NÁZOR - Až se americký prezident Donald Trump setká 16. července v Helsinkách se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, půjde o zradu odkazu nejslavnějšího summitu spojeného s finskou metropolí - jednání z roku 1975 mezi lídry západních zemí a států sovětského bloku - který vyústil v Helsinský akt? Tuto otázku pokládá Kenneth Roth, ředitel lidskoprávní organizace Human Rights Watch, v komentáři pro server Reuters.
Putin chce opět rozdělenou Evropu
Daná otázka zřejmě ani jednoho z uvedených prezidentů netrápí, přesto jejich přístup k setkání v Helsinkách může být pro budoucnost Evropy stejně důležitý, jako byl kdysi Helsinský akt, soudí aktivista. Připomíná, že Helsinský závěrečný akt představoval dohodu podepsanou pětatřiceti státy, především těmi evropskými doplněnými o SSSR, USA a Kanadu, přičemž jeho nejpodstatnější ustanovení v praxi potvrzovaly výsledky jaltské konference z roku 1945, kde Franklin Roosevelt, Josif Stalin a Winston Churchill přistoupili na poválečné rozdělení Evropy a sovětskou dominanci v její východní části.
"Kvůli tomuto potvrzení se byly helsinské dohody široce považovány jako výhodnější pro Kreml a jejich celé znění otiskla Pravda, oficiální noviny Komunistické strany (Sovětského svazu)," připomíná Roth. Podotýká, že Helsinský akt zároveň zavazoval své signatáře k respektování lidských práv a základních svobod, což byl pro sovětský blok velký posun, a pasáž potvrzující nárok jedince znát tato práva a jednat podle nich vedla ke vzniku lidskoprávních skupin v Moskvě, Varšavě a Praze.
Členové těchto uskupení byli rychle uvězněni a vznikla organizace Helsinki Watch, předchůdce dnešní Human Rights Watch, s cílem bránit tyto perzekvované aktivisty, připomíná ředitel. Podotýká, že závazek suverénních zemí respektovat práva svých obyvatel postupně umožnil vytvoření hnutí, které přispělo k rozpadu Sovětského svazu a východního bloku, který Helsinský akt tak ostentativně uznával.
Při jednání o helsinských dohodách hájilo důležitost lidských práv mnoho západních zemí, včetně Spojených států, uvádí Roth. Dodává, že politická historie současných vládců v Bílém domě a Kremlu však naznačuje, že během nadcházející schůzky ve finské metropoli na tato témata zřejmě nebude kladen podobný důraz.
"Putin - nikoliv nepodobně jako jeho sovětští předchůdci - má znovu zájem na rozdělení Evropy, ačkoliv jiným způsobem," varuje aktivista. Tvrdí, že ruský prezident chce Evropu paralyzovat skrze vzestup xenofobních populistických politiků, preferuje Evropu s menším morálním kreditem, která bude moci hůře komentovat jeho autoritářské metody moci, a usiluje o problémy zmítanou Evropu, která nebude zpochybňovat Ruskem podporované porušování práv na východě Ukrajiny, páchání masových zvěrstev v Sýrii a narušování šetření nasazení chemických zbraní.
Trump autoritáře obdivuje
Naneštěstí, Trump zřejmě sdílí Putinův zájem rozdělené Evropy, jelikož otevřeně fandí krajně pravicovým vyzyvatelům politiků, jakými jsou německá kancléřka Angela Merkelová, která se postavila ruským agresím, varuje ředitel. Dodává, že americký prezident také hrozí oslabováním transatlantických institucí, jako NATO a G7, a zdá se, že obdivuje autoritáře Putinova typu a možná jim závidí schopnost vypořádat se s demokratickými brzdami a protiváhami, například nezávislou justicí, kritickým tiskem a živoucí občanskou společností.
Podle Rotha hrozí nezanedbatelné riziko, že plánovaná schůzka v Helsinkách v praxi pohřbí vznešené principy Helsinského aktu, jelikož Trump může dokument, který podepsal jeho předchůdce Gerald Ford se sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem, považovat za jednu z těch "špatných dohod", které nestojí za to dodržovat.
