Trump s Putinem rozcupují zásadní dohody? Schůzka v Helsinkách budí obavy

Putin chce opět rozdělenou Evropu

Daná otázka zřejmě ani jednoho z uvedených prezidentů netrápí, přesto jejich přístup k setkání v  Helsinkách může být pro budoucnost Evropy stejně důležitý, jako byl kdysi Helsinský akt, soudí aktivista. Připomíná, že Helsinský závěrečný akt představoval dohodu podepsanou pětatřiceti státy, především těmi evropskými doplněnými o SSSR, USA a Kanadu, přičemž jeho nejpodstatnější ustanovení v praxi potvrzovaly výsledky jaltské konference z roku 1945, kde Franklin Roosevelt, Josif Stalin a Winston Churchill přistoupili na poválečné rozdělení Evropy a sovětskou dominanci v její východní části.

"Kvůli tomuto potvrzení se byly helsinské dohody široce považovány jako výhodnější pro Kreml a jejich celé znění otiskla Pravda, oficiální noviny Komunistické strany (Sovětského svazu)," připomíná Roth. Podotýká, že Helsinský akt zároveň zavazoval své signatáře k respektování lidských práv a základních svobod, což byl pro sovětský blok velký posun, a pasáž potvrzující nárok jedince znát tato práva a jednat podle nich vedla ke vzniku lidskoprávních skupin v Moskvě, Varšavě a Praze. 

Členové těchto uskupení byli rychle uvězněni a vznikla organizace Helsinki Watch, předchůdce dnešní Human Rights Watch, s cílem bránit tyto perzekvované aktivisty, připomíná ředitel. Podotýká, že závazek suverénních zemí respektovat práva svých obyvatel postupně umožnil vytvoření hnutí, které přispělo k rozpadu Sovětského svazu a východního bloku, který Helsinský akt tak ostentativně uznával.

Při jednání o helsinských dohodách hájilo důležitost lidských práv mnoho západních zemí, včetně Spojených států, uvádí Roth. Dodává, že politická historie současných vládců v Bílém domě a Kremlu však naznačuje, že během nadcházející schůzky ve finské metropoli na tato témata zřejmě nebude kladen podobný důraz.

"Putin - nikoliv nepodobně jako jeho sovětští předchůdci - má znovu zájem na rozdělení Evropy, ačkoliv jiným způsobem," varuje aktivista. Tvrdí, že ruský prezident chce Evropu paralyzovat skrze vzestup xenofobních populistických politiků, preferuje Evropu s menším morálním kreditem, která bude moci hůře komentovat jeho autoritářské metody moci, a usiluje o problémy zmítanou Evropu, která nebude zpochybňovat Ruskem podporované porušování práv na východě Ukrajiny, páchání masových zvěrstev v Sýrii a narušování šetření nasazení chemických zbraní.

Trump autoritáře obdivuje

Naneštěstí, Trump zřejmě sdílí Putinův zájem rozdělené Evropy, jelikož otevřeně fandí krajně pravicovým vyzyvatelům politiků, jakými jsou německá kancléřka Angela Merkelová, která se postavila ruským agresím, varuje ředitel. Dodává, že americký prezident také hrozí oslabováním transatlantických institucí, jako NATO a G7, a zdá se, že obdivuje autoritáře Putinova typu a možná jim závidí schopnost vypořádat se s demokratickými brzdami a protiváhami, například nezávislou justicí, kritickým tiskem a živoucí občanskou společností.   

Podle Rotha hrozí nezanedbatelné riziko, že plánovaná schůzka v Helsinkách v praxi pohřbí vznešené principy Helsinského aktu, jelikož Trump může dokument, který podepsal jeho předchůdce Gerald Ford se sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem, považovat za jednu z těch "špatných dohod", které nestojí za to dodržovat.

"Jako na schůzce se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem může Trump kalkulovat, že dokáže využít svého jednání s Putinem k zmírnění napětí, ohlášení vítězství a rozpoutání dalšího twitterového mediálního šílenství, než si většina lidí uvědomí, že deklarace v dobrém duchu vzala za své a nikterak neřeší ruské znepokojivé chování," píše ředitel.

Jedinou nadějí pro chystanou schůzku tedy zůstávají možné Trumpovy obavy z interpretace, , že ho Putin dokázal přelstít, což vůbec nekoresponduje s jeho image mistrovského vyjednavače, prezidenta, který vládne s kuráží, nepotí se a detaily ho nezajímají, naznačuje aktivista. Vysvětluje, že s ohledem na význam, který šéf Bílého domu přikládá své osobní schůzce s Putinem, bude považován za podvedeného, pokud ruský vládce dostane v Helsinkách zelenou pro další potlačování domácí opozice a podporu zvěrstev na Ukrajině a v Sýrii. 

Trump možná historie nezajímá, ale historie Helsinského aktu je nejlepší zbraní proti zaprodání se na nadcházející schůzce, tvrdí Roth. Dodává, že americký prezident má zřejmě malé pochopení pro hodnoty a principy lidských práv a demokracie, které Helsinský akt stvrdil, ale zůstává odpovědností ostatních připomenout mu, co je v sázce, než je spolu s Putinem začne cupovat.