Zbytečná "cizácká mise" v Kosovu? EULEX končí a stěží bude postrádán

Priština - Mise EULEX v Kosovu po deseti letech činnosti v polovině června skončí. Možná by právní stát v Kosovu byl bez ní slabší, ale moc toho neudělala, napsal švýcarský list Neue Zürcher Zeitung v hodnocení výsledků mise, jejíž mandát skončí 14. června.

To, oč mocní v Kosovu usilovali už léta, se konečně stane skutečností. Justiční a policejní mise Evropské unie (EULEX) bude až na malý štáb poradců rozpuštěna. "Teď to můžeme dělat sami. Nepotřebujeme žádnou misi s výkonnou mocí," řekl v Prištině ministr spravedlnosti Abelard Tahiri.

EULEX byla založena v roce 2008 po vyhlášení nezávislosti Kosova jako nástroj společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Vyplynula z názoru, že právní stát a mocenský monopol státu jsou nezbytným předpokladem pro ekonomický a společenský rozvoj této země. Zároveň byly mnohé státy EU skeptické, zda se Kosovo dokáže vlastními silami změnit v právní stát. Do té doby Spojenými národy vedená mise během devíti poválečných let dokázala jen málo a zanechala po sobě hromadu neuzavřených případů.

EULEX byla největší zahraniční mise EU. Dočasně měla k dispozici přes 2000 zahraničních policistů, soudců a celních úředníků a roční rozpočet 200 milionů eur (téměř 5,2 miliardy korun). V posledních letech se postupně zredukovala na 800 pracovníků a na rozpočet 60 milionů eur.

Kosovské obyvatelstvo vítalo EULEX jako nositele naděje. Mnozí ji považovali za "civilizační misi", která prosadí rovnoprávnost a dělbu moci. Poté co Srbsko v roce 1989 zrušilo autonomní status, neexistoval v Kosovu žádný právní stát. Naděje Kosovanů povzbudila prohlášení šéfů mise, že vyšetřování budou vedena bez ohledu na to, koho se budou týkat, a že na mušce budou i "velké ryby".

Ale už brzy přišlo rozčarování. Velké případy se nekonaly. Množily se stížnosti na neefektivnost a nekompetentnost dobře placeného, ale místa neznalého personálu. Starosta Prištiny si například stěžoval, že prokurátoři mise jeví malý zájem o jeho podklady svědčící o korupci při zadávání veřejných zakázek. A pak přišla obvinění, že EULEX je sám zkorumpovaný.

Špatné zprávy o misi ale byly i součástí kampaně. Pocházely z nejvyšších politických míst Kosova, která se obávala trestního stíhání, i levicové nacionalistické opozice, jež v misi spatřovala koloniální nástroj represe.

Na podzim 2014 vyšla britská prokurátorka mise EULEX na veřejnost s tím, že jeden italský soudce a jedna česká kolegyně se nechali podplatit kosovskou mafií. Byla kvůli tomu nařízena řada vyšetřování. Obvinění z korupce se ale neprokázala. Nicméně právník Jean-Paul Jacqué, který byl pověřen sepsáním zprávy v této věci, uvedl, že z mise může učinit silný nástroj jen zásadní strukturální reforma. "Nemá smysl zůstat a jen pokračovat". Přesto se ale přesně to stalo. Snížil se personální stav a omezily pravomoci.

Jedním z těch, kteří si situaci rychle uvědomili, byl Andrea Capussela, znalec mezinárodních struktur v Kosovu. V letech 2008 až 2011 byl šéfem ekonomického oddělení mezinárodní správy. V roce 2015 vydal knihu, v níž detailně ukázal, že prokurátoři a soudci mise se systematicky vyhýbají politicky citlivým případům, které se týkají vysoce postavených politiků. To je podle úsudku cena, kterou je nutné zaplatit za politickou stabilitu Kosova. Jinými slovy: důsledné stíhání vysokých úředníků by znamenalo "změnu režimu". Toto riziko nechtěla podstoupit ani EU, ani členské státy.

Byl experiment EULEX odsouzen k nezdaru od samého začátku? Capussela si to nemyslí. Ale vyžadovalo by to jinou personální politiku. Místo spoléhání na úředníky vyslané jednotlivými zeměmi, by se musel vytvořit malý oddíl lovců mafií, který by vyšetřoval bez politických ohledů.

Zda by se bývalí váleční velitelé nechali bez boje zbavit úřadů a poct, je ovšem jiná věc. Nepochybně by proti "cizáckým soudcům" mobilizovali - a bezpečnostní síly vedené NATO by se s nimi sotva pustily do ozbrojených střetů.

Související

Albin Kurti

Volby v Kosovu vyhrává Kurtiho strana. Parlamentní většinu ale nezíská

Vládnoucí strana kosovského premiéra Albina Kurtiho směřuje k vítězství v nedělních parlamentních volbách, avšak podle předběžných průzkumů se jí nepodaří získat parlamentní většinu. Podle BBC by strana Vetevendosje (Sebeurčení) měla získat 42 % hlasů, což by se promítlo do 47 křesel ve 120členném parlamentu.

Více souvisejících

kosovo EULEX (Mise EU v Kosovu) EU (Evropská unie) NATO

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy