Dokázalo by NATO přežít bez USA? Odpověď Vás možná překvapí

Trump dlouhodobě kritizuje členské státy NATO, že neuskutečňují dostatečné výdaje na obranu. Jeho zvláště oblíbeným terčem je Německo. Trumpovi se nelíbí, že největší evropská ekonomika nedává stanovená 2% HDP na obranu. Podle něj jedná Německo licoměrně, když požaduje po USA, aby prostřednictvím NATO bránilo Evropu před Ruskem a přitom zároveň od Ruska kupuje plyn za „miliardy dolarů.“

V současnosti vynakládají na obranu pouze 5 z 29 států NATO. Jedná se o USA, Řecko, Estonsko, Británii a Polsko. V roce 2014 bylo ustanoveno, že zbylé země by se měly dostat na požadovanou úroveň v roce 2024. Rozčilený Trump nicméně vyhrožoval, že členské státy – především pak velké evropské ekonomiky jako Francie, Německo, Španělsko a Itálie – musí začít platit okamžitě, jinak USA prý odejdou z NATO. Zároveň požaduje, aby státy na obranu vynakládaly až 4% svého HDP (přibližně tolik vynakládají USA už nyní).

Hrozba odchodu USA z NATO vyvovala mezi přítomnými diplomaty zděšení. „Není to vůbec dobré," měl okomentovat podle Aktuálně.cz Trumpovy výhrůžky na summitu český diplomat pracující v centrále NATO v Bruselu. Diplomaté se prý shodovaly, že se jedná o „mimořádnou“ hrozbu pro celé NATO."

Jejich obavy potvrzuje v rozhovoru pro Seznam.cz stálý velvyslanec ČR v NATO Jiří Šedivý. Pokud by Trump naplnil svá výhružná slova, pak by to dle něj byl konec současné aliance. „Bez USA by nemohlo NATO existovat,“ myslí si Šedivý. S odchodem USA by došlo ke ztrátě spousty „unikátních vojenských technologií a možností, které by nám chyběly.“

Je NATO bez USA odsouzené k zániku?

Je skutečně ale Evropa - a s ní též Kanada či Turecko – bez USA bezbranná? Na tuto otázku se pokusil odpovědět Georgetown Security Studies Review, oficiální akademické periodikum Centra pro bezpečností studia Georgetown University se sídlem ve Washingtonu, jedné z nejstarších univerzit v USA. Georgetown Security Studies Review prozkoumal, zdali by bylo NATO schopné i bez USA plnit své bezpečností závazky v krátkodobém a dlouhodobějším horizontu. Tato časová rovina významně ovlivňuje finální odpověď.

Podle Georgetown Security Studies Review čistě na papíře vše hovoří o tom, že severoatlantická aliance nepotřebuje nutně USA ke své obraně a poradí si i bez nich. Členské státy mají společně okolo 600 miliónů lidí a jejich kombinované HDP dosahuje téměř 20 biliónů dolarů. Navíc většina států je shromážděna v EU. V dlouhodobějším termínu se tedy NATO bez USA obejde.

V krátkodobějším schématu je však situace mnohem komplikovanější. Odchod USA by okamžitě znamenal pokles počtu vojenského personálu o více než milión lidí. NATO má celkově 3,5 miliónů aktivního vojenského personálu, z toho však 1,3 miliónu lidí jsou Američané. Odstupem USA z NATO by tak došlo k výraznému poklesu počtu vojáků, s kterými by NATO mohlo operovat.

Navíc, pokud by se hypoteticky aliance stala jen evropskou záležitostí a nezahrnovala by i Turecko i Kanadu, počet by byl ještě menší- Turecko disponuje druhou nejsilnější armádou v NATO o počtu 386 000 lidí, v případě Kanady je to 71 000 lidí. Nejsilnější evropskou armádou v NATO je Francie s 208 000 členy vojenského personálu v aktivní službě, následována Německem (183 000) a Itálií (180 000).

Podle Georgetown Security Studies Review by jednou z největších výzev, kterou by NATO bez USA čelilo, by byla otázka uvolněného vůdcovského křesla, drženého USA. Německo se vzhledem ke své minulosti snaží vyhýbat ujmutí role hlavní vojenské síly v NATO. Velká Británie procházející bolestivým vyjednáváním o Brexitu by zřejmě též o tuto úlohu nestála a Francie zase se snaží věnovat větší pozornost vnitřním bezpečnostním hrozbách a ekonomickým problémům.

Odchod USA z NATO by též mohlo mít ten efekt, že by povzbudil síly, které se vůči alianci vymezují a které představují pro ni nebezpečí. Už samotná kritika NATO ze strany Trumpa může takto působit, upozorňuje Georgetown Security Studies Review. Existence NATO není závislá na USA, jejich přítomnost však významným způsobem zajišťuje, že aliance je ve větší míře chápána jako těžký vojenský oříšek k rozlousknutí. I bez USA je samozřejmě NATO stále důležitou vojenskou silou, je však otázka, zda je bez americké pomoci – a bez větších vojenských výdajů hlavních členů – být schopný důstojným protivníkem dalším vojenským mocnostem a svým potencionálním protivníkům typu Ruska a Číny.