Zbytečná "cizácká mise" v Kosovu? EULEX končí a stěží bude postrádán

Priština - Mise EULEX v Kosovu po deseti letech činnosti v polovině června skončí. Možná by právní stát v Kosovu byl bez ní slabší, ale moc toho neudělala, napsal švýcarský list Neue Zürcher Zeitung v hodnocení výsledků mise, jejíž mandát skončí 14. června.

To, oč mocní v Kosovu usilovali už léta, se konečně stane skutečností. Justiční a policejní mise Evropské unie (EULEX) bude až na malý štáb poradců rozpuštěna. "Teď to můžeme dělat sami. Nepotřebujeme žádnou misi s výkonnou mocí," řekl v Prištině ministr spravedlnosti Abelard Tahiri.

EULEX byla založena v roce 2008 po vyhlášení nezávislosti Kosova jako nástroj společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Vyplynula z názoru, že právní stát a mocenský monopol státu jsou nezbytným předpokladem pro ekonomický a společenský rozvoj této země. Zároveň byly mnohé státy EU skeptické, zda se Kosovo dokáže vlastními silami změnit v právní stát. Do té doby Spojenými národy vedená mise během devíti poválečných let dokázala jen málo a zanechala po sobě hromadu neuzavřených případů.

EULEX byla největší zahraniční mise EU. Dočasně měla k dispozici přes 2000 zahraničních policistů, soudců a celních úředníků a roční rozpočet 200 milionů eur (téměř 5,2 miliardy korun). V posledních letech se postupně zredukovala na 800 pracovníků a na rozpočet 60 milionů eur.

Kosovské obyvatelstvo vítalo EULEX jako nositele naděje. Mnozí ji považovali za "civilizační misi", která prosadí rovnoprávnost a dělbu moci. Poté co Srbsko v roce 1989 zrušilo autonomní status, neexistoval v Kosovu žádný právní stát. Naděje Kosovanů povzbudila prohlášení šéfů mise, že vyšetřování budou vedena bez ohledu na to, koho se budou týkat, a že na mušce budou i "velké ryby".

Ale už brzy přišlo rozčarování. Velké případy se nekonaly. Množily se stížnosti na neefektivnost a nekompetentnost dobře placeného, ale místa neznalého personálu. Starosta Prištiny si například stěžoval, že prokurátoři mise jeví malý zájem o jeho podklady svědčící o korupci při zadávání veřejných zakázek. A pak přišla obvinění, že EULEX je sám zkorumpovaný.

Špatné zprávy o misi ale byly i součástí kampaně. Pocházely z nejvyšších politických míst Kosova, která se obávala trestního stíhání, i levicové nacionalistické opozice, jež v misi spatřovala koloniální nástroj represe.

Na podzim 2014 vyšla britská prokurátorka mise EULEX na veřejnost s tím, že jeden italský soudce a jedna česká kolegyně se nechali podplatit kosovskou mafií. Byla kvůli tomu nařízena řada vyšetřování. Obvinění z korupce se ale neprokázala. Nicméně právník Jean-Paul Jacqué, který byl pověřen sepsáním zprávy v této věci, uvedl, že z mise může učinit silný nástroj jen zásadní strukturální reforma. "Nemá smysl zůstat a jen pokračovat". Přesto se ale přesně to stalo. Snížil se personální stav a omezily pravomoci.

Jedním z těch, kteří si situaci rychle uvědomili, byl Andrea Capussela, znalec mezinárodních struktur v Kosovu. V letech 2008 až 2011 byl šéfem ekonomického oddělení mezinárodní správy. V roce 2015 vydal knihu, v níž detailně ukázal, že prokurátoři a soudci mise se systematicky vyhýbají politicky citlivým případům, které se týkají vysoce postavených politiků. To je podle úsudku cena, kterou je nutné zaplatit za politickou stabilitu Kosova. Jinými slovy: důsledné stíhání vysokých úředníků by znamenalo "změnu režimu". Toto riziko nechtěla podstoupit ani EU, ani členské státy.

Byl experiment EULEX odsouzen k nezdaru od samého začátku? Capussela si to nemyslí. Ale vyžadovalo by to jinou personální politiku. Místo spoléhání na úředníky vyslané jednotlivými zeměmi, by se musel vytvořit malý oddíl lovců mafií, který by vyšetřoval bez politických ohledů.

Zda by se bývalí váleční velitelé nechali bez boje zbavit úřadů a poct, je ovšem jiná věc. Nepochybně by proti "cizáckým soudcům" mobilizovali - a bezpečnostní síly vedené NATO by se s nimi sotva pustily do ozbrojených střetů.

Související

Albin Kurti

Volby v Kosovu vyhrává Kurtiho strana. Parlamentní většinu ale nezíská

Vládnoucí strana kosovského premiéra Albina Kurtiho směřuje k vítězství v nedělních parlamentních volbách, avšak podle předběžných průzkumů se jí nepodaří získat parlamentní většinu. Podle BBC by strana Vetevendosje (Sebeurčení) měla získat 42 % hlasů, což by se promítlo do 47 křesel ve 120členném parlamentu.

Více souvisejících

kosovo EULEX (Mise EU v Kosovu) EU (Evropská unie) NATO

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 1 hodinou

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

12. března 2026 21:04

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

12. března 2026 20:13

12. března 2026 19:22

12. března 2026 18:46

Pavel a Babiš budou jednat o rozpočtu či bezpečnostní situaci

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) se příští týden setkají na Pražském hradě, informovali spolupracovníci hlavy státu. Politici spolu budou řešit například státní rozpočet či zahraniční cesty.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy