V Německu se antisemitismus stává součástí mainstreamu. Významnou roli v tom hrají elity, poukazuje studie

Frieselová studovala 300 000 kusů německého internetového obsahu od roku 2014 do roku 2018. Speciální pozornost věnovala sociální média. Zjistila, že došlo k výraznému nárůstu antisemitiského obsahu – v roce 2014 to bylo 23%, zatímco nyní je číslo již 30%. Číslo je ještě hrozivější, když se srovná s rokem 2007, kdy Frieselová učinila podobnou studii – jen 7,5% analyzovaného internetového obsahu by se dalo označit jako antisemitických.

Tyto poznatky velmi dobře reprezentuje příklad online kampaně proti antisemitismu na Facebooku z roku 2014 nazvané #Never Again Jew-Hatred (už nikdy více nenávisti k Židům). 38% komentářů k této kampani bylo antisemitických. Nejenže tedy, že se objevuje na internetu více protižidovského obsahu, ale ten je zároveň výrazně agresivnější, dokládá studie Frieselové.

Současné online antisemitické výpady se příliš neliší od těch z dřívějších dob, ať se jedná o protižidovskou rétoriku z 16. století či z dob nacistické vlády. Jediná výraznější změna dnes je, že nenávist k Židům je spojena s kritikou Izraele. Podle Frieselové se jedná o zvláště nebezpečný trend z toho důvodu, že snadněji proniká do většinové společnosti.

Nicméně nenávist k Izraeli není nejrozšířenějším antisemitickým příspěvkem na sociálních sítích a není ani nejčastějším protižidovským argumentem u muslimů, jak by se mohlo vzhledem k politickému vlivu Izraeli na Blízkém východě a v USA zdát. I mezi muslimy  se nejčastěji objevovala klasická teze antisemitického myšlení, že židé jsou zásadními nepříteli lidstva a jako takový musí být vyhubeni. Okolo 54% online obsahu s antisemitistickým nábojem se neslo v tomto duchu.

Antisemitismus v Německu překračuje politické, etické i kulturní hranice. Vůči Židům se vymezuje konzervativní pravice, Muslimové i liberální levice. Protižidovské nálady přestávají být doménou extremistických okrajových hnutí, ale stávají se stále významnější částí hlavního proudu. Frieselová v tomto ohledu poukazuje na podstatnou roli elit, jejichž přijetí antisemitických názorů má významný podíl na jejich legitimování a šíření, až se antisemitické myšlení a jeho projevy mohou stát každodenní a normální částí společnosti, varuje výzkumnice.

Německý server Deutsche Welle reflektuje tyto poznatky na případě Yoraie Feinberga, majitele restaurace v Berlíně. Feinberg se do Berlína přestěhoval před šesti lety z Vídně, kde podle něj postoj vůči Židům byl méně uvolněný než je tomu v Německu. To se však změnilo a Feinberg se v stále větší míře setkává s projevy antisemitismu.

Feinberg se setkal antisemitismem přímo na ulici v roce 2017, kdy mu neznámý muž začal tvrdě nadávat. Projevy nenávisti však zažívá hlavně online. Jejich strůjci se rekrutují převážně z krajní pravice a mnozí z nich se otevřeně hlásí k nacistickým myšlenkám. Tvrdí např., že koncentrační tábory jsou mýtus a že Židé jsou sami odpovědní za masové vraždění. „Atmosféra v Německu se stala více extrémní celkově, " tvrdí Feinberg. „Ti vpravo jsou čím dál víc extrémní a levice se díky tomu stala taktéž více extrémní.

Reakce veřejnosti

Samotní Němci jsou z celé situace znepokojení a neváhají vyjádřit svůj nesouhlas. V německém Bonnu se v čtvrtek sešlo asi 600 lidí demonstrujících na podporu židovského profesora napadaného mladíkem palestinského původu. Celý incident vzbudil velké pohoršení, zvláště kvůli zásahu policie. Napadený profesor Jicchak Melamed  uvedl, že si jej policie spletla s útočníkem, povalila jej a rozbila mu brýle. Když si stěžoval, mělo mu být odpovězeno, aby si „nezahrával s německou policií.“

Tato reakce veřejnosti je velmi pozitivním signálem, poukazuje v rozhovoru pro Deutsche Welle Dr. Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí. Podle něj musí být postoj společnosti naprosto jasně vyhraný proti projevům nenávisti. Kraus považuje za velice znepokojivé, že antisemitistické názory jsou v Německu takřka tolerovány. Klíčem ke změně je podle něj vzdělání, a to zvláště vzdělání příchozích migrantů, kteří mají „vymyty mozky“ protižidovskou propagandou.

Kraus zároveň vyzdvihl velmi nízkou úroveň protižidovských projevů a názorů v České Republice, která je vůbec jedna z nejnižších v Evropě a to dlouhodobě. Podle něj se dá tedy hovořit o ČR jako o „bezpečném přístavu“ pro Židy. Nicméně, i zde dochází k prudkému nárůstu online nenávisti.