Takto to učinili u doplňovacích komunálních voleb ve městě Hódmezővásárhely, kde měl Orbán vždy silnou základnu. Přesto opozice zde dokázala zvítězit.

Některé průzkumy naznačují, že Maďaři už jsou unaveni z Orbánova dlouhého vládnutí a touží po změně. Podle březnového výzkumu fóra Závecz Research dokonce až 46 procent maďarských voličů touží po změně vlády, 40 procent jich pak chce, aby Orbán zůstal u moci. Zbylí dotazovaní uvedli, že nevědí. Podle nezávislého analytika Gábora Töröka si autoritářský premiér dokázal vybudovat silný vztah se svými voliči za cenu toho, že se výrazně odcizil těm, co touží po změně.

O volby je největší zájem od roku 1998. Šéf maďarských socialistů, Gergely Karácsony, to považuje za znak nespokojenosti s dosavadní Orbánovou vládu a znak toho, že Maďaři touží po změně. Pokud by byl jeho předpoklad správný, mohlo by dojít k tomu, že Obrán sice vyhraje volby, na rozdíl od předchozích vítězství ale nebude mít ústavní většinu.

Orbán svou kampaň vystavěl na velmi tvrdé rétorice proti imigrantům, neziskovým organizacím a v konspiračních kruzích velmi nenáviděnému miliardáři maďarského původu Georgi Sorosovi. Stranou nezůstala ani EU. Orbán se tváří jako zachránce křesťanských konzervativních hodnot a suverenity Maďarska, která má být pod útokem liberálních kruhů z Bruselu.

Orbánovy slabiny

Tato útočná rétorika mu však může i uškodit. Média v posledních dnes přinesla dopis, kde Orbán žádá stipendium na britské univerzitě právě od Sorose. Orbána pracoval na částečný úvazek v Sorosově filantropické nadaci a Soros též financoval ranou Fidezs, která se na počátku své existence projevovala liberálně. Voliči by mohli vnímat Orbána jako pokrytce.

Podobně kontroverzní je i Orbánův postoj k EU. Hospodářsky dobré výsledky, kterými se Orbán rád ohání, jsou podle kritiků výsledkem značného počtu podpor, které EU Maďarsku věnovala a které v některých letech tvořily až 6% maďarského HDP. Respektovaný ekonomický deník The Economist uvádí, že EU praktiky financuje politického vůdce, který vybudoval klientelistický, korupční systém, v němž se k eurodotacím a státním zakázkám dostávají Orbánovi známí. I toto by mohlo být ze strany maďarské veřejnosti vnímáno jako pokrytectví. Maďaři navíc se nezdají být přílišnými příjemci euroskeptických nálad - členství Maďarska v EU si přeje 82% lidí, podle nedávných průzkumů.

Nespokojenost s Orbánem se zdá rezonovat zvláště mezi mladými. Server Euronews vyzpovídal některé z nich. Vadí jim, že Orbán učinil zemi „směšnou“ v očích ostatních států a jsou znechuceni jeho agresivní rétorikou. The Economist poznamenává, že mladí obyvatelé Budapeště chtějí, aby měli víc životních příležitostí. Podle průzkumu agentury Republikon Institute 40% lidí ve věku mezi 18 a 24 let zvažuje, že země opustí, nebo má v rodině někoho, kdo se touto myšlenkou zabývá. Od doby, co Maďarskou vstoupilo do EU, zemi opustilo půl miliónů Maďarů, a to zejména mladých, svobodných a vysokoškolsky vzdělaných.