"Jako na schůzce se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem může Trump kalkulovat, že dokáže využít svého jednání s Putinem k zmírnění napětí, ohlášení vítězství a rozpoutání dalšího twitterového mediálního šílenství, než si většina lidí uvědomí, že deklarace v dobrém duchu vzala za své a nikterak neřeší ruské znepokojivé chování," píše ředitel.
Jedinou nadějí pro chystanou schůzku tedy zůstávají možné Trumpovy obavy z interpretace, , že ho Putin dokázal přelstít, což vůbec nekoresponduje s jeho image mistrovského vyjednavače, prezidenta, který vládne s kuráží, nepotí se a detaily ho nezajímají, naznačuje aktivista. Vysvětluje, že s ohledem na význam, který šéf Bílého domu přikládá své osobní schůzce s Putinem, bude považován za podvedeného, pokud ruský vládce dostane v Helsinkách zelenou pro další potlačování domácí opozice a podporu zvěrstev na Ukrajině a v Sýrii.
Trump možná historie nezajímá, ale historie Helsinského aktu je nejlepší zbraní proti zaprodání se na nadcházející schůzce, tvrdí Roth. Dodává, že americký prezident má zřejmě malé pochopení pro hodnoty a principy lidských práv a demokracie, které Helsinský akt stvrdil, ale zůstává odpovědností ostatních připomenout mu, co je v sázce, než je spolu s Putinem začne cupovat.
Související
75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková
Česko hostí jednání Rady OSN pro lidská práva, promluvili Pavel i Lipavský
lidská práva , Human Rights Watch , Donald Trump , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Zelenskyj: V sobotu probíhaly boje mezi ukrajinskými a ruskými silami v okolí sedmi vesnic
před 1 hodinou
Afghánistán zasáhly masivní povodně. Mrtvých jsou stovky
před 2 hodinami
Počasí příští týden: Teploty v maximech vystoupají až na 24 stupňů
před 8 hodinami
Vítězem Eurovision Song Contest 2024 se stal švýcarský nebinární zpěvák Nemo
včera
Češi slaví druhou výhru. K obratu proti tvrdým Norům zavelel jubilant Červenka, jenž vyrovnal Jágra
včera
Vlna veder decimuje Mexiko. Rekordy pokořeny v 10 městech, včetně Mexico City
včera
Kolika let se dožívají lidé v EU? Česko je na tom výrazně lépe než Slovensko
včera
Ukrajina posílí své vojáky v Charkovské oblasti, kde ruské invazní síly zahájily ofenzivu
včera
Hamás: Rukojmí Nadav Popplewell zemřel na zranění, která utrpěl při izraelském náletu
včera
Kim Čong-un má novou zbraň. Dohlížel na ostrý test
včera
WHO: Globální pandemickou dohodu se nepodařilo uzavřít
včera
Budou Češi volit poštou? Návrh je těsně před hlasováním
včera
Potvrzeno daty: přes 200 tisíc Čechů nemá problém s pitím během pracovní doby
včera
Rafah opouští kvůli invazi statisíce lidí
včera
MS v ledním hokeji 2024: Policie odhalila stovky falešných vstupenek
včera
Británie si připsala nejtěsnější prohru s Kanadou v historii MS, Kazaši přehráli Francii
včera
Pavel: Rusko bude pořád představovat hrozbu. Nespokojí se jen s částí Ukrajiny
včera
Švédové si v bitvě gigantů ostravské skupiny poradili s Američany, porazili je 5:2
včera
Izrael zřejmě využil americké zbraně k porušování mezinárodního práva
včera
Osa zla chce změnit současný světový řád. Evropa podceňuje ruské vlivové operace, varuje poslanec Exner
Jaké výzvy stojí před Evropskou unií? Bude třeba reformovat Green Deal? Jak se Evropě daří bojovat s dezinformacemi a migrací? Nejen na tyto otázky se EuroZPrávy.cz zeptaly Martina Exnera, poslance za STAN a místopředsedy Bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny.
Zdroj: Petr Nutil